Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

On-line rozhovor

rozhovor s Ing. Janou Pyškovou

velikost textu:
vydáno 7.5.2001 12:00
Ing. Jana Pyšková je typická představitelka zahradního architekta nové doby - kromě své vlastní praxe sbírá zkušenosti i v zahraničí, především v Anglii. Pravidelně spolupracuje s odbornými časopisy. Vedle realizací soukromých zahrad (potěší ji, když zadání zní: zahrada pro psa nebo předzahrádka, která má kvést pokud možno celý rok) má za sebou například bohaté zkušenosti z realizací střešních zahrad (pro Palác Millenium v Praze nebo pro firmu Phoenix a Zeppelin). Jejím oblíbeným prvkem v zahradě je dřevo ve všech podobách - pražce na chodnících, rošty kolem bazénu nebo dětské prolézačky.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 6. června 2001 do 13:00

OTÁZKA: Jaké pokryvné nízké a nenáročné rostliny bych mohla vysadit misto travníku na slunné stanoviště ? Děkuji za odpověď Pavlíčková Pavlíčková
ODPOVĚĎ: Pokryvné rostliny pro slunná stanoviště mohou trávník nahradit - ovšem jen v menší míře. Nemůžete jimi nahradit rekreační nebo často užívaný trávník. Můžete je ale sázet kolem cestiček z dlaždic nebo kamenů, do spár ve dlažbě, kolem teras, do atrií nebo na střešní terasy. Sešlap snáší plazilka (Acaena), kociánek (Antennaria), koulenka (Cotula), chudina (Draba), průtržník (Herniaria), písečnice (Sagina), nizoučké mateřídoušky. Na sešlápnutí jsou citlivější rostliny jako je zběhovec (Ajuga), hvozdíky (Dianthus), tařička (Aubrietia), plamenka (Phlox subbulata), zvonky (Campanula portenschlaggiana a poscharskyana) a další. Robustnější mateřídoušky krásně kvetou a voní, když je sešlápnete (nesmíte to ale dělat často). Okrasné sytě zelené trávy jako je kostřava (Festuca scoparia) jsou opravdovou náhradou trávníku na pohled a nemusíte je sekat - ale nedoporučuji na ně šlapat (sama jsem to vyzkoušela na zahradě navržené mým kolegou) - představa měkkého dotyku perfektního trávníku byla vystřídána bodavou bolestí v mých bosých prstech. Kolega se pobavil, mne omlouvá pozdní hodina a špatné světlo. Takovou trávu si opravdu nedávejte mezi pražce nebo dlaždice. Bezpečné, pěkně vypadající jsou rozchodníky (Sedum) v pestrém sortimentu, dobře vypadají nízké stálezelené odrůdy skalníku (Cotoneaster) nebo jalovce (Juniperus). Ohromná vzácnost a důkaz pěstitelského umění je „heřmánkový trávník“ ze speciální nekvetoucí odrůdy heřmánku římského (Chamaemelum nobile’Treneague’). Porost je sytě zelený, nádherně vypadá a když se jím projdete, bude vonět zahrádka i vaše nohy. Plocha se ale těžko udržuje, na jaře mívá vymrzlá místa a vy je musíte dosázet - často se dají ale použít oddělky silných rosltin, které přezimovaly. Taková věc, podobně jako plocha celistvě osázená směsí mateřídoušek, ozdobí vaši zahrádku nebo atrium - plánujte ovšem v malém měřítku. Nahradíte-li trávník trvalkami, travinami nebo dřevinami, nemusíte jej sekat. Ovšem pracnost je, zejména při použití jemných trvalek mnohem vyšší, dřeviny se později lépe zapojí. Záleží na konkrétním případě, kde a proč chcete trávník nahradit. Efektní vzhled místa by Vám neměl způsobit nekonečné hodiny strávené pletím. 9.5.2001 8:44
OTÁZKA: Dočetla jsem se o vás, že ráda využíváte na zahradě pražce. Mě se to taky líbí, ale nevím, kde se takové pražce dají sehnat. To je berete na skládce u nádraží? Iva
ODPOVĚĎ: Pražce bereme opravdu kde se dá - ovšem nekrademe je nádražákům zpod kolejí. Chce to trpělivost, hodně času a kousek štěstí. Telefonovat, hledat a prosit. Nové pražce jsou velmi drahé, potom je lepší použít namořené trámy a vyřešit si dilema, zda je mám nebo nemám použít (chemické úpravy při jejich konzervaci). Staré pražce jsou dávno vypálené sluncem a hromada se vesměs pořídí za láhev tuzemského alkoholu. Ale kde, na to recept není 9.5.2001 8:45
