Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mrakodrap: případ pro psychiatra?

  15:47aktualizováno  15:47
Tento článek čtěte co nejrychleji. Je totiž o nejvyšších mrakodrapech světa. Kdybyste si dávali načas, mohlo by se taky stát, že rekordy už nebudou platit, protože se rychle mění. Mrakodrapy jsou stále vyšší a vyšší - a to přesto, že jejich prodlužování nemá smysl.

Nejstarší mrakodrap byl taky nejmenší. Měl ubohých deset pater. Omluvou mu budiž, že se psal rok 1885. Teď, v roce 2003, se dostavuje mrakodrap, který bude bude mít 101 pater a bude vysoký půl kilometru a osm metrů. Stavějí ho na Tchaj-wanu. Proč zrovna tam? Protože v Číně, což je vlastně jen přes vodu, už hodně vysoké mrakodrapy mají. Obě země spolu soupeří, a tak Tchaj-wan musel vynést vysokou kartu.

Jenže Čína už vyhodila ještě vyšší. Staví budovu, která tu tchajwanskou předčí. Ale má stejně smůlu. Amerika, matka mrakodrapů, chce zpátky své prvenství, o něž přišla, když Malajsie vztyčila v polovině devadesátých let svá dvojčata Petronas. Mrakodrap, jenž vyroste v New Yorku na místě nešťastného Světového obchodního centra, bude měřit kolem 540 metrů. Ale Japonci už dlouho plánují stavbu věže, která bude mít rovný kilometr...

Čím vyšší, tím lepší
Dobyvatelé hradů, králové paláce, milionáři a nadnárodní korporace si postavili mrakodrapy. Teď si je pro svou pýchu stavějí dokonce státy jako novodobé katedrály bohatství a moci. Estéti brblají, že jsou ošklivé. Možná. Ale důležité je, že jsou opravdu velké. Pouze výška hraje roli. Její prestižní hodnota je taková, že mnohé budovy jsou vyšší, než je finančně únosné.

Mrakodrap nemá jiný smysl než svoji výšku. "Je za tím samozřejmě lidská pýcha a prvek soutěžení mezi jedinci, lidmi a státy," říká psycholog Slavomil Hubálek o důvodech, jež ženou mrakodrapy stále výš. "Je to hezky vystiženo už v jejich názvu - drápat se do mraků."

Mrakodrapy však původně vznikaly z ekonomických důvodů. Později už je zvedalo k nebi vzpínající se lidské ego. Zpočátku bylo totiž výnosné vztyčit na malé parcele budovu s mnoha kancelářemi.

Ale například krásný mrakodrap Chrysler Building měl dlouhé roky celá prázdná patra a totéž potkalo i symbol výškových budov, Empire State Building. Nedávno ho Donald Trump prodal za ubohých 57 milionů dolarů. Třeba proto, že pro něj ztratil význam. Trump chtěl totiž stavět nejvyšší mrakodrap světa. To si ale rozmyslel po 11. září 2001.

"Mrakodrapy stavíme čistě pro prestiž," suše napsal uznávaný architektonický kritik David Gelernter. Málokdo mu odporuje. "Kdyby rozhodující byla jen cena parcel, proč by je tedy stavěli v Číně?" podotkl americký architekt Phillip Johnson, který vyprojektoval postmoderní newyorský mrakodrap firmy AT&T, což je jeden z mála mrakodrapů považovaných za krásné.

Supervysoké stavby nevznikají kvůli tomu, že by byly praktické či výnosné. Většinou se zvedají k obloze jako protažení lidského ega (nebo, pokud vyznáváte jinou psychologickou školu, jako protažení jiného prominentního lidského orgánu). S freudovskou interpretací souhlasí s úsměvem i Slavomil Hubálek: "Je to jistě vztyčení politického a mocenského symbolu, tedy co největšího. Je to problematika, která každému muži něco říká." Tedy i Donaldu Trumpovi. "Je krásné, když nejvyšší mrakodrap nese vaše jméno," řekl před lety.

