Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nízkoenergetické versus pasivní domy

  1:00aktualizováno  1:00
Nízkoenergetické domy jsou velmi úsporné, ale pasivní ještě více. Nejsou to však žádné zemljanky a ani nemusejí být vždy jen ze dřeva.

Nízkoenergetický dům v obci Psáry | foto: Atelier Brotánek

NÍZKOENERGETICKÉ DOMY 

Zapomeňte na představy, že úsporný dům stavějí jen ekologičtí šílenci ze slámy, hlíny či konopí. I když se tyto přírodní technologie někdy používají, nejsou podmínkou. Nízkoenergetické domy se pomalu stávají masovou záležitostí, a jejich podoba se proto blíží těm klasickým.

Co je nízkoenergetický dům
Je to dům se spotřebou tepla menší než 50 kilowatthodin na metr čtvereční za rok. To je dvakrát až třikrát méně než v běžném novém domě a čtyřikrát až pětkrát méně než ve starších domech. Roční úspory za teplo jsou v desítkách tisíc korun.

Z čeho se stavějí
Stavět lze z kteréhokoli materiálu, některé jsou však vhodnější. "Dobré jsou plná či děrovaná cihla, tvárnice z nepálené hlíny, vápenopískové bloky, bloky z cihlových kuliček a dřevo," vyjmenovává Josef Smola, architekt, který se specializuje právě na nízkoenergetické domy.

Odborníci většinou nedoporučují keramické a pórobetonové tvárnice, protože mají malou akumulaci tepla a při použití silné izolace jsou zdi příliš tlusté. "Z oken se pak stávají tunely," říká architekt Aleš Brotánek, specialista na úsporné domy.

Kolik stojí
Vyšší náklady na izolace z větší části pokryjí úspory na jiných místech. Odpadnou třeba náklady za plynovou přípojku, dají se použít užší cihly, okna se nemusejí otvírat.

"Ve výsledku jsou zvýšené náklady do 15 procent, peníze se vrátí nejpozději do dvanácti až patnácti let," říká Josef Smola. Ceny menších domků začínají na třech milionech, dům 5+1 až 6+1 přijde na šest až osm milionů korun.

Jejich šíření by mohla pomoci i státní podpora. "V příštím roce budeme spouštět program podpory pro domácnosti - zateplování, výměny oken a instalace obnovitelných zdrojů energie pro vytápění," říká Jakub Kašpar, mluvčí ministerstva životního prostředí.

Jak najít firmu
Desítky specializovaných firem najdete například na internetu, ale nechte si garantovat, že nízkoenergetický dům pro ně znamená skutečně dům se spotřebou tepla pod 50 kWh/m2/rok a ověřte si, jaké domy postavili.

"Pojem nízkoenergetických domů se někdy zneužívá," varuje Yvonna Gailly z ekologického institutu Veronica.

Kontakty najdete i na webových stránkách www.pasivnidomy.cz - firmy zkušené s pasivními domy umějí stavět i ty nízkoenergetické. - přečtěte si Dům, který šetří energii

Kde hledat informace
* stavba.tzb-info.cz
* www.ekowatt.cz
* www.i-ekis.cz
* www.e-stav.cz
* topkontakt.idnes.cz

PASIVNÍ DOMY

Pasivní domy, ve kterých se téměř nemusí topit, jsou pro mnoho lidí jako sci-fi. Už však nejsou ojedinělé. V Česku jich najdete kolem 50 a stále přibývá architektů a firem, které se jimi zabývají. To ale není nic ve srovnání s šílenstvím v Německu a Rakousku, kde těchto domů stojí tisíce.

Co je pasivní dům
Když nízkoenergetický dům ještě utěsníte, máte pasivní dům. Spotřeba tepla je nejvýše 15 kilowatthodin na metr čtvereční a rok, což je asi sedmina ve srovnání s běžným novým domem. Při takové spotřebě prudce klesají náklady na vytápění.

Používají se stejná opatření jako v nízkoenergetických domech, dávají se však ještě silnější izolace, i přes 30 centimetrů, méně oken a lepší, dům se musí dokonale vzduchotěsně uzavřít. Domy jsou vždy vybaveny řízeným větráním s rekuperací tepla.

K vyhřátí po většinu roku stačí teplo, jež vyzařují domácí přístroje, teplá voda při mytí, slunce svítící okny a lidé. Odtud název pasivní domy - teplo není třeba aktivně vyrábět.

Jeden člověk vydá asi 100 wattů tepla, takže tři, čtyři lidé nahradí radiátor. Přitápí se jen při mrazech, roční náklady jsou třeba pouze dva tisíce korun.

