Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stíhací letoun vyměnil za zednickou lžíci. Rozhodl se zachránit tvrz

  1:00aktualizováno  1:00
Bývalý kapitán stíhacího letectva Zdeněk Švejda sedával v kokpitu migů. Ty později vyměnil za montérky a vápnem sežrané ruce. Slíbil svému otci, že zachrání rozpadající se tvrz v Drslavicích.

Naprostou většinu oprav dělá její majitel, Zdeněk Švejda, vlastníma rukama. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Příběh čtyřiapadesátiletého Zdeňka Švejdy je vlastně tak šílený, že možná neuvěříte, že to není scénář k americkému dojáku o překonávání překážek.

Na začátku je zlobivý chlapec, co se přestane ve třetí třídě učit, protože mu není sympatická soudružka učitelka. Zlobení mu vydrží až do maturity na průmyslovce, kterou udělá v zářijovém termínu a víceméně mimochodem.

Pak musí na dva roky na vojnu, kde mu definitivně dojde, že následovat geny svého otce, špičkového stíhacího letce a leteckého akrobata Josefa Švejdy, jehož některé triky dodnes nebyly překonány, by možná nebyl úplně hloupý nápad.

I přihlásí se na "pilotku" do Košic, o čtyři roky později ji absolvuje. Stráví více než osm let u stíhačů. Užívá si skvělé práce, v níž je dobrý (to se pozná, protože 'pár kluků jsme už pohřbili, no. Na stíhačce chybujete jenom jednou. Přežili jsme.'), ale také svého postavení: piloti byli vždycky smetánkou společnosti, tedy smetánkou v původním, nebulvárním slova smyslu.

Zachraňuje starou tvrz

Pak přichází revoluce, do níž se Švejda aktivně zapojuje, pročež je mu na půl roku zakázáno létat.

Výsledky převratu a hlavně schopnost "převlékat kabáty" u těch ještě nedávno nejaktivnějších soudruhů jej otráví do té míry, že na protest od letectva odejde.

A je mu jedno, že do doby, kdy by mu doživotně náležely poměrně vysoké výsluhy, mu zbývají necelé dva roky.

Sliby, co se "vyplatí"

V roce 1991 si bývalý kapitán stíhacího letectva Zdeněk Švejda přivydělává jako brigádník v Jaderné elektrárně Temelín. Za hodinový plat 19,50 hrubého čistí rezavé konstrukce drátěným kartáčem. A občas se ohlédne k nebi: když nad sebou slyší motory stíhaček, nikdy nezapomene kamarádům mávnout.

Roste v něm vztek a sílí frustrace. Po smrti babičky z dědictví vyplyne, že rodině patří zbytky tvrze neurčitého věku v jihočeských Drslavicích. Objekt rozvalený na stráni čekala demolice a poslední, co by kohokoli napadlo, bylo, že tu hromadu kamení lze ještě někdy poskládat dohromady.

První zmínka o tvrzi pochází z roku 1384, ale už tehdy byla nejméně dvě stě let stará. Patřila Rožmberkům, poté Schwarzenbergům, ti z ní udělali v roce 1777 sýpky a mezi léty 1800–1930 ji po částech rozprodali chudině. Mezi nimi byl Švejdův pradědeček, jeho otec se v tvrzi v roce 1933 narodil.

Objekt rozvalený na stráni čekala demolice a poslední, co by kohokoli napadlo,...

Objekt rozvalený na stráni čekala demolice a poslední, co by kohokoli napadlo, bylo, že tu hromadu kamení lze ještě někdy poskládat dohromady.

V roce 1993 Švejdův otec onemocněl rakovinou žaludku. "Při jedné z návštěv jsme spolu stáli na nádvoří. Táta mi vyprávěl, jak tu v dětství pozoroval americká letadla a toužil stát se stíhačem. A pak říká: 'Tvrz odchází, já odcházím...' Tehdy jsem mu slíbil, že nedopustím, aby místo, kde se narodil, bylo srovnáno se zemí," vypráví rozechvěle tenhle stokilový chlap.

