Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slavný AZ Tower. Nejvyšší mrakodrap v Česku je ostře střežená pevnost

  1:00aktualizováno  1:00
Pěšky sice jdeme až od 27. patra, ale stejně se mi už trochu pletou nohy. Jeden schod, druhý, třetí, další, další, další. "Radši si drž čepici. Dneska to nahoře fičí," varuje Richard Drašar, který je mým průvodcem v oblacích.

Nahoře. Stojím na vrcholu AZ Tower a všechno pode mnou vypadá jako titěrné hemžící se mraveniště. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Málokdo zná z této výšky AZ Tower, nejvyšší budovu v republice, tak jako on. Aspoň zvenku. Richard, s nímž jsme si před chvílí potykali (protože tak to mezi horolezci chodí), šéfuje partě, která brněnskému mrakodrapu dvakrát do roka myje okna. Visí na pár špagátech ve sto metrech nad zemí, jako by to byla ta nejpřirozenější činnost na světě.

"Nemysli si, taky se bojím," přiznává. "Pokaždé. Tohle není práce v pěti metrech. Člověk má strach i o to, aby mu nic nespadlo. Pokud ti stěrka nebo rozmývák žuchne ze dvou metrů, tak se nic neděje. V našem případě už to může být smrtící předmět. Nejdůležitější je dávat si pozor na stereotyp. Přece jen to všechno děláme pořád dokola."

Sedák, prsák a jumar

Jak jsem rychle pochopil, lidé kráčející pod rok starým mrakodrapem nejsou v ohrožení. Richard s parťákem Ondrou mi před chvílí u terasy ve 24. patře dokázali, že jsou absolutní profíci. Svižně šplhali zavěšeni do lan nahoru a dolů po lesklé stěně baráku, šílená hloubka pod jejich nohama jako by neexistovala. I Batman by ve srovnání s nimi vypadal jak nedomrlé pavoučí mládě. Rozhodně nejsou žádní hazardéři, každoročně procházejí zkouškou způsobilosti k výškovým pracím, bezpečnost je pro ně prvním přikázáním.

Na návštěvě v AZ Toweru

"Každý máme dvě lana, jedno hlavní, druhé jisticí," popisuje Richard a ponouká mě, abych si jeho výstroj sám vyzkoušel. Pochopitelně v závětří s pevnou zemí pod nohama. "Tohle je sedák, tohle prsák. Mezi tím spousta karabin. A jumar čili blokant na jištění tě drží na laně, neprokluzuje, máš díky němu volné ruce. Slaňovadlo osma, tu mám nejradši. Sem šlápni, tohle si nasaď. A na hlavu si naraz helmu."

Stojím na terase navlečen do horolezeckých postrojů a místo krásného pohledu na Špilberk mě zajímá, jestli ty dva popruhy takhle řežou do slabin každého. Pokud ano, pak je mytí oken na AZ Tower fakt řehole. Navíc ta helma, člověk si v ní připadá jak animovaný mravenec ve Včelce Máje. Richard se přiznává, že ji taky nemusí, jenže předpis je předpis.

"Chceš se podívat úplně nahoru?" ptá se. Nevím, jestli chci. "Ale chceš! To musíš, bude se ti to líbit!" hecuje mě. A já si letmo vybavuju, že závrať jsem kdysi měl i při šplhání na tyči.

V červnu 2013 otevřeli nejvyšší budovu v Česku:

Nebeský apartmán za 16 milionů

Jakže to Richard říkal? Drž si čepici? Měl recht. Jakmile ve 30. patře otevřeme dveře z chodby, vítr nám hned olízne tváře. Na vrchol AZ Tower není jednoduché se dostat, obyčejně je to vlastně nemožné. Nepořádají se tu žádné veřejné prohlídky, já jsem tady taky výhradně pod dohledem.

Mrakodrap je navíc ostře střežená pevnost, pokud nemáte patřičné povolení nebo nejste zaměstnanec s magnetickou kartou, můžete se projít nanejvýš po dvou podzemních patrech s garážemi a po třech prvních nadzemních s obchody.

Namačkat si ve zdviži jen tak z plezíru nějaké to vysoké číslo a jet na průzkum? Nemožné.

I Richard tak se mnou nejdřív sjíždí z 24. patra dolů k recepci. "Prosil bych až nahoru," nakloní se nad pultíkem v atriu. Recepční navolí 27. patro a my ve výtahu s písmenem F za chvíli frčíme vzhůru závratnou rychlostí čtyři metry za sekundu.

