Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na stavbě banky ušetřil peníze, přesto vytvořil skvělé moderní dílo

  1:00aktualizováno  1:00
Mohl by dnes učit architekty, jak šetřit při stavbě a přitom vytvářet špičkovou architekturu. S jeho budovou Vídeňské spořitelny vstoupila do Vídně moderní architektura. Otto Wagner dokázal, že i při úsporném řešení lze dosáhnout maximálního výsledku.

Cihly, mramor, hliník, linoleum. Architekt Wagner vsadil u sídla Spořitelny Královské a císařské pošty nejen na moderní styl, ale také na promyšlené úspory. Banka v jeho době se rovnala omračujícímu mramorovému kolosu, autor však u svého projektu zvolil cihly, jež pouze zakryl tenkými pláty mramoru či žuly.

Fotogalerie

"Očistil" i fasádu. Původně navržené provedení s polosvlečenými sochami, které měly čnít nad keramickou stěnou jakoby poprášenou zlatým prachem symbolizujícím prosperitu, nakonec nepoužil.

Zůstaly jen "cudné" sochy. Nic víc stejně není zespodu vidět. Zvítězilo ekonomické hledisko.

Podobně jen "obalil" schodiště tenkou vrstvou mramoru a na schodnice použil vložený plát korkového linolea (tehdy zcela nový materiál), které se snadno udržuje a v případě poškození se jednoduše vymění.

Místnosti úředníků mají na svou dobu okna nevídaných rozměrů, která odpovídají i dnešním požadavkům. Kanceláře dělily pouze korkové a sádrové přepážky, aby bylo možné místnosti snadno upravit podle počtu úředníků, jichž zde pracovalo 17 tisíc.

Detail fasády

Detail fasády

Budova spořitelny má lichoběžníkový tvar.

Budova spořitelny má lichoběžníkový tvar.

Wagner prostě stavěl funkční a praktické budovy, a za nijak přemrštěné náklady. Jemu a jeho Poštovní spořitelně je věnována další epizoda televizního cyklu Architektura (Otto Wagner: "Nová věcnost" vídeňské Poštovní spořitelny, ČT2 v sobotu 25. února v  13:55).

Nádraží v bance

Bankovní dvorana patří k nejoriginálnějším, jaké na začátku 20. století v Evropě vznikly. Prosklený strop vypadá, jako kdyby jej držely železné industriální sloupy. Jenže ty procházejí stropem a ve skutečnosti nesou vnější skleněnou střechu, která izoluje a chrání strop pod ní.

Vše tak připomíná malé nádraží, vložené do nitra budovy. Světlo proniká přes sklo a skleněnou dlažbu až do suterénu. Půdorys dvorany pak připomíná křesťanské baziliky, nikoli luxusní obchodní centra, která se stavěla v 19. století právě s prosklenými kupolemi a stropy a podle nichž se navrhovaly i dvorany bank.

Dvorana spořitelny

Dvorana spořitelny

Hliník jako podpis

Otto Wagner miloval hliník, který byl v té době symbolem pokroku (s průmyslovou výrobou začal ostatně rakouský chemik) a používal jej s velkou chutí. Na fasádě najdete třeba 17 000 velkých hliníkových hřebů, které vypadají, jako kdyby držely pláty mramorové fasády. Jenže jde jen o optický efekt, mramorové desky jsou uložené na vrstvě malty. Důvod použití nikdy Wagner neprozradil, lze se jen domnívat, že mohly evokovat třeba dojem nedobytného sejfu.

Hliníkem Wagner obkládá i železné sloupy. Přitom nýty, které obklad naoko přichycují, jsou stejně nefunkční jako hřeby na fasádě. Po obvodu dvorany stojí zase "hliníkoví" vojáci, jde však jen o zajímavé vyústění ústředního topení.

Detail fasády

Detail fasády

Detail – vyústění ústředního topení

Detail - vyústění ústředního topení

To, že hliník vrství na železo i jiné materiály, patří také k Wagnerovu způsobu práce. Vrstvení materiálů je pro něho typické i v případě nábytku: od ochrany nejvíce namáhaných částí na područkách až po čalounění sedáků, které zároveň symbolizuje postavení uživatele. Nejlepší čalounění měl samozřejmě ředitel.

I barva určuje postavení, ředitelské prostory září výraznou červenou, zatímco jinde vládne šedá a bílá.

