Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odvážlivci chtějí dostavět Staroměstské náměstí

  10:44aktualizováno  10:44
Největší problém české architektury, tak nazval Staroměstskou radnici historik umění Richrad Biegel. Devět architektonických soutěží bylo vypsáno na její změnu a ještě se žádná z nich neudála. V současné době se schyluje k desátému kolu.

Praha, Staroměstské náměstí - Staroměstské náměstí v Praze. | foto: Monika TomáškováProfimedia.cz

Prakticky stejný problém se týká i okolí radnice - Staroměstského náměstí. Některé ze soutěží se dotýkaly i jeho přeměny. „Záleželo na tom, jak byly podmínky soutěže nastaveny. Některé byly hodně velkorysé,“ řekl architekt Zdeněk Lukeš.

Ostrá jehla směřující k nebi, moderní plastiky, kryté tržiště pro celoroční prodej, nebo naopak znovuobnovení mariánského sloupu či kašny.

Praha plánuje dostavět Staroměstskou radnici a vypadá to, že nemusí zůstat jen u ní. Poté, co vedení města oznámilo, že hodlá vyhlásit architektonickou soutěž na dostavbu radnice, se opět rozpoutala diskuse, zda by se přestavba neměla týkat celého náměstí.

„Byly soutěže, které byly vypsány jen na adaptaci neogotického křídla radnice, ale byly i soutěže velmi velkorysé, které zadávaly soutěžícím podmínku, že se musí zabývat i úpravami náměstí,“ upozornil architekt Zdeněk Lukeš.

V minulosti už bylo na dostavbu radnice vyhlášeno devět soutěží. Velkorysé podmínky nabídla komise architektům například v roce 1946.

Místo Široké ulice bulvár
Dláždění ze žuly obklopené funkcionalistickými stavbami zasahujícími až k synagogám Židovského města a bulvár napříč Širokou ulicí. I tak mohlo dnes vypadat Staroměstské náměstí, kdyby tehdy stavebníci uskutečnili návrh Karla Honzíka.

„To asi byl vůbec nejméně citlivý návrh ke geniu loci Staroměstského náměstí, který jsem viděl,“ říká architekt Zdeněk Lukeš.

Centrální pražské náměstí dnes představuje nejatraktivnější parcelu ve městě a v republice vůbec. Odedávna všechny patníky podél cest ukazovaly vzdálenost právě ke Staroměstskému náměstí.

S větší či menší intenzitou se ozývají hlasy, že se má zpět na své místo vrátit mariánský sloup, jiní by rádi před radnicí viděli Krocínovu kašnu, která byla po staletí jedním z hlavních zdrojů vody staroměstských domácností, nebo obnovili původní kandelábry táhnoucí se středem plochy.

„Dovedu si tam představit například mariánský sloup či obnovu kašny. Naopak z mého pohledu je zcela přemrštěným nápadem restituce Krenova domu,“ řekl Filip Dvořák z radnice Prahy 1.


Krenův dům

Krenovu domu se stalo osudným to, že stál v ústí dnešní Pařížské ulice do Staroměstského náměstí.

„Kašna, kandelábry, sloup... to jsou všechno prvky, které náměstí zabydlují. Podle mě jde ale o podstatnější věc, vyřešení prostoru. Chrám svatého Mikuláše například nebyl stavěn tak, aby byl na něj otevřený pohled ze Staroměstského náměstí. Původní záměr byl, aby se na něj lidé dívali zespodu - z malého náměstí,“ řekl architekt Petr Lešek.

Pryč s roztékajícím se Husem
Ale experti se nepřou jen o to, co nového by mělo na náměstí přibýt. Mnoho z nich má touhu i bořit! Funkcionalisté by nejraději nechali zmizet kočičí hlavy - navrhovali zcela předláždit celé náměstí a dát tam žulovou dlažbu. Stejně uvažovali jejich kolegové o čtyřicet let později.

