Ani na své zahradě si nemůžete dělat, co vás napadne.

Ani na své zahradě si nemůžete dělat, co vás napadne. | foto: Profimedia.cz

Obtěžuje vás soused hlukem, zápachem či kouřem? Poradíme, jak se bránit

  • 26
Někomu vadí sousedovy bujaré večírky, dalšího obtěžuje kouř, jinému třeba zase stíní sousedův strom zasazený přímo u plotu. Nic z toho si ovšem nemusíte nechat líbit. Občanský zákoník naštěstí pamatuje na "sousedská práva".

Obrazně řečeno - svoboda jednoho totiž končí právě tam, kde začíná svoboda toho druhého. I ve svých domovech se tak musíte zdržet všeho, čím byste nad míru přiměřenou poměrům obtěžovali někoho jiného nebo čím byste vážně ohrožovali výkon jeho práv.

To v praxi znamená, že nesmíte nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi.

"Hranice mezi vážným ohrožením sousedova práva a pouhým obtěžováním nad míru přiměřenou poměrům je však v některých případech nejistá a mnohdy záleží na posouzení konkrétní situace," říká právník Lukáš Smutný z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Co jednoho obtěžuje, druhého může i vážně ohrožovat
Jen málokdo z nás však ví, co si pod tím představit. V odborné literatuře se proto často vysvětluje na názorném příkladu obtěžování souseda alergika rojem včel.

Včelařův soused může považovat časté zalétávání včel na svoji zahradu za obtěžování nad míru přiměřenou poměrům. Bude ale v právu?

"Toto obtěžování se vždy posuzuje z objektivního hlediska, tedy s ohledem na místní poměry v porovnání s podobným prostředím, za podobných podmínek," vysvětluje Smutný.

"Jinak by se na takové obtěžování nahlíželo v městské aglomeraci a jinak na vesnici, kde by bylo zajisté toto obtěžování posuzováno benevolentněji."

Zcela odlišná situace by ovšem nastala, pokud bude včelařův soused alergik, u kterého hrozí v případě bodnutí reakce na včelí jed a ohrožení života.

"V takovém případě se již totiž jedná o vážné ohrožení sousedova práva, což má pak ve svém důsledku vliv i na možnou ochranu proti takovému zásahu," upozorňuje Lukáš Smutný.

Vzdálenější sousedé
Jenže co když nejde o sousedy v základním slova smyslu? "Mám právo se nějak bránit proti tomu, když každou zimu máme na oknech celého domu vrstvu popílku, protože ve vedlejší ulici jedni lidé topí kdovíčím," ptá se Irena Valoušková z Plzeňska. 

Ano, i ona se může bránit. V případě takzvaných imisí, tedy například popílku, kouře či prachu, se totiž vůbec nemusí jednat o bezprostřední sousedy.

"Může jít i o sousedy sobě vzdálené, jejichž nemovitosti na sebe mohou nějakým způsobem působit," popisuje právník.

"Například popílek z komína nemovitosti jednoho souseda tak může obtěžovat i sousedy sobě vzdálené několik ulic, možná i bloků." Podobné to může být i s obtěžováním hlukem. 

Jak se bránit
Nejlepší cestou je bezpochyby dohoda se sousedem. Jenže ta mnohdy není možná. Pokud tedy ústní jednání nepřineslo kýžený výsledek, můžete zkusit podat sousedovi výzvu k odstranění závadného stavu písemně, nejlépe doporučeným dopisem.

A když nezabere ani to, nezbude vám, než použít oficiální variantu. V některých případech se můžete obrátit na orgán veřejné moci, tedy obecní úřad.

"Občanský zákoník říká, že touto cestou se můžete domáhat ochrany proti komukoliv, kdo způsobuje rušení, které zapříčiní porušení pokojného stavu," vysvětluje Lukáš Smutný.

Tímto postupem lze řešit všechny případy spojené s ohrožováním sousední nemovitosti, tedy například v případech imisí, bezprostředně hrozících škod, narušování hranic a podobně. 

Jako příklad můžeme uvést situaci, kdy jeden soused zamezí druhému v přístupu k jeho nemovitosti tím, že například postaví plot přes příjezdovou komunikaci nebo třeba zavaří bránu, kterou soused procházel.

"V takovém případě se jedná o zásah do pokojného stavu a poškozený soused má právo se obrátit na orgány obce, aby určily sousedovi, který takový zásah provedl, aby tento odstranil a uvedl vše do pokojného stavu, jaký tu byl před jeho zásahem," popisuje právník.

Jinými slovy obec může "hříšníkovi" uložit, aby věc uvedl do předešlého stavu. "Co když ale soused takové nařízení nesplní?" zajímá se Václav Ptáček, který situaci, kdy mu soused brání v přístupu na jeho pozemek, zná velmi dobře.

V takovém případě bohužel musí bojovat dál. Rozhodnutí správního orgánu, tedy obecního úřadu, není definitivní. "Má pouze předběžný charakter a každý z účastníků řízení se může současně nebo i následně domáhat ochrany u příslušného soudu," říká Lukáš Smutný.

"Jedině soud je oprávněn vydat meritorní rozhodnutí ohledně právního stavu, případně jej změnit." Dodejme, že přitom není nijak vázán ani předchozím rozhodnutím správního orgánu, pokud se poškozený předem obrátil na něj.

