Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Olympijský stadion v Tokiu: bazény mělo nahradit kluziště

  1:00aktualizováno  1:00
Několik týdnů jsou středem zájmu celého světa, pak často nikdo neví, co s předimenzovanými olympijskými stadiony. Pokud je ovšem nenavrhl skvělý architekt. Kenzó Tange myslel na budoucnost svých staveb stejně jako tvůrci londýnských sportovišť.

Ačkoliv olympijské stadiony v Tokiu vznikly pro hry v roce 1964, dodnes některé z nich patří k architektonickým skvostům. A nikoli jen v Japonsku. Slavný architekt Kenzó Tange totiž dodržel svou zásadu, že se nemá architektura distancovat od sochařství.

Oba nové stadiony v Tokiu vznikly v místech, která poznamenala historie. Stejně jako v Londýně i zde se stavělo v bývalé průmyslové zóně. Továrna Mitsubishi v těchto místech vyráběla motory pro letadla, která napadla Pearl Harbor.

Po roce 1945 továrna ustoupila bytům postaveným americkou armádou pro rodiny vojáků. Čtvrť dostala jméno Washington Heights neboli Washingtonské výšiny. Bytové domy pak posloužily jako olympijská vesnice.

Kenzo Tange navrhl geniální zastřešení: na šířku 120  a délku 125 m není žádný

Kenzo Tange navrhl geniální zastřešení: na šířku 120 a délku 125 m není žádný pilíř ani sloup, jde vlastně o variaci visutého mostu.

Osud dvou olympijských stadionů v Tokiu je tématem další epizody francouzského dokumentárního cyklu Architektura (ČT2 v sobotu 18. srpna v 11:15).

Architektura ve znamení křivek

Pod oběma stadiony je podepsaný Kenzó Tange, architekt, který proslul propojením moderní a tradiční architektury, nositel prestižní americké Pritzkerovy ceny za architekturu. Byl to právě on, kdo výrazně ovlivnil obnovu Japonska po druhé světové válce. Vymyslel například plán obnovy Hirošimy zničené jadernou bombou včetně jejího mírového památníku.

Fotogalerie

Velký stadion pro plavce a skokany do vody pojal jako variaci na visutý most: sloupy, mezi nimi dvě silná ocelová lana, která drží střechu v podobě listu se žebrovím. To vše bez jediného podpěrného sloupu.

Konkávní tvar dodává střeše stadionu nejen její typický tvar, ale také snižuje náklady na vytápění a chlazení. Objem vzduchu stavby se tak totiž výrazně snížil a také je zde lepší akustika.

Do budovy se vstupuje ze strany, jako kdyby architekt rozhrnul kovový závoj střechy. Tange počítal původně s 25 tisíci diváky, v současnosti jich hala pojme 13 500, zatímco londýnský plavecký stadion od Zahy Hadid (více zde) se 17 500 místy se "smrskne" na 2 500 míst, protože zmizí boční tribuny a nahradí je prosklená fasáda. Kenzó Tange počítal s tím, že bazény nahradí kluziště, ale nakonec stadion začal sloužit jako prostor pro koncerty či velká setkání milovníků aerobiku.

Dřevo kombinuje architekt s ocelovými vazníky, vše působí dojmem neustálého

Dřevo kombinuje architekt s ocelovými vazníky, vše působí dojmem neustálého pohybu.

Síla stavby je však dodnes v jejím sochařském pojetí. Kruhová budova vyvolává dojem, že se může zřítit, základna budovy je totiž menší než její střecha, navíc beton vnitřních pater připomíná zčeřenou vlnu, zatímco pohyb střechy zase lodní příď.

Podzemní pasáž spojuje oba stadiony, vedle kanceláří a restaurace je tady i tréninkový bazén, jediný, který stále funguje.

Malý stadion pro basketbal s kapacitou 3 000 diváků slouží původnímu účelu i dnes. Bývá přirovnáván k létajícímu talíři, i zde Tange odmítl použít přímku, vše je ve znamení křivek.

