"Čtyři metry jsou ideální rozpon pro dřevo. Delší strany by byly dražší," vysvětluje jeden ze dvou autorů domu, architekt Štěpán Valouch.
Dovnitř se vstupuje tmavší halou, odkud se před návštěvníkem otevře velký, prosvětlený prostor obývacího pokoje. Podobný princip architekti použili i na zahradě, na kterou se vstupuje úzkým, zastíněným průchodem mezi domem a garáží.
Jižní polovina domu s hlavním obytným prostorem je otočená do zahrady, v té severní jsou obslužné místnosti a ložnice.
V domě nejsou žádné chodby, v jižní části je celé přízemí propojené do velkého obývacího pokoje s kuchyní a jídelnou.
"Vše se točí kolem jídelního stolu. Jídlo nám přijde jako důležitý moment v setkávání rodiny," říká architekt Valouch.
Obývák přes dvě patra místo dvou místností
Obývací pokoj, osvětlený prosklenými stěnami, proniká i do druhého patra. "Vedli jsme s architekty diskuse, jestli tam nedat radši další pokoj," říká majitel domu, který si přál zůstat v anonymitě.
"Ale teď vidíme, že to byl dobrý nápad. Dům to dělá hodně zajímavým a příjemným pro bydlení," hodnotí.
V patře pokoj sousedí s pracovnou umístěnou na galerii. Z ní se dá vstoupit do dětských pokojů, koupelny a také na terasu, která z kvádru budovy jakoby ukousla jeden čtverec.
Interiéry jsou ve světlých barvách, aby dům nepůsobil temně. "Podlaha je z habrového dřeva, použili jsme bílý sádrokarton," vyjmenovává architekt Valouch.
Habr nemá výraznou kresbu, takže nepřitahuje pozornost. Stropy jsou ze smrku natřeného bílou poloprůsvitnou lazurou. Dřevem obložili i vnitřní strany oken.
Většinu prostoru osvětlují jednoduché zářivky zapuštěné do stěn. Každý čtverec má na straně obyčejné kulaté nástěnné svítidlo.
Zvenčí je dům obložený cementovláknitými deskami. "Jsou poměrně lehké, nejsou drahé, je to probarvená hmota, takže není náchylná na poškrábání," vysvětluje druhý spoluautor, architekt Jiří Opočenský.
Protějškem lehké stavby domu je samostatná garáž, která působí těžším dojmem. Její šikmá střecha je zasypána hlínou a osazena trávníkem, čímž vznikla terénní vlna srostlá se zahradou.
Dům, který si vymyslíte, odráží vaše potřeby
Majitelé domu od počátku chtěli stavět s architektem, typové stavby jim nevyhovovaly. "Dům, který si sám vymyslíte, odráží vaše potřeby," říká majitel. Oslovili svého známého architekta a padli si do noty, za rok byl projekt hotový.
Práci s architektem si stavebník pochvaluje, odborník podle něj dokáže dobře usměrnit laické představy. "Rady architekta ve fázi projektu jsou velmi přínosné," hodnotí.
Architekti přitom k návrhu nepřistupovali s předem danou představou. "Půdorys šesti čtverců vyšel až z konzultací s klientem. Vycházeli jsme jen z velikosti pozemku a obytných místností," říká architekt Valouch.
Stavebník si nenajal stavební firmu na klíč, ale vybíral specialisty. Měl přehled o trhu, věděl, na které firmy se obrátit. "Ušetřil tím přes dvacet procent nákladů," říká Jiří Opočenský. Dům se tak vešel do dvou a tři čtvrtě milionu korun.
Bylo to však na úkor množství času a nervů, protože ne vše šlo hladce. "Měl jsem dvě krize, kdy jsem si říkal, že už to dál nejde," vzpomíná majitel. Nakonec mu vypomohl člověk, který mu dělal stavební dozor.
"Mám bezvadný zážitek, že jsem si stavěl dům, ale že bych to chtěl úplně doporučit, si nejsem jistý," říká stavebník.
Výsledek však stál za to. "V domě se nám dobře bydlí, a to je přesně to, co jsme chtěli. I když jsme začali komunikovat s architektem, nebavili jsme se o tom, jak by měl dům vypadat, ale o tom, jak chceme žít," vysvětluje majitel.
Čistotu a přehlednost architektonického řešení ocenila i porota soutěže Nový domov. "Vítězství si ceníme, protože ostatní přihlášené domy byly kvalitní. Uspěli jsme možná proto, že se nehledala exkluzivita, ale jen kvalitní řešení," říká Opočenský.
Má to i efekt na shánění dalších zakázek. "Už nám volal jeden možný klient, že by chtěl také dům bez chodby," dodává architekt Valouch.
Soutěž Nový domov První místo
Rodinný dům Chvalíkovice
|