Stálá vlhkost v krovech je totiž nejlepším způsobem, jak si do střechy navíc „nasadit“ plísně. Ruku v ruce s tesařskými opravami pak musí nastoupit specializovaná firma, která se pokusí s nebezpečnými plísněmi a dřevokazným hmyzem zatočit.
ZAČĺT SE MÁ U KOMĺNA
Jedním z nejcitlivějších a nejohroženějších míst střechy je oplechování komínů. „Malta a plech mají různou roztažnost, po letech proto omítka oprýská a opadá a do střechy může začít zatékat,“ popisuje Jindřich Fajmon z firmy Svod nejčastější problémy, se kterými se na střeše při opravách potýká. Pokud se zjistí podobný problém, je potřeba škvíry zaslepit tmelem. Některé firmy doporučují polyuretanový dvojsložkový tmel, amatérovi se snadněji pracuje s tmelem v takzvané kartuši, ze která se tmel vytlačuje speciální pistolí, která je dnes k dostání v každém železářství za několik desítek korun.
Například firmy Den Braven nebo Soudal speciálně pro tmelení oplechování dodávají butylenový tmel, který vyrovnává pohyby způsobené rozdílnou dilatací materálů až do 6% a běžné balení 310 ml stojí podle prodejce něco přes stokorunu, pistoli lze koupit už za padesátikorunu. Z kartuše se vytlačí tmavá asfaltovitá hmota do vypadlých míst a uhladí prstem namočeným v mýdlové vodě. Tmel je možné nanášet dokonce i na mokrý podklad.
NETĚSNÝ SVOD ZNIČĺ IZOLACI
Cesta od komínu vede kolem anténního svodu. Pokud je veden speciální střešní taškou dovnitř půdy, neuškodí zkontrolovat, zda průchodem skrz střechu neprotéhá voda. Otvor v tašce pro anténní stožár je totiž univerzální a odstřhuje se až při stavbě střechy podle průměru tyče, na kterou se přidělá anténa. Pokud však řemeslník více řeže, než měří, je otvor příliš volný a voda může protékat skrz. Pokud má někdo zateplenou půdu, měla by protékající voda teoreticky stékat po difuzní fólii. Nikdo však nezaručí, že řemeslníci průchod anténního stožáru pořádně utěsnili, v opačném pžípadě může zatékat do izolace z minerálních vláken. Proto neuškodí tento detail průběžně kontrolovat a při sebemenším podezření místo raději přetmelit.
Před odchodem z půdy radí odborníci nezapomenout důkladně zajistit střešní výlez háčkem, a to nejen kvůli dešti a sněhu, ale i kvůli holubům, kterým se na půdách líbí.
LISTĺ ŽLABŮM NEPROSPĚJE
Mnozí majitelé rodinných domků a chalup vědí, že se jim nevyplatilo pořádně se nepostarat o okapové žlaby. Komu na podzim vítr navěje do žlabů listí, neměl by před začátkem zimy být líný. Pokud listí zůstane ve žlabu, drží se v něm prakticky celou zimu, kdy s příliš velkým vypařováním nelze počítat, voda. Za pár let pak při pohledu zespoda žlaby prosvítají, jako když se člověk podívá na nebe za bezmračné noci.
Proti napadání listí a jiných nečistot se lze účinně bránit speciální síťovou plastovou vložkou, kterou dodává firma Marley, její běžný metr stojí asi 200 korun. Domácí kutilové si pomohou
i nastříhaným králičím pletivem, které stočí do žlabu tak, aby vytvořilo jakousi mřížku, skrz kterou listí nepropadne.