Když si v roce 1916 nechal magnát Woolworth postavit svůj vlastní mrakodrap, chtěl "velikou a neotřesitelnou věž, jako je moje obchodní impérium". Můj mrakodrap, to jsem já... Ale považovat mrakodrapy jen za jakýsi vztyčený falus by bylo zjednodušující až k nepravdě. Byla by to urážka tvůrců, investorů i člověka, který před nimi stojí jako mravenec a může si vykroutit hlavu, jak hledí k vrcholu.

S touhou hnát mrakodrapy stále výš je to mnohem složitější. Tady je nápověda: Versailles či Tádž Mahál jsou mnohem krásnější než Empire State Building, ale nikdy před nimi nezažijeme takový pocit majestátní úcty a tísně. Ve hře je totiž ego ještě jiného druhu. Mrakodrapy jsou víc než jen vysoké budovy. Jsou to symboly síly, prosperity a také lidské troufalosti - vzdorují přitažlivosti, která nás svazuje se zemí.

Je v naší přirozenosti, že Versailles nás nefascinuje tolik jako pohled vzhůru. "Od chvíle, kdy člověk vztyčil první totem, můžeme vysledovat posedlost vertikalitou, tedy touhou stoupat výš," říká psycholog Hubálek. "Proto lidstvo stavělo pyramidy a katedrály." Lidé si v mrakodrapech stavěli ikony svého úspěchu. Nejenže vyrostl mrakodrap automobilky (Chrysler) či pojišťovny (Metropolitan Building), železnice (New York Central Building), vznikl i mrakodrap mediálního impéria (Chicago Tribune Building), a dokonce i firmy na šicí stroje (Singer Building).

Podívejte se na siluety nejvyšších budov světa.

To bylo ještě ve zlaté éře mrakodrapů. Naše doba jde dál. Zatímco pyramidy v Gíze měly zvěčnit faraony a Eiffelova věž byla pomníkem oceli, nový čínský mrakodrap Žin Mao byl postaven jako památník faktu, že komunistická země může soutěžit na globální úrovni a navíc může hodit rukavici kapitalismu v disciplíně, která byla vždy symbolem jeho úspěchu. Objevily se i názory, že stavba dvojčat malajsijské ropné společnosti Petronas v Kuala Lumpuru, která byla od poloviny devadesátých let nejvyššími mrakodrapy světa, má vyjádřit ambici islámu vstoupit na celosvětovou scénu.

Podle psychologů je závod o nejvyšší mrakodrap projevem dospívání, který se navenek projevuje pubertální touhou ukázat svou sílu, schopnosti a sebedůvěru. To by vysvětlovalo, proč Evropa nemá touhu stavět vysoko; Evropané si to odbyli v době staveb katedrál.

Každý mrakodrap nakonec prohraje
Svět mrakodrapů je krutý. Když budova není nejvyšší, nepřitáhne moc pozornosti. Každý mrakodrap, který je dbalý své pověsti, by chtěl být nejvyšší, třeba jen na měsíc. Vymýšlely se kvůli tomu rafinované triky a vedly spory. Všichni známe krásnou špici newyorského mrakodrapu Chrysler. Tato budova měla být nejvyšší, ale během stavby ji o pár metrů předstihl jiný mrakodrap. A tak architekt van Alen vymyslel špici, kterou sestavil a ukryl uvnitř budovy. Pak, když byla konkurence hotova, otevřel střechu a špici vysunul. Chrysler byl najednou nejvyšší.

Kvůli špici se přely i věže Petronas s chicagským mrakodrapem Sears, který byl do té doby nejvyšším mrakodrapem světa. Searsu se nepočítaly mohutné antény na střeše, kdežto asijské stavbě její špice ano (přestože jinak je Sears vyšší). Rozhodnout ve prospěch Petronasu musela až komise... Vtip je v tom, že tyto lsti i spory byly zbytečné, protože všechny mrakodrapy stejně nakonec našly svého přemožitele.

