Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nadšenci zachraňují sešlé památky. Stojí je to roky života a velké peníze

  1:00aktualizováno  1:00
Dlouho neudržované zámky, tvrze, církevní a další historické objekty postupně nacházejí nové majitele. Ti se snaží historické budovy, o které se stát nestará, zachránit. Většina z nich má ale do kolaudace ještě hodně daleko.

Rokokový zámek v Nových Hradech na Orlickoústecku majitelé opravili a otevřeli veřejnosti | foto: MF DNES

Téměř 20 let trvaly spory mezi obcí Zdechovice na Pardubicku a dalšími soukromými majiteli o místní zámek. Část objektu po roce 1989 získali restituenti. Pod dvojí správou budova, kterou již za komunistické éry poničil pobyt českých a ruských vojáků, pustla.

Teprve nedávno Zdechovice odkoupily druhou ideální polovinu zámku za 6,5 milionu korun. "Zatím konkrétní plány nemáme, budovu, která stojí v centru obce, ale musíme udržovat a zvelebit, aby v ní nesídlili kuřáci marihuany nebo vietnamská tržnice," řekl starosta Robert Chutic.

Dřívější myšlenku výstavby hotelu Zdechovice opustily, obecně by podle starosty bylo možné přebudovat objekt na byty či sociální zařízení, upravit bude nutné i zámecký park. Náklady na základní opravy a údržbu odhadl na deset a více milionů korun.

Zámek Zdechovice

Zámek Zdechovice na Pardubicku.

Zámek Zdechovice na Pardubicku

Zámek leží v centru Zdechovic.

Obec rovněž koupila místní faru, z níž po rekonstrukci vznikne mateřská škola, a starou panskou hospodu připomínanou již v roce 1620, z které chce mít obecní úřad.

Vyhlídková věž i muzeum cyklistiky

Projekt na opravy chystá také Tomáš Klásek, který vlastní vodní mlýn s památkově chráněnou novorenesanční budovou v Dašicích na Pardubicku. Část výrobního areálu před časem odprodal. "Památkáři souhlasí, práce by mohly začít příští rok," řekl Klásek.

Záchranu zchátralého zámku v Domoradicích, části Vysokého Mýta na Orlickoústecku, připravuje občanské sdružení Zona Remix. Podle architektonických studií by zde mělo vzniknout jakési alternativní městečko. "Od zemědělské společnosti Ala Řepníky máme zámek dlouhodobě pronajatý a chtěli bychom jej odkoupit," řekl člen sdružení Zdeněk Sokol.

První alternativní městečko v česku budují snílci u vysokého mýta

S pomocí dobrovolníků opravuje gotický kostelík svaté Kunhuty v osadě Polom na Chrudimsku pardubický památkář František Václavík, který ho od církve koupil za symbolickou korunu. Podařilo se mu získat několik grantů, základní záchranné práce jsou již hotové, organizaci převzalo sdružení Polom a pořádá v objektu občasné kulturní akce.

Ze středověké tvrze v Letohradu na Orlickoústecku má vzniknout po dostavbě hotelový komplex. Projekt připravuje Pavel Tacl z Muzea řemesel v Letohradu, který budovu koupil.

Torzo zámku Rudoltice u Lanškrouna

Torzo zámku Rudoltice u Lanškrouna.

V Rudolticích u Lanškrouna otevřel vloni architekt Přemysl Kokeš opravenou vyhlídkovou věž, která zbyla jako torzo po zaniklém barokním zámku. Majitel využívá místo k akcím pro veřejnost, plánuje vznik restaurace a chce také upravit rozsáhlé sklepní prostory.

Asi nejznámějším příkladem rozkvětu památkového objektu v soukromých rukou je rokokový zámek Nové Hrady na Orlickoústecku, který v dezolátním stavu koupili v 90. letech minulého století manželé Kučerovi. Dnes je po rekonstrukci chloubou obce a cílem turistů, kteří zde mohou navštívit i unikátní muzeum cyklistiky.