Sice tehdy jako zkušený pilot dostával velmi lukrativní nabídky z USA nebo třeba z Filipín, ale tvrz vyhrála. "Slíbil jsem to. Tak to dělám," shrne stručně.

Jak se staví slib

Dál už je jeho vyprávění poměrně prosté: osmnáct let tu až šestnáct hodin denně pracuje vlastníma rukama. Naučil se tak několik řemesel, protože "zjednat si firmu" je mimo jeho finanční možnosti. A navíc si myslí, že "oprava na zakázku" není přesně to, čím by podle svých představ slib naplnil.

Během let, kdy ruinu dává dohromady, jej zastavila až borelióza a totální vyčerpání organismu.

"Seděl jsem tady v křesle a půl roku se nemohl ani pohnout," vzpomíná. Na rekonstrukci tvrze padl veškerý majetek. Rodina bývalého pilota se zbavila i všech dalších nemovitostí a peníze prostavěla v Drslavicích.

První zmínka o tvrzi pochází z roku 1384, ale už tehdy byla nejméně dvě stě let...

První zmínka o tvrzi pochází z roku 1384, ale už tehdy byla nejméně dvě stě let stará.

Opravy probíhají poměrně chaoticky, stavař by se asi neradoval, ale Švejda...

Opravy probíhají poměrně chaoticky, stavař by se asi neradoval, ale Švejda tvrdí, že spoléhal na svou intuici.

"Dostal jsem i dotace od státu a kraje," říká Zdeněk Švejda, "a dvakrát mi sem přišli nabídnout dotaci z fondů Evropské unie. Mělo to jeden háček: ze slíbených sto milionů odevzdám 40 procent někam. Tak jsem je k...y hnal svinským krokem. Tímhle tvrz ušpinit nemůžu," vysvětluje.

V současné době se pohybuje ne pod hranicí životního minima, ale spíš pod hranicí přežití. "Dlužím na sociálním i zdravotním. A ani moc nevím, jestli budeme mít letos na uhlí," konstatuje docela s klidem, "ale zatím se vždycky stalo něco, co nám pomohlo přežít."

Pokud chcete finančně náročnou záchranu drslavické tvrze podpořit, můžete tak učinit zasláním libovolné částky na účet 0808983003/0800.

Tím "něčím" byl například režisér Zdeněk Troška. Veškerý zisk, který má rodina Švejdova z prodeje medoviny s režisérovým jménem, jde na opravu drslavické tvrze. "Jsem mu vděčný," konstatuje Švejda a tahle obyčejná věta má od něj skutečně váhu.

Připouští, že opravy tu probíhají poměrně chaoticky, stavař by se asi neradoval, ale Švejda tvrdí, že spoléhal na svou intuici. "Neměl jsem žádný plán, co udělat nejdřív, co hoří nejvíc. Prostě jsem chodil a samo mě napadalo, co je potřeba dělat dneska," vypráví. A až když zabíhá do detailů, člověk chápe, jak poctivě do toho jde: dřevěné konstrukce dělal ručně, používal dřevěné kolíky, všechno pasuje na milimetr. V hlavním sále tvrze staví krb.

Krčma, kterou možná už příští léto otevřou pro návštěvníky, má otevřený oheň a připravené prostory pro kuchyň. Zmíní i to, jak přišel na způsob, kterým se ve středověku dělala omítka a který od něj majitelé podobných nemovitostí dnes opisují. A zdánlivě nedůležitá věc: většina prostoru má nájezdy pro handicapované. Švejda si zakládá na tom, že na rozdíl od jiných historických památek bude jeho tvrz maximálně přístupná i jim.

Krčma má otevřený oheň a připravené prostory pro kuchyň.