Poštovní spořitelna ve dvou etapách

Sídlo spořitelny Královské a císařské pošty, tedy její první část, postavil Otto Wagner za rekordně krátkou dobu, v letech 1903 až 1906. Vyhrál konkurz mezi 37 jinými architekty. Někteří poražení podali žalobu na zmanipulování, ale neuspěli.

Do jednotlivých podlaží vedou mohutná betonová a železná schodiště.

Do jednotlivých podlaží vedou mohutná betonová a železná schodiště.

Schodiště do dvorany

Schodiště do dvorany

Interiér druhé části spořitelny, která se dostavěla v roce 1912.

Interiér druhé části spořitelny, která se dostavěla v roce 1912.

Aby se jediná moderní stavba na luxusní Ringstrasse v centru Vídně nevymykala svým pompézním sousedům, umístil ji do pozadí, za malé náměstí. Budova s dvěma křídly se táhne i do hloubky, má tvar lichoběžníku. Stavěla se ve dvou etapách, hlavní budova v letech 1903 až 1906, druhá část 1910 až 1912.

Architekt Otto Wagner

13. 7.1841 – 11. 4. 1918
Vystudoval architekturu na Královské akademii v Berlíně a poté ve Vídni na Akademii výtvarných umění. Věnoval se územním plánům, byl spoluzakladatelem Vídeňské secese. Proslul jako pedagog na vídeňské Akademii, kde byl řádným profesorem.

Své na tehdejší dobu revoluční principy prezentoval v knize Moderní architektura, čtvrté vydání již pod názvem Architektura naší doby.
Mezi jeho žáky a obdivovatele patřili slavní architekti, Jan Kotěra, Rudolf M. Schindler, Josip Plečnik, Josef Hoffmann či Ernst Lichtblau.

Společně s Gustavem Klimtem, Josefem Hoffmannem, J. M. Olbrichem a Kolo Moserem založil skupinu Vídeňská secese, jejíž byl hlavním představitelem, jeho pozdní práce se už blíží puristické architektuře.

Tvrdil, že architektura musí přestat servilně napodobovat styly minulosti: "Musí být věrným odrazem naší doby, vyjadřovat prostotu, funkčnost a dokonce bych řekl vojenský smysl moderního života."

Vedle Poštovní spořitelny, Císařské a Královské soukromé rakouské státní banky ve Vídni či kostela ve Steinhofu patří k jeho nejproslulejším realizacím vídeňská podzemní dráha.






Nejčtenější

Pohyblivá stěna. Interpretace tradiční chalupy z chorvatského Zagorje. Proarh,...
Hrátky se sklem. Červí díra jako nákupní centrum i dům celý ze skla

Odvážné hrátky se sklem, zářivé barvy, světové trendy, ale také industriální kov a šeď. To vše najdete u nejlepších světových staveb posledních let. Většina z...  celý článek

Velký jídelní stůl (2,4 x 1,2 m) na kovové podnoži zhotovený z travertinu...
Srdcem rodinného domu v jižních Čechách je bazén. Děti si jej užívají

Se založením nové rodiny začal Dušan pomýšlet také na nový dům. Se ženou se rozhodli usadit na vesnici na jihu Čech, kde vyrůstal. V těsném sousedství rodičů...  celý článek

Návštěvy nejvíce obdivují velkolepé prostory, původní nábytek a výzdobu.
Sedmipokojová rezidence pražských primátorů je od roku 1928 v knihovně

S významnou státní funkcí se pojí i důstojné bydlení. Prezident se nastěhoval do Lumbeho vily, premiér využívá Kramářovu vilu, primátorka hlavního města má k...  celý článek

V Tower na pražské Pankráci (stav v lednu 2017)
Z původního Véčka na Pankráci zbyl jen obrys, říká Martin Jaroš

Nálepce pan Véčko se brání s tím, že na výstavbě nejvyššího a prvního českého obytného mrakodrapu na pražské Pankráci se podílí tým lidí. Martin Jaroš,...  celý článek

Dům vybudovaný v horském stylu dokonale zapadá do krajiny.
Rodinný dům s výhledem na Ještěd připomíná svým stylem alpský chalet

Horský styl rodinného domku je pro čtyřčlennou sportovně založenou rodinu jako stvořený. Ze všech koutů i fotografií je znát, že tady se žije hezky a naplno....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.