Mezi jakými materiály převážně solitérního nábytku můžeme při nákupu vybírat a jaké jsou jejich charakteristiky, do jakého interiéru se konkrétní materiály hodí - na to se pokusíme nalézt odpovědi v tomto článku.
Z jakého materiálu by měl být nábytek, kterým hodláme svůj zpravidla čerstvě dostavěný dům postupně vybavit? Ačkoliv nás po dlouhých letech komunistického režimu trávených v bytech vybavených více či méně kvalitním sektorovým nábytkem napadne nejčastěji dřevo, dnes se zdaleka nemusíme omezovat pouze na něj.
Kromě nábytku z masivního dřeva můžeme zvolit výrobky z dřevotřískových desek s mnoha různými povrchovými úpravami. Patří sem vedle klasické dýhy a dnes již vzácné intarzie také cenově dostupná lamino-fólie nebo dokončení povrchu barevnými laky, často s atraktivním vysokým leskem.
Dvířka nábytku mohou být zrcadlová, prosklená čirým, pískovaným nebo mléčným sklem v dřevěném či subtilnějším kovovém rámu. Obzvlášť dveře šatních a vestavěných skříní často zdobí jemná struktura přírodních materiálů: rákosí, bambusových stvolů či rastr drobných dřevěných mořených profilů.
Sklo jako konstrukční prvek se nám na nábytku nabízí převážně v kombinaci se dřevem a kovem, výjimečně na exkluzivních celoskleněných solitérech v hlavní roli. Levnější alternativou skla je plast, který po letech opět nachází na solitérním nábytku širší uplatnění.
Velmi výrazným prvkem každého interiéru se stane celokovový nábytek, ať už se jedná o romantizující kované stylové solitéry nebo naopak ryze funkční a strohé skříňky připomínající vybavení veřejné plovárny, které vždy působí neotřele, technicky až lehce industriálně.
Dřevo: všeho moc škodí
Dřevěný nábytek zůstává dodnes na předních příčkách oblíbenosti. Masivní dřevo je příjemné na pohled i na dotyk, svou vůní a nezaměnitelnou strukturou pohladí po duši.
Jedná se o materiál tvárný, kterému lze dodat mořením, nátěrem nebo lakem mnoho rozličných podob a výrazů od rustikálního, klasicky elegantního až po ultramoderní. Jeho krása je na tvarově jednoduchém a kvalitně zpracovaném solitéru nadčasová.
Při uplatnění dřevěného nábytku v interiéru bychom měli dodržovat několik pravidel. První pravidlo kontrastu říká, že nábytek by nikdy neměl mít stejný barevný odstín jako podlaha. Jeho tvary by pak vůbec nevynikly, nábytek by splýval s podlahou a opticky z ní "vyrůstal".
Pokud si potrpíme na jemné nuance a ladění interiéru tón v tónu, dbejme na to, aby dřevo nábytku bylo vždy alespoň o jeden odstín odlišné od podlahové krytiny.
Další pravidlo vybízí k uměřenosti. Interiér s dřevěnou podlahou, případně i stropními či střešními trámy, vybavený striktně dřevěným nábytkem bude působit zaručeně nudně. Přemíru dřeva nám nejlépe pomohou vyvážit chladné materiály, ale také vhodně zvolený textil.
Nábytek s masivnější bytelnou konstrukcí bude vždy působit poněkud těžkopádněji, proto jím dobře zabydlíme neútulné rozlehlé interiéry s vyšším stropem, kterému dodají komornější atmosféru. Naopak v místnostech skromných rozměrů se budou nejlépe vyjímat dřevěné solitéry se subtilní konstrukcí, odlehčenou například kombinací se sklem, kovovými táhly apod.
Protože tmavý nábytek výrazně zmenšuje prostor, využijeme ho pouze v přesvětlených a velkoryse koncipovaných interiérech; v malých pokojíčcích by měl tmavý a čokoládově hnědý nábytek zůstat tabu. Pokud se rozhodneme využít elegance, kterou s sebou tmavé odstíny nesou, i v malé místnosti, šetřme jimi, neváhejme je odlehčit světlými plochami a místnost rozsvítit živými barvami stěn a textilu.
Sklo: nezapomeňme na bezpečnost
Protože sklo je pocitově i prakticky velmi studeným materiálem, měli bychom se v interiéru vyhnout jeho výhradnímu použití. Díky transparenci, jedné ze svých největších předností, vnáší sklo do místnosti třpyt, lesk a pozitivní energii. Odrazy denního světla a odlesky slunce od skleněných stolních desek oživují stěny proměnlivými živými obrazy. Sklo působí velmi křehce a elegantně, jeho krása obzvláště vyniká na ohýbaných prvcích.
Skleněný nábytek interiér opticky nezatěžuje, a proto je ideální volbou do stísněných či plošně skromnějších prostorů. V ostatních interiérech vytváří příjemné napětí s mohutnějšími masivními solitéry, jimž je plnohodnotným protihráčem. Sluší mu kombinace se subtilními konstrukčními prvky, nejčastěji ze dřeva či kovu.