Krčma, kterou možná už příští léto otevřou pro návštěvníky, má otevřený oheň a připravené prostory pro kuchyň.

Během let, kdy ruinu dává dohromady, zastavila Švejdu až borelióza a totální...

Během let, kdy ruinu dává dohromady, zastavila Švejdu až borelióza a totální vyčerpání organismu.

Těsně před cílem

V současné chvíli mu chybějí přibližně tři miliony. "Samozřejmě, že tvrz spolyká desítky milionů dalších, ale tohle je částka, která mi umožní dodělat krčmu, pár pokojů na přespání a otevřít pro návštěvníky. Práce tu bude ale i tak pro několik dalších generací."

V Drslavicích teď bydlí Švejda se svou paní v miniaturním bytečku, o kterém mluví jako o osobní výhře: teče tu totiž voda, je tu záchod a topí se tu. "Když jsme začínali, spávali jsme tu ve dvou stupních, třináct let vodu nosili ze studánky a vynášeli záchod," vypráví. "To jsme ale taky byli mladší," směje se.

Autoři:




Nejčtenější

1
Sousedka je při sexu moc hlučná. Nejsem puritánka, ale vše má své meze

Bydlíme v nájemním bytě, sousedé nad námi mají i několikrát denně sex a žena vždy křičí a je velmi hlučná. Ze začátku jsem si říkala, zda se v bytě nad námi...  celý článek

Gramofon G3 ClassiC z habru. Krása a struktura tohoto českého dřeva autory...
Gramofon slouží v interiéru jako socha aneb terapie vinylovou deskou

Dokonalý zvuk a krása jako přidaná hodnota reprezentují výrobky rodinné firmy 440 Audio, kterou založil Tomáš Jiráček. Zejména nová řada gramofonů Art působí v...  celý článek

Willstonovo studio
Američané dodnes bydlí rádi v „perníkových“ chaloupkách s pavučinami

Perníková chaloupka z klasické hororového příběhu o Jeníčkovi a Mařence, kdy sourozenci uváznou v hlubokém lese uvězněni v bizardním domě, se stala základem...  celý článek

Na začátku každého nového dne najdou majitelé chytré pračky své prádlo čisté,...
Chytrá pračka vypere i vyžehlí. Návrhářka se inspirovala toustovačem

Designérka Jiyeun Yoonová z Jižní Koreje přišla s úžasným nápadem. Navrhla chytrou pračku Pop-Up Laundry, která dokáže prádlo vyprat a rovnou jej i vyžehlí.   celý článek

Na ulici hledí strohá betonová fasáda, s černým vchodem a rámem balkonu.
Zepředu nic moc. Zezadu neuvěřitelný dům pro rodinu plný překvapení

Pařížský domek si hraje s okolím. Za skromnou uliční fasádou se skrývá přívětivé nádvoří a s ním překvapení, rodinný městský dům pokračuje dalším, větším a...  celý článek

Další z rubriky

Rastr policového systému probíhá celým bytem.
Ze dvou malých bytů vznikl velký obytný prostor s posuvnými stěnami

Udělat ze dvou menších bytů jeden větší. To bylo přání mladého páru, který měl k dispozici dva byty v horním ustoupeném patru pražského činžovního domu z 20....  celý článek

Jídelní stůl přesunuli designéři do kuchyně. Stará dřevěná okenice pochází z...
Jak se staví sen pro ženu, která si v domě udělala psí hospic

Sen být veterinářkou se Elišce nepovedl, ale láska ke koním a psům ji nikdy neopustila. Dnes vede hospic pro staré a nemocné psy. Vsadila na domácí péči, takže...  celý článek

Pohled do původní koupelny
Kompletní rekonstrukce bytu si vyžádala šest týdnů a půl milionu korun

Petr se před osmi lety přestěhoval do Prahy, našel si nájemní byt na Pankráci, do kterého se zamiloval a nakonec si jej od majitele koupil. Byt s plochou 35...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.