Má to vůbec smysl stavět je tak vysoko? Nemá, ale nelze jinak. Roli hraje psychologie. Když teroristé zničili newyorská dvojčata, vybraná zřejmě právě jako symbol moci a hrdosti Ameriky, mnozí předpokládali, že mrakodrapy už nikdy neporostou do závratné výše. Ale už pár dní poté se na jedné z pamětních zdí s nápisy a vzkazy v New Yorku objevil česky podepsaný vzkaz v angličtině: Nedejte se! Postavte je znovu a ještě vyšší! Totéž si mysleli i mnozí jiní lidé.

Dnes už je jasné, že na místě zkázy nešťastných newyorských dvojčat nevyroste decentní pomník, ale nejvyšší mrakodrap světa. Bude za tím i velká ironie: vůdce atentátníků Muhammad Atta prý nenáviděl výškové stavby v rodném Egyptě, viděl v nich podléhání západnímu vlivu. Řekněte sami: není to dobré zadostiučinění postavit nejvyšší mrakodrap světa přímo na hrobě muže, který mrakodrapy nenáviděl, a proto je ničil?

Kdo drží rekord?

Kdybychom měli věřit všem oznámeným plánům, byl by dnes les nejvyšších mrakodrapů mnohem hustší a ty nejvyšší by měly už čtyři kilometry. Občas je tedy obtížné zorientovat se v tom, kde právě roste nejvyšší mrakodrap světa. Některé se ani nedostanou z projekčních kanceláří, jiné - jako třeba čínské mrakodrapy v Šanghaji - pozastaví ekonomická krize, dalším sníží výšku investoři (Donald Trump se po 11. září rozhodl, že nepostaví nejvyšší mrakodrap světa), další - jako třeba mrakodrap Grollo - byly ještě před stavbou přestěhovány na jiný kontinent. Mezi mrakodrapy je prostě zmatek. Navíc údaje o výšce se často liší, proto i tyto je třeba brát s rezervou. Takže, co víme....

Nejvyšší světa je čerstvě mrakodrap Taipei 101, první budova, která přesáhla magickou hranici půl kilometru. Měří 508 metrů. Ale pro statistiky má jednu chybičku, bude dokončen až příští rok. Nedá se tedy říct, že už je úplně v čele. Proto nejvyššími dokončenými mrakodrapy jsou zatím "o prsa" malajsijská dvojčata Petronas Towers s výškou 452 metrů. Vyhrála proto, že jim komise uznala jejich špičku, přestože střechu má výš někdejší rekordman z Chicaga, Sears Tower, který byl odsunut na druhé místo jen proto, že jemu anténu nezapočítali.

V Dubaji se chystá stavba mrakodrapu Grollo vysokého 520 metrů. A v New Yorku vyroste na místě zničených "dvojčat" mrakodrap vysoký dokonce 542 metrů. Pro srovnání: dvojčata World Trade Center, která se zdála nebetyčně vysoká, měřila "jen" 417 metrů. Mimochodem, Donald Trump už málem zahajoval stavbu mrakodrapu vysokého 546 metrů a v Soulu chtějí dokončit roku 2008 mrakodrap vysoký 580 metrů.


Jsou mrakodrapy šumné? (rozhovor s Davidem Vávrou)

Kdo sledoval televizní pořad Šumná města, tak už ví, co si herec a architekt David Vávra myslí o architektuře českých měst. Ale co si myslí o mrakodrapech? A co o tak kacířské představě, jako jsou mrakodrapy v Praze?

Říká se, že někteří architekti považují mrakodrapy za vulgární a přízemní. Co o nich soudíte vy?
Mně se líbí. A nejvíc ty starší, z prvopočátků éry výškových budov. U těch z konce dvacátého století už závisí na tom, kdo je projektoval. Na řadě z nich je vidět ekonomický kalkul a na řadě z nich jsou patrné impotentní tvary. Ale neznám nikoho, kdo by nad mrakodrapy obecně ohrnoval nos.