Při nákupu skleněného nábytku však nesmíme zapomínat ani na jeho nevýhody a důkladně je zvážit s ohledem na životní styl, počet a věk všech členů rodiny. K významnějším nevýhodám patří chlad materiálu při dotyku holé kůže a pravidelná náročnější údržba.
Sklo rozhodně není vhodným a příjemným povrchem pro běžné denní stolování, mimo jiné i pro značnou hlučnost vznikající kontaktem skleněné stolní desky s běžně používaným nádobím. V rodinách s dětmi pamatujme na nebezpečí ostrých rohů a případných střepů rozbitého skla. Pokud po skle skutečně toužíme, zvolme do rodiny s dětmi sklo výhradně bezpečností - tvrzené, nejlépe rámované dřevěným profilem se zaoblenými hranami.
Plast: vyplatí se dbát na kvalitu
Po mnoha letech zatracování se plastový nábytek vrací na výsluní zájmu odborné a postupně i laické veřejnosti a získává si stále větší oblibu. Mezi největší výhody tohoto uměle vyrobeného materiálu patří lehkost konstrukce a atraktivní vzhled. Plast nabízí designérům možnost téměř libovolného tvarování při poměrně vysoké pevnosti a umožňuje tak vznik čistě plastového solitéru bez asistence či pomoci jiného materiálu.
Na celoplastovém nábytku navíc krása materiálu a ladnost zajímavě zaoblených křivek maximálně vynikne.
Další výhodou plastu je absolutní svoboda ve volbě barevnosti. Plastové solitéry zpravidla tvoří pouze doplněk interiéru, který barevně doplní takřka na míru. Nejpůsobivěji barevnost vyznívá na transparentním materiálu, který své okolí oživuje barevnými odlesky.
Naopak mezi zásadní nevýhody plastu patří relativně malá životnost. I tvrzený plast vystavený každodennímu provozu utrpí na svém povrchu hůře čistitelné šrámy, které se přes nejlepší snahu postupem času zanášejí nečistotou. Kromě toho transparentním solitérům škrábance výrazně ubírají značnou část jejich křehké lesklé krásy. Ačkoliv solitér vykazuje vysokou prvotní pevnost, během postupujících let většina plastových výrobků křehne, což často vede k neopravitelným prasklinám a poškozením.
S ohledem na technologii výroby plastového nábytku a jeho poměrně omezenou životnost ho lze charakterizovat jako velmi neekologický výrobek vyznávající a podporující filozofii spotřeby. Pokud se po důkladném zvážení všech pro a proti rozhodneme zakoupit plastový nábytek, nezapomínejme, že jeho kvalita se velmi liší. Trh je zaplaven soupravami levného zahradního nábytku, který je díky relativně nízkým výrobním nákladům i koncové ceně pro zákazníka dostupný a najdeme ho dnes téměř v každé domácnosti. Naopak solitérní kusy navrhované předními světovými designéry nabízejí nejvyšší tvarovou a funkční kvalitu, ovšem za vyšší cenu.
Kov: pro vyznavače romantiky
Kovový nábytek má mnoho tváří a podob. Tepaný nábytek je favoritem romantických duší: pruty surového černého železa zdobí jídelní stoly, židle, křesílka, lavice, věšákové stěny i manželské postele. Nesou často charakteristiky přímořského stylu a do interiéru proto vnášejí prázdninovou atmosféru a vůni dálek. Chlad kovu dobře kompenzují masivní dřevo a polstrování.
Moderní kovový nábytek strohých tvarů a poněkud industriálního tvarosloví lakovaný výraznější barvou interiér výborně oživí a vnese do něj vtip. Celokovové komody, skříňky i větší skříně se svým designem často odkazují k veřejným prostorám: evokují veřejnou plovárnu nebo šatnu zaměstnanců velké továrny.
Textil: mnohostranné využití
V posledních letech stoupá obliba netradičního, převážně sedacího textilního nábytku. Jedná se o různé pytle, vaky, křesílka a taburety. Jejich využití je poměrně široké - od relaxační zóny ve společném obytném prostoru přes pokoj hostů až po dětské pokoje, kde jsou svými obyvateli nadšeně přijímány.
Jejich pevné potahy z kvalitních látek jsou obvykle snímací a prací, což ocení především rodiny s malými dětmi. Výplň vaků a sedacích pytlů tvoří polystyrénové kuličky či jiný lehký, pevný a sypký materiál, který se po dosednutí lehce přizpůsobí momentální pozici.
Obzvláště děti tento interaktivní nábytek doslova milují. Další zajímavou alternativou sedacího nábytku jsou různé skládací matrace a prošívané sedáky, které je možno snadno přemisťovat po podlaze dětského pokoje. Matrace navíc dobře poslouží pro příležitostné přespání kamaráda a v případě nouze třeba i babičky. Samozřejmostí je vždy kvalitní a hustá látka s vysokou gramáží vlákna, která je zárukou dlouhé životnosti.
Více se dočtete v časopise Dům a zahrada 08/2007.
