Nájemní smlouvy na dobu neurčitou mizí

Nedosažitelnost vlastního bydlení, především pro mladé lidi, patří mezi nejaktuálnější témata. Jedním z řešení je nájem. Kdyby tak byl k mání byt za "regulovaný" nájem, postesknou si mnozí. Proč? Všechno má přece své výhody a nevýhody. Má-li někdo pronajatý byt na dobu neurčitou, má výhodu. Majitel má totiž jen mizivou šanci ho vystěhovat. Nájemník je totiž ze zákona dobře chráněn.

"K výpovědi z nájmu je totiž třeba přivolení soudu, tedy jeho souhlas," říká advokát Svatopluk Jedlička. "A navíc i tehdy, když soud výpověď potvrdí, je ve většině případů třeba nájemci zajistit náhradní byt či ubytování," dodává. Jen málokdy, nejčastěji u dlouhodobých neplatičů, je vystěhování bez náhrady, jak se říká lidově "na ulici". Navíc soudy trvají velice dlouho.

Regulované nájemné

A ti, kdo mají takovou nájemní smlouvu, a navíc za regulovaný nájem, mohou se považovat za ty šťastnější. Zvláště pokud jde o byt obecní. Naopak tam, kde proběhly restituce činžáků a byty s regulovanými nájmy se dostaly do rukou soukromníků, jsou na tom původní nájemci často špatně. Majitelé domů většinou o "staronájemníky" nestojí, a protože zákon jim moc možností nedává, snaží se je z bytů dostat nejrůznějšími způsoby.

Kolikrát se jen hovořilo o případech, kdy majitel třeba vypíná vodu, dělá opravu topení v zimě a podobně. Snahou většiny soukromých majitelů je uzavřít nové smlouvy, a navíc s nájemníky - a hlavně za smluvní nájemné. To se může zdát z pohledu nájemce přinejmenším neetické. Majitel však zase může cítit současný stav jako porušování svých základních vlastnických práv. Vždyť regulované nájemné stěží pokryje náklady na provoz domu.

Regulované nájemné není v současné době ani možné zvýšit. Jakékoli změny smlouvy lze učinit jen tehdy, souhlasí-li s tím obě strany. Je však logické, že se zvyšováním nájemného nikdo z nájemníků dobrovolně souhlasit nehodlá. "Aby se tento problém vyřešil, byla v roce 1993 vydána vyhláška číslo 176, která pronajímateli umožňovala zvýšit nájemné jednostranně, pouze oznámením," vysvětluje Žaneta Dvořáková, vedoucí odboru správy bytů ÚMČ Praha 5.

Míra zvyšování zde byla ohraničena, a právě odtud je odvozen název regulované nájemné. "Tato vyhláška však v loňském roce byla zrušena, a v současné době tak neexistuje žádná právní úprava, která by nájemné v těchto bytech upravovala," dodává Dvořáková. Obce ani ostatní majitelé domů s byty s regulovaným nájemným tedy nyní nemají žádnou možnost, jak nájemné zvýšit. Obyčejně však používají i nadále již neplatnou vyhlášku, aby se měli alespoň o co opřít. A netrpělivě čekají na nový zákon o nájemném.

Tržní nájem

Stejná pravidla nájemní smlouvy platí i u tržních pronájmů. Proto se majitelé snaží těmto problémům předcházet jinak. Rozhodně nelze počítat s tím, že by nějaký majitel domu či bytu uzavřel nájemní smlouvu na dobu neurčitou. "Nejjednodušším řešením je totiž uzavřít smlouvu pouze na dobu určitou," vysvětluje Ivo Gavlas z realitní kanceláře GAVLAS Praha. "Nejčastěji to bývá na jeden rok, ale často na ještě kratší dobu," upřesňuje. Majitel tak má záruku, že přinejmenším po uplynutí doby, na niž byla nájemní smlouva uzavřena, se nájemník vystěhuje.

10 RAD
Jak postupovat při pronajímání bytu

1. Nájemní i podnájemní smlouvu upravuje občanský zákoník.

2. Změny v nájemní, případně podnájemní smlouvě lze dělat jen se souhlasem obou stran.

3. Nájemník je zákonem chráněn.

4. K výpovědi z nájmu je třeba vždy souhlas soudu.

5. Ve většině případů výpovědí z nájmu platí povinnost náhrady.

6. Výhodnější je uzavřít nájemní smlouvu na dobu určitou. Zákonné možnosti výpovědi jsou totiž striktně vymezené.

7. Do nájemní, případně podnájemní smlouvy je vhodné zakotvit složení kauce na nedoplatky.

8. Pronajatý byt lze dále podnajmout jen se souhlasem majitele.

9. Podnájem bytu bez souhlasu pronajímatele je důvodem k výpovědi z nájmu.

10. Regulované nájemné není nyní možno zvyšovat. Vyhláška, která to dovolovala, byla zrušena.

Nová výstavba.