U kuchyňských desek totiž známé přísloví "Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci" platí dvojnásob. Deska odolná vůči vodě, mechanickému namáhání i teplotě, dobře vypadající a příjemná při doteku - a taková musí být - prostě něco stojí.
Co dostanete za své peníze
Jestliže hledáte příznivý poměr ceny a užitné hodnoty, pak pravděpodobně skončíte u dřevotřískové desky pokryté vysokotlakým laminátem. Jde o nejčastěji používaný typ pracovní desky v cenách kolem 750 až 850 korun za metr se šířkou 60 centimetrů.
"Snese poměrně značné mechanické namáhání i teplotu, až kolem 180 °C, na výběr máte spoustu dezénů. Důležité je však zvolit i vhodný typ hrany," vysvětluje šéfdesignér firmy Hanák nábytek Petr Shromáždil, a varuje: "Ale ani tvrzený laminát nevydrží všechno, to se týká třeba krájení přímo na desce."
Ačkoliv na první pohled po takovém "hříchu" na desce žádné stopy nejsou vidět, mikroskopické poškození zůstane. Časem - a hlavně opakováním - se zvětší natolik, že se pod povrch dostane vlhkost. A to bývá malér, protože dřevotříska prostě vodu nesnáší, natahuje ji jak houba vodu a bobtná.
Není náhodou, že i ti výrobci, kteří jinak dávají na nábytek delší záruku, se u desek striktně drží zákona: dva roky, a ani o den víc. A zapomeňte na to, že vám vymění desku s viditelnými vrypy!
Někteří se snaží vyhnout zatékání vody u hran tím, že vrchní laminátovou vrstvu "přetáhnou" přes hranu. "Nejdříve se na desku narazí nebo nalepí hrana, a teprve pak se lepí vysokotlaký laminát tak, aby ji lehce překrýval. Voda pak v těchto místech nemá šanci dostat se dovnitř desky," vysvětluje architekt Radek Pucek z firmy ITK interiéry, která vyrábí kuchyňský nábytek na zakázku.
Pokud jde o hrany, máte totiž na výběr několik typů: postformingovou hranu (oblou neboli vrchní částí pokračuje přes horní hranu dolů). Ta však neumožňuje zaoblení, pouze ostré zkosení.
|
Jaké jsou trendy? |
|
* robustní tloušťky desek |
Další možnost představuje ABS hrana, kterou můžete tvarovat třeba do oblouku či jiných zaoblených tvarů, což vypadá lépe, nebo takzvanou narážecí hranu (většinou jde o tvrzený plast s tloušťkou 3 milimetry, módní jsou i typy z hliníku).
Zvláštní kapitolu představují takzvané nákližky. Mohou být ze dřeva, ale také přírodního či umělého kamene. Jak už z jejich názvu vyplývá, "naklíží se" (prostě přilepí) na čelní hranu desky.
Právě nákližky umožňují dosáhnout u desek - alespoň opticky - tloušťky čtyř, pěti, ale také klidně až osmi centimetrů. Pomáhají tak podtrhnout současný velmi módní vzhled kuchyní se zdůrazněnou horizontální linií.
Baculky jsou v módě
Trend je jasný, preferují se kuchyňské desky s tloušťkou, která klidně přesahuje i deset centimetrů. Baculky však svou impozantní tloušťku vlastně jen předstírají.
Zatímco zepředu či z boku máte dojem robustního materiálu, uvnitř se skrývá deska s vyšším rámem, krytým nákližkem (jen výjimečně se na sebe lepí dvě dřevotřískové desky s tloušťkou 38 milimetrů).
Když vyčnívá plyn
Kromě estetického dojmu mají silné desky ještě jednu výhodu: nemůže se vám stát, že by vestavná plynová varná deska umístěna nad elektrickou troubu "nezapadla" do připraveného otvoru jako míček do jamky a vyčnívala ven!
Na to je třeba dát si pozor - v některých případech bývají totiž vestavné plynové desky hlubší a nemusí jim stačit prostor nad troubou. Proto pozor při nákupu spotřebičů i volbě desky!
Pro volbu atypicky silné desky však mohou být i jiné důvody. Zákazníky tak například zaujaly 13 centimetrů vysoké pracovní desky kuchyní Poggenpohl z řady Plus Modo vystavené na letošním veletrhu imm v Kolíně nad Rýnem.
"Jejich tloušťka není samoúčelná, jde o celkovou ,architekturu´ kuchyně. U těchto typů máte třeba až jednu třetinu desky volně v prostoru, tenká by působila na pohled i funkčně spíš jako skokanské prkno než jako součást kuchyně," vysvětluje Ivan Karas z firmy Poggenpohl Czech. Aby hmotnost desek nebyla zbytečně vysoká, byl jejich "vnitřek" vyplněn materiálem připomínajícím slisované plastové láhve.
Mnohé přitahovaly i robustní betonové desky se speciální úpravou. Trend, nebo jen veletržní záležitost? "Každý výrobce se snaží přijít s něčím novým, zaujmout, ale ne všechno, co vidíte na veletrzích, se skutečně bude prodávat," říká Petr Shromáždil.
Další informace najdete v Living 4/2005
