Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Socialistická pýcha a nevkus. Zmizí normalizační Priory z náměstí?

  1:00aktualizováno  1:00
Normalizační stavby, které zhyzdily historická náměstí, jsou znovu v centru zájmu expertů. Některé zřejmě čeká stržení. Architekti se však obávají, aby je nenahradila ještě horší developerská architektura.

Malebné historické náměstí středočeského městečka Sedlčany uzavírá nákupní dům z dob normalizace. Křiklavé poutače polistopadové doby dojem rozhodně nevylepšují. | foto:  František Vlček, MAFRA

Zbourat, či nezbourat? Provést „plastickou operaci“, nebo alespoň „nalíčit“ dle moderních trendů? Otázky, na které uzrál čas čtvrt století po Listopadu. Týkají se staveb z normalizačních let, které stojí uprostřed náměstí. A odborníci na ně začínají hledat odpovědi. Zaměřuje se na ně i speciální tým Národního památkového ústavu. Má oddělit zrno od plev. Tedy rozlišit paskvily od staveb, které si zaslouží dál stát.

Aktuálně je znovu v centru zájmu obludně robustní Prior uprostřed Masarykova náměstí v Jihlavě, po jehož odstřelu kdysi volal i prezident Václav Havel. Politici i Jihlavané řeší, co má budovu nahradit. Zda park, moderní domy, či replika původních historických domků.

Ceněné i nenáviděné Priory

„Je to začátek debaty o budoucnosti staveb ze 70. a 80. let. Neměli bychom je bourat slepě. Ale v Jihlavě je zřejmé, že tamní dům je od začátku architektonicky nekvalitní,“ říká profesorka dějin umění Milena Bartlová.

Třeba pro teplický Prior, dům kultury v Plzni a zejména pro liberecký nákupní dům Ještěd je však pozdě. Nahradily je budovy nové. A právě původní žlutá, tvarově pestrá budova Ještědu od renomovaného ateliéru SIAL, se rozhodně vymykala normalizační produkci a podle expertů zmizet neměla. Ceněné jsou také pražské obchodní domy Máj a Kotva (i když i Kotvě padly za oběť cenné domy) či Prior v Olomouci.

Poslední však, stejně jako třeba Prior na prostějovském centrálním náměstí, už dnes vypadá jinak. Oba podstoupily výše zmíněnou „plastiku“. „Velmi charakteristická fasáda ve stylu brutalismu u olomouckého domu byla v nedávné době bohužel zaslepena novou fasádou a rozhodně se nedá říct, že kvalitnější,“ říká historik architektury Ladislav Zikmund-Lender.

Komunisté: Zacloníme kostel

Ale zpět k Jihlavě. „Ta stavba je asi to nejhorší, co tu v době normalizace vzniklo. Na jednom z nejkrásnějších historických náměstí se objevilo monstrum, které tam prostě nepatří. V tomto výjimečném případě jsem proto pro zbourání,“ vysvětluje historik architektury Zdeněk Lukeš. Stejně se vyslovilo 94 % z téměř deseti tisíc lidí v anketě iDNES.cz.

Radomíra Sedláková, zabývající se estetikou, je stejně radikální a podobné domy by jí nechyběly ani ve Znojmě či Prostějově. „Prostě vše, co vstoupilo doprostřed měst jako jakýsi mocenský ukazatel,“ říká.

Letecký pohled na jihlavské Masarykovo náměstí ze dne 5. září 2013.

Letecký pohled na jihlavské Masarykovo náměstí ze dne 5. září 2013.

Experti však varují před bezduchou podobou dnešních domů, které zbourané Priory nahrazují. Tato developerská architektura je totiž podle nich téměř vždy ještě horší než ta předrevoluční.

Architekturu nelze kádrovat, bořit ji jen proto, že vznikla ve špatné společenské době. Někdy se podařilo navrhnout slušnou stavbu. „Problém byl však často kontext. Komunističtí funkcionáři někdy chtěli záměrně potlačit církevní stavbu a natlačili nový obchodní dům na ni. Jako v případě Olomouce, kde stojí bývalý Prior vedle kostela svatého Mořice,“ popisuje Lukeš.

Obdobné je to třeba i ve středočeských Sedlčanech: malebné náměstí, zdobné fasády historických domů, věžičky radnice... a náhle korpulentní nákupní dům Rozvoj uzavírající stranu náměstí. Za ním skromně vykukuje kostel svatého Martina.

Kdysi možná Priory vzbuzovaly hrdost, že i malé město má svůj „obchoďák“- výdobytek socialismu. Dnes, kdy centra prošla ozdravnou kúrou, však budí rozpaky.