V meziválečném období avantgardním architektům zhusta vadil zase Husův pomník. „Ještě si pamatuji přednášky profesorů architektury v sedmdesátých letech, kteří Husův pomník přímo zavrhovali. Secese byla pro ně odporný styl. Tvrdili: Pomník, který se roztéká, musí jít pryč,“ vzpomíná architekt Lukeš. To se projevilo v soutěži v roce 1946, kdy už s pomníkem většina funkcionalistů nepočítala.

Slitování nenašla ani celá severní strana náměstí. Vyvrcholením demoličních snah byl právě onen projekt architekta Honzíka, který by středověkými uličkami raději razil bulváry.

Sloup na tři kusy
Pouhé tři roky mělo náměstí dvě dominanty. Husa a mariánský sloup. Konec tomu „spojenectví“ učinil třetího listopadového dne roku 1918 žižkovský bohém Franta Sauer, který sloup, jako symbol habsburského útlaku, se svými věrnými strhl.

Torzo sloupu je dodnes v lapidáriu Národní galerie. Před 16 lety byla v Praze založena Společnost pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Doposud však byla neúspěšná.

Autoři:




Nejčtenější

V přízemním domku uprostřed krásné přírody žijí mladí majitelé od roku 2015.
Radost z terasy jim „kazí“ slunce a vítr. Čeho je moc, toho je příliš

Postavením domu starosti s bydlením nekončí. Majitelé musí řešit zahradu, ale také místo, kde si užijí zasloužený odpočinek. Ideálním řešením bývá terasa s...  celý článek

Stavba je od roku 1975 památkově chráněná. Výškový dům je nyní na prodej za dva...
Unikátní dům. Betonovou věž si před 138 lety postavil výstřední soudce

Věž Sway Tower vysoká 66 metrů z roku 1879 stojí v anglickém přístavním městě Lymingtonu. Pokud milujete netradiční bydlení, výšky a daleké výhledy do krajiny,...  celý článek

Na střechu nechal majitel instalovat extenzivní zelenou střechu.
Mladí majitelé museli „ukousnout“ kus kopce, aby měli slunce v domě

Najít vhodný pozemek blízko Prahy a za dostupné peníze, to je hodně těžké. Někdy to znamená v mnohém ustoupit nebo udělat náročné stavební úpravy. To potkalo i...  celý článek

1
Sousedka je při sexu moc hlučná. Nejsem puritánka, ale vše má své meze

Bydlíme v nájemním bytě, sousedé nad námi mají i několikrát denně sex a žena vždy křičí a je velmi hlučná. Ze začátku jsem si říkala, zda se v bytě nad námi...  celý článek

Willstonovo studio
Američané dodnes bydlí rádi v „perníkových“ chaloupkách s pavučinami

Perníková chaloupka z klasické hororového příběhu o Jeníčkovi a Mařence, kdy sourozenci uváznou v hlubokém lese uvězněni v bizardním domě, se stala základem...  celý článek

Další z rubriky

Stavba je od roku 1975 památkově chráněná. Výškový dům je nyní na prodej za dva...
Unikátní dům. Betonovou věž si před 138 lety postavil výstřední soudce

Věž Sway Tower vysoká 66 metrů z roku 1879 stojí v anglickém přístavním městě Lymingtonu. Pokud milujete netradiční bydlení, výšky a daleké výhledy do krajiny,...  celý článek

Pražské architektonické studio mar.s architects se pustilo do proměny...
Stylovou restauraci v Michli zdobí zrárna masa a grafika steaků

Pražské architektonické studio mar.s architects se pustilo do proměny restaurace v pražské Michli. Dock House potřeboval po deseti letech provozu atraktivnější...  celý článek

Dům s užitnou plochou 172 metrů čtverečních stojí v jižních Čechách.
Pozemek do trojúhelníku byl výzvou. Architekt si s ním skvěle poradil

V Hluboké nad Vltavou stojí moderní dům s užitnou plochou 172 metrů čtverečních, který si nechala pro sebe postavit čtyřčlenná rodina. Nezvyklý půdorys domu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.