Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé přestali z Prahy utíkat. Chtějí bydlet tam, kde mají všechno

  1:00aktualizováno  1:00
Praha se už nevylidňuje. Do hlavního města míří lidé z regionů i z ciziny. Do šířky už ale město příliš neporoste. Nové čtvrti mají vznikat v dnes zanedbaných, původně spíše industriálních zónách. O satelitní městečka za Prahou lidé ztratili zájem.

Za první tři měsíce letošního roku přibylo v hlavním městě celkem 4 233 Pražanů. Za přírůstkem obyvatel stojí především přistěhovalci z ciziny a z regionů. Právě oni v Praze hojně nakupují byty.

Může se hodit

Chcete koupit byt v Praze? Nebo si ho pronajmout? Vyberte si své vysněné bydlení na Reality.iDNES.cz.

"Stále více kupců nepochází z Prahy. Jsou to vesměs mladé rodiny nebo lidé, kteří tu vystudovali vysokou školu a poté zde nastoupili i do práce. Praha jim dává příležitost uplatnit se, ale i vylepšit jejich finanční situaci. Je proto logické, že tito lidé ji hojně využívají," říká ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Developeři si prodej v posledních měsících pochvalují. "Vyprodáváme byty v našich projektech doslova kosmickou rychlostí," popisuje Korec.

Pokud bude přistěhovalců i nadále přibývat, v roce 2024 bude mít Praha zhruba o deset tisíc obyvatel více než nyní. S tím vedení hlavního města počítá a chystá proto rozvíjet některá území.

"V Praze existuje několik rozsáhlých území zpravidla industriálního charakteru trpících dlouhodobým úpadkem - takzvané brownfields. V těchto oblastech je řada prakticky nevyužívaných budov. Je naší prioritou tato území systematicky rekultivovat a dále rozvíjet," popisuje primátor Tomáš Hudeček, kde by měla vznikat nová místa pro bydlení.

Jeho plány se shodují i se strategií developerů. Ti totiž ve velkém ustupují od výstavby satelitních městeček a zaměřují se právě na projekty blíže centru města. "Z našeho pohledu se jednalo o krátkodobý trend, který měl být alternativou k bydlení v panelových domech. V blízkosti některých satelitů však zcela chybí centrum a jakákoliv občanská vybavenost, jako například školky, školy, restaurace, služby, obchody," říká ředitelka odboru vývoje projektů a akvizic společnosti Skanska Reality Naděžda Ptáčková.

Právě kvůli zmíněné chybějící vybavenosti nevzniká v satelitních městečkách příliš šancí na vybudování sousedské komunity. Přitom přesně tento problém kritizovala řada lidí u českých sídlišť, než stěhování do satelitů vypuklo.

Jak se změnil počet obyvatel pražských čtvrtí v letech 1998-2013

Jak se změnil počet obyvatel pražských čtvrtí v letech 1998-2013

Lidé chtějí bydlet tam, kde mají všechno

Zatímco v minulosti se tak lidé stěhovali hlavně za přírodou a ostatní je příliš nezajímalo, dnes mají mnohem větší nároky. "Bydlení dneška by mělo být v dobré lokalitě s kvalitním urbanistickým konceptem, základní infrastrukturou a kvalitními komunikacemi. Zároveň by mělo reflektovat požadavky dnešní doby," říká Ptáčková.

Developeři se shodují, že největší zájem mají lidé o byty 2+kk za cenu do 40 tisíc korun za metr čtvereční. Podle průzkumu společnosti Central Group patří aktuálně mezi nejžádanější lokality Praha 4 a Praha 10.

"Každý by sice rád bydlel v centru města, ale po pohledu na ceníky projektů v těchto lokalitách lidé své plány rychle přehodnotí. U lokalit s dobrou dostupností a občanskou vybaveností se totiž výhoda centra smazává, a naopak nastupuje výhoda nižší ceny," vysvětluje ředitel Central Group Jiří Vajner. Podle něj by však v centru města měly existovat větší projekty s cenově dostupnými byty.

