Na návštěvě v domě s plechovou přikrývkou

V kolonii nových domů v Květnici u Prahy upoutá pozornost jeden, který je jiný než ostatní. Má čisté, jednoduché linie. Neobvyklá je především jeho střecha, která pokračuje po bocích domu až k zemi.

Dvoupodlažní domek stojí na malém pozemku. Jeho delší strany pojali architekti jako štítové zdi, takže jsou otočené do ulice a do zahrady. Sedlová střecha je díky tomu až „alpsky“ rozevřená.

Jako krytina posloužil tmavošedý titanzinkový plech, který pokračuje i přes boční zdi až k zemi. „Zbavili jsme se tak okapů a nutnosti jejich udržování. Vodu sbíráme u země do odvodňovacích žlabů,“ vysvětluje jeden z autorů návrhu, architekt Miroslav Holubec.

Společně s kolegou z ateliéru m4 architekti Matyášem Sedlákem přidal k neobvyklému řešení ještě další vtipný nápad - na bocích domu použil střešní okna.

Chybějící okapy mají nejen praktický, ale i estetický význam. Díky tomu mají fasády čisté linie, nic neruší jejich výtvarnou kompozici.

Obytné místnosti jsou soustředěny do střední části domu. Stavba nemá půdu, horní místnosti jsou otevřené až do vrcholu střechy. V bocích domu jsou servisní místnosti - na jedné straně garáž, na druhé spižírna, komora a prádelna.

Okna i dveře mají hliníkové rámy bez příček. Na štítových stěnách jsou rozmístěny tak, že je zvenčí nejasné, jak je dům členěný na jednotlivé místnosti. To dělá z domku v Květnici balíček plný překvapení.

K iluzornosti přispívá i francouzské okno v poschodí, kde je místo zábradlí namontováno bezpečnostní sklo. „Není z dálky vidět, tak se někteří lidé občas bojí, že nám vypadne dítě z okna,“ usmívá se paní domu, která si přála zachovat soukromí.

Problémy kolem střechy
Manželé, kteří dům obývají se svojí dcerkou, žili dříve v garsonce na pražském Smíchově, což brali jako provizorium.

„Potom jsme začali plánovat rodinu a dům na okraji města se nám zdál jako nejlepší varianta,“ říká majitel stavení.

Květnici zvolili kvůli blízkosti lesa a snadné dosažitelnosti rodičů obou manželů. „Vybírali jsme i podle ceny pozemku, která pro tuto oblast byla z těch nižších,“ vysvětluje pán domu.

Ateliér m4 architekti zvolili na doporučení manželčina bratrance, stavebního inženýra. Původně hledali typový dům, ale žádný se jim nelíbil. „Chtěli jsme pohodlné, bezúdržbové bydlení v jednoduchém stylu,“ říká obyvatel domu.

Od začátku se jim líbila navržená dispozice domu a hliníková okna, ale plechová střecha je nelákala. Později se však k její volbě nechali přesvědčit. „Pokud by to ale dovolil územní plán, dnes bydlíme v domě s plochou střechou,“ vysvětluje majitel vilky.

Střecha se ukázala jako hlavní problém pro stavební úřad. V místě byly totiž povoleny pouze červené tašky. „Teprve stížnost, kterou jsme na vedoucí úřadu podali, pomohla, abychom mohli začít stavět,“ vysvětluje architekt Holubec.

Projektování kvůli tomu zabralo rok a půl, sama stavba jen půl roku. Projekt stál asi 100 tisíc korun, celý dům vyšel na tři miliony korun.

První, co návštěvníka upoutá, jsou vchodové dveře. Zdobí je motiv psa, který se opakuje po celé ploše jako skládačka. „Vypůjčili jsme si ho od mistra iluzorní grafiky Mauritse Cornelise Eschera,“ vysvětluje architekt Holubec.

S dveřmi obyvatelé domu kvůli přílišné průhlednosti nebyli nejdříve spokojeni, posléze si ale na ně zvykli. Jinak si však dům velmi pochvalují a zatím by nic neměnili.

V koupelně jako ve výtahu
V přízemí obytné části je pouze předsíň a obývací pokoj propojený s kuchyní, kterou navrhli autoři domu. Použili kombinaci bílé barvy a nerezového plechu. Nad linkou je panoramatické okno, takže člověk, který vaří, může pozorovat dění před domem.

Podlahy a neobvykle vysoké dveře jsou z bílého jasanu, stejně jako schodiště do patra. Tam se nachází ložnice a dětský pokoj, oddělené příčkou vedoucí pod špicí střechy, a koupelna.

V bíle zařízené koupelně je šedostříbrná podlaha. „Jedná se o speciální lino zvané Altro, které se dává do autobusů a výtahů. Je protiskluzové, nejsou na něm vidět žádné nečistoty,“ vysvětluje majitelka. Altro nahradilo původní epoxidovou stěrku, která se řemeslníkům nepovedla a popraskala.

Dům už je téměř zařízený, zbývá dokoupit pár kusů nábytku a postavit plot. Manželé si dům zařizují sami, jejich přístup však vyhovuje i architektům. „Když tu byli po roce, říkali nám, že jsme to ani nezkazili, že to nemáme přeplácané. Takže jsme spokojeni a oni taky,“ uzavírá paní domu.

Názor architekta
Zdeněk Fránek - Fránek Architects

Dům považuji za normální moderní stavbu, proti které nic nenamítám. Jde o dobré řešení sedlové střechy, i když střecha vedená ze země se dělala už před deseti lety. Líbí se mi, že ten dům má okna umístěná jen dopředu a dozadu. Jeho předností tedy je, že by se dal řadit ve větším počtu vedle sebe, třeba jen s metrovou vzdáleností. S domem by se dalo ještě pracovat, vymyslet třeba různé varianty, aby si jej mohl každý klient upravit podle svých představ.

Velké okno v poschodí jsou ve skutečnosti dvě, uprostřed vede příčka mezi místnostmi. V přízemí jsou podobně propojeny úzké dveře prádelny a posuvné, vedoucí do obýváku.

Schody vedoucí do patra domu.

Obývací pokoj s jídelnou.

Červená sedací souprava dominuje obývacímu pokoji.

Podlahu v obývacím pokoji kryjí parkety ze světlého jasanu, prostoru dominuje červená sedací souprava. Jídelní stůl si chtějí majitelé časem pořídit jiný.

Koupelna obložená mozaikou.

Dětský pokoj je tradičně barevnější než jiné místnosti, barev však není nad únosnou míru. Kromě velkého okna jej osvětluje druhé, střešní.

Dům s plechovou přikrývkou

Dům s plechovou přikrývkou

Také ložnice je skromně zařízená a laděná pro změnu jemně do oranžova. V zadní části se nachází šatna s vestavěnými skříněmi.

Ložnice je sladěná do oranžové barvy.

Kuchyně měla být původně červená, ale kvůli barvě sedací soupravy obyvatelé vilky zvolili raději klidnější bílou. Z okna je dobrý výhled na dění před domem.

Podlahu v obývacím pokoji kryjí parkety ze světlého jasanu, prostoru dominuje červená sedací souprava. Jídelní stůl si chtějí majitelé časem pořídit jiný.