PROPUSTNÁ KRYTINA SE NASTŘĺKÁ
Nové pálené tašky mívají tendenci prosakovat. „Po šesti hodinách deště máte krytinu zespoda mokrou. Během dlouhých a vytrvalých podzimních mrholení pak trpí laťování,“ uvádí pokrývač Jindřich Fajman. Proto doporučuje novou krytinu nastříkat Lukofobem, který se prodává za 80 korun za půllitrové balení a vydrží asi na 20 metrů čtverečních střechy. Tašky se podle Fajmona během několika let „zatáhnou“ a problém se vyřeší. V pozoru by měli být obyvatelé domu zase zhruba po půlstoletí, kdy krytina začíná stárnout a opět protéká. Každoroční průzkum v době podzimních plískanic pomůže tento okamžik, kdy je třeba začí uvažovat o výměmě střechy, odhalit. V této fázi už totiž nástřik nepomáhá.
PUCHÝŘE SE NEPROPICHUJĺ
Minimálně stejně jako klasické šikmé trpí i ploché střechy. Stejně tak je třeba projít všechny klempířské prvky. U plochých střech bývá často odlepená lepenka od oplechování, opět kvůli rozdílné roztažnosti materiálů.
„Staré střechy bývají plné propadlin, kde se drží voda,“ říká Ivan Tunkl z firmy Izostok. „Staré lepenky prosakují, voda se tak postupně dostává do konstrukce střechy a mráz pak dí-
lo dokoná,“ upozorňuje Tunkl. Proto radí přeplátovat raději tato místa novějšími materiály, takzvanými modifikovanými pásy, které bývají navíc opatřené posypem proti UV záření.
Při preventivní prohlídce ploché střechy leccos odhalí i boule. Stejně jako lékaři nedoporučují propichovat puchýře na nohou, podobně i specialisté na opravy střech varují před jejich perforací. Puchýře vznikají hlavně u starších střech, kdy se ještě nepoužívaly parotěsné zábrany a kdy se skrz konstrukce dostávají páry z obytných prostor. Pokud by někdo bouli prošlápnul a poškodil, trhlinou by okamžitě začalo zatékat. Proto se doporučuje puchýř proříznout, vysušit a přeplátovat. „Obecně ale taková střecha signalizuje její horší stav a obyvatelé domu by měli začít šetřit na generální opravu. Ceny za metr čtvereční se podle firmy a použitých materiálů pohybuje od pěti set korun i s prací, pokud by chtěl někdo chtěl střechu přiteplit, měl by asi dvě stě korun na metr čtvereční přidat.
ZAČĺT SE MÁ U KOMĺNA
Jedním z nejcitlivějších a nejohroženějších míst střechy je oplechování komínů. „Malta a plech mají různou roztažnost, po letech proto omítka oprýská a opadá a do střechy může začít zatékat,“ popisuje Jindřich Fajmon z firmy Svod nejčastější problémy, se kterými se na střeše při opravách potýká. Pokud se zjistí podobný problém, je potřeba škvíry zaslepit tmelem. Některé firmy doporučují polyuretanový dvojsložkový tmel, amatérovi se snadněji pracuje s tmelem v takzvané kartuši, ze která se tmel vytlačuje speciální pistolí, která je dnes k dostání v každém železářství za několik desítek korun.
Například firmy Den Braven nebo Soudal speciálně pro tmelení oplechování dodávají butylenový tmel, který vyrovnává pohyby způsobené rozdílnou dilatací materálů až do 6% a běžné balení 310 ml stojí podle prodejce něco přes stokorunu, pistoli lze koupit už za padesátikorunu. Z kartuše se vytlačí tmavá asfaltovitá hmota do vypadlých míst a uhladí prstem namočeným v mýdlové vodě. Tmel je možné nanášet dokonce i na mokrý podklad.
NETĚSNÝ SVOD ZNIČĺ IZOLACI
Cesta od komínu vede kolem anténního svodu. Pokud je veden speciální střešní taškou dovnitř půdy, neuškodí zkontrolovat, zda průchodem skrz střechu neprotéhá voda. Otvor v tašce pro anténní stožár je totiž univerzální a odstřhuje se až při stavbě střechy podle průměru tyče, na kterou se přidělá anténa. Pokud však řemeslník více řeže, než měří, je otvor příliš volný a voda může protékat skrz. Pokud má někdo zateplenou půdu, měla by protékající voda teoreticky stékat po difuzní fólii. Nikdo však nezaručí, že řemeslníci průchod anténního stožáru pořádně utěsnili, v opačném pžípadě může zatékat do izolace z minerálních vláken. Proto neuškodí tento detail průběžně kontrolovat a při sebemenším podezření místo raději přetmelit.
