Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pod Nuselským mostem leží Údolí nářků. Co ještě skrývají tajemné Nusle

  1:00aktualizováno  1:00
Pražské Nusle mají za sebou bohatou historii. Z malebných údolních osad a usedlostí s vinnou révou se proměnily v městskou čtvrť se zajímavou architekturou a významnou technickou památkou, nepřehlédnutelným Nuselským mostem.

Nejdříve se Nuslím říkalo Údolí Viničné, na což dodnes odkazuje i vinná réva v nuselském znaku. Čtvrť však měla za dobu svého trvání mnoho přízvisek a názvů.

„Smutnou historií si Nusle prošly nejen za husitských nepokojů, ale také za třicetileté války, kdy švédské dělostřelecké oddíly využívaly nuselské návrší k útokům na nedaleký Vyšehrad. Za té doby bylo území velmi zpustošeno. V tomto období vzniká název Jammer Tal (počeštěně Jamrtál), Údolí nářků,“ vysvětluje Kateřina Racková na portálu Praha Neznámá.

Lepší časy přišly s příchodem hraběte Jana Josefa Sezimy z Vrtby, jež zde vybudoval nejen zámeček, ale především založil roku 1694 nuselský pivovar. Ten vznikl u říčky Botič přestavbou starého mlýna ze čtrnáctého století a dalšími nástavbami.

„V době svého vzniku byl největším soukromým pivovarem na našem území. Největší rozvoj pivovaru však přichází až o mnoho let později, koncem devatenáctého století, když pivovar odkoupil rod Waldsteinů. V té době se zde uvařilo neuvěřitelných devadesát tisíc hektolitrů ročně a pivovar se značně rozrostl,“ uvádí Racková.

Fotogalerie

Vaření piva přerušila druhá světová válka, v roce 1958 byl pivovar znárodněn a poté se zde vyráběl například Pražský výběr a Sklepmistr. V zahradě je dřevěná restaurace Koliba, která byla na Expu 1967 v kanadském Montrealu.

„Po roce 1866 se v Nuslích, tak jako v celé Praze, začaly bourat hradby. Praha se stala otevřeným městem a Nusle se začaly více zabydlovat. Tomu pomohla i nová železniční trať. Do Nuslí se začali stěhovat zaměstnanci dráhy a dělníci, kteří pracovali v továrnách na výrobu mýdla, svíček a margarínu.

V roce 1888 byla v Táborské ulici postavena budova Sokola, která byla ve 20. letech minulého století přeměněna na modlitebnu Husova sboru. Přestavbu navrhli architekti Augustin Korb a Václav Prokop. Koncem 19. století žilo v Nuslích dvacet tisíc obyvatel.

„Dvacáté století přineslo do čtvrti kanalizaci a připojení na čističku odpadních vod. Do té doby většina domů disponovala vlastní studnou. Několik původních domů z poslední třetiny devatenáctého století máme dochovaných v ulici Jaromírova, kousek od Ostrčilova náměstí. Dva nízké domky s čísly 91/65 a 81/57 zde stojí od roku 1875, tvořily zde původní činžovní výstavbu,“ vysvětluje Kateřina Racková.

Roku 1922 se Nusle připojují k Velké Praze, tehdy se v nuselském údolí postavilo mnoho nádherných architektonických objektů. V roce 1925 byla postavena nová Nuselská sokolovna s unikátní kuželkovou dráhou, která je zde dodnes.

Na náměstí Bratří Synků, dříve Metodějovo a Riegrovo, stojí proslulé železářství v secesním domě U Rousků. Kolem arkýřů jsou nádherné malby od Mikoláše Alše.

„Jen o kousek dál, v ulici Nuselská, je Národní dům z roku 1897 postavený v neorenesančním stylu. Zajímavostí na fasádě je busta Havlíčka nad znakem Království českého, spolu se sochařskou výzdobou. Najdeme zde mýtické postavy českých dějin jako Přemysla nebo Libuši a svatého Václava,“ popisuje dům Racková.

V Táborské ulici stojí Nuselská radnice v novorenesančním stylu od architekta Antonína Turka, autora Vinohradské tržnice z roku 1909 (viz článek Česká pýcha. Nejkrásnější přeměna staré industriální budovy).

Nusle

Divadlo Na Fidlovačce. Zde se pravidelně pořádaly Fidlovačky - slavnosti pražských ševců.

Nusle mají i své divadlo Na Fidlovačce, původně Tylovo. Provizorní dřevěná budova z roku 1921 od architekta Aloise Zimy byla postupně přestavěna na zděnou. V Boleslavově ulici je v prostorách bývalého kina Morava z roku 1919 Komorní Fidlovačka.

Z nuselského prostředí tzv. Fidlovaček vychází veselohra Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka s hudbou Františka Škroupa. Název Fidlovačka upomíná k legendárním ševcovským slavnostem, které se tu každý rok pravidelně pořádaly.

V Jaromírově ulici je dům číslo 35, který má na fasádě plasticky vyvedené členy městské hlídky, jak s halapartnami střeží údolí. Nesmí chybět ani vyobrazení klíče k městu. Na konci ulice je rondokubistický dům s číslem 789/2. V Oldřichově ulici je pak kubizující dům číslo 512/46 od architekta Miroslava Buriánka.

Dnes je z Nuslí moderní čtvrť, která si ale stále drží předměstský kolorit. Tato tradice je patrná zejména ve velkém množství obchodů a provozoven. Zapomenout ale nesmíme ani na největší místní dominantu - Nuselský most (původně most Klementa Gottwalda), který se od roku 1973 klene nad údolím. Autorem je architekt Stanislav Hubička.

Zájemci si Nusle mohou projít při komentované vycházce s portálem Praha Neznámá v sobotu 7. 5. ve 14 hodin.

Autor:




Nejčtenější

Kovové pásy se překrývají, takže napodobují proudění vzduchu jako domácí...
Mají dům z nezničitelných materiálů používaných NASA na raketoplány

Pro někoho je u domu důležitější styl než počet ložnic, koupelen či bydlení v exkluzivní čtvrti. Často jde o kombinaci bydlení a ateliéru, kde majitel rád...  celý článek

1
K chatě se chodí přes sousedovu zahradu. Problém, který dokáže otrávit

Rozhodně se nenechte uchlácholit slovy realitního makléře, že není problém, když se na vaši budoucí chatu chodí přes sousedovu zahradu. Možná se tak chodilo...  celý článek

Modelový dům pro vesničku zimních olympijských her v jihokorejském...
Domky pro olympijskou vesnici mají 20 metrů čtverečních. Podívejte se

Jihokorejští architekti ve spolupráci s americkým týmem vytvořili koncept obyčejného modulového domku, který poskytuje veškerý komfort pro krátkodobé i stálé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.