Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na návštěvě v zajímavé chatičce na vodě

aktualizováno 
V malé pražské zátoce už od poválečné doby kotví několik desítek obytných chatek. V jedné z nich tráví volné chvíle známý český filmař. Pomocí architekta od základů změnil interiér čehosi, co připomíná hausbót.

Jako dítě jezdil na dětský tábor na Slapy. V zátokách u břehů stávaly hausbóty a připadaly mu jako vrchol romantiky. Když později projel na lodi celou Vltavu a část Berounky, vzpomněl si, jak je Praha z vody nádherná.

Za nějaký čas, už jako filmař, se kochal pohledem na hausbóty na kanálech v nizozemském Amsterdamu - a bylo rozhodnuto: koupí si taky takový.

Dá se tomu říkat hausbót?
Záhy se dozvěděl, že v Praze klasické pojízdné hausbóty kotvit nesmějí. „Tak jsem se stal členem Klubu vodního motorismu a pořídil si takovou garáž na lodi se šatnou, která trvale kotví v zátoce mezi ostatními a jezdí se k ní motorovým člunem,“ vzpomíná majitel, který si přál zachovat soukromí.

Garáž? Kdepak. Po rekonstrukci interiéru vypadá „víkendová chatička na vodě“ jak vystřižená z knihy o Saturninovi.

Jezdí sem s rodinou hlavně relaxovat, někdy chatku využívá i na pracovní schůzky, protože jeho kolegové to mají odevšad blízko a je tam klid. „Přestože s předěláváním interiéru bylo hodně práce, stejně mám nejradši pohled zevnitř ven, na vodní plochu,“ říká.

„Je to paradox, bydlím na periferii a na chatu jezdím do centra města,“ dodává s úsměvem. Hrozí však, že se v okolí zátoky budou stavět luxusní bytové domy a všechna poezie bude pryč. „Vždycky, když se trochu zvedne hladina řeky, doufáme, že to developery odradí,“ svěřuje se filmař.

Pryč s imitacemi
Když objekt vloni koupil, byl udržovaný, protože jeho dřívější majitelé na něm trávili hodně času. „Nemůžeme si vynachválit skvěle navržené vnitřní uspořádání - dvě kajuty, v nichž je v létě chládek, a velice prakticky řešenou kuchyň,“ říká majitel.

Proto také dispozici zachovali a zhruba tříměsíční rekonstrukcí prošly jen vnitřní materiály. „Byly totiž většinou umělé. Rozhodli jsme se nahradit je přírodními historickými použitými materiály, získanými ze starých domů, které se bouraly či rekonstruovaly,“ vysvětluje Roman Klein, architekt, který úpravy interiéru navrhoval.

Například místo imitace dřeva použili to skutečné. A některé zařízení jen upravili tak, aby působilo přirozeněji.

„Přijde mi, že ty materiály se sem hodí. Nesou na sobě stopy času, je na nich vidět řemeslná práce a nejsou jeden jako druhý. Ostatní chaty tu už stojí dlouho a lidé je zařizovali postupně po jednotlivostech,“ dodává majitel. „Tak jsme v téhle filozofii pokračovali.“

Od začátku spolupráce s architektem, která mimochodem nebyla jejich první, trval majitel nejen na estetické stránce interiéru, ale i na praktičnosti věcí.

„Když Roman Klein navrhl v kuchyni kohoutek jen na studenou vodu, protestoval jsem, že k mytí nádobí to nestačí,“ vzpomíná. Jinak se ale ve všem shodli, a to i s interiérovou stylistkou Alicí Kovácsovou, která doladila barvy a detaily.

Rekonstrukce se postupně protahovala, protože některé prvky a materiály se musely déle shánět. Vnitřek pomalu začal připomínat staré časy.

Stěny interiéru pokryla neohoblovaná dřevěná prkna, podlahy zase použitá a nově nalakovaná. OSB desky původně polepené polystyrenovými kazetami se ze stropu sundaly a nechaly patinovat. Zpět se přichytily profilovými lištami, takže vypadají jako letitý dřevěný kazetový strop.

