K nízkoenergetickému stavění, ba dokonce takovému, kde dům nespotřebuje na svůj provoz téměř žádnou energii, nás nutí směrnice Evropské unie, která se bude postupně promítat do národních norem. Za cíl si stanoví, aby do roku 2020 byly stavěny budovy s téměř nulovou spotřebou energií. Tento požadavek se týká i rekonstrukcí.
Přinejmenším úsporně
Úsporný dům je dnes již de facto standardem, v současné terminologii jím máme na mysli dům, který je podle Energetického průkazu budovy zařazen do kategorie B a vykazuje měrnou roční potřebu tepla mezi 51–97 kWh/m2.
Nalézt na trhu technologie a materiály, kterými lze této mety dosáhnout, není v současné době problém, představují již běžný standard. Dodejme, že by měl být spíše minimálním cílem.
Pokud se staví nový dům, laťka by měla být vyšší. Ne proto, aby se dům za každou cenu zařadil do nejvyšší třídy, tedy mimořádně úsporných domů, ale proto, aby se ušetřilo za vytápění, snížila se závislost na dodávkách energie, zvýšil komfort bydlení a majitel měl i dobrý pocit z toho, že přispívá k ochraně životního prostředí.
A to nikoliv za přemrštěně větší cenu, může jít o zvýšení pořizovacích nákladů jen okolo deseti až dvaceti procent, podle toho, jak dalece úsporný dům budete chtít mít, jakou technologií jej vybavíte.
Kromě uvedených výhod se zvyšuje do budoucna prodejní hodnota domu: bez energetického průkazu dnes již nelze prodat dům ani jednotlivý byt v něm.
A budete také předem připraveni na přísnější legislativu, která bude nutně následovat, aby splnila požadavky zmíněné směrnice.
Od listopadu loňského roku již platí nová zpřísněná norma ČSN 73 0540-2 O tepelné ochraně budov jako první krok k dosažení tohoto cíle.
Mimořádně úsporně
V energetickém průkazu se do nejvyšší třídy domů z hlediska úspornosti, do kategorie A – mimořádně úsporných, zařazují domy s roční měrnou potřebou energie menší než 50 kWh/m2. Běžně se nazývají nízkoenergetickými, a ty, které potřebují energie méně než 15 kWh/m2 pasivními.
Tato ještě do nedávna obtížně dosažitelná špička by se měla postupně stát standardem, neboť právě pasivní domy se potřebou energie blíží směrnicí požadované nule. Domy, které této hranice dosáhly, se nazývají nulovými.
Dokonce existují i domy, které více energie vyprodukují, než spotřebují, to jsou domy energeticky aktivní. Vytyčené hranice napomáhají dorozumívání, například v případě vypisování dotací a podobně, ale jak už jsme naznačili, pro běžného uživatele není honba za dosažením určité hodnoty cílem.
I z toho důvodu, že jde o teoretický výpočet, který se může odchylovat od reálného stavu. Důležité je především fungování domu jako celku. Aby dům dokázal dosáhnout mimořádné úspornosti, měl by být postaven podle základních logických zásad.
Nízkoenergetické principy
Zásady, které pomohou učinit dům energeticky co nejméně náročným, se týkají jak vnějších vlivů (orientace domu a klimatických podmínek), tak konstrukce a technologií. Na omezení tepelných ztrát domu má velký vliv jeho tvar.
Měl by být jednoduchý, kompaktní, aby byl poměr ochlazovaných vnějších ploch k objemu budovy co nejmenší a aby složitými detaily nedocházelo ke zbytečnému vytváření tepelných mostů.
Dům se směruje největšími prosklenými plochami převážně k jihu či jihozápadu, aby se využilo teplo ze slunečního záření, mluvíme o pasivních tepelných ziscích. Nízké slunce v zimě, na jaře a na podzim se tak může výrazně podílet na vyhřívání domu. V létě však těmito zasklenými plochami přichází do domu slunce nadbytek, je tedy nutné navrhnout vhodné zastínění. Na severní stranu se doporučuje okny šetřit a navrhovat sem místnosti s menšími nároky na vytápění.
Zásadní je, aby z domu unikalo co nejméně tepla, aby neprostupovalo ani přímo obálkou budovy ani jejími netěsnostmi. Zkrátka aby byl dům dobře zateplen a utěsněn. Vzduchotěsnost je možné prověřit tak zvaným BlowerDoor testem.
Pomůže mimo jiné lokalizovat netěsnosti, které lze ještě před dokončením stavby odstranit.
Ruku v ruce s dokonalým utěsněním nastává problém s přirozenou výměnou vzduchu, na kterou jsme byli zvyklí u starších domů. Pokud nechcete často větrat a otevřenými okny přicházet o teplo, je řešením nucené větrání pomocí vzduchotechnické jednotky a rozvody vzduchu po domě.
