Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O vilu se soukromník postará lépe, říká odborník

  11:25aktualizováno  11:25
Historik umění Pavel Liška, zakladatel Nadace Vila Tugendhat a čerstvě zvolený rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (ještě čeká na jmenování), působil do roku 2002 jako ředitel brněnského Domu umění.
Vila Tugendhat v Brně v Černých Polích

Vila Tugendhat v Brně v Černých Polích (1928-1930), autor: Ludwig Mies van der Rohe, obydlí, které stíralo hranice mezi "uvnitř" a "venku".

V té době se o vilu intenzivně zajímal a chtěl podpořit její plánovanou rekonstrukci. Ta však kvůli tahanicím a zpochybněnému výběrovému řízení nikdy nezačala. Liška doporučil původním majitelům, ať se o vilu přihlásí a postarají sami. Liška nyní žije v Německu.

Kdy jste doporučil Tugendhatovým, aby se o vilu začali zajímat?
Asi před dvěma lety jsem jim tento postup doporučoval za Nadaci vila Tugendhat. Smyslem bylo, aby se o tu památku přihlásili, neboť jsem přesvědčen, že se o ni postarají lépe než město Brno. Dalším důvodem bylo, aby se město cítilo pod tlakem. Vila se totiž rozpadala a my chtěli vidět, že se tam konečně něco děje.

Myslíte si, že soukromý vlastník je lepší?
V principu si to nemyslím. Obecně by památka takového významu měla být spíše majetkem komunálním či státním. Ale v tomto případě se nedalo počítat s městem Brnem nebo s tím, že by existoval politický zájem o tuto stavbu. Soukromý majitel by spíše sehnal peníze a byl by i pružnější. Tedy v tomto konkrétním případě a za této situace by bylo lepší, kdyby vilu získali potomci původních vlastníků. Vždyť manžel paní Tugendhatové, pan Hammer, je významný památkář.

Je vila ohrožena?
Podle toho, co vím, je narušena částečně statika schodů – ale jen malé části u terasy – což bylo způsobeno zatékající vodou. Jinak statika celé vily je v pořádku a není potřeba ji zajišťovat. Ale vila je ohrožena v zařízeních, která korodují. Do vily částečně zatéká a ze zdí opadává omítka. Originální detaily se ničí.

Co říkáte současným plánům na rekonstrukci za 150 milionů korun?
Od začátku jsme upozorňovali, že ta částka je přemrštěná, že stačí asi polovina. Je to směšné, deset let město nemělo peníze na údržbu, nyní jich je zase tolik. Ta velká částka byla odhadnuta podle rekonstrukce pražské Müllerovy vily, ale ta byla neúměrně drahá. Z této vily vznikla jakási muzeální atrapa, kde jsou zlaté kohoutky, z nichž neteče voda. To jsme za nadaci nedoporučovali, po dohodě s bývalými majiteli jsme chtěli, aby obnova odpovídala původnímu stavu a vše bylo funkční. Ale o velké investice mají firmy a subdodavatelé zájem. Podezříval jsem město, že nedovede rekonstrukci k cíli. V neprůhledném výběrovém řízení na obnovu se vybrala firma, která nemá potřebné zkušenosti. Což potvrdil i soud.

Byla péče o vilu zanedbávána?
Jsem přesvědčen, že ano. Nemyslím, že to bylo úmyslně. Ale ve vile se například natáčely drahé reklamní spoty a vila z tohoto příjmu nic neměla.

Upozorňoval jste na to?
Od začátku jsem na to upozorňoval sám i za nadaci. Vím, že jsem tím svou oblibu v Brně nezvýšil.

Jak hodnotíte šance na získání vily zpět rodinou Tugendhatových?
Před dvěma lety byla ta šance velká. Dnes nevím, tu myšlenku jsem mezitím zapomněl, ani jsem na to nemyslel. Ale také jsem měl naivní představu, že se rekonstrukce pod vedením města rychle rozběhne. Doufám, že Tugendhatovi mají pořád šanci.

