Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejkrásnější je Billa v Litomyšli. Tragédií je Palladium v Praze

  1:00aktualizováno  1:00
Obchodní domy z první republiky a některé z 60. či 70. let jsou dnes kulturními památkami. Nová nákupní centra za jejich architektonickou podobu nikdo zřejmě obdivovat nebude. Přesto existují nové obchoďáky, jenž neuráží.

Obchodní centrum Palladium stojí v Praze 1 na náměstí Republiky. Vzniklo částečnou demolicí a přestavbou budov kasáren Jiřího z Poděbrad (původně Josefských kasáren) a vestavbou nové budovy. | foto: Profimedia.cz

Je jím třeba Palác Omega na náměstí Svobody v Brně, říká historik architektury Rostislav Švácha. Dům od studia Kuba Pilař architekti stojí v historickém prostředí už skoro deset let. Skleněná fasáda, na níž se střídají tmavé prvky s šedozelenými plochami, které v noci září, Brňany zprvu provokovala, ale dnes už ji klidně míjejí.

Podle architekta Petra Leška ze studia Projektil mohou i dnes být obchodní domy kvalitní architekturou. „Musí ale k tomu být osvícený investor nebo alespoň osvícená samospráva. Příkladem prvního je rakouský řetězec M-Preis, jehož obchodní domy navrhovali špičkoví mezinárodní architekti,“ říká. Ale i obchodní řetězce, které „sekají krabici za krabicí“, mohou zvolit kvalitní přístup, dodává.

Fotogalerie

„Příkladem je Baumax v Mariboru ve Slovinsku z roku 1999 od architektů z kanceláře Njiric plus arhitekti se sídlem v Záhřebu nebo Billa v Litomyšli z roku 2007 od architektů Rusín a Wahla z brněnského ateliéru RAW,“ uvádí Leška. V případě Litomyšle, která dbá na veřejný prostor a soulad své historické podoby s novými stavbami, si město stanovilo podmínku kvalitního architekta. „Čekali sedm let, ale vyplatilo se jim to. Problémem je tedy zejména to, že obchodní řetězce u nás neoslovují špičkové architekty. Jediný, kdo je k tomu může donutit, jsou samosprávy,“ připomíná Lešek, který jako člen České komory architektů apeluje na častější zadávání architektonických soutěží.

Obchodní domy dříve vznikaly výhradně v centrech měst, bylo tomu tak ještě v 80. letech. „Změna u nás nastala v 90. letech, kdy tato centra opustila kontext města a začala se stavět na volných prostranstvích. Tam už není nutné přemýšlet o tom, jaká forma je pro město vhodná, nároky na ni slábnou skoro automaticky,“ říká Švácha. Dnešní nákupní střediska jsou podle něj spíše unifikované kontejnery než architektonická díla s rozeznatelným autorstvím.

Pokud ale zůstane takto velké obchodní centrum ve městě, například Velký Špalíček v Brně nebo pražské Palladium, počíná si tam jako „vetřelec ze suburbie“ a jeho přítomnost městu škodí ve všech možných ohledech.

„Zvlášť zoufalý se mi z tohoto hlediska zdá být dnes Liberec, do jehož jádra proniklo několik obchodních center najednou,“ míní historik, který se výrazně angažoval pro to, aby se pražský Máj stal kulturní památkou - to byla podle iniciátorů návrhu jediná cesta k tomu, aby si stavba zachovala svou podobu.

Obchodní centrum Velký Špalíček vyrostl v centru Brna. Velký Špalíček byl...

Velký Špalíček vyrostl v centru Brna. Velký Špalíček byl postavený na půdorysu původní historické zástavby vedle domu Pánů z Kunštátu na Dominikánském náměstí.

Obchodní centrum Palladium stojí v Praze 1 na náměstí Republiky. Vzniklo...

Palladium stojí v Praze 1 na náměstí Republiky. Vzniklo částečnou demolicí a přestavbou budov kasáren Jiřího z Poděbrad (původně Josefských kasáren) a vestavbou nové budovy.