"Jede rychle, že? Někdy se ani nestačím otočit a už jsem nahoře," směje se uklízečka Nikola Švandová, která má na starost 15. patro a výš. Richard se ke mně otočit stačí, stihne mi i přidat praktickou radu: "Až ti někde nad dvacítkou zalehne v uších, tak polkni."

Myč oken. Ondra a jeho práce ve sto metrech nad zemí.

Myč oken. Ondra a jeho práce ve sto metrech nad zemí.

Trvá to 22 vteřin. Míjíme čtvrté až dvaadvacáté patro plné kanceláří. I třinácté, které je v některých zahraničních mrakodrapech z pověrčivosti vynecháváno. "My ho máme. To bychom pak museli běhat kolem vchodu a odhánět černé kočky, aby někomu nepřeběhly přes cestu," vysvětluje s úsměvem Michal Rožnovský, spolumajitel firmy SCF SERVIS, jež zajišťuje správu objektu.

Stoupáme. Přes třiadvacáté až k sedmadvacátému podlaží, kde jsou postaveny apartmány. Ten nejluxusnější, jenž s celkovou plochou 330 metrů čtverečních zabírá 28. a 29. úroveň, už uctivě obcházíme po schodišti pěšky. Byl prodán jako jeden z prvních za 16 milionů korun. Je v něm sauna a bazén, který v případě ohně kdekoli nad šestnáctým patrem poslouží coby požární nádrž.

Jak pokořit Prahu

Konečně dveře ven. Putování vzhůru tím ovšem nekončí. Na bílooranžovou budovu je přidělána kovová nástavba, až s ní to dělá rekordních 111 metrů. Však si kvůli tomu místní vyslechli své, protože starý rekord pražského mrakodrapu tím byl pokořen jen o dva metry. Po Brně dokonce koluje vtip: Až v Praze postaví něco vyššího, tak my nahoru na "ázetko" vrtulníkem vysadíme stavební buňku. A budeme zase první!

"Nemyslím, že by za naším mrakodrapem byla jakákoli snaha předstihnout hlavní město," odmítá správce domu Martin Svoboda. "Číslo sto jedenáct k Brnu koneckonců historicky patří. Přesně tak hluboká je prý studna pod Špilberkem, která město zásobovala vodou během švédských válek."

Každého tím nepřesvědčí. Pro mnohé je věž nad železniční tratí jen egocentrickým pomníkem místního primátora Onderky. V lepším případě prostě jen nešťastným nápadem.

"Jeden mrakodrap Manhattan nedělá," prohlásil pro Literární noviny architekt Osamu Okamura. "AZ Tower vnímám jako trochu zoufalý pokus. Ten dům ani nestojí ve městě. Nachází se uprostřed periferních obchodních hal a skladů. Už z toho umístění vyzařuje, že není příliš chtěný."

Luxusní apartmán. Pohled do nejlepšího bydlení v AZ Tower.

Luxusní apartmán. Pohled do nejlepšího bydlení v AZ Tower.

Když se kýve lustr

Abych se přiznal, všechny tyhle námitky při cestě vzhůru podvědomě vytěsňuju. Začíná mě vážně zajímat, jak to na nejvyšší budově Česka vypadá. Vcházíme s Richardem na vzduch a supíme po posledních třech patrech kovové nástavby. Stojíme úplně nahoře, na každém rohu plošiny červeně svítí do dáli jeden výškový majáček.

Ano, fouká tu. Ale výhled je famózní! 111 metrů, to je výš než věž pražské katedrály svatého Víta. Výš než jen vysoko. Na severu přede mnou trůní majestátní Špilberk, ostroh Petrov. Na druhé straně je možné dohlédnout až k Pálavě, snad až kamsi do Rakouska. Všude pod námi klokotá nepřehledný městský rej, přímo pod budovou nabírají sílu k dalekým poutím vlaky.

"Moc mě baví je z té výšky sledovat," tvrdí Nikola, jedna ze čtyř uklízeček v budově. I paní Eva, která má s rodinou pronajaté bydlení v apartmánu ve 28. patře, bývá z té nádhery unešená: "Nejúžasnější je pohled na Brno večer, když je město ve tmě nasvícené. Bydlíme tady bohužel jen na rok. Už teď vím, že mi to bude strašně chybět."

Nic na tom nemění ani fakt, že když je někdy ještě větší fujavice než dnes, tak se jí prý mírně pohupuje lustr zavěšený nad stolem. Malinko, téměř neznatelně. Dávno ví, že není žádný důvod k obavám, ani když přijde ta nejhorší slota. Kovová konstrukce na špičce AZ Tower je vymyšlená tak šikovně, že ať do ní uhodí jakkoli silný blesk, paní Eva by to ve svém bytě nikdy nepoznala.

