Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Můj vkus? Jednoduše nevkus

  14:49aktualizováno  14:49
Fotograf JAN SAUDEK je znám nejen svými fotografiemi, ale i svou náklonností k ženám. Praze vlastní několik bytů, které využívá i jako ateliéry. Stále zatažené závěsy, neustálé přítmí doplněné jen několika rozsvícenými lampičkami, tmavě vymalované stěny - to je jeden z jeho bytů na pražském Žižkově.

Sám říká, že je obrazem naprostého nevkusu.

I když je mu v něm dobře, využívá ho spíše na práci než na bydlení.

Jan Saudek pracoval dlouhá léta v ateliéru na Žižkově. Pak ho musel opustit a rozhodoval se, co dál.

"V té době jsem si začal kupovat po Praze byty do soukromého vlastnictví, abych je nemusel už nikdy opustit. Tenhle je jeden ze tří," říká slavný fotograf, který se však v současné době více věnuje malování obrazů.

"Na fotografii jsem zanevřel. Přestal jsem v ni věřit," vysvětluje. Když tento byt koupil, nebylo v něm téměř nic. Jeho tehdejší přítelkyně a syn mu nabídli, že ho kompletně zrestaurují.

"V podlaze nechali udělat topení, do rohu krb, zařídili ho starožitným nábytkem a vybavili romantickými dekoracemi. Udělali to, jak se domnívali, podle mého vkusu.

A myslím, že se trefili. Já jsem přišel až k hotové věci a nechal to tak, jak to bylo," říká Jan Saudek.

Odsud se navrací do nedalekého paneláku, který upravoval architekt a kde je nejšťastnější. Zde také tráví nejvíce času.

Byt plný kýče
"Lidé se v tomto bytě cítí dobře, neb jsou osvobozeni od všednosti"



Temné prostory

V bytě, do kterého nás Jan Saudek pozval, pobývá tak třikrát do týdne. Tvoří ho malá kuchyňka v chodbě, sklad vína, fotokomora, místnost, která slouží jako kancelář i archiv fotografií, koupelna a hlavní pokoj, jenž vznikl spojením dvou původních místností.

STAŘIČKÁ TECHNIKA
Tímto starým fotoaparátem vznikají Saudkovy slavné fotografie

"V tomhle bytě se podle mě nedá normálně žít. Není tady žehlicí prkno, kredenc, jídelní stůl ani pračka. Proto se tady návštěvám asi tak líbí - nepřipomíná jim to jejich domácnost. Všechno je tady temné, takže každý vypadá lépe než ve skutečnosti," vysvětluje Jan Saudek.

A právě to je záměr. Vyvolat v bytě atmosféru, v níž by se lidé cítili dobře a uvolněně.

Především ženy, které jsou Saudkovou celoživotní múzou. Bez nich by prý nemohl žít ani den.

"Ženy jsou úžasné bytosti. Mám je rád, slouží mi jako inspirace a netajím se tím, že mi často dělají společnost i v mých bytech," říká.

Převládá červená a žlutá

Hned za dveřmi hlavního pokoje je prostorné lůžko obklopené závěsy. Namísto stroze vyrovnaných pokrývek je stále rozestlané, se spoustou barevných přehozů a polštářků. Barev je v tomhle pokoji opravdu dostatek. Převládá červená a zlatožlutá. "Jsou to barvy života. Já osobně mám raději modrou, ale kdybych v téhle barvě vybavil celý byt, působil by příliš studeně. A to nechci," vysvětluje fotograf.

Naproti stolu je stará kožená sedačka s konferenčním stolkem. Nalevo od ní stojí bytelná prosklená skříň s umyvadlem uprostřed. "Tu mi sem nechal dát syn, protože zná mou úchylku na vodu.

Musím ji mít v každé místnosti, jinak se necítím dobře. Tohle umyvadlo jsem ale ještě nikdy nepoužil," přiznává se. Druhou část pokoje Jan Saudek využívá pro fotografování.

V rohu se tyčí krb, kde často zatápí. Všude se válí spousta rekvizit. Zeď je namalovaná okrově hnědou barvou, před ní visí ze stropu profesionální světla. Obě okna v pokoji jsou nastálo zatemnělá. "Tenhle byt funguje jako vylhaný svět, po kterém zřejmě podvědomě touží mnozí z nás. Je to svět, ve kterém není realita, jako je utírání prachu nebo přezouvání.

Lidé se tu cítí dobře, neb jsou osvobozeni od všednosti. Nic nesvádí k neustálému uklízení tak jako světlé čisté koberce v bytech slušných lidí. Na těch mých perských s jemnými orientálními vzory nějaké to smítko není vidět," říká s úsměvem.

Zastánce nevkusu a kýče

Jan Saudek používá ke své práci starý fotoaparát. Jeho fotokomora by nestačila ani nejskromnějšímu amatérovi. "Ale já se chci tímhle způsobem realizovat. Chci dát svými fotografiemi určité poselství, ne se blýskat nejdražší technikou, i když ji samozřejmě vlastním."

Všechny své byty má vybavené v podobném stylu jako tento. Na stěnách i na zemi jsou staré perské koberce, v prostoru starší nábytek a spousta doplňků. "Ve sterilním prostředí moderních interiérů se necítím dobře. Jsem zastáncem nevkusu a kýče," říká Saudek.

