Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odvážlivci chtějí dostavět Staroměstské náměstí

  10:44aktualizováno  10:44
Největší problém české architektury, tak nazval Staroměstskou radnici historik umění Richrad Biegel. Devět architektonických soutěží bylo vypsáno na její změnu a ještě se žádná z nich neudála. V současné době se schyluje k desátému kolu.

Praha, Staroměstské náměstí - Staroměstské náměstí v Praze. | foto: Monika TomáškováProfimedia.cz

Prakticky stejný problém se týká i okolí radnice - Staroměstského náměstí. Některé ze soutěží se dotýkaly i jeho přeměny. „Záleželo na tom, jak byly podmínky soutěže nastaveny. Některé byly hodně velkorysé,“ řekl architekt Zdeněk Lukeš.

Ostrá jehla směřující k nebi, moderní plastiky, kryté tržiště pro celoroční prodej, nebo naopak znovuobnovení mariánského sloupu či kašny.

Praha plánuje dostavět Staroměstskou radnici a vypadá to, že nemusí zůstat jen u ní. Poté, co vedení města oznámilo, že hodlá vyhlásit architektonickou soutěž na dostavbu radnice, se opět rozpoutala diskuse, zda by se přestavba neměla týkat celého náměstí.

„Byly soutěže, které byly vypsány jen na adaptaci neogotického křídla radnice, ale byly i soutěže velmi velkorysé, které zadávaly soutěžícím podmínku, že se musí zabývat i úpravami náměstí,“ upozornil architekt Zdeněk Lukeš.

V minulosti už bylo na dostavbu radnice vyhlášeno devět soutěží. Velkorysé podmínky nabídla komise architektům například v roce 1946.

Místo Široké ulice bulvár
Dláždění ze žuly obklopené funkcionalistickými stavbami zasahujícími až k synagogám Židovského města a bulvár napříč Širokou ulicí. I tak mohlo dnes vypadat Staroměstské náměstí, kdyby tehdy stavebníci uskutečnili návrh Karla Honzíka.

„To asi byl vůbec nejméně citlivý návrh ke geniu loci Staroměstského náměstí, který jsem viděl,“ říká architekt Zdeněk Lukeš.

Centrální pražské náměstí dnes představuje nejatraktivnější parcelu ve městě a v republice vůbec. Odedávna všechny patníky podél cest ukazovaly vzdálenost právě ke Staroměstskému náměstí.

S větší či menší intenzitou se ozývají hlasy, že se má zpět na své místo vrátit mariánský sloup, jiní by rádi před radnicí viděli Krocínovu kašnu, která byla po staletí jedním z hlavních zdrojů vody staroměstských domácností, nebo obnovili původní kandelábry táhnoucí se středem plochy.

„Dovedu si tam představit například mariánský sloup či obnovu kašny. Naopak z mého pohledu je zcela přemrštěným nápadem restituce Krenova domu,“ řekl Filip Dvořák z radnice Prahy 1.


Krenův dům

Krenovu domu se stalo osudným to, že stál v ústí dnešní Pařížské ulice do Staroměstského náměstí.

„Kašna, kandelábry, sloup... to jsou všechno prvky, které náměstí zabydlují. Podle mě jde ale o podstatnější věc, vyřešení prostoru. Chrám svatého Mikuláše například nebyl stavěn tak, aby byl na něj otevřený pohled ze Staroměstského náměstí. Původní záměr byl, aby se na něj lidé dívali zespodu - z malého náměstí,“ řekl architekt Petr Lešek.

Pryč s roztékajícím se Husem
Ale experti se nepřou jen o to, co nového by mělo na náměstí přibýt. Mnoho z nich má touhu i bořit! Funkcionalisté by nejraději nechali zmizet kočičí hlavy - navrhovali zcela předláždit celé náměstí a dát tam žulovou dlažbu. Stejně uvažovali jejich kolegové o čtyřicet let později.

V meziválečném období avantgardním architektům zhusta vadil zase Husův pomník. „Ještě si pamatuji přednášky profesorů architektury v sedmdesátých letech, kteří Husův pomník přímo zavrhovali. Secese byla pro ně odporný styl. Tvrdili: Pomník, který se roztéká, musí jít pryč,“ vzpomíná architekt Lukeš. To se projevilo v soutěži v roce 1946, kdy už s pomníkem většina funkcionalistů nepočítala.

Slitování nenašla ani celá severní strana náměstí. Vyvrcholením demoličních snah byl právě onen projekt architekta Honzíka, který by středověkými uličkami raději razil bulváry.

Sloup na tři kusy
Pouhé tři roky mělo náměstí dvě dominanty. Husa a mariánský sloup. Konec tomu „spojenectví“ učinil třetího listopadového dne roku 1918 žižkovský bohém Franta Sauer, který sloup, jako symbol habsburského útlaku, se svými věrnými strhl.

Torzo sloupu je dodnes v lapidáriu Národní galerie. Před 16 lety byla v Praze založena Společnost pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Doposud však byla neúspěšná.

Autoři:




Nejčtenější

1
Soused má pocit, že ho sledujeme, postavil kolem plotu zástěny

Před pěti lety jsme koupili zahrádku s chatkou a rozpadlým plotem. Časem jsme se rozhodli, že plot postavíme nový, při stavbě jsme museli ale vysekat roští u...  celý článek

Tenká dlažba se po pěti letech používání „loupe“ jako perník.
Kdo šetří na dlažbě do exteriéru, může se pěkně spálit. Podívejte se

Kupovat levné věci se nevyplácí, o tom se bohužel přesvědčil i čtenář Lubor. Se svým příběhem se tak alespoň přihlásil do naší soutěže Léto na nové terase či s...  celý článek

Kromě „hlavního“ domu si nechala rodina postavit i saunový domek a také dům pro...
Recept na stres z práce? Víkendový dům v lese s výhledem na jezero

Srubový dům si nechal postavit úspěšný helsinský manažer Tuomas na venkově, aby mohl se svoji rodinou trávit volné chvíle v přírodě. Pojal jej pouze jako druhé...  celý článek

Villa S’Estaca stojí na západním pobřeží v Puerto Valldemossa. Komplex tvoří...
Michael Douglas prodává své útočiště na Mallorce z 19. století

Villa S’Estaca stojí na západním pobřeží v Puerto Valldemossa. Komplex tvoří sedm nemovitostí s deseti ložnicemi a deseti koupelnami. „Jde o unikátní...  celý článek

Rastr policového systému probíhá celým bytem.
Ze dvou malých bytů vznikl velký obytný prostor s posuvnými stěnami

Udělat ze dvou menších bytů jeden větší. To bylo přání mladého páru, který měl k dispozici dva byty v horním ustoupeném patru pražského činžovního domu z 20....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.