Luxusní apartmán. Pohled do nejlepšího bydlení v AZ Tower.

Luxusní apartmán. Pohled do nejlepšího bydlení v AZ Tower.

Na střeše mrakodrap chrání aktivní pulzar, ze stran je proti bleskům zajištěn železnými deskami. Zdaleka to není jediná vychytávka. Moderní věž se opírá o třicetimetrové hloubkové energetické piloty, které jsou díky tepelným čerpadlům schopné v zimě jímat teplo a v létě ochlazovat. Fasáda výtahové šachty je pokryta fotovoltaickými panely, které slouží jako zdroj elektrické energie. Tu vyrábí i zařízení, jež je zabudováno v brzdném mechanismu výtahů.

I díky tomu se AZ Tower nedávno jako první česká stavba v historii dostala mezi deset nejlepších nových výškových staveb roku podle německé společnosti Emporis. "Jsem na to hrdá. Jako každý, kdo tu pracuje," tvrdí uklízečka Nikola.

Trable s počasím

Kromě toho větru je nahoře opravdu krásně, svítí sluníčko. Richard mi vypráví, jak se o tak mimořádnou stavbu pečuje. Že pustit se do jejího mytí jen jednou za rok je málo, pak na ní totiž může člověk ruce nechat. Že se svými podřízenými za ty roky zkoušeli všechny možné saponáty, ale nakonec se vrátili k obyčejné vodě, která za sebou nezanechává šmouhy. A že jeho nejoblíbenějším televizním pořadem je předpověď počasí.

Ne že by ho to tak bavilo. Zkrátka musí vědět, jak bude. "Když je ošklivo, nemůžeme pracovat. Když moc hezky, tak v tom slunečním žáru taky ne," tvrdí. "Někdy to trvá i týden, než se počasí umoudří. Problém míváme i s větrem. Na budově máte rožky, kde je to v pohodě. Ale na návětrné straně mrakodrapu to v devadesáti metrech skučí jinak, než když stojíte v klidu na zemi."

Terasa s vyhlídkou. Když je hezky, bývá prý odtud vidět až do Rakouska.

Terasa s vyhlídkou. Když je hezky, bývá prý odtud vidět až do Rakouska.

Ze střechy brněnského světa mi postupně ukazuje další výškové budovy, o které se s podřízenými stará. Z našeho nebeského oblaku vypadají titěrně, jak trpasličí chýše. Všechno tady dostává jinou perspektivu, i ten vlak na Prahu, který mi zrovna 111 metrů pod námi ujíždí. Sleduju řidiče, jak na parkovišti cholericky předjíždí váhavého kolegu, a v duchu se usmívám.

Tady, kousek od nebe, jsou všechny obvyklé pozemské starosti tak nějak k smíchu. Přestože to není žádný vikýř světa, mnohem vyšší je přece nejen rekordman mezi mrakodrapy Burdž Chalífa v Dubaji (828 metrů), nejen pařížská Eiffelovka (324 metrů), ale třeba i pyramida v Gíze (137 metrů). Výš běžně létají nejen labutě, ale i havrani, vrány, kavky.

A proč by to taky mělo být jinak? Je snad slabost umět si přiznat, že něco mě stále přesahuje a přesahovat vždy bude? V tom je nakonec přednost téměř všech českých rekordů: člověka málokdy nutí zahazovat pokoru.

Schody, schody, schody

Jak dlouho to mohlo trvat? Byli jsme tam deset minut, půl hodiny, hodinu? Tak jako tak je čas sejít zpátky dolů. Zase ty schody, jeden, druhý, třetí, další, další, další…

Znáte to, jak se vám do hlavy dostane písnička, kterou pak nemůžete nijak vypudit? Já mám najednou přesně tenhle problém, je to absolutně nesetřesitelné: "Cestou po schodoch, po schodoch, poznávam poschodia…"

Abych se úplně zbavil Richarda Müllera v osmdesátkové verzi s legračními brýlemi, radši rychle přemýšlím, kolik času by mi asi tak zabralo, kdybych chtěl AZ Tower zdolat bez použití výtahu.

Kupodivu nejsem sám, koho to napadlo. "Moje děti to zkusily," tvrdí mi za chvilku usměvavá paní Eva z 28. patra. "A vyšly těch sedm set schodů za deset minut. To není tak strašné. I kdyby nedej bože jednou nejel ani jeden z pěti výtahů, určitě bych to vyšlápla taky. Deset minut není tolik."