Do obytných místností je tak neustále přiváděno potřebné množství vzduchu i při zavřených oknech. I tímto způsobem se připravujeme o cenné teplo, ale ani to není nutné, může být tak zvaně rekuperováno. Znamená to, že teplo, které by z domu odešlo spolu s odvětrávaným vzduchem, využijeme pomocí tepelného výměníku k ohřátí vzduchu příchozího.
Důležitá je souhra
O tom, jak energeticky nenáročný dům bude, rozhoduje zejména, jak důsledně byly do jeho návrhu zapojeny zmíněné principy a jakým způsobem. Tedy celkový koncept domu, souhra jednotlivých prvků.
Úsporný dům zdaleka neznamená dům naplněný složitými technologiemi, ale spíše jak chytře, kvalitně a pečlivě je postaven. Každý dům má své specifické podmínky, umístěním počínaje a zvyklostmi a potřebami jeho obyvatel konče. Záleží také na tom, jak vysoko jsme si stanovili pomyslnou laťku, zda chceme postavit dům nízkoenergetický, pasivní či dokonce nulový a jaké jsou naše preference, zda šetříme na vstupních nákladech nebo nám jde o maximálně úsporný provoz.
K úspornému řešení přispívají různá opatření, různě drahá a různě efektivní. Například změna dispozice domu může přinést výrazné tepelné zisky bez zvýšení investičních nákladů. Některé naše zvyklosti a požadavky mohou být v rozporu s maximální úsporností, ale jsou pro nás natolik důležité, abychom si za ně připlatili.
Víme například, že čím menší dům, tím menší potřeba tepla na vytápění, ale ne každý se chce velikostí dostat na nezbytné životní minimum. Ostatně, i to je pro každého jiné. Obdobně je to s tvarem domu.
Přestože je z energetického hlediska úspornější patrová jednoduchá budova než přízemní bungalov o stejné obytné ploše, pro někoho je bydlení v jedné úrovni důležitější než dosažená úspora.
Někdo zase dává přednost minimu technologií v domě, zůstane proto u přirozeného větrání, i když bez řízeného větrání s rekuperací nedosáhne na metu pasivního domu. Jiný naopak preferuje ohleduplnost k životnímu prostředí a maximálně využije alternativních zdrojů k vytápění domu i ohřevu teplé vody a bude volit k přírodě co nejohleduplnější materiály. Bude pamatovat také na tak zvanou šedou energii, tedy energii vloženou do výroby a dopravy použitých materiálů, i nad možností jejich likvidace v budoucnu.
Ať jsou však naše požadavky a potřeby jakékoliv, základem je vždy kvalitní projekt propracovaný do všech konstrukčních detailů, doplněný propočtem tepelných zisků a ztrát. Musí se počítat i s tím, jakým způsobem bude dům využíván, s tepelnými zisky z provozu elektrických spotřebičů, tělesným teplem jeho obyvatel a podobně.
Sebelepší projekt však může pokazit nekvalitní realizace. Je proto třeba zajistit pečlivé provedení stavby a přesné dodržení všech detailů, to znamená dát si záležet na výběru realizační firmy nebo firem a zajistit důsledný technický dozor.
Z čeho stavět
Na otázku, kolik izolace či který materiál zajistí potřebné zateplení, nelze jednoznačně odpovědět. Většinou je nutná kombinace nosného materiálu a tepelné izolace, takzvané sendvičové konstrukce.
Technický pokrok však v současné době nabízí i možnost návratu k jednoduchým stěnám díky vylepšeným tepelně-izolačním vlastnostech jednovrstvého zdiva.
Technologií, kterými je možné postavit dům splňující přísné požadavky na těsnost a tepelnou izolaci, je v současné době mnoho, od zděných domů, přes dřevostavby až po speciální technologie.
Kterou z nich si vybrat záleží hodně na osobních preferencích. O tepelně-izolačních vlastnostech vypovídá součinitel prostupu tepla U, který udává kolik tepla pronikne metrem čtverečním obálky budovy – stěnou, střechou či oknem.
V nové normě, která je prvním krokem k dosažení směrnicí naznačeného cíle, se uvádějí doporučené hodnoty pro pasivní domy, které se pohybují zhruba na 40 až 60 procentech závazných hodnot pro normální výstavbu. A nejde jen o plášť domu, nesmí se zapomenout ani na dostatečné zateplení podlah, stropů a dokonce i vnitřních stěn mezi různě vytápěnými prostory.
Domy společnosti Ekonomické stavby jsou dodávány v nízkoenergetickém provedení. Konstrukce obvodové zdi je tvořena pórobetonovou tvarovkou o tloušťce zdění 250 mm a zateplovacím fasádním systémem s EPS 70F o tl. 120 mm. Vnější okna z profilů GEALAN 8000 případně VEKA SOFTLINE 70AD jsou zasklena izolačním trojklem.
