Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Olympijský stadion v Tokiu: bazény mělo nahradit kluziště

  1:00aktualizováno  1:00
Několik týdnů jsou středem zájmu celého světa, pak často nikdo neví, co s předimenzovanými olympijskými stadiony. Pokud je ovšem nenavrhl skvělý architekt. Kenzó Tange myslel na budoucnost svých staveb stejně jako tvůrci londýnských sportovišť.

Ačkoliv olympijské stadiony v Tokiu vznikly pro hry v roce 1964, dodnes některé z nich patří k architektonickým skvostům. A nikoli jen v Japonsku. Slavný architekt Kenzó Tange totiž dodržel svou zásadu, že se nemá architektura distancovat od sochařství.

Oba nové stadiony v Tokiu vznikly v místech, která poznamenala historie. Stejně jako v Londýně i zde se stavělo v bývalé průmyslové zóně. Továrna Mitsubishi v těchto místech vyráběla motory pro letadla, která napadla Pearl Harbor.

Po roce 1945 továrna ustoupila bytům postaveným americkou armádou pro rodiny vojáků. Čtvrť dostala jméno Washington Heights neboli Washingtonské výšiny. Bytové domy pak posloužily jako olympijská vesnice.

Kenzo Tange navrhl geniální zastřešení: na šířku 120  a délku 125 m není žádný

Kenzo Tange navrhl geniální zastřešení: na šířku 120 a délku 125 m není žádný pilíř ani sloup, jde vlastně o variaci visutého mostu.

Osud dvou olympijských stadionů v Tokiu je tématem další epizody francouzského dokumentárního cyklu Architektura (ČT2 v sobotu 18. srpna v 11:15).

Architektura ve znamení křivek

Pod oběma stadiony je podepsaný Kenzó Tange, architekt, který proslul propojením moderní a tradiční architektury, nositel prestižní americké Pritzkerovy ceny za architekturu. Byl to právě on, kdo výrazně ovlivnil obnovu Japonska po druhé světové válce. Vymyslel například plán obnovy Hirošimy zničené jadernou bombou včetně jejího mírového památníku.

Fotogalerie

Velký stadion pro plavce a skokany do vody pojal jako variaci na visutý most: sloupy, mezi nimi dvě silná ocelová lana, která drží střechu v podobě listu se žebrovím. To vše bez jediného podpěrného sloupu.

Konkávní tvar dodává střeše stadionu nejen její typický tvar, ale také snižuje náklady na vytápění a chlazení. Objem vzduchu stavby se tak totiž výrazně snížil a také je zde lepší akustika.

Do budovy se vstupuje ze strany, jako kdyby architekt rozhrnul kovový závoj střechy. Tange počítal původně s 25 tisíci diváky, v současnosti jich hala pojme 13 500, zatímco londýnský plavecký stadion od Zahy Hadid (více zde) se 17 500 místy se "smrskne" na 2 500 míst, protože zmizí boční tribuny a nahradí je prosklená fasáda. Kenzó Tange počítal s tím, že bazény nahradí kluziště, ale nakonec stadion začal sloužit jako prostor pro koncerty či velká setkání milovníků aerobiku.

Dřevo kombinuje architekt s ocelovými vazníky, vše působí dojmem neustálého

Dřevo kombinuje architekt s ocelovými vazníky, vše působí dojmem neustálého pohybu.

Síla stavby je však dodnes v jejím sochařském pojetí. Kruhová budova vyvolává dojem, že se může zřítit, základna budovy je totiž menší než její střecha, navíc beton vnitřních pater připomíná zčeřenou vlnu, zatímco pohyb střechy zase lodní příď.

Podzemní pasáž spojuje oba stadiony, vedle kanceláří a restaurace je tady i tréninkový bazén, jediný, který stále funguje.

Malý stadion pro basketbal s kapacitou 3 000 diváků slouží původnímu účelu i dnes. Bývá přirovnáván k létajícímu talíři, i zde Tange odmítl použít přímku, vše je ve znamení křivek.

Kenzó Tange

Narodil se 4. září 1913 v Imabari na Šikoku v Japonsku jako jedno z osmi dětí v chudé rodině. Architekturu vystudoval na Tokijské univerzitě v roce 1938. K profesi architekta se prý rozhodl poté, co uviděl v časopise práci architekta Le Corbusiera.

Je autorem budovy pro Expo 70 v japonské Ósace, které byly považovány za jedny z nejkrásnějších staveb 20. století. V letech 1946 až 1961 vede Studio Kenzo Tange, byl profesorem Tokijské univerzity na oddělení architektury a urbanismu, externím profesorem na Massachusetts Institute of Technology, Cambridge i na Harvard University. V roce 1987 obdržel Pritzkerovu cenu,
Zemřel 22. března 2005 .

Velký stadion - původně s bazény - měl pojmout původně 25 tisíc diváků, počet

Velký stadion - původně s bazény - měl pojmout původně 25 tisíc diváků, počet byl později zredukován na 13 500 diváků. Dnes se hala používá pro koncerty nebo aerobik.

Autor:


Témata: Letadlo


Nejčtenější

Klecany, Československé armády. Nemovitost je kulturní památkou.
Historická sídla na prodej. Jaké zajímavé památky jsou v Česku k mání

V České republice se prodává velké množství historických sídel v různé kvalitě. Některé jsou před rekonstrukcí, do jiných se můžete ihned nastěhovat. Většina...  celý článek

Vila Hermína je zasazena do svažitého terénu, neobvyklou fasádu tvoří...
Majitelé růžové stavby to vzdali: vila s šikmou podlahou je na prodej

Češi se nebojí experimentovat ani na poli architektury. Důkazem toho může být netradiční rodinná vila v obci Černín nedaleko Prahy. Je postavena v prudkém...  celý článek

Hrázděný dům stojí v  městečku Saint-Maur-des-Fossés.
Bydlí v krásné hrázděné vile. Rekonstrukce probíhala zběsilým tempem

V samém srdci Francie, městečku Saint-Maur-des-Fossés, ležícím na jihovýchodním předměstích Paříže, se proměnil hrázděný dům v nový domov pro multikulturní...  celý článek

Architekti ze studia Labor13 navrhli dům přesně na míru pozemku a přání jeho...
Dřevostavba ve tvaru Y má vše, co si rodina přála. I nízké náklady

Atypický dům, který se doslova rozpíná do tří stran, nevznikl jako rozmar. Architekti ze studia Labor13 jej navrhli přesně na míru pozemku a přání jeho...  celý článek

Lucerna umně spojuje svou už trochu zašlou důstojnost s aktuálním uměním.
Pražské pasáže jsou fenoménem. Jak v nich život vypadá dnes?

Pražské pasáže vznikaly jako nákupní prostory, které návštěvníkům poskytovaly útočiště před nepříznivým počasím a okouzlovaly je nejen pestrou nabídkou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.