OTÁZKA: Nevím, jestli se ptám na správné adrese, ale potřebovala bych vědět, jakou popínavou kytku můžu pěstovat v bytě na místě, kam nejde moc světla a ještě je to špatně přístupné místo k zalévání - od stropu mám totiž čtyři závěsné obaly na květináče pod sebou a teď si nejsem jistá, co do nich, aby to vydrželo a tmavý kout v pokoji byl pěkný. Lenka
ODPOVĚĎ: Pokud je kout opravdu tmavý, žádná kytka tam pěkně neporoste. Nejlépe odolávají Philodendrony a Scindapsus, o něco hůř je na tom břečťan. Musíte se smířit s tím, že po nějaké době začnou kytičky chřadnout a slábnout. Bez odkladů je darujte někomu blízkému a kupte si nové. Pomůže Vám i speciální floristické osvětlení, které vyrábí například OSRAM, je ovšem nutné promyslet způsob, jak je umístit poblíž závěsného květináče, aby Vám nesvítilo do očí a nerušilo vzhled interiéru. Možná by pomohlo, kdybyste převěsila kaskádu květináčů jinam, blízko k oknu? 9.5.2001 8:46
OTÁZKA: Paní architektko, vás mi poslalo samo nebe! Posekali jsme poprvé trávník na zahradě, objevili krásná ložiska kvalitního mechu a asi deset velmi zabydlených mravenišť. Dovedla byste mi poradit, co s tím mechem a co s těmi mravenci? Pavlína
ODPOVĚĎ: Na mech asi půl roku zabírá přípravek ANTI-MECH. Ten jeho růst potlačí, ovšem nezmizí příčina jeho výskytu. Nejdůležitější je poloha (stinná místa vyžadují speciální směsi, ale velký stín je pro trávník opravdu špatný), provzdušňování a pískování trávníku, jeho pravidelné hnojení a úprava chemismu a vlhkosti půdy. Kyselá půda se dá vylepšit vápněním, přílišná vlhkost drenáží. Mravenci milují klid, a proto proti nim zabere i výše uvedený rozruch. Pokud se to nedá vydržet, vyhubíte je běžnými přípravky pro hubení mravenců, které koupíte v drogerii. Buďte ovšem opatrní, protože v zahradě ohrozíte nejen svého psa nebo své malé děti, ale také děti vašeho šéfa, který přijde na návštěvu, kočku krásné sousedky, které se snažíte zalíbit. Ublížit můžete i ježkovi, který bojuje ve vaší zahradě proti slimákům. Ježci umírají i poté, co sežerou slimáky, otrávenými peletami, proto je také raději sbírejte a chytejte do mechanických pastí. 9.5.2001 8:48
OTÁZKA: Paní architektko, máte nějaké zkušenosti ze stromy u bazénu? Jaké se tam hodí, aby zbytečně nestínily a nešpinily vodu? Aja
ODPOVĚĎ: K bazénům se hodí stálezelené vytrvalé rostliny. Krásně vypadají ty, které připomínají blízkost vody -- okrasné traviny, trvalky s výraznými tvary listu, které se vyskytují v přírodě blízko vody (kosatce, kontryhel atd.). Místo obvyklého mulče z drcené kůry se hodí k pokrytí záhonů drcený kačírek, štěrk nejrůznějších frakcí, oblázky, valouny… Povrch půdy je krytý, takže se do vody nezanášejí nečistoty. Nezapomeňte ale, že vedle bazénu není bažina, a pokud se rozhodnete pro vlhkomilné rostliny (blatouchy, primule, kejklířky, musíte je zalévat víc než ostatní. Pokud řešíte dilema, zda poblíž bazénu zasadit strom, promyslete si tyto věci: směr větru (nevysazovat strom na návětrné straně moc blízko bazénu) světové strany (raději ne poblíž na východní nebo západní strany, nebojte se jihovýchodu, jihu a severu), blízkost stromů v sousedství ( pokud je sousední zahrada plná krásných, vysokých stromů, případně je blízko alej nebo park, už je úplně jedno, co vysadíte do své zahrady, protože listí bude všude stejně víc, než byste si přáli). 9.5.2001 14:02
OTÁZKA: Paní architektko, nevěděla byste, čím se dá vyhubit plevel před tím, než založíme nový trávník? Děkuji Katka
