Ilustrační foto

Ilustrační foto

Nechci pronájem, chci vlastní byt

  • 53
Sedmadvacetiletý Jan Kolejník z Prahy 5 řešil před dvěma lety dilema, zda si byt pronajmout, či koupit. Žil v panelovém domě s rodiči a rozhodl se, že je nejvyšší čas jít si po svých. "Začal jsem shánět nějaký byt ke koupi," vzpomíná. Bohužel, všechny nové i staré byty v nabídkách byly nad jeho finanční možnosti - začal podnikat, otevřel si malý bar a neměl žádnou hotovost.

Banka mu sice sdělila, že mu půjčí, ale mnohem méně, než na byt potřeboval. Nechtěl totiž 1+1, protože s přítelkyní věděli, že chtějí mít v nejbližších letech rodinu.

"Našel jsem 3+1 v Rudné u Prahy asi za dva miliony. Byt byl krásný, ale protože bych si musel na jeho pořízení kromě hypotéky brát ještě další půjčky, od jeho koupě jsem upustil," vysvětluje mladý muž.

Nakonec se rozhodl, že si na přechodnou dobu byt pronajme. Sehnal pronájem 2+kk na Velké Ohradě za sedm a půl tisíce měsíčně plus poplatky. Ví však, že budoucnost v pronájmu je nejistá.

"Majitelka se může náhle rozhodnout, že byt prodá nebo třeba přenechá dětem, a my se ocitneme ze dne na den na dlažbě," říká. Problém s bydlením zatím vyřešený nemá.

Na byt 1+kk potřebujete vydělávat přes 20 tisíc měsíčně
Řada mladých lidí se pro hypotéku rozhodne. Není to však tak jednoduché. Pokud člověk nemá stálé zaměstnání a čistý měsíční příjem přes dvacet tisíc, nemůže si v Praze koupit ani ten nejmenší byt 1+kk, natož 3+1. I nová garsoniéra tady totiž stojí víc než milion a půl.

Rodina s jedním malým dítětem, která nemá žádnou hotovost a požaduje sto procent hypotéky, je na tom podobně. Zde banka vyžaduje čistý měsíční příjem již téměř sedmadvacet tisíc korun, což však postačí opět pouze na koupi nejmenšího nového bytu.

Splátka hypotéky na 1,7 milionu korun na 25 let s úrokovou fixací na pět let činí přes deset tisíc korun za měsíc. U rodiny také závisí na věku dítěte či dětí.

"Obecně se ale dá říci, že by žadateli měla zbýt po uhrazení splátky hypotéky a dalších pravidelných splátek, jako je leasing, pojištění nebo alimenty, kromě životního minima ještě určitá finanční rezerva,“ vysvětluje Pavla Hávová.

Existuje zde ještě jedno úskalí a to je délka zaměstnání nebo podnikání.

Jste ve zkušební době? Zapomeňte na hypotéku
Člověk s příjmem ze závislé činnosti musí odpracovat minimálně dobu, která byla zaměstnavatelem stanovena jako zkušební. Pracovní poměr tedy musí trvat minimálně tři měsíce. "Navíc žadatel o úvěr nesmí být ve výpovědní lhůtě," vysvětluje Hávová.

Živnostník nebo podnikatel musí v uplynulém zdaňovacím období podnikat minimálně šest měsíců. Pokud podniká kratší dobu, může být vodítkem pro posouzení stability příjmů dřívější zaměstnání ve stejném oboru, který je předmětem podnikání.

Existují sice i hypotéky, při nichž příjmy prokazovat nemusíte, banka vám pak ale rozhodně nepůjčí 100 %.

Pojistěte se, i když to není povinné
Pokud se vám podaří přestěhovat se do Prahy, najít si vlastní bydlení a hypotéku získat, vězte, že i když to není povinné u všech bankovních ústavů, měli byste se pojistit - zvlášť, když máte rodinu.

Kromě klasického životního a úrazového pojištění se můžete pojistit i proti neschopnosti splácet hypotéku. "Existuje pojištění například proti dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo ztrátě zaměstnání a v případě, že by některá z těchto situací skutečně nastala, pojišťovna by hradila splátky za vás," uvádí Hávová.