|
Článek je součástí rubriky |
|
HLASOVÁNÍ O NEJ... ŠATNU ČI ÚLOŽNÝ PROSTOR! |
Vstupovalo se z předsíně takovou hluchou zatáčkou doleva ke sporáku, pokračovala linka 180 cm s kulatým dřezem a u okna bylo místo na jídelní kout.
Ve výklenku po pravé ruce měla většina sousedek ledničku a nějaké police povětšinou vlastní výroby, my jsme se rozhodli lednici postavit jako pokračování linky a do výklenku udělat na míru pracovní plochu (mimochodem - deska vznikla vyříznutím části "stěny" umakartového jádra v koupelně).
Za výklenkem pak byla vysoká skříň ve funkci spíže a následovaly spojovací dveře do obýváku. Jídelní kout, široký jenom něco málo přes dva metry, jsme nechtěli mít s rohovou lavicí, tak jsem ho pojednali "jako kupé ve vlaku", tj. stůl pod oknem, dvě lavice po stranách a u zakulacené části stolu směrem do místnosti byly židle.
Tohle všechno (samozřejmě kromě ledničky a sporáku) jsme tenkrát natřeli fládrovací barvou, aby se to sjednotilo. Dřez jsme hned nahradili nerezovým s odkládací plochou, okolí sporáku a plochu mezi ním a dřezem opatřili keramickým obkladem.
Po pár letech se ale barva na skříňkách přece jenom začala pomalu poroučet a už to nebylo ono. První krok tedy byla výměna všech dvířek a pracovních ploch - volba padla na zelené lamino. Při té příležitosti jsme také koupili vestavný sporák, podstavnou mrazničku, místo poliček pořídili do výklenku horní skříňku na míru, do soklů (původně zakrytých deskami, které nám pravidelně padaly na nárty) jsme si nechali udělat zásuvky a pod pracovní plochu kontejner na tříděný odpad.
Porcelánové zásobníky na sypké potraviny se mi nepodařilo sehnat, tak nám je udělali známí keramici taky na míru. Korek, který byl na podlaze, nahradila barevně sladěná plovoucí podlaha a ten obkladový zase malé bílé obkládačky se zeleným spárováním.
Druhý krok pak byl ještě zásadnější. Rozhodli jsme se odstranit většinu příčky mezi kuchyní a obývákem - zbyl právě jenom zmiňovaný výklenek, a to především z praktických, ale i estetických důvodů. Do vzniklé místnosti je široký vchod bez dveří (možná jednou posuvné?) - asi 160 cm.
Veškerý nábytek z obýváku jsme dali pryč, takže jsme mohli pojednat jídelnu opravdu velkoryse, ale jak ji sladit se stávající bílo-zeleno-nerezovou kuchyní?
Nakonec jsme stejnou zelenou barvou vymalovali velkou protilehlou stěnu, ale nábytek jsme si už nechali udělat v jiné kombinaci barev - javoru (viz podlaha) a višně. Šlo vlastně jen o příborník s výsuvnou horní deskou (neocenitelná odkládací plocha v době svátků, návštěv apod.), komodu do obýváku a "pokojové" horní skříňky se sklem.
Došlo i k protažení linky o myčku, nad ni se nastěhovala mikrovlnka a skříňka na nádobí, takže nová lednice se už ocitla vlastně v jídelně.
Posledním krokem byl nákup jídelního setu - židle jsme vybrali poměrně rychle, ale kulatý stůl, schopný snadného rozložení alespoň pro 8 osob, se nám najít nepodařilo. Proto jsme si nechali udělat obdélník, který může zdvojnásobit svou délku.
Vyměnili jsme i osvětlení v celém prostoru - nad všemi pracovními plochami jsou úsporné zářivky, nad dřezem halogenový panel, na stropě reflektorky a nad jídelním stolem klasická stahovačka (koupená ovšem v době, kdy jsme doufali v kulatý stůl...)
Tuto novou variantu kuchyňsko-obytného prostoru užíváme od vánoc a zatím nám velmi vyhovuje, spíš než americký styl by se to možná dalo nazvat přirozeným uspořádáním.