„Paneláková okna, která jsou v ložnicích otočená na šířku, jsme obrousili, nově nalakovali a vyměnili kličky z umělé hmoty za tradiční kovové,“ popisuje architekt Klein. Do obou kajut vedou zrestaurované secesní dveře se skleněným ornamentem - jedny se zeleným, druhé s modrým.

Z nového materiálu, ze dřeva sibiřského modřínu, je vyrobena jen venkovní paluba. Protože je docela blízko nad hladinou, nebylo možné použít jiné dřevo, snad s výjimkou teakového, které je ovšem výrazně dražší. Dřevěnou palubu v budoucnu ještě ozdobí historická kovaná ocelová branka.

Nepracují jako nové
Ve vstupních prostorách a na podlaze v jídelně musí návštěvník obdivovat krásnou ornamentální dlažbu, která kdysi jistě zdobila interiér nějakého letitého domu. „Velice se mi líbí pracovní deska v kuchyni z napuštěných historických parket a použité hnědé kobaltové dlaždice nad ní,“ pochvaluje si majitel.

„A také nikdy nepřestanu obdivovat skleněný mozaikový obklad ze šedesátých let ve sprchovém koutu v koupelně.“ Celý dojem interiéru z úplně jiných časů dotvářejí doplňky: starodávné poličky, věšák, umyvadlo, kamna, lustry a lampy, ale i vyložené drobnosti. Třeba bakelitové vypínače ze 60. let a elektrické přívody vedené po stěně místo uvnitř.

„Nevýhodou starých použitých materiálů někdy bývá, že nepracují tak dobře jako nové,“ přiznává majitel. „S tím ale počítám a nevadí mi to.“

Knihovna v okně
Obývací pokoj se zeleným dřevěným gaučem odděluje od jídelního koutu modrá patinovaná dřevěná žaluzie, kterou je možné podle potřeby zasunout. Nad gaučem ve stěně je pak skutečná specialita.

„Staré dvojité činžákové okno jsme otočili na šířku, zezadu zabednili, jedno sklo sundali a okno vsadili do stěny. Je z toho krásná knihovna,“ popisuje Roman Klein.

U stěny obýváku stojí netradiční kusy nábytku - dvě nízké skříňky ze starého holičství. Mají obroušené a znovu nalakované horní desky. Nad nimi dohlíží vysoká stojací lampa z roku 1967 se třemi světly.

Majitel ji našel v jednom bazaru. Na palubu se z obýváku vstupuje dveřmi v prosklené stěně, které původně byly starými kovanými průmyslovými okny. V obou kajutách je dost místa pouze na vestavěné postele, úložné prostory pod nimi a peřiňák.

MÍSTO PRO ODPOČINEK Chatku na vodě využívá majitel hlavně pro relaxaci. Někdy tu ale mívá i pracovní schůzky, je to inspirativní prostředí.

PANORÁMA Celkový pohled na interiér s historickými materiály a doplňky přenese návštěvníka do úplně jiných časů.

KUCHYŇ Pracovní deska na kuchyňské lince je vyrobena z dřevěných parket. Nad ní jsou vidět hnědé kobaltové dlaždice.

LOŽNICE V chatce jsou dvě menší kajuty s vestavěnými postelemi, úložnými prostory pod nimi a peřiňákem.

JÍDELNA Pokud jídelnu neoddělíte modrou dřevěnou skládací žaluzií, tvoří s obývacím pokojem propojený prostor.

PANORÁMA Celkový pohled na interiér s historickými materiály a doplňky přenese návštěvníka do úplně jiných časů.

ČESKÁ ASIE Chatky v zátoce na Vltavě při pohledu z obýváku trochu připomínají vesnici někde v jihovýchodní Asii.

Autoři:


Témata: kamna, knihovny, Loď


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.