Proč vlastně o dům nepožádali dřív?
Neporadili se, možná si neuvědomovali, že to jde. Dlouho byli přesvědčeni jako jejich matka, že se stát o to postará. Určitě tam byl i strach z možné finanční zátěže. Vycházeli i z toho obecného názoru, že je ve veřejném zájmu, aby takováto památka byla spravována veřejnou institucí. Aby se i odborná veřejnost – tedy architekti – mohla z toho učit.

Není zde nebezpečí, že třeba jednou další dědicové vilu uzavřou?
To nebezpečí je vždycky. Ale dovedu si představit, že se dohodnou takové podmínky, aby i následující dědici dávali vilu k dispozici veřejnosti.

Je to ostuda pro město Brno?
Může to být vnímáno jako ostuda, neboť rekonstrukce se plánuje léta a stále nezačala. Je pravda, že když se o tom někde mluví, mluví se o tom takto, tedy jako o ostudě.

Co se vám osobně na vile nejvíce líbí?
Na mne nejvíc působí prolnutí vnitřního a vnějšího prostoru. Tak, jak to vlastně chtěl autor, architekt Mies van der Rohe.

Autoři: ,




Nejčtenější

Architektka Dagmar Štěpánová ze studia Formafatal se k proměně bytu v...
Nejlepší interiér roku 2016: loft s nábytkem navrženým na míru

Zatímco architektonických soutěží určených stavbám je celá řada, interiéry byly dosud opomíjené. Změnila to až soutěž Interiér roku, kterou pořádá Institut...  celý článek

Dřevěné dubové podlahy jsou příjemné na dotek i na pohled. Konferenční stolky...
Byt v podkroví, kde nejdražším kouskem je sporák. Manžel rád vaří

Klára s manželem mají rádi město s kavárnami, divadly a místy, kam lze zajít s dětmi. Proto když se naskytla možnost koupit podkrovní byt s terasou v...  celý článek

V koupelně je vana Rosa s délkou 140 cm (Ravak) a umyvadlo ze stejné řady.
Rekonstrukce bytu, kde koupelna vystačí sotva pro jednoho

Kritickým místem při rekonstrukcích panelových bytů bývá zejména kuchyň a koupelna, jejichž rozměry neodpovídají současným standardům. To je i případ bytu,...  celý článek

Kodaňská číslo 41: neobaroko, průčelí s věží s neorenesančním štítem a gotickou...
Noblesní Vršovice nejsou falešné Vinohrady. Čtvrť má velkoměstský šarm

Kodaňská ulice v pražských Vršovicích vytváří širokou a krásnou promenádu s velkoměstským rozletem a elegancí. Najdeme tu přepychové činžovní domy ze začátku...  celý článek

Nejúčelnější částí domu je vnitřní nádvoříčko s dřevěnou cedrovou terasou.
Nejkrásnější řadový dům vystavěla architektka pro svou rodinu

Stará řadovka na předměstí Sydney nevypadala vůbec lákavě. Přesto ji architektka Laine Richardsonová koupila a pro svou rodinu celou přestavěla. Z nudného...  celý článek

Další z rubriky

Modernizace bude trvat dva roky a vyjde na 850 tisíc korun.
Státní opera se vrhá na modernizaci. V sedadlech budou obrazovky

Státní opera v Praze se už půl roku připravuje na rozsáhlou generální rekonstrukci za 857 milionů korun, která konečně začne. Veřejnost se do opraveného...  celý článek

Mosaz na betonových kvádrech a levitujících kruzích  zde vlastně zdatně supluje...
Když klenotnictví vypadá jako obývací pokoj a výstavní síň zároveň

Tmavé, uvnitř nasvětlené vitríny se šperky, před nimi pult. Za ním obsluha, před pultem zákazník. Dva světy, které stojí proti sobě. Architekt Frank se rozhodl...  celý článek

Katedrála Nejsvětější Trojice je kostel polské pravoslavné církve v Hajnůvce v...
Lopaty a míchačky. Poláci za socialismu postavili sami tisíce kostelů

Výstava s názvem Architektura VII. dne v pražském Centru současného umění DOX ukazuje historii kostelů, které byly v Polsku postaveny mezi roky 1945 a 1989....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.