Ke koupi je stále za zhruba 20 milionů korun již přes dva roky zámek z 15. století v Březovicích u Chroustovic na Chrudimsku. "Je zachovalý, restituent jej upravoval pro bydlení. Zájemci existují, poměrně dost tam jezdíme na prohlídky, ale chtělo by to počáteční investici," řekl Josef Masojídek z pražské realitní kanceláře Faraon reality.

Architekt vrací do torza zámku život

Léta lanškrounského architekta Přemysla Kokeše mrzelo, když se musel dívat, jak pustne poslední viditelný pozůstatek jedné z nejvýznamnějších barokních staveb v Česku, Nového zámku u nedalekých Rudoltic. Nakonec se do jeho záchrany pustil sám.

Koupil areál na návrší s torzem stavby, rohovou věží, kterou dává do pořádku. Získal tím i mnohem rozsáhlejší prostory, pro oči běžného návštěvníka skryté, téměř 800 čtverečních metrů sklepení. Šlechtickým majitelům kdysi poskytovaly místo pro uskladnění obrovských zásob potravin, které tam mohly přečkat i několik měsíců.

Nový Zámek v Rudolticích u Lanškrouna

Původní podoba Nového Zámku v Rudolticích u Lanškrouna

"Byla to především spižírna. V tak rozsáhlých a hlubokých sklepích se dalo dobře ledovat, v zimě nasekat led a nasypat dovnitř. Pak je tam možné skladovat i maso a podobné věci, které v té době velmi rychle podléhaly zkáze," uvedl Kokeš.

Většina sklepů je přístupná, občas se v nich pořádají výstavy a kulturní akce, i když prostory nejsou v dobrém stavu. Připomínají spíše rozlehlé sály o rozměrech například 20 krát osm metrů a výšce až 6,5 metru.

Nový zámek nechal vystavět v letech 1700 až 1712 majitel lanškrounského panství Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. Již dva roky po dokončení však zámek vyhořel.

Z celé stavby se zachovala jen průčelní část pravého bočního výstupku - dnešní třípatrová věž, části základových zdí a sklepy. Kokeš věž postupně opravuje, vloni ji otevřel veřejnosti.

(dp)

Autoři:




Nejčtenější

Směrem k jihu dům hledí velkou prosklenou plochou vstříc panoramatu...
Jak si vyzkoušet bydlení v moderní dřevostavbě na vlastní kůži

Ve vzorovém domě Domesi Concept House v obci Budíkov na Českomoravské vrchovině lze „na zkoušku“ strávit klidně i víkend a na vlastní kůži si vyzkoušet...  celý článek

Katedrála Nejsvětější Trojice je kostel polské pravoslavné církve v Hajnůvce v...
Lopaty a míchačky. Poláci za socialismu postavili sami tisíce kostelů

Výstava s názvem Architektura VII. dne v pražském Centru současného umění DOX ukazuje historii kostelů, které byly v Polsku postaveny mezi roky 1945 a 1989....  celý článek

Nová koupelna je mnohem světlejší a působí elegantně.
Za tři dny a čtyři tisíce korun proměnila starou koupelnu k nepoznání

Barbora se vrhla na proměnu koupelny, která byla celá obložena dlaždicemi zvanými kůže. Ty prostoru vládly téměř 30 let. Byly na podlaze, vaně i všech stěnách...  celý článek

Legionářské vlaky se používaly v letech 1918 - 1920 na transsibiřské magistrále...
Bydlí ve vagonu z legiovlaku. Stavba přišla na milion, vydrží 60 let

Michala, který rád cestuje, nelákalo klasické bydlení. Řešení však rozhodně neviděl v mobilheimu z plastu, na jehož výrobu se používá spousta chemie. Zvolil...  celý článek

Lamely z kvalitního kompozitu mívají záruku až 25 let. Nevadí jim ani výkyvy
Podvodníci falšují i materiál na terasy. Jak nenarazit

Jaro, slunce, pohoda. Kdo má dům, užívá si ji hlavně na zahradě a pak také na terase u domu. Při jejím pořizování je třeba zvážit výběr materiálů i ochotu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.