Ale možná ještě větší vzbuzují zmíněné zásahy porevoluční. Příklad z Hradce Králové: na konci 70. let byl zbořen celý blok domů, aby zde postavili obrovský Prior. Tehdejší plánování však mělo dost rozumu, aby před i za tímto monumentálním objektem nechalo velkorysé volné prostranství. „Teprve dnešní doba toto prostranství zaplnila dalším nákupním centrem a teprve tím se z místa stala klaustrofobická, nehostinná část města, odkud zmizel veškerý život,“ dodává Ladislav Zikmund-Lender.

Prostějov. Prior na Masarykově náměstí se dnes jmenuje Zlatá brána a má...

Prostějov. Prior na Masarykově náměstí se dnes jmenuje Zlatá brána a má prosklenou fasádu. Ani jeho nová tvář však vzhled náměstí příliš nevylepšila.

Divoká 90. léta. Jednou se města utkají i s nimi

Normalizační stavby nejčastěji dráždí svou robustní konstrukcí a neúctou k okolním historickým domům. Je však fér připomenout podobně razantní vstup architektury na česká náměstí nejprve v meziválečné době a později i po roce 1989. Někdy to byly tvrdé zásahy.

Domy bank či úřadů první republiky se stylově odlišovaly nebo byly přímo kontrastní k historické architektuře. "Ale většinou držely měřítko a samy o sobě to byly často krásné stavby. Dnes už jsou většinou památkově chráněné," říká architekt Zdeněk Lukeš. Ano, města se vyvíjejí a nelze je konzervovat. Mají žít, a to včetně svých historických jader.

Praha. Obchodnímu domu Kotva ustoupily cenné historické domy. I tak patří k...

Praha. Obchodnímu domu Kotva ustoupily cenné historické domy. I tak patří k nejlepším stavbám své doby. Hlavně kvůli netradičnímu půdorysu ve tvaru včelí plástve.

Když má však podle expertů do historického prostředí vstoupit novotvar, je třeba zvlášť věnovat pozornost, jak místo, často na desítky let, změní. To mnohdy úředníci a investoři nerespektují. "Meziválečná doba ukázala, že nejvhodnějším nástrojem pro pozitivní změnu jsou veřejné architektonické soutěže. Umožňují vybrat nejkvalitnější a ekonomicky efektivní řešení," tvrdí památkář Ladislav Zikmund-Lender.

A jak jsou na tom budovy bank a pojišťoven z 90. let? Nejsou na rozdíl od normalizačních Priorů tak přehnaně velké. Volbou materiálů či laciným přikrašlováním však mají svou specifickou estetiku, která lidem dnes už mnoho neříká. Kdosi ji nazval "okresní postmodernou", kdy se po otevření hranic místní architekt snažil vyrovnat s tím, co celá desetiletí neznal.

Česko za pár let čeká další oddělování zrna od plev. To už nebude řešit normalizační Priory, ale právě stavby z devadesátých let.

Autor:




Nejčtenější

Unikátní nemovitost s rybníkem a garáží je na prodej za 550 tisíc liber, v...
Okouzlující malý hrad z roku 1834 má jednu ložnici, tři garáže a rybník

Miniaturní hrad navržený architektem Buckinghamského paláce Edwardem Blorem stojí nedaleko obce Long Compton v anglickém Warwickshiru. Unikátní nemovitost s...  celý článek

Tam, kde je zahrada poměrně malá, je nízké zastřešení ideální.
Jak si prodloužit koupací sezónu v bazénu hned na několik měsíců

Bazén bez zastřešení je tak trochu jako kabriolet: když je krásné počasí, slunce a teplo, lze si jej užívat bez problémů. Jenže takové dny lze v tuzemských...  celý článek

1
Koupili ideální stavební pozemek. Bohužel bez příjezdové komunikace

Lenka Marková se s přítelem rozhodla koupit stavební pozemek kousek od Pardubic a postavit na něm vysněný rodinný dům. Plány však zkomplikovala důvěřivost a...  celý článek

Plně vestavné myčky vypadají v kuchyni velmi dobře, ovládací panel je umístěný...
U vestavných myček pozor na výběr pantů. Co se vejde do maxi myčky

Řadu let se myčky dělily na samostatně stojící a vestavné, případně podstavné. Jenže to bylo v době, kdy standardní výška kuchyňské pracovní plochy byla 86 cm....  celý článek

Manželé se nakonec rozhodli pro kompletní modernizaci celého bytu s lodžií.
Perfektní proměna. Zastaralý byt pro pětičlennou rodinu je k nepoznání

Byt 4+kk v deset let starém bytovém komplexu v pražských Vokovicích potřeboval modernizaci. Pětičlenné rodině přestala původní dispozice vyhovovat, potřebovali...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.