Byt o ploše 50 m2 s balkónem je v činžovním domě s prvky funkcionalismu z konce druhé světové války. Ve stavu, do něhož dnešní majitelé přišli, však naprosto nevyhovoval současným požadavkům na bydlení.
"Prostor byl v podstatě vybydlený, navíc i dispozice bytu potřebovala změnu. Z vybavení jsme mohli zachovat jen dveře a část podlah," začíná majitelka bytu, autorka projektu i interiérového vybavení, architektka Gabriela Kaprálová. Se svým manželem - a nyní i s několikaměsíčním synem - bydlí v novém již bezmála pět let.
Výraznou parketovou podlahu objevili majitelé pod několika vrstvami PVC
Všechno jinak a nově
V bytě se vše měnilo. Nově byly nataženy elektroinstalace, rozvody vody, odpadu i plynu. "Kvůli lepší dispozici jsme přemístili kuchyni a upravili koupelnu, aby se do ní vešla pračka a sušička," popisuje architektka.
Překvapení čekalo majitele také ve chvíli, kdy se pustili do podlah – pod několika vrstvami starého PVC se objevily dubové parkety. Ty obrousili a naolejovali – tím vyřešili podlahu v kuchyni i obývacím pokoji.
Také v ložnici využili původní krytinu skrytou pod nánosy PVC. Tady byly pro změnu "poetické" dlaždice – půdovky. I ty po ošetření dobře slouží a v moderně zařízeném interiéru představují vedle ostatního vybavení působivý a zajímavý prvek.
Tyrkysová barva ladí s původními půdovkami
Duch Středomoří
Důležitou součást rekonstrukce představovalo pořízení vestavěného nábytku. Majitelé chtěli touto cestou vytěžit maximum z daného prostoru, aby bylo možné uschovat co nejvíce věcí, ale aby zároveň množství vestavěného nábytku zůstalo ještě únosné.
Hlavní úlohu v tomto smyslu plní rozměrná vestavěná skříň v ložnici s dveřmi z lakované MDF desky v tyrkysově zelené barvě. "Tuto barevnost skříně jsme zvolili záměrně. V kombinaci s masivním ořechem použitým na rám postele, béžovou podlahou a hnědou výmalbou totiž působí pokoj dojmem, jako byste byli ve Středomoří," upozorňuje Gabriela Kaprálová.
Miminko je zatím v ložnici rodičů
Obraz z cihel
Barevnost řídila zařizování i v obývacím pokoji, kde architektka Kaprálová zkombinovala výraznou parketovou podlahu s nábytkem z masivního světlého dubového dřeva, navíc v jednoduchých tvarech.
"K tomu jsme na stěny vybrali neutrální béžovou barvu. Jako solitéry a barevné akcenty zde působí designové kusy nábytku – židle a křeslo od designéra Charlese Eamese. Vedle nich je obývák vybaven rozkládací pohovkou s potahem z džínsoviny z norské produkce.
Zajímavý je zde ještě jeden prvek – kus obnažené cihlové zdi nad jídelním stolem, který plní funkci obrazu," doplňuje architektka. Nábytek, který vyráběli truhláři na zakázku, navrhovali majitelé sami, zbývající vybavení pochází z obchodního domu Ikea.
Obnažená cihlová zeď působí jako výtvarný prvek
Kapitola kuchyně
Kuchyňská linka byla umístěna původně v jiném koutu haly. Ani dnes do místnosti neproudí denní světlo, protože tu chybí okna. Dvoje prosklené dveře ji slunečním svitem zásobovat nestačí.
"Snažili jsme se co nejlépe simulovat denní světlo, aby tmavý kuchyňský kout bez oken nepůsobil depresivně. Světla jsme nechali nainstalovat tak, že kuchyňská linka svítí sama o sobě. Zářivka skrytá v prosklení za policovým systémem vrhá světlo nejen na linku, ale i do prostoru," popisuje architektka.
Kuchyňská linka je vyrobena z materiálu Multiplex (bříza), pracovní desku tvoří lamino v dezénu "betonu".
Kuchyňskému koutu chybí denní osvětlení
Moderní hygiena
Koupelna, kterou majitelé nechali v novém pojetí bytu vybudovat, nabízí standardní moderní pohodlí, přestože je v poměrně malém prostoru. Tato místnost se na první pohled mezi ostatními vyjímá, a to jak barevností, tak použitými materiály.
Podlahu i stěny pokrývá místo tradiční dlažby či obkládaček cementová stěrka napuštěná olejem, která tak dobře snáší vlhkost, stejně jako červenavé exotické dřevo bubingo použité na koupelnovém nábytku.
"Nábytek je ošetřen citronovým olejem, což jako ochrana v prostředí s nadměrnou vlhkostí dostačuje. V této místnosti jsme si trochu pohráli s detaily – do stěrky na podlaze pod umyvadlem jsme vložili obrazec vodních kruhů z kostek barevného mramoru," říká majitelka.
Obrazec vodních kruhů z barevných mramorových kostek
Cementová stěrka je napuštěná olejem
Na čem se nešetřilo
Podle Gabriely Kaprálové probíhala celá rekonstrukce především s ohledem na finance. "Mezi radikální změny, o nichž jsme uvažovali, patřilo například odstranění stěny mezi kuchyní, spíží a koupelnou. Pokud by ji nahradily posuvné dveře, ušetřila by se spousta místa. Ale my jsme potřebovali, aby rekonstrukce byla vysoce ekonomická, proto jsme od tohoto nápadu upustili," podotýká architektka.
Na čem se nešetřilo, je ve zdech – především elektroinstalace a také možnosti připojení na internet. Přesto "pouhá" rekonstrukce vyšla přibližně na 350 tisíc korun, s vybavením asi na půl milionu.
Pracovní deska a boky sestavy jsou z lamina v dezénu "betonu"
Pro dvojici by byl podle majitelů byt dostačující, s miminkem, které má zatím své místo v ložnici, už je prý prostor trochu stísněný. Časem tak rodina nejspíš bude hledat jiné řešení.
