Prudké střídání teplot nad a pod bod mrazu během zimy znamená pro plochou střechu největší zátěž. Nejvíc těmito změnami trpí spoje mezi izolací střechy a oplechováním v místech atik, kolem komínů či strojoven výtahů u paneláků. Každý ze zmiňovaných materiálů má totiž výrazně jinou délkovou roztažnost, proto lze místa zatékání začít hledat nejčastěji u těchto prvků střechy.
"Pokud během zimy zjistíte, že zatéká, nemáte mnoho šancí zasáhnout. Když máte na střeše vlhko, nebo dokonce i zbytky sněhu, je velmi obtížné zjistit místo, kudy se voda dostává do konstrukce," říká Pavel Kamaryt ze strakonické firmy, která se specializuje na izolace a zateplování střech. "Například u panelových domů se často voda dostává spárami mezi panely i do vzdálenosti několika metrů od místa poškození. A dělat generálku střechy ve vlhku a mokru prostě nejde," upozorňuje Pavel Kamaryt.
Kdo šlape po boulích
K porušení střešní izolace dochází také prošlápnutím boule, která se utvoří pod asfaltovou izolací. "Boule bývají prvním signálem, který upozorňuje na vodu ve střeše," vysvětluje specialista na izolace plochých střech Ladislav Cibulka z Ústí nad Labem. "V teple se voda odpařuje a nadzvedává izolaci. Pokud se prošlápnutím úplně protrhne, je z pár kapek potok a je nejvyšší čas uvažovat o generálce střechy," dodává Ladislav Cibulka. "Jde o to, aby se do izolací dostalo co nejméně vody. Každým zmrznutím totiž zvětšuje svůj objem, rozšíří trhliny v izolaci proti vodě a napáchá tak další škody," zdůrazňuje Pavel Kamaryt. Doporučuje proto pokusit se projít všechna riziková místa střechy a zkontrolovat spojení izolací s oplechováním a pokusit se objevit i známky mechanického poškození.
Vydržet do jara
Každý potvrdí, že u střechy se flikování nevyplácí. Opravovat z gruntu je sice rozumné, uprostřed ledna může být však podobná rada k ničemu. Bije se na poplach a počítají se jakékoliv - i nouzové - prostředky. Na utěsnění nejlépe poslouží takzvané plastické tmely. Jsou odolné proti povětrnostním vlivům a jsou stále tvárné. Nejznámější butylenový tmel si kvůli své konzistenci vysloužil přezdívku po medvědím exkrementu, běžné balení kolem 300 mililitrů stojí kolem padesátikoruny, měl by se použít za sucha. Pokud se počasí nemíní umoudřit a je stále vlhko, je na opravy možné použít i bitumenový tmel na bázi asfaltu, který drží i na vlhkém povrchu. Utěsňování by se nemělo provádět při nižší teplotě než pět stupňů nad nulou. K nouzovým opravám mohou sloužit i další plasticko-elastické tmely, nabídka je široká. Tmely se většinou prodávají v kartuších po 310 mililitrech, ceny se pohybují kolem stokoruny za balení, z tuby se vytlačují speciální pistolí.
Jak na opravy
Každý, kdo potřebuje opravit plochou střechu, se dostane do situace, kdy si bude muset vybrat mezi desítkami firem, na něž narazí v telefonním seznamu. Zájemci o zakázku by neměli udávat cenu bez toho, že by střechu předem viděli. Firma by měla udělat do střechy sondu a podle toho usoudit, zda bude nutné strhnout všechny vrstvy střechy včetně izolací nebo bude možné například jen strhnout horní lepenku. Na opravy se většinou nabízejí klasické bitumenové pásy, ceny se pohybují podle rozsahu oprav zhruba od 400 korun za metr čtvereční. Mezi nejznámější výrobce těchto izolací patří například Dek Trade, Akcept, Tegola Bohemia či V edag. Je také možné využít speciální bitumenové pásy Icopal Elastotherm, které se lepí přímo na "opuchýřovanou" starou vrstvu. Mají schopnost propouštět vodní páry z obytných prostor domu, odvětrají zbytky vlhkosti zateklé do konstrukce střechy, naopak vlhko z ovzduší odizolují. "Starou" vodu je možné také z konstrukce střechy dostat tak, že se do ní zabudují odvětrávací komínky - řešení je mnoho, nejsou však v žádném případě úkolem pro laika. "Systémy, kde byla tepelná izolace vespod a izolace proti vodě nahoře - tudíž navíc vystavená vlivům ultrafialového záření a nebezpečí mechanického poškození, se už používá čím dál míň," popisuje stavbyvedoucí Václav Ledecký z Prahy. "V současné době se velmi často používá princip takzvané obrácené střechy, kdy se teprve na izolaci proti vodě pokládá takzvaný extrudovaný polystyren, který nenasákne vlhkostí. Vodotěsná izolace je tak chráněna proti všem škodlivým vlivům a střecha má delší životnost."
