Ze strany výrobců to není žádný podvod, spotřeba vody se však testuje pouze na jednom programu určeném pro bavlnu a na jediné teplotě vody, a to 60 °C. Takže zatímco pět i více kilogramů bavlněného prádla vyperete v necelých 40 litrech vody, na dva kilogramy jemného prádla praného při 30 stupních spotřebujete klidně dvojnásobek.
Když se tak před dvěma lety v Německu testovalo, kolik stojí zákazníka praní, přišlo se na velmi nečekaný "koláč nákladů". Zatímco za elektrický proud zaplatí majitel za dobu životnosti pračky 12 procent z celkových nákladů na praní, za vodu 22 procent a za pořízení přístroje 28 procent, za prací prostředky 38 procent.
A to se ještě testy držely doporučených dávek od výrobců. Zkušenost je přitom taková, že lidé navyšují množství pracího prášku přibližně o třetinu. "Takže kupovat dnes pračku jen podle toho, že výrobce u ní uvádí nízkou spotřebu vody, je úplně zbytečně," tvrdí David Hladký z firmy Miele.
Vysoké teploty vám nepomohou
Mýtů o praní je však mnohem více. Zejména starší generace nedá dopustit na vyšší teploty praní, což vzniklo hlavně v době, kdy se používala mýdla, která v nižších teplotách nereagovala.
Vyšší teploty kvalitu praní nezlepší, protože základem pracích prášků i gelů jsou dnes enzymy, ale ty se v teplotách nad 60 °C neprojeví, tam fungují už jen bělidla. Vysoká teplota navíc někdy škodí i pračce. Zvyšuje se při ní usazování vodního kamene, hlavně v případě tvrdé vody.
"Teplota 60 stupňů se navíc udrží v bubnu pračky při nastavení programu na tuto teplotu pouze osm minut, takže argument, že takto dosáhneme lepšího vyprání nebo hygieny prádla není pravda, jen zaplatíme více za ohřev vody. Na ´hygienu´ jsou potřeba speciální programy," varuje David Hladký.
Podobně je tomu u praní na 95 °C, vyvářka trvá pouze osm minut… Ovšem ohřev vody se pěkně prodraží, protože při praní představuje 80 procent z celkové spotřeby elektřiny, zatímco otáčení bubnu jen 20 procent.
Podle Davida Hladkého postačí na kvalitní vyprání prádla teploty 30 a 40 °C. Pozor ovšem na volbu programu a typ pracího prostředku. V malém množství vody se vám nemusí dobře rozpustit prací prášek a na oblečení mohou zůstat bílé žmolky. Vhodnější jsou tekuté přípravky, ale i zde pozor: příliš časté používání gelů dokáže "zalepit" zásobníky.
Velké bubny omezují mačkání prádla, a tím i nutnost žehlení.
Proč velký buben
A na co si dát ještě pozor? Třeba na velikost bubnu. "Nemám rád, když výrobci praček zdůrazňují, že buben je na sedm, osm či více kilogramů prádla. Důležitý je prostor. Mezi horní hranicí prádla po vložení do bubnu a mezi horní hranou otvoru by mělo být volné místo alespoň na výšku pěsti, aby se prací přípravky dobře rozpustily a prádlo dostatečně vymáchalo," radí doktor Robert Klos z firmy Henkel.
Ve velkém bubnu se při vhodném množství prádlo navíc tolik nepomačká."Čím větší buben, tím je šetrnější k prádlu," tvrdí David Hladký. Záleží také na povrchu bubnu. Ty s velkými otvory "vytahují" při odstřeďování ven žmolky. Ale uškodit lze i bubnu, třeba když v něm budete prát věci s různými ostrými cvočky, kamínky nebo pajetkami.
"Třeba ručníky s kamínky Swarovski patří do sáčku na prádlo," doporučuje Lenka Kocourková z firmy A la maison. Prát se však podle ní takové ručníky nikdo nemusí bát. "Za rok a půl, co prodáváme ručníky Möve s tímto zdobením, jsme neměli jedinou reklamaci."
Důležitá je správná volba programu, ale také množství pracího prostředku. To ovlivňuje množství prádla, stupeň zašpinění, ale také tvrdost vody v dané lokalitě. "Nejjednodušší je zavolat si do vodárny," radí David Hladký. Pro dávkování se voda rozděluje na měkkou, střední, tvrdou a velmi tvrdou.
Velmi pečlivě je nutné dávkovat aviváž, nejméně jí patří na syntetiku, kde na 4,5 kg postačí 18 ml, na smíšené tkaniny a vlnu 24 ml a na bavlnu pak 36 ml. Pokud se dávkování přežene, nemusejí vám třeba ručníky sát. Vlákno se "obalí" aviváží a nesaje vodu.