ODPOVĚĎ: Mohla bych vám poradit přípravek Roundup, který je k dostání v drogerii a mám ověřeno, že vytrvalé plevele hubí spolehlivě. Prodává se v různě velkých baleních. Po jeho aplikaci musíte tři týdny počkat a pak teprve vysít nový trávník. 11.5.2001 15:07
OTÁZKA: Jak se dneska mají zahradní architekti? Josef
ODPOVĚĎ: Nevím jak ostatní, ale já se mám dobře, protože mě moje práce ohromně baví. Jak se máte vy? 11.5.2001 20:30
OTÁZKA: Pani architektka,poprosím vás o radu - bývam v rod.dome so sedlovou strechou a neviem vyriešiť okolie pred domom,pretože pri pohľade od ulice z ľavej strany/sever/je pozemok asi 3m široký a dlhý asi 15m,z pravej strany/juh/ je to asi 5-8m široký a 15m dlhý pás a vpredu je malý nepravidelný trojuholník/2mx4mx5m/.Mám tam už nejaké dreviny a kríky, ale nie je to ono!Ďakujem! Anonym
ODPOVĚĎ: Do předzahrádky se hodí keřové výsadby, soliterní keře v trávníku a samozřejmě stromy. Strom patří odedávna k domu jako dobrý duch rodiny. Záleží na stylu domu a vašich možnostech, jak pracnou nebo náročnou variantu zvolíte. Řešení je individuální a právě zahradní architekt vám pomůže najít to správné pro váš dům. 11.5.2001 20:32
OTÁZKA: Paní architektko, poraďte mi, prosím, jakou odrůdu ovocných stromů(jabloň, meruňka,...) a keřů (rybíz, angrešt)můžu zasadit do nadmořské výšky 600 m. Děkuji za odpověď. Jiřina
ODPOVĚĎ: Do vaší nadmořské výšky můžete sázet jakékoliv jabloně, meruňka bude potřebovat chráněné místo, nejlépe teplejší slunné zákoutí. Stromky nakupujte ve školkách s podobnými klimatickými podmínkami jako má vaše zahrada. 11.5.2001 20:34
OTÁZKA: Zdravím, jaký přesně název a označení má geotextilie pod mulčovací kůru ( kdo ji vyrábí či dováží). Specializované prodejny nabízejí pouze netkanou textilii pod jahody, ale ta dle mého názoru nezabrání urputné pampelišce, aby neprorazila.Děkuji japio@volny.cz Anna - Trutnov
ODPOVĚĎ: Použijte tmavou netkanou textilii NETEX, která má nejen vyšší gramáž, ale také nepropustí sluneční paprsky a tak nedovolí plevelu růst. 11.5.2001 20:35
OTÁZKA: Paní architektko, právě jsme koupili pozemek /asi 1 200 m2/ a asi za tři roky bychom chtěli začít stavět rodinný dům. Na umístění domu a jeho konečnou podobu nemáme ještě žádné podrobné plány. Těšíme se na budování zahrady. Lze už nyní pro budoucí vzhled zahrady něco podnikat / předpěstovat, sázet živý plot ... Iva
ODPOVĚĎ: Předběžné plánování zahrady zároveň s umístěním domu je velmi osvícený krok. Časový náskok zahradě velmi prospěje, při plánování budete myslet na obě věci současně. Vezměte v úvahu váš styl života, věk, aktivity, počet dětí a psů... Tenhle postup mohu doporučit pro zahradu čistě reprezentativní i hodně využívanou. Sázet můžete stromy a živé ploty v místech vzdálených od budoucí stavby. Měli byste však předem vědět, kudy povedou inženýrské sítě a jak bude tvarován terén. 11.5.2001 20:38
OTÁZKA: Mám hned dvě otázky: 1.koupili jsme 4 500 m2 zahradu, která není udržováná, je nerovná, částečně zarostlá bodlákama a kopřivama. Nejradši bych ji přeorala ale to není možé, protože je ve stráni. Pomůže pravidelné sekání nebo se plevele musím zbavit chemicky? 2. Na jaře je zahrada dost vlhká a po příjezdové cestě se nedá jezdit autem, existuje druh trávy, který by nadměrnou vlhkost kompenzoval a měl tak hluboké kořeny, že by stabilizovaly vrchní půdu? Předem díky za odpověď. Vladyková
