Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bydleni.iDNES.cz

  • Čtvrtek 2. října 2014. Státní svátek.

První zlatá medaile v Londýně patří olympijskému stadionu

  0:03
Připomíná stavebnici Merkur. Olympijský stadion v Londýně totiž vyřešili jeho tvůrci geniálně: stadion pro 80 tisíc diváků lze proměnit na "běžný" atletický stánek pro 25 tisíc lidí. Stačí demontovat jeho horní část.

Jeden z důvodů, proč Londýn vyhrál v souboji o pořádání olympijských her, byl příslib, že připraví hry mnohem méně monstrózní a drahé než předchozí Peking. Ten si teď neví rady s nákladným provozem a udržováním svého Ptačího hnízda (více zde).

Britové přišli s úžasným nápadem. Použít šroubované spoje, žádné svařované. Rozdělili stadion na dvě části: na horní (dočasnou) nástavbu a pevnou spodní část se sportovišti a tribunami. Díky tomu lze po skončení her horní část rozebrat a stadion pro 80 tisíc diváků zmenšit na mnohem lépe využitelnou kapacitu 25 tisíc lidí. Jde o systém konstrukce, jež změnila historii stavebnictví.

Stadion leží na území, které ze tří stran svírají přítoky řeky Lea.

Stadion leží na území, které ze tří stran svírají přítoky řeky Lea.

Příběh stavby olympijského stadionu v Londýně je tak stejně strhující jako boje těch nejlepších atletů. V mnohem se totiž neliší. I tvůrci "srdce" olympijských her museli vybojovat nesčetné boje, včetně těch finančních.

Úžasný nápad architekta Roda Sherda, hlavního architekta, aby stadion pokrývala po celém jeho vnějším obvodu obří televizní obrazovka, na níž by bylo možné sledovat průběh sportovních klání, skončil bohužel v koši. Chyběly peníze. Jaký úžasný zážitek by jeho naplněná vize přinesla, si můžete udělat díky vizualizaci ve skvělém britském dokumentu Olympijský stadion v Londýně (ČT 2 v sobotu 28. července v 9:10).

Stadion na smetišti

Stavět v East Endu, kde stadion stojí, nebyla vůbec žádná legrace. Byť jde o území v centru Londýna, severně od Temže, byl to odporný a zanedbaný brownfield, jedna z nejzanedbanějších částí metropole. Zmizet muselo 200 starých opuštěných budov, přemístit 800 000 tun zeminy.

Fotogalerie

Aby toho nebylo málo, řada zdejších továren tu po sobě zanechala toxické odpady. Zeminu bylo nutné nejdříve dekontaminovat, pak se teprve mohla použít na stavbu olympijského parku. A další problém: v průběhu války zde spadlo 1 500 bomb, z toho přibližně 200 nevybuchlo. Práce musely proto postupovat velmi opatrně.

Jenže zcela zásadní byla samotná stavba a její průběh. Stihnout šibeniční termín se zdařilo jen díky tomu, že tvůrci zpočátku pracovali pouze se schválenou spodní částí projektu. V době, kdy se již stavěla. horní se teprve promýšlela. Naštěstí vláda na toto řešení přistoupila.

Čísla, která šokují

Výčet čísel spojených se stavbou představuje mnohdy britské i světové rekordy. Například snímatelnou část stadionu drží pohromadě 126 000 šroubů, poprvé budou mít lidé v první řadě běžce na dosah ruky, protože architekti ji umístili na úroveň tartanu.

Jednotlivé devadesátitunové segmenty konstrukce střechy, která drží na podpěrách, zvedal jeřáb s nosností 1 350 tun! Vnější obvod střechy má více než kilometr, střed tvoří 450 tun vážící konstrukce vnitřního prstence.

Světelné rampy, zatím stojící v kotli stadionu, mají dohromady téměř 500 tun.

Světelné rampy, zatím stojící v kotli stadionu, mají dohromady téměř 500 tun.

Když se napnulo pomocí 56 hydraulických válců 56 lan, aby se tento prstenec zvedl, nikdo snad ani nedýchal. Bylo to nejtěžší břemeno, které se na britských ostrovech kdy zvedalo...

Na konstrukci střechy se natáhly plachty, které mají chránit stadion před větrem. Bez nich by poryvy větru vytvářely uvnitř kotle víry a silný vítr by mohl zabránit uznání světových rekordů. Přesně to se stalo "černé gazele" Wilmě Rudolphové v Římě v roce 1960 ve finále na 100 metrů.

Neméně komplikované bylo zvedání 14 světelných ramp a jejich upevnění pomocí trojnožek, které je zvedly do dostatečné výšky nad stadion. Jejich konečná výška odpovídá pětipodlažní stavbě. Každá rampa má příkon 70 tisíc wattů a hmotnost 34 tun, všechny dohromady pak váží téměř 500 tun. Jejich montáž musela probíhat v přesném pořadí, aby nedošlo k vychýlení prstence z rovnováhy jednostranným přetížením.

Tráva ano, na geniální nápad nezbyly peníze

Čísla o stadionu

  • náklady 486 milionů liber
  • 80 000 diváků
  • 1 387 toalet
  • 700 místností
  • položeno 12 km vzduchotechnických kabelů
  • vykopáno 11 km sítí
  • uloženo 338 km kabelů
  • pracovalo zde 5 000 dělníků po dobu více než 1 000 dní

Zatravňovací pásy byly vypěstovány 400 km od Londýna, nařezané se však musely dopravit na místo určení během 24 hodin. Je jich přes 360 rolí a pokrývají 9 000 m2. Nesměla mezi nim zůstat ani skulinka. Kdyby se lišila výška uložení pásu o více než 5 mm, byly by například pokusy v hodu oštěpem nebo vrhu koulí neplatné.

Na použití obří projekční plochy po celém obvodu stadionu nezbyly peníze. Škoda! Jenže úsporná opatření kvůli hospodářské krizi hrozila, že nezbude ani na plášť z pestrobarevných kroucených textilních pásů, které měly obrazovku nahradit. Nakonec soukromý sponzor vše zachránil. "Byl to nejšťastnější den v mém životě, když jsem se to dozvěděl," tvrdí architekt Rod Sherd v dokumentu.

V porovnání s předchozími stadiony si stavba vyžádala jen zlomek oceli.

V porovnání s předchozími stadiony si stavba vyžádala jen zlomek oceli.

Stadion pojme 80 000 diváků

Stadion pojme 80 000 diváků

Dokončit stadion bez pláště by bylo podle něho stejné, jako poslat dítě ven neoblečené. A stavby jsou pro architekty jejich dětmi... "Mrzelo by mě, kdyby ho rozebrali. Je to moje dítě. Líbí se mi věta, kterou mi někdo řekl řekl: ´Je tak krásný, že je ho škoda rozebrat´," dodává architekt Sherd.

Takže, kdo ví? Třeba stadion ve své podobě zůstane.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.