Palác Národní. Na nejdražší parcele v Praze vyrostou obchody a restaurace

  • 52
Známé parkoviště na Národní třídě pod obří malbou čekalo roky na své další využití. Lukrativní parcela v centru Prahy se již připravovala na stavbu luxusního hotelu. Nyní je ale vše jinak. Na rohu Národní a Mikulandské by měl stát Palác Národní.

Slavné parkoviště i sousedící Schönkirchovský palác chtěl investor původně přestavět na hotel. To se však Praze 1 nelíbilo, protože v koncepci rozvoje městská část říká, že už má na svém území hotelů dost. Teď proto radní dostali v pracovních deskách úplně nový projekt Paláce Národní.

"Na poslední volné parcele v centru bude stát polyfunkční budova s obchody, restauracemi a kancelářemi. Investor požádal o změnu územního rozhodnutí a místo luxusního hotelu má na rohu Národní a Mikulandské ulice vyrůst prosklená budova s terasami plnými rostlin," řekl za investora, společnost Sebre, Miroslav Deneš a dodal, že to bude jedna z nejzelenějších budov ve středu Prahy.

Co bude stát na parkovišti

Po nákladné přestavbě by se otevřel vnitroblok a v centru by tak vznikla další, zhruba padesátá pražská pasáž mezi Národní a Mikulandskou ulicí. Uprostřed navrhl známý architekt Stanislav Fiala atrium s restaurací, kavárnou a zelení.

"Jde o polyfunkční dům. Nový objekt na nynějším parkovišti by byl funkčně propojený s historickým palácem," doplňuje starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.

Změny v této lokalitě investor plánuje již několik let. Nyní přišel se zatím poslední variantou, kterou posoudí radnice i památkáři. "My s touto změnou nemáme problém, protože je v souladu s naší koncepcí, že v centru už nemají vznikat další hotely," dodal Lomecký. Důvod, proč výstavbu hotelů prakticky zastavili, je čistě pragmatický. Je jich moc a příliš zatěžují elektrickou, vodovodní i kanalizační síť.

Cenné malby a stropy zůstanou

Palác Národní bude mít o jedno podlaží méně ve srovnání s původním projektem hotelu. "A plocha se zmenší o zhruba dva tisíce metrů čtverečních. Polyfunkční budova je navíc o více než polovinu úspornější než hotel," říká Deneš. Její úspornost v praxi například znamená, že ročně vyprodukuje oproti hotelu o 36 tisíc kubíků splašků méně.

Slibované obchody chce investor umístit do prvních dvou pater a na střeše vznikne podle projektu, který má MF DNES k dispozici, terasa s výhledem na Pražský hrad.

Nový dům bude o poznání zelenější a méně "hranatý". Uvnitř také vznikne atrium a pasáž.

Původní návrh počítal s osmipatrovým domem, v němž měl být hotel.

Dům má být hotový v roce 2016. "Zásahy do Schönkirchovského paláce musí být udělané tak, aby byli památkáři spokojeni," klade jednu z podmínek starosta Lomecký a vzápětí upozornil, že podle jeho informací jsou i památkáři s návrhem spokojeni.

"Investoři totiž například slibují, že zachovají cenné malby na stěnách a malované dřevěné stropy," argumentuje. Politiky zase zčásti přesvědčila chystaná přestavba z vnitrobloku na atrium s pasáží.

"Tak získáme další stovku metrů veřejného prostoru. Pokud chceme rozvíjet Prahu, musíme právě veřejný prostor zvětšovat. Venku už to nejde, ale existuje cesta prostřednictvím nových pasáží a vnitrobloků," vysvětlil starosta.

Žil zde šlechtic i hřebenář

V půdě pod palácem nalezli archeologové při svém průzkumu pozůstatky sklepů původních čtyř až pěti gotických domů, které tu vznikaly od roku 1378 viz článek o archeologických nálezech.

Exsymbol. Tanky na zdi domu byly dlouhá léta symbolem proluky na Národní. Předloni je několik umělců přemalovalo.

"Jejich vlastníky byli především řemeslníci - kloboučníci, kožešníci, ševci, hřebenář, kostkář a jiní," uvedl ve své zprávě z průzkumu Jaroslav Podliska z Národního památkového ústavu. O dvě stě let později majitel dva domy spojil a vybudoval tak Winterfeldovský dům, který se stal šlechtickým majetkem. Dům na Schönkirchovský palác zvětšil komorní rada Jan z Hartliebu v 17. století.

Podle památkářů stávaly už od 14. století i na místě parkoviště tři měšťanské domy. Žil v nich tesař, barvíř, bečvář, zámečník, pasíř či sládek.

Na konci sedmnáctého století prošly dva domy přestavbou, po níž se spojily v jeden objekt, který později vlastnily aristokratické rody Hýzrlů, Vratislavů, Hartmannů a Deymů. V roce 1966 byl dům zbořen.

Vznik proluky Národní a Mikulandská

V roce 1966 byly v místě dnešní proluky zbořeny dva domy, čp. 136-II a 137-II, které ve své historické uliční čáře vybíhaly o cca 6–7 metrů oproti sousednímu prvorepublikovému paláci Dunaj do ulice.

Jejich místo zůstalo dodnes volné i proto, že zbytková plocha parcel poté, co jejich bezmála polovina musela být obětována rozšířenému chodníku Národní třídy, byla pro jakýkoliv velkorysejší záměr v podstatě malá.

Využití polohou lukrativního stavebního místa zvažovaly lecjaké subjekty, studenti architektonických škol projektovali zástavbu parcely jako školní práce, ale žádné kroky ke konkrétní realizaci učiněny nebyly.

Teprve v roce 2005 byla parcela prodána městem Prahou soukromému subjektu za rekordní cenu 183 milionů. Investor navíc přikoupil sousední barokní palácový objekt orientovaný do Mikulandské ulice, tzv. Schönkirchovský dům čp. 135-II z let 1726–1734, a na podzim roku 2006 začal s památkovými orgány konzultovat studie novostavby.

Zdroj: Klub Za starou Prahu