"Pokud během zimy zjistíte, že zatéká, nemáte mnoho šancí zasáhnout. Když máte na střeše vlhko, nebo dokonce i zbytky sněhu, je velmi obtížné zjistit místo, kudy se voda dostává do konstrukce," říká Pavel Kamaryt ze strakonické firmy, která se specializuje na izolace a zateplování střech. "Například u panelových domů se často voda dostává spárami mezi panely i do vzdálenosti několika metrů od místa poškození. A dělat generálku střechy ve vlhku a mokru prostě nejde," upozorňuje Pavel Kamaryt.
Kdo šlape po boulích
K porušení střešní izolace dochází také prošlápnutím boule, která se utvoří pod asfaltovou izolací. "Boule bývají prvním signálem, který upozorňuje na vodu ve střeše," vysvětluje specialista na izolace plochých střech Ladislav Cibulka z Ústí nad Labem. "V teple se voda odpařuje a nadzvedává izolaci. Pokud se prošlápnutím úplně protrhne, je z pár kapek potok a je nejvyšší čas uvažovat o generálce střechy," dodává Ladislav Cibulka. "Jde o to, aby se do izolací dostalo co nejméně vody. Každým zmrznutím totiž zvětšuje svůj objem, rozšíří trhliny v izolaci proti vodě a napáchá tak další škody," zdůrazňuje Pavel Kamaryt. Doporučuje proto pokusit se projít všechna riziková místa střechy a zkontrolovat spojení izolací s oplechováním a pokusit se objevit i známky mechanického poškození.
Vydržet do jara
Každý potvrdí, že u střechy se flikování nevyplácí. Opravovat z gruntu je sice rozumné, uprostřed ledna může být však podobná rada k ničemu. Bije se na poplach a počítají se jakékoliv - i nouzové - prostředky. Na utěsnění nejlépe poslouží takzvané plastické tmely. Jsou odolné proti povětrnostním vlivům a jsou stále tvárné. Nejznámější butylenový tmel si kvůli své konzistenci vysloužil přezdívku po medvědím exkrementu, běžné balení kolem 300 mililitrů stojí kolem padesátikoruny, měl by se použít za sucha. Pokud se počasí nemíní umoudřit a je stále vlhko, je na opravy možné použít i bitumenový tmel na bázi asfaltu, který drží i na vlhkém povrchu. Utěsňování by se nemělo provádět při nižší teplotě než pět stupňů nad nulou. K nouzovým opravám mohou sloužit i další plasticko-elastické tmely, nabídka je široká. Tmely se většinou prodávají v kartuších po 310 mililitrech, ceny se pohybují kolem stokoruny za balení, z tuby se vytlačují speciální pistolí.
Jak na opravy
Každý, kdo potřebuje opravit plochou střechu, se dostane do situace, kdy si bude muset vybrat mezi desítkami firem, na něž narazí v telefonním seznamu. Zájemci o zakázku by neměli udávat cenu bez toho, že by střechu předem viděli. Firma by měla udělat do střechy sondu a podle toho usoudit, zda bude nutné strhnout všechny vrstvy střechy včetně izolací nebo bude možné například jen strhnout horní lepenku. Na opravy se většinou nabízejí klasické bitumenové pásy, ceny se pohybují podle rozsahu oprav zhruba od 400 korun za metr čtvereční. Mezi nejznámější výrobce těchto izolací patří například Dek Trade, Akcept, Tegola Bohemia či V edag. Je také možné využít speciální bitumenové pásy Icopal Elastotherm, které se lepí přímo na "opuchýřovanou" starou vrstvu. Mají schopnost propouštět vodní páry z obytných prostor domu, odvětrají zbytky vlhkosti zateklé do konstrukce střechy, naopak vlhko z ovzduší odizolují. "Starou" vodu je možné také z konstrukce střechy dostat tak, že se do ní zabudují odvětrávací komínky - řešení je mnoho, nejsou však v žádném případě úkolem pro laika. "Systémy, kde byla tepelná izolace vespod a izolace proti vodě nahoře - tudíž navíc vystavená vlivům ultrafialového záření a nebezpečí mechanického poškození, se už používá čím dál míň," popisuje stavbyvedoucí Václav Ledecký z Prahy. "V současné době se velmi často používá princip takzvané obrácené střechy, kdy se teprve na izolaci proti vodě pokládá takzvaný extrudovaný polystyren, který nenasákne vlhkostí. Vodotěsná izolace je tak chráněna proti všem škodlivým vlivům a střecha má delší životnost."
