Pokud chce někdo návštěvě hlodavců předejít, měl by na rozhraní léta a podzimu prohlédnout sklepy a půdy, odstranit lákadla a utěsnit všechny možné přístupové cesty. Pokud se zvířata do objektu přesto dostanou a klasické metody, jako jsou pastičky, granule či otrávená pšenice, nepomohou, je třeba zavolat odborníka. Ten po telefonu moc nepomůže, proto firmy posílají na místo své pracovníky. Ti se rozhlédnou po místě, navrhnou řešení a taxu, to vše zdarma. „Pokud s tím zákazník nesouhlasí, pokusíme se najít jiné řešení nebo necháme lidi, aby si zjistili cenu jinde,“ říká René Svitavský z Hygienické správy objektů. Odborník pak prohlédne místo, zda si hlodavci nenašli novou přístupovou cestu. „Zvířata jsou naučena chodit určitou trasou, a když se například větším hlodavcům postaví do cesty ještě nezatvrdlý beton nebo slabý plech, jsou ho schopna prokousat,“ vysvětluje Ladislav Seňko ze stejnojmenné firmy. Proto se do betonu přidávají střepy skla nebo drátěné pletivo.
Někdy se stává, že majitelé objeví v domě pouze stopy po hlodavcích, ale zvířata už nenajde. Pak je účinným řešením utěsnit všechny přístupové cesty. Zavřít, případně zasklít rozbitá okna nebo zakrýt otvory ke kanalizaci. Často je nutné zazdít stoupačky, ve kterých stavebníci mohli nechat dostatek prostoru pro pohyb zvířat. Když ani tato opatření nezaberou, znamená to, že hlodavci se ve sklepě už zabydleli a na jejich hubení je třeba použít jed. Ten má formu granulí a je určen speciálně například na krysy, potkany a další druhy. Podle velikosti objektu, míry jeho zasažení a také podle druhu hlodavců stojí deratizace přibližně od 600 do 2000 korun.
Dříve se granule sypaly na papírové tácky. Tady však k nim měly snadný přístup jak děti, tak domácí zvířata, člověk do nich mohl snadno kopnout a rozsypat je po celé místnosti. Nyní se jed ukládá do speciálních plastových či papírových skleniček. Člověk se do nich jen tak nedostane, zato hlodavec tam vleze snadno.
Na trhu se objevuje poměrně velká škála jedů. Nejčastěji se používají ty, které na sebe vážou vodu, a tělo hlodavců se tím vysušuje. Druhou variantou jsou jedy, které nabourávají schopnost organismu stavět krvácení. Myš tak zemře na vnitřní vykrvácení. Záleží na velikosti zvířete a na množství jedu, které pozřel, zda zemře za jeden nebo čtyři dny.
Většina firem se na místo dostavuje zhruba týden poté, co zde umístila nástrahu. Zkontroluje stav, zjistí, zda jed účinkuje a případně odstraní mrtvá těla. Další - a většinou konečná - kontrola se koná po dalších čtrnácti dnech. To pracovníci deratizačních firem odstraní zbylý jed i uhynulá zvířata a v případě potřeby zajistí i kafilerii.
Obavy rodičů, že jed může ohrozit zdraví jejich dětí, které se mohou ke granulím dostat, odborníci nesdílejí. „Je nutné si uvědomit, že dávky jsou určené pro myši. A i ta největší z nich neváží více než zhruba čtvrt kilogramu. Tělesná váha dítěte může být až dvacetkrát větší, proto smrt v žádném případě nenastane,“ vysvětluje Ladislav Seňko. Nástraha svou chutí není atraktivní ani pro kočky, problém může být s malými psy. Nejen že jim chutná, ale pokud váží jen jeden kilogram, může ohrozit i jejich život.
Někdy se stává, že majitelé objeví v domě pouze stopy po hlodavcích, ale zvířata už nenajde. Pak je účinným řešením utěsnit všechny přístupové cesty. Zavřít, případně zasklít rozbitá okna nebo zakrýt otvory ke kanalizaci. Často je nutné zazdít stoupačky, ve kterých stavebníci mohli nechat dostatek prostoru pro pohyb zvířat. Když ani tato opatření nezaberou, znamená to, že hlodavci se ve sklepě už zabydleli a na jejich hubení je třeba použít jed. Ten má formu granulí a je určen speciálně například na krysy, potkany a další druhy. Podle velikosti objektu, míry jeho zasažení a také podle druhu hlodavců stojí deratizace přibližně od 600 do 2000 korun.
Dříve se granule sypaly na papírové tácky. Tady však k nim měly snadný přístup jak děti, tak domácí zvířata, člověk do nich mohl snadno kopnout a rozsypat je po celé místnosti. Nyní se jed ukládá do speciálních plastových či papírových skleniček. Člověk se do nich jen tak nedostane, zato hlodavec tam vleze snadno.
Na trhu se objevuje poměrně velká škála jedů. Nejčastěji se používají ty, které na sebe vážou vodu, a tělo hlodavců se tím vysušuje. Druhou variantou jsou jedy, které nabourávají schopnost organismu stavět krvácení. Myš tak zemře na vnitřní vykrvácení. Záleží na velikosti zvířete a na množství jedu, které pozřel, zda zemře za jeden nebo čtyři dny.
Většina firem se na místo dostavuje zhruba týden poté, co zde umístila nástrahu. Zkontroluje stav, zjistí, zda jed účinkuje a případně odstraní mrtvá těla. Další - a většinou konečná - kontrola se koná po dalších čtrnácti dnech. To pracovníci deratizačních firem odstraní zbylý jed i uhynulá zvířata a v případě potřeby zajistí i kafilerii.
Obavy rodičů, že jed může ohrozit zdraví jejich dětí, které se mohou ke granulím dostat, odborníci nesdílejí. „Je nutné si uvědomit, že dávky jsou určené pro myši. A i ta největší z nich neváží více než zhruba čtvrt kilogramu. Tělesná váha dítěte může být až dvacetkrát větší, proto smrt v žádném případě nenastane,“ vysvětluje Ladislav Seňko. Nástraha svou chutí není atraktivní ani pro kočky, problém může být s malými psy. Nejen že jim chutná, ale pokud váží jen jeden kilogram, může ohrozit i jejich život.
