Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Muzeum Mercedesu: architektonická hvězda

aktualizováno 
Světová muzea mají mezi sebou novou architektonickou hvězdu. Automobilka Mercedes-Benz ji otevřela na konci května v německém Stuttgartu. Stříbrná budova připomíná mohutný píst automobilového válce.

Těžko hledat adekvátní přirovnání ke stavbě, kterou ve čtvrti Cannstatt spatříte z auta projíždějícího Stuttgartem po dálnici B 14/B 10. Těsně v její blízkosti se najednou ze zástavby vynoří hi-tech stříbrný monolit s netradičně členěnými pásovými okny.

Tento na první pohled „šišoid“ ve tvaru devítipodlažního trojúhelníku se zaoblenými rohy patří nově otevřenému muzeu MercedesBenz.

Svou originalitou se jistě zařadí mezi muzejní velikány, jako jsou Guggenheimovo muzeum v New Yorku, berlínská Národní galerie Miese van der Rohe, pařížské Centre Pompidou Renza Piana a Richarda Rogerse nebo poslední kreace Franka Gehryho, a vytvoří nový „muzejní typ“.

Architekti ještě nevědí
Stavba se zrodila v architektonické soutěži, kterou vyhrálo amsterdamské UN Studio v čele s profesorem Ben van Berkelem a Caroline Bosovou. Z Berkelových posledních prací je obdivován a často citován Erasmův most v Rotterdamu.

Muzeum bylo otevřeno v květnu, a tak k ní ještě architektonická kritika nezaujala stanovisko. První návštěvníci ji označovali například jako nové baroko, formu v pohybu, konzervu, kontejner na automobily, nádobu, loď či hybrid, tedy něco mezi klasickým muzeem a výkladní skříní na průmyslové výrobky.

Každou z asociací lze přijmout, každá má navíc skryté významy, které se k ní mohou vázat. Autorka tohoto článku ve stavbě po několikahodinové obchůzce spatřila píst válce ušlechtilého automobilu.

Šokující interiéry Venkovní pohled na stříbrné křivky stavby nenechá pozorovatele na pochybách o jejím hi-tech charakteru, jenž souzní s novým, velkoryse vytvořeným okolím. Uvnitř je budova stejně fascinující jako zvenčí.

Vstup přináší šok z „brutálního“ betonového bunkru, 42 metrů vysokého atria se třemi stříbrnými výtahy. Jejich tvar a průhledová štěrbina působí jako kapsle připravená katapultovat člověka do vesmíru. Výtah návštěvníka vynese do devátého podlaží, kde se za zvuku zaržání koně kabina otevře a vrhne člověka do „třetí dimenze“ prostoru muzea.

Po spirálovité rampě se pak prochází stodvacetiletou historií firmy a automobilu MercedesBenz se všemi dějinnými peripetiemi. Cesta je provázena fotografickými milníky světových historických událostí.

Na rampu navazují další otevřené prostory, v nichž se představují automobilové exponáty seřazené do Galerie legend a Galerie kolekcí. V muzejních částech budovy nejsou nikde uzavřené výstavní prostory, stejně jako rovné stěny. Autorem interiérů je stuttgartské studio HG Mertz.

Z ptačího pohledu
Stavba má půdorys podobný tvaru jetelového trojlístku nebo smyčkám při křížení dálnic. Uprostřed pomyslných smyček je atrium. V řezu se budova jeví jako dvě do sebe zasunuté spirály, protože galerie legend a kolekcí nejsou ve stejné úrovni, nýbrž vždy o jedno patro posunuty.

V jednotlivých „lístcích“ či „smyčkách“ jsou umístěny výškově oddělené výstavní prostory galerií legend a kolekcí. Každá z nich má rozpětí 33 metrů, přičemž zde nejsou použity nosné sloupy. Stropy jsou tu nižší, vnější zvlněná stěna je vždy prosklená a nabízí návštěvníkům úchvatný pohled na město nebo okolní kraj plný zeleně a vinic.

Muzeum je součástí komplexu
U údolí řeky Neckar vzniklo nejen nové muzeum, ale i nově koncipované Mercedes-Benz centrum navržené profesorem Christophem Kohlbeckerem. Stříbrnou budovu ve tvaru kvádru protíná v jednom rohu 27 metrů vysoký nakloněný a useknutý jehlan z hliníku a skla.

Nové muzeum je s centrem propojeno podzemními prodejními pasážemi. Na povrchu vznikla nová krajina, na níž se střídají vydlážděné plochy s ostrůvky zeleně. Je zde také amfiteátr pro 500 lidí a velké prostranství, kam se vejde kolem 30 tisíc osob.

Muzeum v číslech

Výška budovy 

Prostor interiéru 

Hmotnost budovy 

Počet trojúhelníkových oken, z nichž není
žádné identické s jiným

Délka elektrických a datových kabelů 

Počet svítidel

Celková výstavní plocha

Počet vystavených dopravních prostředků

 Celkový počet exponátů

47,5 m

210 000 m3

110 000 t

 1800


630 km

12 000

16 500 m2

160

1500

Vysoké atrium připomíná betonový bunkr

Svou originalitou se stuttgartské muzeum zařadí mezi architektonické skvosty

Prosklené stěny nabízejí výhledy do okolní krajiny

Svou originalitou se stuttgartské muzeum zařadí mezi architektonické skvosty

Autoři:


Témata: Loď


Nejčtenější

Kodaňská číslo 41: neobaroko, průčelí s věží s neorenesančním štítem a gotickou...
Noblesní Vršovice nejsou falešné Vinohrady. Čtvrť má velkoměstský šarm

Kodaňská ulice v pražských Vršovicích vytváří širokou a krásnou promenádu s velkoměstským rozletem a elegancí. Najdeme tu přepychové činžovní domy ze začátku...  celý článek

Dřevěné dubové podlahy jsou příjemné na dotek i na pohled. Konferenční stolky...
Byt v podkroví, kde nejdražším kouskem je sporák. Manžel rád vaří

Klára s manželem mají rádi město s kavárnami, divadly a místy, kam lze zajít s dětmi. Proto když se naskytla možnost koupit podkrovní byt s terasou v...  celý článek

Architektka Dagmar Štěpánová ze studia Formafatal se k proměně bytu v...
Nejlepší interiér roku 2016: loft s nábytkem navrženým na míru

Zatímco architektonických soutěží určených stavbám je celá řada, interiéry byly dosud opomíjené. Změnila to až soutěž Interiér roku, kterou pořádá Institut...  celý článek

Nejúčelnější částí domu je vnitřní nádvoříčko s dřevěnou cedrovou terasou.
Nejkrásnější řadový dům vystavěla architektka pro svou rodinu

Stará řadovka na předměstí Sydney nevypadala vůbec lákavě. Přesto ji architektka Laine Richardsonová koupila a pro svou rodinu celou přestavěla. Z nudného...  celý článek

V koupelně je vana Rosa s délkou 140 cm (Ravak) a umyvadlo ze stejné řady.
Rekonstrukce bytu, kde koupelna vystačí sotva pro jednoho

Kritickým místem při rekonstrukcích panelových bytů bývá zejména kuchyň a koupelna, jejichž rozměry neodpovídají současným standardům. To je i případ bytu,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.