Holanďané totiž již po staletí svádějí s mořem boj o každičký kousek půdy. Nebýt systematického vysoušení a odvodňování půdy, bylo by nyní 60% dnešní rozlohy Nizozemí pod vodou.
Výsledky průzkumu veřejného mínění společnosti TNS NIPO hovoří jasně. Holanďané mají větší strach ze záplav než z teroristického útoku.
Vášnivá debata o smělém plánu
Nizozemský parlament proto vyzval Komisi pro rozvoj pobřežních oblastí, aby prozkoumala možnosti pro vybudování umělých ostrovů v Severním moři, jež by mohly být využity na bydlení, sportování, zemědělství i jako přírodní rezervace. Zároveň by sloužily jako ochrana rizikových oblastí.
"Holanďané žijí doslova namačkaní jeden na druhém. Potřebujeme další pozemky na výstavbu a bydlení", říká křesťanský demokrat a politik Joop Atsma, jenž se vyslovil jednoznačně pro výstavbu zmíněných ostrovů a usiluje o podporu tohoto záměru v parlamentu.
"Výstavba ostrovů o rozloze 100 tisíc hektarů v hodnotě 10 miliard eur pro nás představuje výhodnou investici," dodává Atsma.
Nicméně kritici namítají, že náklady na výstavbu umělých ostrovů by byly příliš vysoké a mohlo by dojít k narušení křehkého ekosystému.
Vládní návrhy na podobu padesátikilometrového ostrova rozpoutaly vášnivé debaty. Na internetu se dokonce objevil návrh zaměnit oficiální tvar tulipánu za list marihuany, jenž by byl podle autora komentáře trefnější.
Domů nám nezatéká
Holandsko má za sebou dlouhou historii průkopnických technologií v boji s opakujícími se záplavami. Úspěšná síť kanálů a hrází je skvělým příkladem přírodního inženýrství s minimálním dopadem na životní prostředí.
Nizozemská společnost Boskalis vyvinula v rámci projektu Delta a Ziderzee unikátní technologii plovoucího rýpadla, a přispěla tak k výstavbě ostrova určeného pro
hongkongské letiště. Nyní spolupracuje na projektu Wave v rámci budování velkého rekreačního pobřežního střediska v zálivu v Dubaji.
Na realizaci těchto dubajských ostrovů ve tvaru palmy bylo spotřebováno 100 milionů krychlových metrů písku. Projekt měl na starosti holandský podnikatel v oblasti námořního stavitelství Van Oord, jenž se bude podílet i na výstavbě aktuálně diskutovaných holandských ostrovů.
Nizozemí představuje se svými 16 miliony obyvateli žijícími na ploše 41 160 km2 jednu z nejhustěji obydlených zemí, přičemž čtvrtina Holanďanů žije pod úrovní hladiny moře, a navíc na zátopovém území tří velkých řek.
"Bydlím hluboko pod úrovní hladiny moře a nikdy mi domů nezateklo," říká Atsma. "Což je důkazem toho, kam až je možné vyvinout úroveň vodohospodářství."
| Boj s povodněmi První usedlíci si stavěli domy a statky na kopcích a vyvýšeninách, aby ochránili svá obydlí proti povodním. Okolo roku 1300 to byly větrné mlýny, které odčerpávaly vodu ze země v nižších polohách. Ty byly v 19. století nahrazeny parními čerpadly, která výrazně urychlovala tento proces. V roce 1932 byly dokončeny práce na 32kilometrové hrázi, která oddělila oblast Ziderzee od Severního moře, a umožnila tak vysušení 1 650 km2 země. Po ničivých záplavách v roce 1953, při kterých zahynulo více než 1 800 lidí, Holanďané zahájili jeden z největších stavebních projektů - projekt "Delta". Ten spočíval ve zvýšení hrází u ústí řek do moře a v postavení velkých bariér proti bouřkovému vlnobití. Vědci předpokládají, že důsledkem globálního oteplování se v průběhu následujícího století zvýší hladina moře podél holandského pobřeží až o 85 cm a zapříčiní prudké bouře, které zvýší pravděpodobnost rozvodnění řek. |
Výzva Severního moře
"Komické návrhy, ať už v podobě tulipánu, dřeváku či větrného mlýnu, jsou dobrým důvodem k debatě, ale neměly by se považovat za reálné," říká Bert Groothuizen, mluvčí Van Oorda, stavitele palmového ostrova v Dubaji.
Zatímco v dubajském zálivu zřídkakdy spatříte vlny dosahující více než dva metry, Severní moře je častěji rozbouřené a vlny dosahují výšky až 10 metrů. Ochrana pobřeží si tedy vyžádá mnohem náročnější projekt než v arabském zálivu a z toho vyplývají i vyšší náklady.
Nezávislá ekologická organizace North Sea Foundation upozorňuje, že umělý ostrov by mohl narušit život mořské fauny, korálů a migrujících ptáků.
"Severní moře není pustina, kde si každý může dělat, co se mu zachce. Zvláště v pobřežní zóně, která je pověstná svou bohatou faunou a kde by ostrov mohl napáchat mnoho nenapravitelných škod. V případě zvýšení hladiny moře by bylo smysluplnější chránit stávající zemi, než budovat nový ostrov, který představuje větší investice než zesílení již fungujících hrází," říká Lisa van der Veenová, členka této organizace.
Jelikož projekt tohoto rázu ještě nebyl nikdy uskutečněn, experti mohou pouze odhadnout předpokládaný dopad výstavby ostrovů, ale na skutečné důsledky si musíme teprve počkat.