Nepouštět teplo okny
Okna jsou obvykle nejslabším místem v plášti budovy, naštěstí i tepelně-izolační vlastnosti oken se stále zlepšují. A to nejen termoizolačních dvoj nebo trojskel, ale i rámů oken. Prostor mezi skly je navíc vyplňován inertními plyny, které termoizolační schopnost okna ještě zvyšují.
Může se hoditPostavte si dům podle vašich představ. Ideální pozemek najdete na Reality.iDNES.cz. |
Na trhu najdeme okna s hodnotami součinitele prostupu tepla celým oknem až 0,6 W/m2K. Pro srovnání normová hodnota je 1,50 W/m2K. Okna, obzvláště v pasivních domech, mají význam i jako významný zdroj zisků ze slunečního záření.
Zajímá nás tedy nejen jak dobře izolují, tedy nepropouštějí teplo z domu ven, ale i kolik tepla vpustí dovnitř. O tom vypovídá solární faktor g, který udává celkový prostup sluneční energie zasklením.
Běžná dvojskla a trojskla jí vpustí do domu méně. Izolačními trojskly docílíme výrazných úspor v zimě, ale na jaře a na podzim brání, aby se interiér slunečními paprsky prohřál, a je pak třeba přitápět.
Proto je vhodné osazovat okna různými typy skel s ohledem na celkovou energetickou bilanci, tedy zejména s ohledem na světové strany, ale i druh místnosti. Na jih a západ většinou volíme okna s vyšším solárním faktorem, abychom si mohli "přitopit" sluncem v zimě, na jaře a na podzim.
V létě je však třeba takové okno zastínit, jinak by se interiér příliš přehříval. Tepelně aktivním prvkem domu může být zimní zahrada, která zároveň zatraktivní bydlení.
Uvěřit až po ověření
Stoupající popularita úspor tepla dělá ze schopnosti stavět nízkoenergetické kritérium konkurenceschopnosti stavebních firem. Zdá se, že snad všechny velké, střední i menší firmy mají zvládnutou technologii a ani pasivní domy pro ně nejsou žádný problém. Alespoň to tak tvrdí.
Skutečnost a zkušenost je však podstatně horší. Proto nedejte jen na tvrzení, firmu si dobře prověřte, nejlépe se obraťte na zkušeného architekta či projektanta. Kromě průkazu energetické náročnosti byste měli požadovat výpočet tepelných ztrát a energetické bilance v projektové dokumentaci bez ohledu na to, zda chcete mít dům nízkoenergetický nebo pasivní.
Můžete ho dát k prověření nezávislé osobě či instituci, která zkontroluje návrh z hlediska energetické náročnosti a případně vydá příslušné ověření – certifikát.
Co je to Blower Door testIng. arch., Mgr. Martin Řežábek, Archilab Zjednodušeně řečeno je to zkouška, že do domu netáhne. Vlastní test probíhá měřením objemového toku vzduchu v budově při vyvolaném podtlaku a přetlaku ventilátorem, nejčastěji umístěným ve dveřích (odtud Blower Door). Poté se za pomoci různých technik pátrá po místech, kde netěsnosti jsou. Proč jej vyžadovat Mít dům velmi těsný, bez skulin, jimiž proudí vzduch, je žádoucí hned z několika důvodů. První představuje úspornost provozu, teplo uniká jen tehdy, když chceme, tedy řízeným způsobem, často přes rekuperaci. Druhým důvodem je ochrana konstrukcí domu před vlhkostí, která vnikne netěsnostmi a může v určitém místě zkondenzovat a působit destruktivně. Dalším důvodem je přímý požadavek na vzduchotěsnost obálky domu, který vyplývá z platných norem u staveb v nízkoenergetickém a pasivním standardu. Když se majitel domu může prokázat úspěšně absolvovaným testem, dokládá tím i kvalitu stavebního provedení (jde tedy o podklad pro vyšší ocenění stavby na trhu nemovitostí). Pro koho je určen Ateliér je projekční a diagnostickou laboratoří pro stavby v pasivním a nízkoenergetickém standardu |
Povinné štítky
Průkaz energetické náročnosti budovy je podle novely energetického zákona (č. 177/2006 Sb.) a vyhlášky o energetické náročnosti budov (č.148/2007 Sb.)
od 1. 1. 2009 povinnou součástí dokumentace při:
- výstavbě nových budov
- větších změnách dokončených budov s podlahovou plochou nad 1000 m2 (například při výměně oken, zateplení či rekonstrukci zdroje)
- prodeji nebo nájmu těchto budov nebo jejich částí.
Průkaz energetické náročnosti budovy přitom nesmí být starší 10 let.
Další zajímavé články se stavební tematikou najdete v časopise Pěkné bydlení.