Před odchodem z půdy radí odborníci nezapomenout důkladně zajistit střešní výlez háčkem, a to nejen kvůli dešti a sněhu, ale i kvůli holubům, kterým se na půdách líbí.
LISTĺ ŽLABŮM NEPROSPĚJE
Mnozí majitelé rodinných domků a chalup vědí, že se jim nevyplatilo pořádně se nepostarat o okapové žlaby. Komu na podzim vítr navěje do žlabů listí, neměl by před začátkem zimy být líný. Pokud listí zůstane ve žlabu, drží se v něm prakticky celou zimu, kdy s příliš velkým vypařováním nelze počítat, voda. Za pár let pak při pohledu zespoda žlaby prosvítají, jako když se člověk podívá na nebe za bezmračné noci.
Proti napadání listí a jiných nečistot se lze účinně bránit speciální síťovou plastovou vložkou, kterou dodává firma Marley, její běžný metr stojí asi 200 korun. Domácí kutilové si pomohou
i nastříhaným králičím pletivem, které stočí do žlabu tak, aby vytvořilo jakousi mřížku, skrz kterou listí nepropadne.
PROPUSTNÁ KRYTINA SE NASTŘĺKÁ
Nové pálené tašky mívají tendenci prosakovat. „Po šesti hodinách deště máte krytinu zespoda mokrou. Během dlouhých a vytrvalých podzimních mrholení pak trpí laťování,“ uvádí pokrývač Jindřich Fajman. Proto doporučuje novou krytinu nastříkat Lukofobem, který se prodává za 80 korun za půllitrové balení a vydrží asi na 20 metrů čtverečních střechy. Tašky se podle Fajmona během několika let „zatáhnou“ a problém se vyřeší. V pozoru by měli být obyvatelé domu zase zhruba po půlstoletí, kdy krytina začíná stárnout a opět protéká. Každoroční průzkum v době podzimních plískanic pomůže tento okamžik, kdy je třeba začí uvažovat o výměmě střechy, odhalit. V této fázi už totiž nástřik nepomáhá.
PUCHÝŘE SE NEPROPICHUJĺ
Minimálně stejně jako klasické šikmé trpí i ploché střechy. Stejně tak je třeba projít všechny klempířské prvky. U plochých střech bývá často odlepená lepenka od oplechování, opět kvůli rozdílné roztažnosti materiálů.
„Staré střechy bývají plné propadlin, kde se drží voda,“ říká Ivan Tunkl z firmy Izostok. „Staré lepenky prosakují, voda se tak postupně dostává do konstrukce střechy a mráz pak dí-
lo dokoná,“ upozorňuje Tunkl. Proto radí přeplátovat raději tato místa novějšími materiály, takzvanými modifikovanými pásy, které bývají navíc opatřené posypem proti UV záření.
Při preventivní prohlídce ploché střechy leccos odhalí i boule. Stejně jako lékaři nedoporučují propichovat puchýře na nohou, podobně i specialisté na opravy střech varují před jejich perforací. Puchýře vznikají hlavně u starších střech, kdy se ještě nepoužívaly parotěsné zábrany a kdy se skrz konstrukce dostávají páry z obytných prostor. Pokud by někdo bouli prošlápnul a poškodil, trhlinou by okamžitě začalo zatékat. Proto se doporučuje puchýř proříznout, vysušit a přeplátovat. „Obecně ale taková střecha signalizuje její horší stav a obyvatelé domu by měli začít šetřit na generální opravu. Ceny za metr čtvereční se podle firmy a použitých materiálů pohybuje od pěti set korun i s prací, pokud by chtěl někdo chtěl střechu přiteplit, měl by asi dvě stě korun na metr čtvereční přidat.
 Poškozená místa je lepší před zimou opravit |