V ostatních případech, kdy se není možné nejprve obrátit na obecní úřad, musí člověk podat rovnou žalobu u soudu. "Ta by měla být co nejvíce konkrétní, aby mohl být pokud možno konkrétní i rozsudek," radí z vlastní zkušenosti Marek Vařečka.

Čtyři případy z praxe

První případ
Horákovi z Brna bydlí v řadovém rodinném domku. Jejich sousedé si nechali udělat stříšku nad balkonem za celou šíří domu. Výsledkem je, že když prší, voda ze stříšky stéká na pozemek Horákových, a co hůř, stříká na fasádu, kde již začíná opadávat omítka. Jak si s tím poradit?

V tomto případě podle právníka Lukáše Smutného z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři připadají v úvahu dvě možnosti. Zaprvé se pokusit využít orgánů státní správy, tedy obecního úřadu, a zažádat o odstranění zásahu do pokojného, tedy původního, stavu.

"Pokud by takové řešení nevedlo k nápravě, nezbude Horákovým nic jiného, než podat žalobu k soudu na ochranu vlastnického práva a v ní se domáhat toho, aby se soused zdržel zatékání vody na sousední pozemek a na fasádu domu žalobce souseda," říká právník.

Druhý případ
Velmi často se sousedé vzájemně dostávají "do křížku" kvůli stromům vysázeným přímo u plotu, jako například Tibor Macháček z jižních Čech. Sousedův ořech je prakticky celou polovinou nad jeho pozemkem. Kromě toho, že listí i plody padají na jeho zahradu, strom jim také hodně stíní. Jak postupovat?

Může obtěžovaný chtít, aby soused strom pokácel nebo alespoň ořezal? "Nemůže," říká poměrně jednoznačně právník Lukáš Smutný. Pan Macháček se může domáhat svého práva opět žalobou.

Nicméně zde se jedná o specifickou situaci, kterou zákon předvídá a umožňuje obtěžovanému sousedu za určitých splněných předpokladů šetrnosti, popřípadě vhodnosti roční doby odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.

"Je nutné tedy nejprve využít tohoto práva a posléze, pokud by to například nevyřešilo ono stínění, žalovat zdržovací žalobou druhého souseda," vysvětluje právník.

Třetí případ
Rodinu paní Vlasty Blažkové zase obtěžuje zápach. "Bydlíme v nové vilkové čtvrti nedaleko Brna. Jeden ze sousedů si pořídil prasata, která zapáchají. Máme šanci něco s tím udělat?" ptá se.

Podle právníka ano. "Pokud odhlédnu od možnosti zkusit to přes orgán obce a pokojný stav, je to opět zdržovací žaloba, kterou se budete domáhat toho, aby se soused zdržel pronikání zápachu na váš pozemek," popisuje Lukáš Smutný.

Nicméně, o překročení míry přiměřené poměrům zde bude rozhodovat soud.

Čtvrtý případ
V těsném sousedství za zahradou Voráčkových vyrostl polyfunkční dům, kde je i obchod. V noci zde skládají palety, což způsobuje značný hluk. A to se Voráčkovi stěhovali za Prahu, aby měli klid. Lze něco udělat i s takovým problémem?

Lze vůbec označit za sousedský spor, když se jedná o spor mezi soukromou osobou a třeba obchodem, firmou, jejíž objekt sousedí s rodinným domem? "Odpověď zní jednoznačně, lze," říká právník Lukáš Smutný.

I právnická osoba musí dodržovat jako vlastník pravidla, která jí ukládá zákon. Zde by podle právníka přicházel v úvahu jednak postup zdržovací žalobou, jednak by možná stálo za úvahu dát podnět orgánům veřejné moci k prošetření dodržení hlukových norem.

Co říká o sousedských právech zákon

Sousedská práva upravuje občanský zákoník. V § 127 se říká:

"Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.

Je-li to potřebné a nebrání-li to účelnému využívání sousedících pozemků a staveb, může soud po zjištění stanoviska příslušného stavebního úřadu rozhodnout, že vlastník pozemku je povinen pozemek oplotit.

Vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a staveb. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit."

Realitní právní poradna je tu pro vás
Máte problémy s majitelem domu? Plánujete koupi bytu a nevíte, jakou daň budete muset zaplatit? Zdarma vám poradí naše on-line Realitní právní poradna.

AK Rychetský, Hlaváček, Krampera a spolupracující firma AUDIT PLUS, s. r. o., poskytuje čtenářům iDNES.cz kvalifikované poradenství, a to jak majitelům domů a bytů, tak i nájemníkům, případně prodávajícím a kupujícím nemovitosti.

Čtenáři se mohou ptát i na vztahy pronajímatel - nájemce, na náležitosti smluvních dokumentů nebo na řízení potřebná pro katastrální úřad.

Realitní právní poradna dále slouží i jako vyhledávač nejčastěji kladených dotazů, rozdělených do skupin:

*Nájemní bydlení
*Družstevní bydlení
*Koupě nemovitosti
*Prodej nemovitosti
*Vlastnictví nemovitostí a bytů
*Nájem a podnájem nemovitostí a bytů

,