Patnáct let a z Prahy je nové město

Dekáda a půl změnila město v mnohém, ne vždy k lepšímu. A nastolila nemálo velkých otázek.

Ekologie

Míst, kde si může člověk sednout na lavičku pod strom a nechat svého psa pobíhat po trávníku, v užším centru města nenápadně ubývá. Developeři totiž podle občanského hnutí Arnika obcházejí své povinnosti a nezahrnují do svých projektů skutečné zelené plochy. "Řeší to třeba tak, že nechají jednu stěnu obrůst popínavou rostlinou. Plocha se pak podle současné normy považuje za zelenou," popisuje fígle stavebních společností vedoucí centra pro podporu občanů Arniky Martin Skalský.

Zatímco z centra mizí zelené pásy, statisticky míst, na kterých rostou rostliny a stromy, přibývá. To je však dáno úpravami v územním plánu, ve kterém se mění orná půda na zeleň. "Výsadba nových stromů na těchto pozemcích prakticky neprobíhá," kritizuje to Skalský.

Magistrát nyní chystá velkou změnu pravidel, díky které developeři už nebudou mít možnost kličkovat jako doposud. Navíc jim přibudou nové povinnosti. Uvažuje se například o tom, že by se nově museli postarat o dešťovou vodu, která spadne na jejich pozemek. "V Praze ubývá míst, kde se voda může vsáknout, to pak může být problém například při povodni," vysvětluje Skalský. 

Doprava

Když se stěhovat, tak někam, kam jezdí tramvaje, autobusy i metro. Dopravní dostupnost je jedním z hlavních kritérií při výběru nového bydlení a výrazně ovlivňuje i cenu lokality. "Vybudování nové linky do Motola zvedne ceny okolních bytů zhruba o 10 procent," uvádí příklad ředitel společnosti Ekospol Evžen Korec.

Rozvoj města a dopravní stavby jdou často ruku v ruce. Už nyní se například počítá s tím, že poté, co město začne s výstavbou nové trasy linky metra D do Písnice, začnou se o lokalitu zajímat developeři. Projekt čtvrté trasy metra je tomu proto uzpůsoben.

"Výstupy z metra jsou navrženy velmi skromně. Je to tak řešené proto, aby ve chvíli, kdy bude chtít nad stanicí stavět developer, dal se výstup lehce odstranit a nahradit jinou stavbou," popisuje David Krása, ředitel společnosti Metroprojekt, která má přípravu projektu na starosti.

Stejně jako se nyní počítá s tím, že po zprovoznění linky D se na okolí Písnice hromadně vrhnou developeři a začnou tam budovat, v minulosti se očekávalo, že po prodloužení linky C do Letňan se začne stavět i v jeho okolí. To se nestalo a výstup z metra tak dodnes stojí doslova uprostřed polí.

Podobně jako se developeři snaží budovat na místech, kde je kvalitní MHD, plánuje Dopravní podnik stavět především nové tramvajové tratě do míst, kde za posledních let přibylo obyvatel. "V pokročilejším stadiu přípravy je tramvajová trať Barrandov - Holyně - Slivenec," říká mluvčí podniku Aneta Řehková.

Tramvaje by však do budoucna mohly jezdit například z Divoké Šárky na Dědinu, z Podbaby na Suchdol, z Kobylis do Bohnic, ze Spořilova na Háje či třeba z Modřan na Libuš, kde se má v budoucnu nacházet nová stanice metra. 

Pražské brownfieldy

Pražské brownfieldy

Infrastruktura

Lipence v jihozápadním cípu Prahy mohou být příkladem rychlého rozvoje metropole. Za posledních 15 let se tam téměř zdvojnásobil počet obyvatel. Tamní radnice se proto musela pořádně ohánět. Kvůli většímu množství dětí rozšířila mateřskou školku.

Chtěla se také pustit do stavby domu pro seniory, ale obyvatel přibývalo takovým tempem, že se naplnila kapacita čističky odpadních vod a další stavbu na ni nešlo napojit. Vedení obce se nemohlo pustit například ani do výstavby kanalizace pro zázemí fotbalového hřiště. Teprve letos v dubnu zastupitelstvo hlavního města schválilo změnu územního plánu, díky kterému může výstavba nové čističky brzy odstartovat.