Jaký mrakodrap oceňujete nejvíc?
Asi newyorský Chrysler. Určitě bych ho jako jediný zařadil bez rozmýšlení mezi pět nejhezčích.

Co myslíte, mohly by být mrakodrapy v Praze?
V našich úzkých mantinelech je to diskutabilní věc. Struktura Prahy je jiná než struktura měst, kde se nejvíc stavějí výškové budovy. Zachovala se nám v podobě středověko-barokního města. A v takovém prostředí mohou novodobé dominanty působit rušivě. Pravda však také je, že když už tam přibudou, město i oči si na ně zvyknou.

Proč vůbec mrakodrapy lidi tak vzrušují?
Jsou fascinováni věžemi, které překonávají jejich měřítka. Taky se v nich překonává člověk sám. A navíc - dobře se v nich žije a pracuje.

A proč mrakodrapy stavíme?
Člověk má tendenci modlit se k Bohu. Ale první mrakodrapy vznikly přece hlavně kvůli nedostatku místa. Později hrála roli touha stavět co nejvýše.

Nejvyšší mrakodrap světa stojí v tchajwanské metropoli Tchaj-pej. Budova o 101 podlaží měří 508 metrů. (17. října 2003)

Autoři: ,




Nejčtenější

1
Věčně opilý soused je vulgární a vše mu vadí. Z bytu se mu line zápach

Bydlím v brněnském činžáku, do kterého se před rokem nastěhoval starší soused, který chodí domů opilý, je vulgární a vadí mu vše, co je umístěné na společné...  celý článek

Hotel Sook Station je otevřený od začátku léta. Noc za mřížemi vyjde pro...
Úzké cely, kovové mříže a palandy. Thajsko láká na zážitky z vězení

Tematický hostel Sook Station nabízí klientům pobyt ve vězení. Netradiční ubytování v thajském Bangkoku je vybavené úzkými celami, kovovými mřížemi a...  celý článek

Hned za vstupem je po pravé straně kuchyňská linka, vlevo šatní skříň, které...
Jak se žije v miniaturním bytě o velikosti vagonového kupé

Zařídit byt s plochou 16 metrů čtverečních pro dvě dospělé osoby byl doslova nadlidský úkol. Architekti se však tohoto úkolu zhostili se ctí.  celý článek

Firma vlastní dům od roku 1994. Náklady na projekt dosahují podle společnosti...
Hotovo, parcela je volná. Z domu na Václavském náměstí nic nezůstalo

Na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice v Praze už skončila demolice nadzemní části rohového domu č. 47. Parcela se připravuje k stavbě skleněného...  celý článek

V obýváku zůstala zachovaná parketová podlaha, stačilo ji jen přebrousit a...
Byt pro rodiče, kterým se odstěhovaly děti: konečně mají pohodlí

Když se z bytu odstěhují dospělé děti, řada lidí se rozhodne pro totální rekonstrukci. Není divu, konečně si mohou dopřát bydlení pouze pro sebe, podle svých...  celý článek

Další z rubriky

1
Příliš drahý flek. Koupili si byt v novostavbě se střechou jako cedník

Jitka s Adamem si pořídili byt v rok staré novostavbě v pražských Vysočanech. Nastěhovali se do bytu v posledním poschodí a užívali si nové bydlení. Klid však...  celý článek

Nové sídlo společnosti se sběrným dvorem bude mít podobu spirály s vyhlídkou do...
I sběrný dvůr může vypadat jako kultivovaná stavba a pomoci vychovávat

Češi patří v Evropě k těm nejlepším, tedy pokud jde o recyklování odpadů. Dokonce se zajímají i o výchovu. Třeba v Hranicích na Moravě vyroste nový areál...  celý článek

Jezírko z bývalé nádrže tvoří dominantu zahrady.
Rekonstrukce starého stavení je naplněním snu a píle majitelky

Údolí Podolánek na okraji Beskyd patří k místům, které si nelze nezamilovat. A když se zde ještě designérka Daniela Hradilová potkala s bílým stavením z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.