Kenzó Tange

Narodil se 4. září 1913 v Imabari na Šikoku v Japonsku jako jedno z osmi dětí v chudé rodině. Architekturu vystudoval na Tokijské univerzitě v roce 1938. K profesi architekta se prý rozhodl poté, co uviděl v časopise práci architekta Le Corbusiera.

Je autorem budovy pro Expo 70 v japonské Ósace, které byly považovány za jedny z nejkrásnějších staveb 20. století. V letech 1946 až 1961 vede Studio Kenzo Tange, byl profesorem Tokijské univerzity na oddělení architektury a urbanismu, externím profesorem na Massachusetts Institute of Technology, Cambridge i na Harvard University. V roce 1987 obdržel Pritzkerovu cenu,
Zemřel 22. března 2005 .

Velký stadion - původně s bazény - měl pojmout původně 25 tisíc diváků, počet

Velký stadion - původně s bazény - měl pojmout původně 25 tisíc diváků, počet byl později zredukován na 13 500 diváků. Dnes se hala používá pro koncerty nebo aerobik.

Autor:


Témata: Letadlo


Nejčtenější

V koupelně je vana Rosa s délkou 140 cm (Ravak) a umyvadlo ze stejné řady.
Rekonstrukce bytu, kde koupelna vystačí sotva pro jednoho

Kritickým místem při rekonstrukcích panelových bytů bývá zejména kuchyň a koupelna, jejichž rozměry neodpovídají současným standardům. To je i případ bytu,...  celý článek

Ložnice se od čistých nových prostor odlišuje. David ji zařídil klasickou...
Jak se bydlí sólistům. Zoufalé osamělce nečekejte

David, Eva, Hynek a Karel jsou dospělí a žijí sólo. Co pro ně jednočlenné bydlení znamená, přibližuje kniha Sami doma. Publikace, která vzešla ze studie...  celý článek

Dřevěné dubové podlahy jsou příjemné na dotek i na pohled. Konferenční stolky...
Byt v podkroví, kde nejdražším kouskem je sporák. Manžel rád vaří

Klára s manželem mají rádi město s kavárnami, divadly a místy, kam lze zajít s dětmi. Proto když se naskytla možnost koupit podkrovní byt s terasou v...  celý článek

Architektka Dagmar Štěpánová ze studia Formafatal se k proměně bytu v...
Nejlepší interiér roku 2016: loft s nábytkem navrženým na míru

Zatímco architektonických soutěží určených stavbám je celá řada, interiéry byly dosud opomíjené. Změnila to až soutěž Interiér roku, kterou pořádá Institut...  celý článek

Nejúčelnější částí domu je vnitřní nádvoříčko s dřevěnou cedrovou terasou.
Nejkrásnější řadový dům vystavěla architektka pro svou rodinu

Stará řadovka na předměstí Sydney nevypadala vůbec lákavě. Přesto ji architektka Laine Richardsonová koupila a pro svou rodinu celou přestavěla. Z nudného...  celý článek

Další z rubriky

Kodaňská číslo 41: neobaroko, průčelí s věží s neorenesančním štítem a gotickou...
Noblesní Vršovice nejsou falešné Vinohrady. Čtvrť má velkoměstský šarm

Kodaňská ulice v pražských Vršovicích vytváří širokou a krásnou promenádu s velkoměstským rozletem a elegancí. Najdeme tu přepychové činžovní domy ze začátku...  celý článek

Grand designér roku: studio deFORM - Jakub Pollág a Václav Mlynář, interaktivní...
Czech Grand Design: korunku ze střepů získali nejlepší tvůrci

Jedenáctý ročník soutěže Czech Grand Design zná své vítěze. Ze 116 nominovaných autorů v deseti kategoriích si ti nejlepší odnesli z pražského Stavovského...  celý článek

OD Kotva / Dobová fotografie interiéru 3. NP / Archiv Oldřicha Schwarze
Priory měly vysokou úroveň. Desítky let staré obchodní domy stále žijí

Desítky let staré obchodní domy z období 1965 až 1975 poničil zub času. Na údržbu nejsou peníze, někde uškodila necitlivá rekonstrukce. Noví vlastníci z nich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.