Jak se do Lipenců stěhovalo více lidí, musela se radnice postarat o nové ulice. V posledních letech také kompletně zrekonstruovala hlavní ulici, a protože si lidé stěžovali, že to mají od autobusu daleko domů, vznikla v obci nová zastávka.

Lipence se tak stejně jako další městské části potýkají v menším měřítku se stejnými problémy jako pražský magistrát. I on například nyní řeší přestavbu čistírny odpadních vod. 

Architektura

Megalomanské projekty mohou Prahu dostat do fáze klinické smrti. Obává se toho místopředseda klubu Za starou Prahu Richard Biegel. "Projekty jako je Florentinum nebo Květinový dům na Václavském náměstí jsou doslova zlatokopeckými záseky do centra města," tvrdí Biegel.

Podle něj podobné stavby nejsou problémem pouze z hlediska památkového, ale také z urbanistického a funkčního. Administrativní centra totiž přitahují do města automobilovou dopravu, velká nákupní centra jsou zase zhoubou pro malé krámky. "Městský prostor pak s těmito komplexy rychle uvadá," dodává Biegel.

Praha se podle něj může dostat do podobné situace jako například Liberec či Ostrava, kde již velká centra téměř kompletně pozřela obchody a služby v ulicích města. Město by podle Biegela mělo situaci předcházet a vytvořit obecná pravidla, kterými by se museli developeři řídit. Jejich stavby by měly sloužit lidem, ne jen zisku. 

Neosídleno

Na Smíchově žije více než 30 tisíc lidí. Další tisíce tam každý den dojíždějí za prací či za nákupy. Přesto se na území této městské čtvrti nachází dvě velké mrtvé zóny.

Jednou je areál bývalého lihovaru, druhá zóna leží za vlakovým nádražím Praha Smíchov. O zanedbané pozemky se dlouhodobě nikdo nestará. To se nyní alespoň v jednom z případů změní. Vedení města totiž rozhodlo, že za vlakovým nádražím může společnost Sekyra Group vybudovat novou čtvrť za 15 miliard korun. Její součástí bude například i nová škola a obchodní centrum (viz článek V okolí smíchovského nádraží začne za dva roky vznikat nová čtvrť).

Zanedbaná lokalita však není jediná, která se promění k nepoznání. Magistrát chce, aby se stavělo i na dalších takzvaných brownfieldech, tedy nevyužívaných územích, která se nacházejí uprostřed zastavěných částí metropole.

Jenže megalomanské projekty uprostřed města se setkávají s odporem lidí, kteří v okolí chátrajících míst bydlí. Ti se obávají například toho, že další výstavba přinese do okolí jejich bydliště další automobilovou dopravu.

S velkou kritikou se setkal například plán Sekyry Group proměnit nákladové nádraží Žižkov v novou čtvrť. Obyvatelé proti záměru tak dlouho protestovali, až developer přislíbil, že na místě zachová historickou nádražní budovu. V té má do budoucna vzniknout kulturní centrum.

"Mohl by tu sídlit Národní filmový archiv, výstavní prostory by mohlo ve funkcionalistické budově najít Uměleckoprůmyslové muzeum nebo Národní technické muzeum," řekl ministr kultury Daniel Herman. Kdy by se tak mělo stát, není jasné. O konkrétní budoucí podobě nádraží a jeho okolí se stále jedná.

Staré průmyslové oblasti a již nevyužívaná nádraží, taková je většina pražských brownfieldů. V dohledné době bude vedení hlavního města rozhodovat o proměně bubenského nádraží. České dráhy zase chtějí odprodat pozemky u Masarykova nádraží společnosti Penta. Přestavby se má dočkat také Nuselský pivovar (viz článek Slavní architekti chtějí stavět v Česku. V okolí Masarykova nádraží).

 

Autoři:


Témata: Praha, Praha-město


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.