Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pražská rarita. Chudinské kolonie Hájek a Kotlaska přežily 77 let

  1:00aktualizováno  1:00
Na vrchu Hájek v pražské Libni stojí na severním úbočí nouzová kolonie Na Hájku a na jižním kolonie Na Kotlasce. Obě zachované prvorepublikové kolonie jsou v současné době velkou zajímavostí. Přežily 77 let, během kterých jim neustále hrozila likvidace.

Malebné nouzové kolonie Hájek a Kotlaska vyrostly nad Libní a díky své poloze nabízejí zajímavé výhledy do okolí. Lokalita s malými domečky nemá žádné klasické silnice a chodníky. Mezi stavbami se dá projít po úzkých cestičkách.

Kolonie začaly vznikat v roce 1938. Domky si stavěli majitelé bez jakéhokoliv stavebního povolení. Všechno si museli „stavaři“ dopravit a vytahat vlastníma rukama. Lopotili se po strmých svazích se stavebním materiálem, který nejčastěji tahali na zádech. Žádný povoz se na kopec nedostal.

Fotogalerie

Černé stavby vznikaly nejčastěji z cihel ze zbouraných staveb, písku a cementu. Největší stavební ruch panoval tajně pod rouškou tmy. Nikdo nechtěl, aby ho přistihli strážci pořádku. Pokutám se ale chudí vlastníci soukromého bydlení stejně nevyhnuli.

„Když byl domek kompletně hotový, přišel strážník a dal pokutu za černou stavbu. Tím bylo formalitám učiněno za dost. Peněžní částka byla náhradou za stavební povolení od úřadu. Vždy také záleželo, v jakých lokalitách, na jakých pozemcích nouzové kolonie vznikaly a komu patřily,“ píše Petr Ryska na portálu Praha Neznámá.

Na Kotlasce a Hájku měla chudina na velkorysé majitele štěstí. Vážené občany, doktora Urbance a bankéře Goldwurma, se tehdejší pražský magistrát neodvážil peskovat. Úředníci raději nad koloniemi přivírali zrak.

V 50. letech minulého století ale přišla změna. Praha se rozhodla všechny chudinské nouzové kolonie zlikvidovat. Město přestalo vydávat dodatečná stavební povolení, která načerno postavené domky legalizovala. Některé kolonie ale přesto přežily. V té době si obyvatelé svépomocí zavedli vodovod. Kolonie Hájek a některé domky na Kotlasce získaly i kanalizaci.

Následující desetiletí se čekalo, až poslední obyvatel zemře. Nikdo nepředpokládal, že se do domečků nastěhuje mladá generace. V 80. letech se tak poroučelo k zemi osm stavbiček. Musely ustoupit holešovické železniční přeložce, které se obětoval kus kopce. Na železniční stavbu se přišli podívat i tehdejší vládní činitelé.

Kolonie začaly vznikat v roce 1938.

Kolonie začaly vznikat v roce 1938.

Na stavbu shlíželi právě z prvorepublikové nouzové kolonie, která se jim vůbec nelíbila a nařídili tento chudinský pozůstatek předválečné doby okamžitě odstranit.

Úředníci šli nejdřív za starousedlíky v dobrém a skutečně se jim podařilo několik obyvatel přesvědčit ke zboření domu. Za to získali byt, peníze a navrch jim zůstal pozemek.

Výsledek ale nebyl přívětivý. Většina domků stále stála. Padlo tedy rozhodnutí, že budou muset odejít všichni. To se však naštěstí nikdy nestalo. Přišel listopad 1989 a z původního nařízení nebylo opět nic. Kolonie se 70 domky a 250 obyvateli stojí dál.

Zájemci si kolonii Kotlasku mohou prohlédnout při komentované vycházce s portálem Praha Neznámá v neděli 29. 11. a v sobotu 5. 12. vždy od 14 hodin.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.