Na první pohled jeden stejný dům vedle druhého, na pohled druhý svým interiérem každý trochu jiný. O tom by nejlépe mohla vyprávět právě Kovaříková.
Než si vybrala ten svůj, něco se na místo svého budoucího bydliště najezdila. "Jezdila jsem sem docela často a všechno tady doslova prolezla. Každý dům měl něco do sebe, každý je řešený trochu jinak. Tenhle mi nakonec připadal nejideálnější," říká módní návrhářka.
Kovaříková miluje volné prostory
Rodinný dům ve tvaru krychle má i se zahradou 1 400 metrů čtverečních. Původně 8+1 místností ve dvou patrech se ale změnilo v 6+1. Nová majitelka má totiž raději větší prostory, a tak spojila čtyři malé pokoje ve dva velké.
V dalších dvou pokojích zrušila šatny a prostor se jí zase o něco zvětšil. Namísto nich plánuje nechat na zakázku vyrobit velkou vestavěnou skříň do předsíně.
Nemá totiž ráda moc nábytku, dává přednost jednoduše zařízeným, téměř holým místnostem. Při zemi zůstává i pokud jde o barvy, stěny u ní vždycky budou jen bílé.
A nejen to, okna budou zásadně bez záclon, opatřené jen žaluziemi, a podlahy bez koberců. "Jsem konzervativní," tvrdí o sobě. Co miluje, je funkcionalismus a ten její nový dům splňuje beze zbytku.
V přízemí to žije, je tady obývací pokoj propojený s kuchyní a rodina tu tráví obvykle nejvíc času. "Člověk tady může sedět a koukat se na televizi, odpočívat nebo něco psát a další člen rodiny třeba kouzlit v kuchyni. Je to místo, kde se všichni scházíme, po domě se totiž ještě zatím hledáme."
Dva měsíce nejsou tak dlouhá doba, stereotypy se vytvářejí. "Netušila jsem, jak hodně se člověk v baráku naběhá. Do toho někde zavřeme našeho psa Falca, většinou na zahradě. A protože není zvyklý být venku a neví, co je to za novinku a jak na sebe upozornit, sedí za balkonovými dveřmi, kouká dovnitř a čeká, až ho pustím. A já mezitím běhám po celém domě a volám: Falco, kde jsi?," vypráví s úsměvem Kovaříková.
Bez krbu ani ránu
Kuchyňskou linku, která ještě není dotažená do detailů, má vyrobenou na objednávku a dovezenou z Itálie. Masivní dřevěný kuchyňský stůl vybírala tak dlouho, až málem nebylo kam prostřít štědrovečerní večeři.
Vyhlídla si ho v Patiu, ale protože patří k lidem, kteří nakupují a zařizují pomalu a postupně a chvilku jim trvá, než se pro něco rozhodnou, dlouho kolem něj jen chodila a obhlížela ho. Nakonec ho přivezli opravdu za pět minut dvanáct, 24. prosince.
V prostorné a světlem prozářené obývací části nechybí krb. Sedací souprava sem ještě přijde jiná a obrázek na stěnu, který zatím čeká opřený na zemi o zeď, se asi nikdy nepřitluče.
Holé bílé stěny se totiž majitelce domu líbí nejvíc, a tak zřejmě zůstanou bez podobných ozdob. Různé drobnosti vystavené na kuchyňské lince jsou jen dárky od blízkých a známých, na které zrovna Kovaříková myslí. Jinak podle svých slov není příliš na podobné "výstavky".
V prvním patře má své zázemí, kterému říká trefně zašívárna. Tvoří jej místnost, k níž náleží i koupelna. Na první pohled tady zaujme červená skříň. Jak nemá návrhářka ráda nábytek, tuhle prý nemohla v obchodě, kde ji objevila, nechat.
"Je to japonská skříň a je úplně nádherná. Když už pořizuji nábytek, ráda kombinuji moderní s à la starožitným, takže tuhle skříň jsem tady musela mít."
Stejně krásný kousek je velký psací stůl. Práci si podle svých slov domů nenosí, ale před přehlídkou se tomu většinou nevyhne, a tak na něm obvykle kreslí návrhy svých modelů.
Hodilo se i křeslo od maminky, které dlouho čekalo na své místo v bytě své dárkyně. Nakonec se hodilo, a jak proti němu zpočátku protestovala, teď musí na omluvu rodičů říct, že jí ho vybrali výborně.
Je prý úžasně pohodlné. Z velkého okna je navíc krásný výhled na Prahu, kterou tak má skoro jako na dlani. Rád u něj sedí hlavně rodinný mazlíček Falco.
Ve druhém patře má království syn Max
Ve druhém patře je další koupelna, kde nechybí vedle vany sprchový kout, ale chybí ještě zrcadlo, které přijde nad umyvadlo.
Dále jsou tu dva pokoje, které zatím slouží jako hostinské a nejsou příliš zařízené, ale hlavně je tady království návrhářčina šestnáctiletého syna Maxe.
Ten měl mimochodem při výběru domu hlavní slovo. Kdyby se mu prý nelíbil, hledalo by se něco jiného. Max je ovšem s domem i se svým pokojem náramně spokojený.
K úplné spokojenosti všech ale schází ještě jedna zásadní úprava. Vstup na terasu se bude přesouvat z vedlejší části přízemního prostoru do hlavní.
Vznikne tak jednak větší terasa, jednak větší vstup do domu, který nepovede obývákem, ale kuchyní. Vedle terasy se vybuduje bazén a celá zahrada se osází vzrostlými stromy, aby do ní nebylo vidět. "Nesnáším, když je na mě ze všech stran vidět, a to zatím je. To se ale brzy změní," těší se módní návrhářka.
Taťána Kovaříková si na venkovský život teprve zvyká, stěhovala se sem totiž z centra Prahy, z Malé Strany. Se smíchem ale říká, že s prosbou o vajíčka by u sousedů asi nepochodila.
"Černošice zase takový venkov nejsou, je to město a slepice tady nechovají. Se sousedy se potkávám určitě víc než v Praze a musím říct, že jsou to většinou příjemní lidé. Na venkov si ale pořád zvykám, zažila jsem ho zatím jenom v zimě, v létě ho určitě víc ocením," uzavírá.
Líbí se vám styl bydlení Taťány Kovaříkové?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 1:00 pondělí 17. března 2008. Anketa je uzavřena.
