Ustupuje se totiž od pro stého ohřívání vody jednoduchou topnou spirálou, výrobci vymýšlejí nové způsoby sušení a optimalizují mycí proces tak, aby docházelo k co nejmenší mu opotřebení nádobí. A navíc, kdy je lepší koupit vestavnou myčku a kdy "stačí" volně stojící?
Vestavba s novou kuchyní
"Vestavné přístroje jsou ideální pro toho, kdo buduje kuchyň od základů. A byla by škoda, aby linka samotná byla například ve dřevě a bílá dvířka myčky rušila celkový dojem," říká Ivan Karas z firmy BSH domácí spotřebiče. I volně stojící myčku lze totiž do linky pod pracovní desku zasunout jednoduše tak, že se odšroubuje horní deska. Bílá, hnědá či nerezová dvířka jsou však vidět. Vestavné myčky bývají o něco dražší. Například volně stojící myčka Bosch SGS 5902 stojí s daní 33 990 korun, ve vestavné verzi stojí o tři tisíce korun víc. "Výrobce sice o něco ušetří na opláštění dvířek, na druhou stranu je však myčka vybavená speciálními úchyty pro připevnění dřevěných dvířek a uchycení do linky," vysvětluje Ivan Karas. Technické parametry bývají u obou provedení stejné, obecně však platí, že pokud je myčka jakkoliv integrovaná do linky, snižuje se hlučnost mytí.
Hluk je sledovaný parametr
V poslední době se byty a domy stavějí tak, že je kuchyňská část domu spojená s obytnou. Kdo si při zapnuté myčce nechce připadat jako uprostřed vlnobití, měl by zvýšenou pozornost věnovat právě hlučnosti myčky. "Jedním z největších zdrojů hluku je v myčkách nálevka připevněná na horním košíku. Do ní stříká voda, která pak točí horním otočným ramenem a ostřikuje nádobí. Proto se u modernějších přístrojů často upouští od tohoto systému a voda se přivádí jiným způsobem, většinou ramenem ze zadní stěny myčky," popisuje problém Daniel Ivan z firmy Electrolux. Podle odborníků lze za dobrou považovat hlučnost pod 50 dB, v technické dokumentaci nebo na štítku přístroje by také mělo být uvedeno, zda je hluk měřený podle normy DIN. Pak teprve může být srovnání jednotlivých značek či typů seriózní. Na trhu jsou však i myčky, které mají hlučnost daleko menší. Například "vlajková loď" firmy AEG ÖKO-Favorit sensorlogic se pyšní hodnotou pouhých 43 dB. Za tento komfort se však zaplatí skoro 36 tisíc korun. Stejně tichou myčku nabízí i Miele.
Ekologie něco stojí
Ceny myček na trhu začínají zhruba od 14 tisíc korun. Nejlevnější typy spotřebovávají na jedno mytí v průměru kolem 18 až 20 litrů vody - o něco více v provedení o šířce 60 centimetrů, o něco méně při šířce 45 centimetrů. Nejlepší přístroje na trhu však dosahují i v širším šedesáticentimetrovém provedení výrazně nižší spotřeby vody, průměrně kolem 14 až 15 litrů. Při menším množství nádobí spotřeba ještě klesá. Od toho se odvíjí i podstatně menší spotřeba energie. Je to dáno automatickou diagnostikou, ať už se jmenuje například u firmy Bosch Aqua-sensor nebo třeba u AEG Sensorlogic. Princip zůstává podobný. Při prvním napuštění vody přístroj analyzuje stupeň znečištění nádobí a podle toho dávkuje vodu a určí optimální teplotu vody k mytí. Z toho vyplývá trend pro následujících roky, který se postupně rozšíří i do levnějších typů myček: Vložit nádobí, nasypat prášek a jediným tlačítkem bez určení způsobu mytí jen zapnout. Přístroj se pak postará o všechno ostatní a spotřebuje pouze nezbytně nutné množství vody a elektrické energie. Tyto funkce bývají navíc ještě spojené s možností oddálit mytí až o 24 hodin. Například v domácnostech, kde se používá levnější noční proud, to znamená další úspory.
Šetřit i nádobí
Nejlevnější přístroje ohřívají vodu k mytí topnou spirálou, která je volně přístupná na dně myčky. Přestože se do myčky sype sůl ke změkčení vody, bývá spirála za čas bílá od vodního kamene. Tím se zhoršuje předávání tepla vodě a zvyšuje spotřeba energie. Modernější přístroje proto ohřívají vodu průtokovým ohřívačem, do kterého jde voda z vodovodu už ošetřená a zbavená podstatné části minerálů. Při koupi nové myčky se také vyplatí ptát, jak funguje předehřev vody na oplachování umytého nádobí. Staré a levné myčky totiž pouštějí na "rozžhavené" nádobí studenou vodu přímo z vodovodu. Zvláště choulostivé a tenké sklo nemusí tento teplotní šok vydržet a může prasknout. I na talířích může být po několikaletém používání znát, že je sklovina lehce popraskaná talíře ztratí původní lesk. Moderní a luxusnější typy proto předehřívají vodu k oplachu. Siemens a Bosch například v zásobníku vody, který je umístěný ve stěně myčky, AEG postupným připouštěním a mícháním s už ohřátou vodou.
Na co se ptát při koupi myčky
* kolik litrů vody spotřebuje na jedno mytí
* zda předehřívá vodu na oplach
* jakým způsobem ohřívá vodu k mytí
* jak řeší sušení nádobí
* jaká je hlučnost
* zda má indikaci doplnění soli a leštidla
* zda má možnost oddálení mytí
* zda je možné přestavovat horní koš
* jaké jsou další možnosti variability úložného prostoru (rozkládací košíky na příbory, třetí plochý příborový koš, vyjímatelné držáky pro mytí hrnců atd.)