ODPOVĚĎ: Chemické hubení plevel jsme řešili v jwedné z předchozích odpovědí. Používá se přípravek Roundup nebo Touch down, oba totální herbicidy, které zničí vše, na co je aplikujete. Dejte tedy pozor, abyste nezahubili třeba i stromy a keře, které chcete zachovat. Sečení určitě pomůže, čím častější, tím lépe. Kombinace obou postupů je nejlepší. Poté doporučuji povrch vyrovnat, aby se vám svah lépe sekal. Později je vhodné alespoň část svahu osázet vzrůstnějšími keři, které budou vypadat pěkně a jejich údržba není náročná (kaliny, lísky, brsleny, keřovité javory, šeříky atd. možností je nespočet), možná i jehličnany a stromy. Boj se svahem je náročný, ale svažité zahrady jsou krásné, nabízejí mnohem víc estetických možností než úplná rovina. 2. Takový druh trávy není. Pomůže vám jen technické řešení - vybudování drenážní vrstvy ze štěrkopísku, případně ještě položení zatravňovacích roštů z plastu (např. Grasspaver), které po osetí a zapojení trávníku téměř nejsou vidět. Speciální pryžové nebo plastové rošty, které se používají i na zpevnění cvičných drah pro sport a jezdectví se pokládají pod povrchovou vstvu zeminy, takže nejsou na povrchu vidět nikdy. Pokud založíte nový trávník s pomocí těchto opatření, věřím, že budete spokojená. Můžete zpevnit třeba jen koleje pro kola auta (Grasspaver). 16.5.2001 11:36
OTÁZKA: Paní architektko, myslím, že je nás víc, kdo neví, kolik by ho stálo, kdyby si Vás pozval na svou zahradu. Můžete prozradit, podle čeho se určuje cena například za návrh zahrady, nebo za návrh a dodávku rostlin atd... Děkuji Jan Klíma
ODPOVĚĎ: pro pana Jana Klímu a paní Svobodovou: Projekční a konzultační práce jsou oceňovány velmi individuálně, a proto asi byl problém získat odpověď. Komora architektů vydává honorářový řád, který je vodítkem - vychází procenta z ceny realizace. Jenže jak odpovědět, když ji předem neznáme? Můžeme konzultovat - pak se počítá hodinová sazba - vesměs smluvní, záleží na tom, jak náročná konzultace je a jak speciální informace prodáváme. Pohybuje se od 400 do 800 Kč, může dojít i na 1000 Kč (+ cestovné a případně i ubytování, je-li to nutné). Slušností ovšem je, dle mého názoru, nezávazně nastínit svůj přístup, trochu se představit bez nároku na odměnu. Je ovšem spousta míst, kde vám budou účtovat i první návštěvu, protože mají špatné zkušenosti. Myslím si ale, že se dá velmi rychle poznat, zda se někdo snaží získat zdarma maximum informací, anebo opravdu chce vědět, zda můj styl zákazníkovi vyhovuje. Cena projektu vychází sice z rozlohy zahrady, ale samozřejmě daleko větší význam má její složitost. Pokud má někdo hektarový pozemek, kde se vysází několik skupin stromů, nezmění se terén a zahrada se jinak zatravní, bude projekt levnější než na zahradu paní Svobodové, která si třeba bude přát vřesoviště, trvalkový záhon, pergolu, jezírko, zelenou střechu na garáž, velké truhlíky na terasu, osvětlení atd. Informativně se dá říct, že cena zahrady je cca 10% z ceny realizace, ale může kolísat. Většinou si účtujeme cenu za projekt zahrady s rostlinami a zvlášť se započítává projekt terénních úprav, technických prvků (dřevěné doplňky, oplocení, schody, zídky, zpevněné plochy, dětské prolézačky, vodní prvky). Dražší je cena interiérových projektů, střešní zeleně, teras, protože jde o velmi speciální práci. Naopak, cena klesá v případě opravdu velmi jednoduché zahrady. Slušné je nezvyšovat si honorář tím, že schválně prosadím velmi vzrostlý a proto drahý rostlinný materiál. Pak by cena projektu měla vycházet ze středních, obvyklých cen. Doporučuji vše předem dohodnout, popsat předmět smlouvy co nejlépe a nejpodrobněji. Sama mám za sebou situace, kdy se z objednávky na velmi jednoduchou zahradu postupně stalo složitější zadání, protože si majitelé uvědomili, že by chtěli vlastně ještě tady něco barevného, tam něco, co zakryje pohled od sousedů atd. Těžko se pak vysvětluje, co vlastně mělo být součástí projektu a co už ne. Konkrétně tedy - hrubý odhad ceny projektu pro paní Svobodovou 