Zajímá se o ně i Evropská unie. "Evropský parlament vydal směrnici, aby pasivní standard byl všude předepsaný od roku 2011. To je však nereálné, vidím to spíše na rok 2016 v Německu a Rakousku,“ říká architekt Josef Smola. Během pár let tedy možná budou zcela běžné i v tuzemsku.

Z čeho se stavějí
Podobně jako nízkoenergetické domy, navíc se používají třeba tvárnice z polystyrenu. "Ten ale nemá akumulaci. Doženete to, když postavíte některé příčky masivní,“ říká architekt Aleš Brotánek.

Stěny by neměly být příliš silné, tudíž keramické tvárnice nepřipadají v úvahu, ty pórobetonové se používají jen výjimečně. Vybírají se materiály s nenáročnou výrobou - izolace z ovčí vlny či slámy nebo jílové omítky.

Kolik stojí
Náklady jsou podobné jako u nízkoenergetických domů. Většinou jsou však o pár desítek tisíc korun vyšší, takže se návratnost investic protáhne o několik let.

České ministerstvo životního prostředí uvažuje o finanční podpoře pro pasivní domy, mohla by začít fungovat už příští rok.

Jak najít firmu
V Česku funguje sdružení Centrum pasivního domu, v němž se soustřeďují odborníci na tento druh staveb. Na stránkách www.pasivnidomy.cz najdete adresář architektů a firem, které pasivní domy navrhují, stejně jako seznam stavebních firem a výrobců technologií.

Kde hledat informace
* www.pasivnidomy.cz
* www.veronica.cz
* www.atrea.cz
* www.iepd.sk
* www.passiv.de

Autoři:




Nejčtenější

Uvnitř třípodlažního domu se čtyřmi ložnicemi a čtyřmi koupelnami je kromě...
Rodinné sídlo se utápí v borovém lese. Snový domov je dokonalým úkrytem

V lesích nedaleko litevského Kaunasu stojí vila s bazénem. Oázu z lakované oceli si nechali postavit manželé se třemi dětmi. Uvnitř domu má rodina prostorný...  celý článek

Prostor v rodinném domě zatím majitelé používají jako sklad.
Ze skladu, jehož dispozice vypadá jako porce pizzy, vznikne garsonka

Malý, ale šikovný. Tak by si představovala své bydlení dvaadvacetiletá Katka. Chce si zrekonstruovat nebytový prostor, který je součástí rodinného domu....  celý článek

Emauzy. Na klášter a kostel dopadly tři ničivé zápalné pumy, každá o váze 227...
Zmizelá krása Česka. Když záhuba stavebních skvostů bolí

Když v srpnu 1881 vyhořelo Národní divadlo, matka malířky Zdenky Braunerové napsala Antonínu Chittussimu: „Plakala jsem jako dítě. V Čechách bylo v té chvíli...  celý článek

Mlýn pochází už z roku 1767. Původně dvoupodlažní stavba se během doby...
Unikátní mlýn funguje jako za starých časů, stojí už 250 let

Novou atrakcí pro turisty se v Krkonoších stává Janatův mlýn v Buřanech na Semilsku. Letos slaví 250 let od první zmínky o jeho stavbě, patří mezi národní...  celý článek

Předpěstovaná vegetační rohož urychluje a usnadňuje pokládku.
Zelené střechy chrání domy před horkem, lze na ně získat i dotaci

Zelené střechy už dávno nejsou ničím výjimečným. Ve svých návrzích je mívají architekti stále častěji, používají se však i při rekonstrukcích a zateplení...  celý článek

Další z rubriky

Dřevák - komunitní centrum obce Líbeznice. Architektonické pojetí představuje...
Nejlepší stavby Středočeského kraje: Dřevák, rodinný dům i tribuna

Do druhého ročníku České ceny za architekturu se přihlásilo téměř 250 projektů, odborná porota však do užšího výběru poslala jen 42 realizací. Sedm z nich pak...  celý článek

V obývacím pokoji je ve stejné výši jako spotřebiče v kuchyni zavěšená plochá...
Nový byt 2+kk museli celý předělat, konečně mají i úložné prostory

Ačkoliv má byt 80 metrů čtverečních, dispoziční řešení je pouze 2+kk. Velký benefit ovšem představuje předzahrádka s plochou 90 metrů čtverečních. Jenže...  celý článek

Na snímku z 13. srpna 2002 (nahoře) je Křižíkova ulice a vpravo stejné místo...
Patnáct let od povodní. Karlín se s velkou vodou vypořádal na jedničku

Proměnu pražského Karlína nenastartovaly povodně v roce 2002, jak se traduje, jen ji uspíšily. „Už před povodní se o Karlíně a jeho pozoruhodném urbanismu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.