Zelené střechy jsou v současnosti na mnoha místech Evropy fenoménem. Norové ale vysazují rostliny na vrcholcích svých domů již stovky let. Střechy jsou na pohled šťavnatě zelené až téměř sametové. Jiné jsou zlatavé a vypadají jako pole pšenice nebo ovsa.
Zatravněné střechy v Norsku |
Zelenající se střechy mají mnoho výhod. Pomáhají stabilizovat domy, poskytují dobrou izolaci a na střeše vydrží dlouhá léta.
Tradiční skandinávskou střechu tvoří dvaceticentimetrová travnatá vrstva, která roste na několika vrstvách březové kůry. K sobě je slepená dřevěným dehtem, díky tomu je voděodolná.
Ale i v Norsku měla tradiční kvetoucí střecha namále. Úspěšně ji vytlačovaly tašky, vlnité plechy a další průmyslové materiály. Zelené střechy se ale časem dočkaly obnovy. Norové se své národní lidové architektury nevzdali.
Začali toužit po svých starobylých horských chatách a rekreačních objektech. Vznikaly skanzeny a hnutí, která bojovala za zachování staré stavební tradice. Zelené střechy se začaly prosazovat jako alternativa k moderním stavebním materiálům.
Výhody zelených střech
- produkují kyslík a zadržují oxid uhličitý
- absorbují škodliviny ze vzduchu, filtrují částice prachu a zabraňují jeho víření
- zabraňují přehřívání střech
- redukují výkyvy teplot mezi dnem a nocí
- fungují jako tepelná a zvuková izolace, snižují spotřebu energie pro vytápění a klimatizaci
- pokládají se za nehořlavé
- zmírňují kolísání vlhkosti vzduchu
- mají neomezenou životnost (pokud jsou odborně provedené)
- odlehčují kanalizaci či zpomalují odtok dešťové vody
- vytvářejí životní prostor pro hmyz
- šíří vůni
- působí z hlediska rekreace a odpočinku velmi esteticky
- mohou být koncipovány i jako zahrádky pro pěstování květin a zeleniny
Nevýhody zelených střech
- konstrukčně náročnější, je třeba mít dokonale provedenou hydroizolační vrstvu
- nutná menší nebo větší údržba
- je nutné staticky zesílit nosnou konstrukci
Zdroj: Wikipedia