* jaká je ochrana proti prasknutí hadice či jinému úniku vody
Vestavba s novou kuchyní
"Vestavné přístroje jsou ideální pro toho, kdo buduje kuchyň od základů. A byla by škoda, aby linka samotná byla například ve dřevě a bílá dvířka myčky rušila celkový dojem," říká Ivan Karas z firmy BSH domácí spotřebiče. I volně stojící myčku lze totiž do linky pod pracovní desku zasunout jednoduše tak, že se odšroubuje horní deska. Bílá, hnědá či nerezová dvířka jsou však vidět. Vestavné myčky bývají o něco dražší. Například volně stojící myčka Bosch SGS 5902 stojí s daní 33 990 korun, ve vestavné verzi stojí o tři tisíce korun víc. "Výrobce sice o něco ušetří na opláštění dvířek, na druhou stranu je však myčka vybavená speciálními úchyty pro připevnění dřevěných dvířek a uchycení do linky," vysvětluje Ivan Karas. Technické parametry bývají u obou provedení stejné, obecně však platí, že pokud je myčka jakkoliv integrovaná do linky, snižuje se hlučnost mytí.
Hluk je sledovaný parametr
V poslední době se byty a domy stavějí tak, že je kuchyňská část domu spojená s obytnou. Kdo si při zapnuté myčce nechce připadat jako uprostřed vlnobití, měl by zvýšenou pozornost věnovat právě hlučnosti myčky. "Jedním z největších zdrojů hluku je v myčkách nálevka připevněná na horním košíku. Do ní stříká voda, která pak točí horním otočným ramenem a ostřikuje nádobí. Proto se u modernějších přístrojů často upouští od tohoto systému a voda se přivádí jiným způsobem, většinou ramenem ze zadní stěny myčky," popisuje problém Daniel Ivan z firmy Electrolux. Podle odborníků lze za dobrou považovat hlučnost pod 50 dB, v technické dokumentaci nebo na štítku přístroje by také mělo být uvedeno, zda je hluk měřený podle normy DIN. Pak teprve může být srovnání jednotlivých značek či typů seriózní. Na trhu jsou však i myčky, které mají hlučnost daleko menší. Například "vlajková loď" firmy AEG ÖKO-Favorit sensorlogic se pyšní hodnotou pouhých 43 dB. Za tento komfort se však zaplatí skoro 36 tisíc korun. Stejně tichou myčku nabízí i Miele.
Ekologie něco stojí
Ceny myček na trhu začínají zhruba od 14 tisíc korun. Nejlevnější typy spotřebovávají na jedno mytí v průměru kolem 18 až 20 litrů vody - o něco více v provedení o šířce 60 centimetrů, o něco méně při šířce 45 centimetrů. Nejlepší přístroje na trhu však dosahují i v širším šedesáticentimetrovém provedení výrazně nižší spotřeby vody, průměrně kolem 14 až 15 litrů. Při menším množství nádobí spotřeba ještě klesá. Od toho se odvíjí i podstatně menší spotřeba energie. Je to dáno automatickou diagnostikou, ať už se jmenuje například u firmy Bosch Aqua-sensor nebo třeba u AEG Sensorlogic. Princip zůstává podobný. Při prvním napuštění vody přístroj analyzuje stupeň znečištění nádobí a podle toho dávkuje vodu a určí optimální teplotu vody k mytí. Z toho vyplývá trend pro následujících roky, který se postupně rozšíří i do levnějších typů myček: Vložit nádobí, nasypat prášek a jediným tlačítkem bez určení způsobu mytí jen zapnout. Přístroj se pak postará o všechno ostatní a spotřebuje pouze nezbytně nutné množství vody a elektrické energie. Tyto funkce bývají navíc ještě spojené s možností oddálit mytí až o 24 hodin. Například v domácnostech, kde se používá levnější noční proud, to znamená další úspory.
Šetřit i nádobí
Nejlevnější přístroje ohřívají vodu k mytí topnou spirálou, která je volně přístupná na dně myčky. Přestože se do myčky sype sůl ke změkčení vody, bývá spirála za čas bílá od vodního kamene. Tím se zhoršuje předávání tepla vodě a zvyšuje spotřeba energie. Modernější přístroje proto ohřívají vodu průtokovým ohřívačem, do kterého jde voda z vodovodu už ošetřená a zbavená podstatné části minerálů. Při koupi nové myčky se také vyplatí ptát, jak funguje předehřev vody na oplachování umytého nádobí. Staré a levné myčky totiž pouštějí na "rozžhavené" nádobí studenou vodu přímo z vodovodu. Zvláště choulostivé a tenké sklo nemusí tento teplotní šok vydržet a může prasknout. I na talířích může být po několikaletém používání znát, že je sklovina lehce popraskaná talíře ztratí původní lesk. Moderní a luxusnější typy proto předehřívají vodu k oplachu. Siemens a Bosch například v zásobníku vody, který je umístěný ve stěně myčky, AEG postupným připouštěním a mícháním s už ohřátou vodou.
Na co se ptát při koupi myčky
* kolik litrů vody spotřebuje na jedno mytí
* zda předehřívá vodu na oplach
* jakým způsobem ohřívá vodu k mytí
* jak řeší sušení nádobí
* jaká je hlučnost
* zda má indikaci doplnění soli a leštidla
* zda má možnost oddálení mytí
* zda je možné přestavovat horní koš
* jaké jsou další možnosti variability úložného prostoru (rozkládací košíky na příbory, třetí plochý příborový koš, vyjímatelné držáky pro mytí hrnců atd.)
* jaká je ochrana proti prasknutí hadice či jinému úniku vody
 I muži mají své dny (domácích prací). |