Domy na venkově

Jan Saudek je ryze městský člověk, který by Prahu neopustil. Přesto si před deseti lety postavil dům na venkově. "Udělal jsem to, protože jsem věřil, že v něm budu moci normálně žít. Ale nejde to. Dovedu tam přespat, ale vracet se tam pravidelně nedokážu," tvrdí.

Přesto staví druhý dům v Prokopském údolí v Praze 5. Jde spíše o rozumné uložení peněz. A taky prý trochu z dlouhé chvíle, aby se něco dělo. Jan Saudek přiznává, že posledních deset let si může v podstatě dělat, co chce. "Myslím si, že mám všechny důvody k tomu být šťasten. Ale samozřejmě nejsem," říká s nadsázkou. "Přesto žiji nádherný a záviděníhodný život."

Koupelna Jana Saudka.

Koupelna Jana Saudka.

MÁM RÁD KÝČ Jan Saudek hovoří o svém bytě jako o největším kýči plném nesmyslných dekorací

VLASTNÍ OBRAZY Stěnu pokoje zdobí umělcův vlastní obraz s názvem Incest

MALUJE VÍCE, NEŽ FOTÍ Vlastnoručně malované obrazy má známý fotograf pověšené po celém bytě - i v chodbě.

JEDNODUCHÁ KUCHYNĚ Jan Saudek si na vaření nepotrpí. Jeho kuchyně je zařízená obyčejně a jednoduše.

ROZESTLANÉ LŮŽKO Roh pokoje zabírá velké lůžko, věčně rozestlané a s mnoha barevnými přehozy a polštářky. Plyšového tygra dostal darem od přítelkyně.

TEMNÉ ZDI ATELIÉRU Část hlavního pokoje, která slouží i jako ateliér, je vymalovaná okrově hnědou barvou. Kolem krbu, ve kterém Saudek především kvůli atmosféře často zatápí, je rozprostřena řada rekvizit.

Autoři:




Nejčtenější

Pohled na částečně rozebraný dům. Postup odstraňování konstrukcí je náročný...
Bourat, nebo rekonstruovat. Co dělat, když si koupím starý rodinný dům

Všechny příběhy majitelů starých nemovitostí mají stejný začátek. Při nákupu rodinného domu se museli rozhodnout rychle. A to bez ohledu na to, zda jej budou...  celý článek

Ložnice babičky pořádně prokoukla, nechybí zde ani ušák na čtení.
Jak se staví sen: vnučka dostala konečně stůl, babička novou kuchyň

Dvanáctiletá Aneta nemá život jednoduchý. Matka ji opustila ve dvou letech a odjela do ciziny, po narození se u děvčátka objevila sepse a postihla klouby....  celý článek

Nejznámější zakázku získal Pei v letech 1983 - 1989, rozšíření a modernizaci...
Geniální architekt Pei. Autor pařížské pyramidy slaví 100. narozeniny

Americký architekt čínského původu Ieoh Ming Pei oslavil 26. dubna 100. narozeniny. Pei patří mezi přední osobnosti svého oboru. V roce 1983 dostal Pritzkerovu...  celý článek

Rekonstrukce bytu v panelovém domě láká k mnoha změnám, vždy je však nutné...
Chtějí vybourat všechny příčky v bytě. Záleží však na statikovi

Mladý pár si koupil byt 3+1 v panelovém domě a chtěl by jej radikálně změnit, protože počítá s dětmi a současný stav nepovažuje za vhodný. Manželé jsou ochotni...  celý článek

Dalším výrazným prvkem interiéru jsou světla z hrnků, vytvořená na zakázku...
Dřív potraviny, dnes čokolatérie. Vokovický podnik má osvětlení z hrnků

Pražské Vokovice získaly novou čokolatérii. Proměny původních potravin na podnik s čokoládou se ujal architekt Jan Bek. Nejvýraznějším prvkem jsou dvě výlohy s...  celý článek

Další z rubriky

Hledaly jsme ubytování ve čtvrti Hales Place, která je díky nízkým cenám mezi...
Češka: V anglickém domě hrůzy jsem za pokoj platila 13 tisíc měsíčně

Před lety jsem odjela do anglického města Canterbury, kde jsem studovala na Univerzitě v Kentu. Hledání vhodného ubytování bylo náročné, ale nakonec jsem našla...  celý článek

Ze sítě si mohou majitelé nerušeně užívat klidného výhledu z okna.
Mají dům podle svých představ. Dveře za sebou nezavírají ani na WC

Architekti a životní partneři Gwendolyn Huismanová a Marijn Boterman si postavili dům v Rotterdamu v průjezdu mezi domy. Jejich nový extravagantní domov ve...  celý článek

Rozlehlé měšťanské byty v Nuslích téměř nejsou, tady se stavělo malometrážně a...
Chvalozpěv na Nusle. Rázovitá pražská čtvrť se rychle mění k lepšímu

Na směrovku Nusle někdo nasprejoval písmeno H. Z Nuslí Hnusle. I místní jim tak někdy říkají. Ulice jsou mnohde špinavé, rozbité a v létě zarůstají plevelem. A...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.