Na návštěvě v pražské vile od Jana Kaplického

Jediným, kdo se v Česku může pochlubit tím, že bydlí ve vile od Jana Kaplického, je Ludmila Dvořáková. Vilku na pražské Dobešce navrhl architekt Kaplický dávno předtím, než se proslavil futuristickými organickými tvary. Z jeho prvotiny je podle odborníků znát spíše vliv meziválečného funkcionalismu.

Jeho projekt malého, stavebně nenáročného domu s ateliérem splnil v roce 1966 tehdy ještě neznámý architekt požadavky stavebníků, čtyřčlenné rodiny výtvarníků Františka a Ludmily Dvořákových.

"Vymyslel to skvěle. Dům nám vždycky moc dobře sloužil. Kaplický tu řeší opravdu každý detail," chválí Dvořáková architekta.

NÁKRESY DVOŘÁKOVY VILY

INFOGRAFIKA ZDE

Nenápadný domek přitom úplně zaniká mezi okolními vilami, je totiž zapuštěn do klesajícího svahu, který je u přízemí rozšířen navezenou terasou s krásným výhledem na Prahu.

Tip na Kaplického prý získali Dvořákovi od spolužáka. "Všichni říkali, že je moc šikovný a že všechno promýšlí do poslední maličkosti," vysvětluje Dvořáková.

"Dbal na praktičnost"

Vnitřek domu je vyřešen velmi jednoduše. První patro rozděluje strmé schodiště na obývák s kuchyní a dva pokoje pro děti.

Architekti Jan Kaplický a Pavel Bobek na Václavském náměstí v roce 1968.

Mezi kuchyni a obývací pokoj vsunul architekt víceúčelovou stěnu. Z jedné strany to je knihovna se zrcadlem, z druhé pak kuchyňská linka a za zrcadlem se skrývá spižírna.

"Dbal na praktičnost. Už tehdy mi říkal, že se tak budu moct lépe věnovat dětem, které by si psaly úkoly, a při tom můžu třeba vařit," vysvětluje Dvořáková. V přízemí je další ložnice a ateliér, zbytek vyplňuje kotelna.

Domek navíc vyrostl na parcele, která patřila otci jiného slavného architekta - totiž Davida Vávry. Jeho vila, v jejímž suterénu kdysi vzniklo legendární divadlo Sklep, stojí opodál.

Dvořákova vila od architekta Jana Kaplického se dostala do publikace Slavné pražské vily, která prezentuje 63 výjimečných staveb vilové architektury v Praze.

Kniha vyšla v rámci edice Slavné vily Čech, Moravy a Slezska. Vydala ji agentura FOIBOS a.s.

Rozloučení před emigrací

Naposledy se Kaplický přišel na své dílo podívat v roce 1968, těsně před svou emigrací. "Dům tehdy ještě nebyl hotový, Kaplický se s ním vlastně přišel rozloučit," vzpomíná Dvořáková.

Poté se objevil až po revoluci a s sebou přivedl i svého syna. "Přivezl nám knihu o architektuře, ve které byl taky náš dům. Ale hlavně se s ním chtěl pochlubit svému synovi," myslí si Dvořáková, jejíž rodina vilu nikdy jako architektonickou vzácnost nebrala a neberou ji tak ani teď, když jim u branky čas od času zazvoní nějaký nadšenec nebo skupinka studentů.

"Postavili jsme ho vlastníma rukama, manželovi pomáhal jenom jeden zedník," popisuje Dvořáková, jak se stavba rodila.

Přibudou další stavby?

Vilka Dvořákových není jediným Kaplického dílem v Praze. Před svou emigrací stihl ještě upravit rodinný dům scenáristy Jaroslava Dietla a navrhnout známou pamětní desku spisovatele Franze Kafky v Kaprově ulici.

Pamětní deska Franze Kafky. 

Další díla možná v budoucnu v Česku přibudou, i když to zřejmě nebude diskutovaná knihovna na Letné. Už příští rok by měla v Českých Budějovicích začít vznikat koncertní síň podle Kaplického projektu. - čtěte Kaplického rejnok sehnal investora

Existuje také projekt na vilový areál nedaleko Konopiště nebo na rodinný dům přezdívaný "slimák" u Brna. - čtěte Na jihu Moravy možná vyroste Kaplického "slimák"