No, jak pro koho. Všichni mě tu ale ujišťují, že k takovému výtahovému kolapsu nikdy nemůže dojít. Když člověk poslouchá klidný tón v hlasu správce Martina Svobody, který to má všechno na starost, docela snadno se nechá přesvědčit.

Vítejte! Takhle to vypadá v atriu u vstupu do budovy.

Vítejte! Takhle to vypadá v atriu u vstupu do budovy.

Strašák jménem oheň

Mrakodrap by podle jeho slov neměla zaskočit ani noční můra podobných staveb - oheň. Po celém domě jsou umístěna kouřová čidla, jakoukoli odchylku hned přesně odhalí monitor dole v recepci.

Pokud k požáru přece jen dojde, lidé použijí evakuační schodiště, na němž nejsou žádné hořlavé materiály. Hasiči budou mít po svém příjezdu k dispozici speciální požární výtah s šachtou oddělenou od zbytku objektu. Ase dveřmi, jež by měly žáru dostatečně dlouho odolat. "Víme, co bychom museli v takové situaci dělat. Požární cvičení jsou tady samozřejmostí," potvrzuje i paní Eva.

K reálnému poplachu zatím naštěstí nedošlo. Lidi " z vyšší společnosti" tak bohudík dosud řeší spíš problémy, které se zdají ve srovnání s krocením červeného kohouta až "přízemní".

Třeba právě správce Svoboda: vysoko nad Brnem ho nedávno překvapil telefonát od paní z jednoho kancelářského patra: "Prý že drží okno v ruce, visí údajně jenom na jednom pantu. Co myslíte? Prostě si tam v kanceláři jen špatně navolili pozici toho okna. Byla chudák celá vyplašená. To okno by přitom nikdy nemělo vypadnout. Ven už vůbec ne, je zajištěné, navíc je před ním ještě jedno bezpečnostní. I tak jsme tam ale rychle vystartovali. Samozřejmě se nic nestalo, jen se muselo paní vysvětlit, jak se má s oknem zacházet."

Velký německý myslitel Friedrich Nietzsche se kdysi vyjádřil ve smyslu, že v nebi musí být hrozná nuda. Když pro nic jiného, tak protože tam scházejí všichni zajímaví lidé. V opravdovém nebi snad. Ne v nebi nad Brnem.

Obchody. Do prvních tří pater je vstup volný, můžete si tady nakoupit.

Obchody. Do prvních tří pater je vstup volný, můžete si tady nakoupit.

AZ Tower v číslech

  • 111 metrů výšky
  • 30 nadzemních pater
  • 2 podzemní patra s parkovacím místem pro 272 aut
  • 17 tisíc metrů čtverečních obchodních, kancelářských a rezidenčních ploch
  • 16 obchodů v prvních třech patrech
  • 17 apartmánů
  • 5 rychlovýtahů
  • 700 schodů
  • 2:55,6 - tak rychle vyběhl schodiště vítěz mistrovství Evropy v běhu do schodů
  • 8 metrů měří bazén ve vrchním luxusním apartmánu
  • 16 milionů korun, za tolik byl vrchní apartmán prodán
  • 30 metrů měří hloubkové energetické piloty
  • 715 metrů čtverečních má fasáda výtahové šachty
  • 800 milionů korun stála výstavba budovy
  • 2 roky (necelé) se stavělo
  • 2 tisíce tun železa
  • 20 tisíc m³ betonu
Autor:




Nejčtenější

Autoři si od zdvihacího domu slibují, že vyřeší bytovou krizi.
Dům, který se povodně nebojí. Za pět minut se zvedne 1,5 metru nad zem

Rodinný domek se speciálními mechanickými zvedáky je dílem britské stavební společnosti Larkfleet Group. Ta vytvořila revoluční dům těžký 72 tun, ve kterém se...  celý článek

Obývací pokoj teprve čeká na nový nábytek, nejdříve si na něj musí mladý pár...
Rekonstrukce 3+1 si vyžádala čtyři měsíce dřiny, zato jen 180 tisíc

Po koupi bytu na hypotéku majitelům už na jeho rekonstrukci peněz zpravidla moc nezbývá. Ti šikovní, co mají navíc zdatné rodiče a dobré kamarády, jdou tak do...  celý článek

K ruce si vzal svého dvanáctiletého bratra, který dostal za úkol oživit toalety...
Bar v Litomyšli posprejoval dvanáctiletý kluk. Majitelé jsou nadšeni

V centru Litomyšle na Smetanově náměstí je nový Copper bar. Původní upadající podnik v historickém domě z počátku 12. století přeměnil architekt Tomáš Zavoral...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.