15 - 45 tisíc (z tohoto rozmezí vidíte, proč byly odpovědi nekonkrétní) Po odevzdání projektu může přijít další fáze: výběr dodavatele, s nímž může projektant pomoci nebo pomůže s hodnocením nabídky zahradnické firmy, kterou si vyberete. V době realizace je velmi potřebný, ovšem často opomíjený placený autorský dozor. Nejde jen o dodržení technologií a kvality materiálu, ale také o dotažení návrhu k dokonalosti, protože v této fázi může přijít řada nápadů a vylepšení - ať ze strany projektanta nebo z vaší. Dozor se účtuje buď jako blok podle odhadnutého objemu práce nebo v hodinové sazbě (+ náklady). Za své kolegy prosím všechny návštěvníky této stránky o jednu věc. Když už si někoho z nás vyberete, důvěřujte našim znalostem a vkusu, věřte v zahradě víc nám než stavebním architektům a stavbařům, protože na stavbě věříme zase my jim. Často totiž dojde k tomu, že zajímavé a vkusné řešení v zahradě pohřbí svou pochybností stavař, který s investorem pracuje již dva roky. Poslouchejte nás při konzultacích, ptejte se, ptejte se, ptejte se. Neposlouchejte závistivé sousedy, těšte se na svou zahradu a radujte se z jejího zrození. Při výběru jejího tvůrce buďte opatrní, ptejte se na vzdělání (mimochodem jediná vysoká škola pro úplné vzdělání v našem oboru je v Lednici na Moravě, výborná je střední škola v Mělníku), na praxi, nechte si předvést realizace v praxi, mluvte s předcházejícími klienty. A pak už se netrapte pochybnostmi. Cena dodávky materiálu záleží na jeho množství, kvalitě, vzdálenosti. Často vám zahradnické firmy nabízejí, že v případě realizace bude projekt zdarma. Není to pravda, jde o obchodní trik - jen cenu projektu "rozpustí" do ceny realizace, protože ani jejich architekt nepracuje zadarmo. Osvědčená spolupráce firmy s architektem je ovšem výhodou, zaběhnutá spolupráce přivede i dobrého závlaháře, osvětlovací techniku, truhláře, kováře. 16.5.2001 12:38
OTÁZKA: Mam zasazený zahon ruzi na kterem mi i pod mulcem roste plevel. Rada bych se tohoto plevele nastalo zbavila, ale mam starost, abych pri pouziti nejakeho pripravku ruzim neznicila koreny. prosim muzete mi poradit? dekuji Sajko
ODPOVĚĎ: Můžete použít kontaktní herbicidy – Roundup, které ovšem opatrně natřete na listy plevelu – nemusíte na všechny, rostlina si je vtáhne do kořenového sytému a celá zahyne. Nesmíte samozřejmě potřísnit růže. Používal se také prostředek Kasaron, který se aplikoval v zimním chladném období na půdu pod dřeviny, ale jsou určité problémy s povolením k jeho používání. 18.5.2001 20:38
OTÁZKA: Paní architektko,chtěli bychom si u nového domku udělat dřevěnou terasu.Okolí nás ale zrazuje,prý je dřevo za mokra kluzké a nevydrží tolik jako terasa z betonu pokrytá dlažbou.Jaký je Váš názor?.Děkuji za odpověď. Jana
ODPOVĚĎ: Milá paní Jano, dřevěnou terasu si udělejte! Ano, časem se rozpadne, ale domů si také pořídíte pěkný koberec, který časem musíte vyměnit, pijete ze skla a porcelánu, ne z umělé hmoty, která se nerozbíjí. Zvolte buď tvrdé, dražší dřevo, které déle vydrží, nebo měkké (borovici, smrk nebo modřín), jehož výměna bude levnější. Protiskluzová úprava spočívá v podélně vybroušených drážkách, je to jednoduché. Dřevěná terasa je mnohem „přátelštější“ – v chladnu není tak studená, v létě se tolik nerozpálí, příjemně se na ní sedí i leží. Pokud máte děti, oceníte i větší bezpečnost – pád na měkké dřevo nebolí tak jako na beton. Dřevo může být přírodní, pouze ošetřené proti vlhkosti, anebo může být namořené barevnými mořidly, která nechají strukturu dřeva viditelnou. Modrá je moje oblíbená, není špatná zelená, rezavé tóny… 18.5.2001 20:40

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.