Obchodní řetězce rychle pochopily, že je nikdo ke kvalitě nenutí a že ušetří unifikací projektů, říká Lešek. Jako problém vidí to, že se i historické kvalitní obchodní domy bourají a nahrazují unifikovanými „krabicemi“. Příkladem je právě Liberec, kde na místě obchodního domu Ještěd reprezentujícího brutalistní architekturu 70. let a zbouraného přes protesty odborníků vyrostla banální novostavba.

Firmy vlastnící obchodní centra samy o kvalitní architekturu usilovat nebudou, nemají k tomu důvod, shodují se odborníci. „Naopak velké prostředky vydávají na analýzy psychologie nakupování. Mají pocit, že speciální světla, uspořádání zboží a výběr hudby jim zajistí daleko lepší poměr investice a zisku než kvalitní architektura,“ říká Petr Lešek. Vadí mu, že aktuální stav se vnímá jako norma a nikomu nepřijde divné, že budovy nákupních center nevytvářejí kvalitní městské prostředí. „Než nám to dojde, vznikne ještě řada ‚krabic‘, které tu s námi nějaký čas vydrží. Příklady ze zahraničí mne ale naplňují optimismem,“ uzavírá architekt.

Autoři: ,




Nejčtenější

Povědomí o domech ze dřeva už dvanáct let rozšiřuje výstava Salon dřevostaveb a...
Jedenáct nejlepších dřevostaveb. Podívejte se, jak se staví v Česku

Povědomí o domech ze dřeva už dvanáct let rozšiřuje výstava Salon dřevostaveb a její katalog Ročenka dřevostaveb. Inspirujete se výběrem jedenácti nejlepších...  celý článek

Pohovku pořídila Kateřina za tři sta korun. Ovšem doprava ji stála šest set.
Bydlí ve staré sýpce, která sloužila už jen jako sklad. Je tu šťastná

Tomu, že v opuštěné barokní sýpce straší, se výtvarnice Kateřina Němcová jen pousmála. Třípodlažní stavba ji na první pohled okouzlila. Její rekonstrukcí...  celý článek

Malý pařížský byt proměnila Carla Lopezová a Margaux Meza z pařížského...
Proměna za milion korun. Z nemožné špeluňky je bydlení k nakousnutí

Mladý pár si v Paříži koupil byt velký 36 metrů čtverečních, do kterého dvacet let nikdo neinvestoval. Zanedbanou špeluňku si vzaly do parády dvě...  celý článek

Z vily je výhled na Jaderské moře a centrum Splitu.
Středomořská kamenná vila z 30. let v centru Splitu je na prodej

Vilu Mediterraneo si v roce 1935 v centru Splitu postavil zámožný obchodník s vínem z italského Terstu. Tradiční dalmáckou kamennou stavbu nyní vlastní...  celý článek

Koupelna po rekonstrukci: sprchový kout s odtokem do stěny, velké umyvadlo s...
Když si majitel sám zrekonstruuje koupelnu, dohlédne si na kvalitu

Kámen patří k nejstarším přírodním materiálům spojeným s koupelí, v interiéru působí luxusně. Tmavě šedý keramický obklad s kamenným designem, k nerozeznání od...  celý článek

Další z rubriky

Dům postavila společnost Avanta Systeme na klíč za pět měsíců, má užitnou...
Pro sebe si postavili za pár měsíců dřevostavbu, pro psy zděný penzion

Někdo hledá pro svůj dům pozemek s nádherným výhledem na hory, jiný dává přednost rodnému městu. Manželé Dvořákovi mají své preference nastavené úplně jinak:...  celý článek

1
Soused přivrtal na náš dům dětské hřiště. Skluzavky odmítá odstranit

Na pozemku máme postavenou a řádně kolaudovanou zděnou technickou budovu. Soused si ze zadní strany této stavby, bez našeho vědomí, navrtal konstrukce dětského...  celý článek

Modulární dřevostavba jako rekreační ubytování stojí v jihomoravských...
Dřevěné buňky z Česka i ze světa. Zajímavá možnost současného bydlení

Od stavební buňky k trendovému designu. Modulární domy poslouží k rekreaci, ale i k plnohodnotnému bydlení. Hodí se pro nomády, i když většinou je lidé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.