Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Olympijský stadion v Tokiu: bazény mělo nahradit kluziště

  1:00aktualizováno  1:00
Několik týdnů jsou středem zájmu celého světa, pak často nikdo neví, co s předimenzovanými olympijskými stadiony. Pokud je ovšem nenavrhl skvělý architekt. Kenzó Tange myslel na budoucnost svých staveb stejně jako tvůrci londýnských sportovišť.

Ačkoliv olympijské stadiony v Tokiu vznikly pro hry v roce 1964, dodnes některé z nich patří k architektonickým skvostům. A nikoli jen v Japonsku. Slavný architekt Kenzó Tange totiž dodržel svou zásadu, že se nemá architektura distancovat od sochařství.

Oba nové stadiony v Tokiu vznikly v místech, která poznamenala historie. Stejně jako v Londýně i zde se stavělo v bývalé průmyslové zóně. Továrna Mitsubishi v těchto místech vyráběla motory pro letadla, která napadla Pearl Harbor.

Po roce 1945 továrna ustoupila bytům postaveným americkou armádou pro rodiny vojáků. Čtvrť dostala jméno Washington Heights neboli Washingtonské výšiny. Bytové domy pak posloužily jako olympijská vesnice.

Kenzo Tange navrhl geniální zastřešení: na šířku 120  a délku 125 m není žádný

Kenzo Tange navrhl geniální zastřešení: na šířku 120 a délku 125 m není žádný pilíř ani sloup, jde vlastně o variaci visutého mostu.

Osud dvou olympijských stadionů v Tokiu je tématem další epizody francouzského dokumentárního cyklu Architektura (ČT2 v sobotu 18. srpna v 11:15).

Architektura ve znamení křivek

Pod oběma stadiony je podepsaný Kenzó Tange, architekt, který proslul propojením moderní a tradiční architektury, nositel prestižní americké Pritzkerovy ceny za architekturu. Byl to právě on, kdo výrazně ovlivnil obnovu Japonska po druhé světové válce. Vymyslel například plán obnovy Hirošimy zničené jadernou bombou včetně jejího mírového památníku.

Fotogalerie

Velký stadion pro plavce a skokany do vody pojal jako variaci na visutý most: sloupy, mezi nimi dvě silná ocelová lana, která drží střechu v podobě listu se žebrovím. To vše bez jediného podpěrného sloupu.

Konkávní tvar dodává střeše stadionu nejen její typický tvar, ale také snižuje náklady na vytápění a chlazení. Objem vzduchu stavby se tak totiž výrazně snížil a také je zde lepší akustika.

Do budovy se vstupuje ze strany, jako kdyby architekt rozhrnul kovový závoj střechy. Tange počítal původně s 25 tisíci diváky, v současnosti jich hala pojme 13 500, zatímco londýnský plavecký stadion od Zahy Hadid (více zde) se 17 500 místy se "smrskne" na 2 500 míst, protože zmizí boční tribuny a nahradí je prosklená fasáda. Kenzó Tange počítal s tím, že bazény nahradí kluziště, ale nakonec stadion začal sloužit jako prostor pro koncerty či velká setkání milovníků aerobiku.

Dřevo kombinuje architekt s ocelovými vazníky, vše působí dojmem neustálého

Dřevo kombinuje architekt s ocelovými vazníky, vše působí dojmem neustálého pohybu.

Síla stavby je však dodnes v jejím sochařském pojetí. Kruhová budova vyvolává dojem, že se může zřítit, základna budovy je totiž menší než její střecha, navíc beton vnitřních pater připomíná zčeřenou vlnu, zatímco pohyb střechy zase lodní příď.

Podzemní pasáž spojuje oba stadiony, vedle kanceláří a restaurace je tady i tréninkový bazén, jediný, který stále funguje.

Malý stadion pro basketbal s kapacitou 3 000 diváků slouží původnímu účelu i dnes. Bývá přirovnáván k létajícímu talíři, i zde Tange odmítl použít přímku, vše je ve znamení křivek.

Kenzó Tange

Narodil se 4. září 1913 v Imabari na Šikoku v Japonsku jako jedno z osmi dětí v chudé rodině. Architekturu vystudoval na Tokijské univerzitě v roce 1938. K profesi architekta se prý rozhodl poté, co uviděl v časopise práci architekta Le Corbusiera.

Je autorem budovy pro Expo 70 v japonské Ósace, které byly považovány za jedny z nejkrásnějších staveb 20. století. V letech 1946 až 1961 vede Studio Kenzo Tange, byl profesorem Tokijské univerzity na oddělení architektury a urbanismu, externím profesorem na Massachusetts Institute of Technology, Cambridge i na Harvard University. V roce 1987 obdržel Pritzkerovu cenu,
Zemřel 22. března 2005 .

Velký stadion - původně s bazény - měl pojmout původně 25 tisíc diváků, počet

Velký stadion - původně s bazény - měl pojmout původně 25 tisíc diváků, počet byl později zredukován na 13 500 diváků. Dnes se hala používá pro koncerty nebo aerobik.

Autor:


Témata: Letadlo


Nejčtenější

Kompletní proměna stála v přepočtu na 567 tisíc korun.
Rodina si přestavěla dodávku na praktické bydlení. Vešlo se všechno

Jack Richens a Lucy Hedgesová z Oxfordu si sami předělali Mercedes Sprinter na obytný vůz pro čtyřčlennou rodinu. Do zadního prostoru se vešly palandy, jídelní...  celý článek

Šárka s Michalem potřebovali dům, který nezabere na parcele příliš místa.
Šárka s Michalem vyměnili byt za dům se zahradou. Prahu mají za rohem

Manželé s dvěma dětmi snili o vlastním domě se zahradou, kde si budou potomci bez neustálého dozoru hrát. Nebyl to však jediný motiv, proč vyměnit byt v...  celý článek

Chátrající vily. Uprostřed je vila slavného českého architekta Kamila Roškota.
Zdevastované vily v Bubenči zbořte, vyzval developer Prahu 6

Britský developer Lordship v otevřeném dopise vyzval Prahu 6 k demolici zchátralých historických vil v Bubenči. Domy stojí v ulici Milady Horákové, kousek od...  celý článek

Saunu od studia H3T Architekti před Galerií Jaroslava Fragnera mohou...
Na výstavu s ručníkem. Sauna se ukazuje jako architektura požitků

Sociologický fenomén, místo pro požitky i specifický segment architektonické tvorby. I to jsou sauny. Rozdílnou typologii saun z různých koutů světa a různých...  celý článek

Zákazníci mají hned po ruce umyvadla pro rychlou očistu, ve skřínkách s klíčky...
Unikátní restaurace, kde číšníkovi odevzdáte místo účtu špejle

„Platím čtyři špejle.“ Tato věta, pronášená v přízemí někdejší budovy Československé televize v Jindřišské ulici, se mění jen pokud jde o číslovku. Unikátní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.