Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejkrásnější muzeum na Balkánu navrhl Čech. Vybavil je českým nábytkem

  1:00aktualizováno  1:00
Shluk náboženství srovnatelný s New Yorkem nebo Jeruzalémem, to je Sarajevo. A tak tu stojí vedle sebe synagoga, mešita, pravoslavný či katolický kostel. Často mají stejného tvůrce, českého architekta Karla Paříka.

Do Sarajeva přišel už v roce 1884, aby se spolu se svým spolužákem Josipem Vancašem pustil do práce na katolické katedrále. Neustále studoval architekturu Španělska a severní Afriky, ale také vídeňské, byzantské, turecké a islámské vzory.

Vždy a na vše se pečlivě připravoval. Před prací na Zemském muzeu navštívil Budapešť, Norimberk, Mnichov, Magdeburk, Liberec, Prahu i Vídeň, aby si udělal představu, jak má muzeum vypadat, ale také jak funguje a co potřebuje.
Nejen se stavbou sarajevského zemského muzea se tak můžete seznámit v dalším díle televizního cyklu Šumné stopy (ČT2 v sobotu 11. června ve 20:00).

Architekt David Vávra tu totiž dává například do kontrastu skvělou architekturu českého tvůrce s "vojenskými" rekreačními komplexy. V době občanské války si je ovšem rozstříleli jejich samotní majitelé.

Zemské muzeum v Sarajevu, Karel Pařík, 1907–1912

Zemské muzeum v Sarajevu, Karel Pařík, 1907–1912

Vrchol tvorby s českým nábytkem

Zemské muzeum v Sarajevu, které vzniklo v letech 1907 až 1912, představuje vrchol Paříkovy tvorby. Byl to nejrozsáhlejší muzejní komplex od Vídně směrem na východ. Za 51 měsíců se postavily čtyři na sobě nezávislé stavby, v nichž jsou umístěny čtyři sbírky: prehistorická, antická, etnografická a přírodovědecká.

Pařík zde geniálně vyřešil prostor, navíc jej skvěle doplnil botanickou zahradou. A také nábytkem od českých a moravských tvůrců. Do dnešních dnů přežily (a stále se používají) thonetky, ale také dřevěné vitríny od Josefa Škorpila z Plzně. (Jejich přežití je o to neuvěřitelnější, že v době druhé světové války bylo muzeum poškozeno a pršelo do něj.) Český architekt Josef Pospíšil navrhl vnitřní kompozice etnografického oddělení.

Žasnoucí David Vávra v ulema-medžilis (sídlo církevního společenství), Sarajevo, Karel Pařík, 1911

Žasnoucí David Vávra v ulema-medžilis (sídlo církevního společenství), Sarajevo, Karel Pařík, 1911

K dalším vrcholům českého architekta, který v Bosně-Hercegovině vytvořil kolem 150 významných staveb, patří i ulema-medžlis (sídlo církevního společenství, které plní funkci jakési "fary") postavené před takzvanou Císařovou mešitou v roce 1910 až 1911. Pařík tu využil prvky turecko-osmanské architektury, a to tak dokonale, že obě stavby dnes lidé vnímají jako jeden celek, byť mešita vznikla v 16. století, dělí je tedy 400 let...

Ne všechny projekty Karla Paříka přežily v pořádku do dnešních dnů nebo se dočkaly rekonstrukce. Smutný je třeba pohled na lázeňský objekt v Kupari z roku 1911, který dříve patřil českému státu. Po znárodnění však jen chátral.

Letovisko v Kupari, Chorvatsko, Karel Pařík, 1913 – patřilo českému státu, ale bylo znárodněno a takto dopadlo.

Letovisko v Kupari, Chorvatsko, Karel Pařík, 1913 – patřilo českému státu, ale bylo znárodněno a takto dopadlo.

Karel Pařík

4. července 1857 ve Veliši u Jičína jako šestý syn v rodině.
Vystudoval střední průmyslovou školu stavební ve Vídni, kde se později také zapsal na Akademii výtvarných umění. Do Sarajeva odjel v roce 1884, o dva roky později vstoupil do státních služeb, až do roku 1916 pracoval pro stavební odbor Zemské vlády v Sarajevu. V prosinci 1899 mu císař udělil rytířský kříž. Na jaře roku 1916 byl po 30 letech služby penzionován.

Je autorem více než 110 realizovaných projektů po celé Bosně a Hercegovině, na přibližně 40 dalších se podílel, řadu staveb navrhl také v Chorvatsku.
Poslední velkou stavbu, kostel sv. Josefa (1937–1939) navrhl se svým synem Marianem, který se také stal architektem.

Karel Pařík vytvořil řadu škol, sakrálních a vojenských staveb, společensky prospěšných a kulturních objektů, soudní budovy a věznice, administrativní a správní budovy pro náboženské spolky, státní hospodářské budovy, nemocnice, banky, pohostinské a rekreační objekty, komplexy s bytovými a nebytovými prostorami. Je i autorem několika regulačních plánů, řadu let učil na Technické škole v Sarajevu.

Autor:




Nejčtenější

Řešení stavby do tvaru písmene V zabezpečuje soukromí rodiny i ochranu před...
Dům pro rodinu se čtyřmi dětmi aneb splněný sen má podobu písmene V

Zatímco Praha se začíná chlubit mrakodrapem V Tower, na Moravě šli jinou cestou: vznikla zde jednopodlažní rodinná vila právě v podobě písmene V. Má úctyhodnou...  celý článek

Šárka s Michalem potřebovali dům, který nezabere na parcele příliš místa.
Šárka s Michalem vyměnili byt za dům se zahradou. Prahu mají za rohem

Manželé s dvěma dětmi snili o vlastním domě se zahradou, kde si budou potomci bez neustálého dozoru hrát. Nebyl to však jediný motiv, proč vyměnit byt v...  celý článek

Saunu od studia H3T Architekti před Galerií Jaroslava Fragnera mohou...
Na výstavu s ručníkem. Sauna se ukazuje jako architektura požitků

Sociologický fenomén, místo pro požitky i specifický segment architektonické tvorby. I to jsou sauny. Rozdílnou typologii saun z různých koutů světa a různých...  celý článek

Britská stanice Halley stojí na hydraulických nohách umístěných na obřích,...
Antarktida láká. Postavit zde okázalou budovu je jako vztyčit vlajku

Desítky let sloužily v Antarktidě jako jediné lidské příbytky prosté dřevěné chaty. V posledních letech se ale státy předhánějí, kdo na nejchladnějším,...  celý článek

Vodárenská věž z 19. století slouží pro bydlení již více než 100 let.
Bydlení ve vodárenské věži: spousta schodů, skříň zde nepostavíte

Vodárenská věž vznikla už v roce 1891 jako zásobárna vody pro panské sídlo Grace Mansion, které navrhl William Stanton. Právě jeho vodárna zaujala tak, že ji...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.