Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mladík z Havířova dobyl Vietnam. Šílené pracovní tempo ho nezlomilo

  1:00aktualizováno  1:00
"Stavby zajímavých realizací dotujeme ze svého, proslaví nás totiž po světě," říká mladý architekt Marek Obtulovič, který pracuje ve slavném vietnamském ateliéru Vo Trong Nghia. Kancelář, která zaslouženě sbírá světová ocenění, se proslavila konstrukcemi z typicky asijského materiálu: bambusu.

Havířovský rodák Marek Obtulovič pracuje ve vietnamském architektonickém studiu Vo Trong Nghia. | foto: Vo Trong Nghia Architects a Hiroyuki Oki

Jak se mladý architekt, student z Brna, dostane do vietnamské architektonické kanceláře se světovým renomé?
Trochu souhrou osudu. Nejenže mám rád cestování a jihovýchodní Asii, ale má přítelkyně, také architektka, je původem z Vietnamu. Pracovali jsme v evropských ateliérech, byli jsem na stáži ve Skotsku a v Bruselu. Chtěli jsme ale získat další, novou a jinou zkušenost. Rozhodovali jsme se mezi Vietnamem a Singapurem. Zvolili jsme pro nás jednodušší variantu, Vietnam. Přítelkyně zde má část rodiny. Roli hrálo i to, že Vietnam má levnější životní náklady a navíc pro nás Evropany je stále exotičtější destinací. Ve studiu nás přijali díky tomu, že máme úplně jiný pohled na věc, cení si našeho samostatného konceptuálního navrhování.

Český architekt ve Vietnamu

Jak vypadá práce architekta ve vietnamském architektonickém ateliéru? Na rozdíl od Evropy jsme si museli zvyknout na neskutečné pracovní tempo. Pracuje se velmi intenzivně celý den nejen od pondělí do pátku, ale i o sobotách. V ateliéru také panuje velmi pevná hierarchie, kterou u nás neznáme. Zaměstnanci mají k šéfům a k vedení obrovskou pokoru a úctu. Také je to tím, že náš hlavní šéf Vo Trong Nghia žil a pracoval deset let v Japonsku a další tři partneři kanceláře jsou Japonci. Náš ateliér je výjimečný tím, že je vskutku mezinárodní, kolegové jsou z celého světa. Komunikujeme ve třech jazycích, v angličtině, vietnamštině a japonštině.

Na jakých projektech studia Vo Trong Nghia pracujete?
Nejvíc svého času momentálně věnuji přípravě vietnamského pavilonu na výstavu Expo, která se bude konat příští rok v Miláně. Učím se vyjednávat se zadavateli, tedy vietnamskou vládou. Jednoduchý evropský způsob komunikace tady prostě nefunguje. Dalším velkým projektem je kaple, kterou stavíme pro významného čínského klienta. Její konstrukce je z bambusu, materiálu, který naše studio proslavil. Také řeším podobu baru na střeše jednoho z nejluxusnějších hanojských hotelů. Od této realizace si slibujeme velkou reklamu pro naši kancelář, protože je přímo v turistickém centru města. Mimo tohle všechno se celý náš ateliér intenzivně soustředí na vypsanou soutěž na Guggenheimovo muzeum v Helsinkách. Je toho víc než dost.

Jste slavné studio, kdo si k vám přichází navrhnout bydlení?
Téměř vždy je to poměrně movitý klient, který nemá konkrétní představu ani jasné požadavky. Ani bohatí lidé zatím nemají zkušenost s kvalitní soudobou architekturou, protože jí je ve Vietnamu stále ještě velmi málo a naši klienti jsou především z Vietnamu, i když těch zahraničních stále přibývá. Nezřídka chtějí, aby byl dům navržen v souladu s pravidly feng-šuej. My chceme tohle všechno zlomit, ukázat lidem, jak vypadají krásné stavby, vzdělávat veřejnost v architektuře.

Vo Trong Nghia Architects se proslavili především důmyslnými konstrukcemi z...

Vo Trong Nghia Architects se proslavili především důmyslnými konstrukcemi z bambusu. Pohled do kavárny Indochine Café.

Jaké jsou ve Vietnamu hlavní nešvary současné architektury?
Nejhorší jsou určitě stavby ve stylu neokolonialistické francouzské architektury, to je velký hit. Na venkově lidé staví svá malá obydlí svépomocí. Podoba městských staveb je pak hodně daná velmi úzkými parcelami, mají klidně jen dva metry. Domy jsou kvůli tomu hluboké, mají jedinou uliční fasádu. Parcely obecně tu jsou složitější, není lehké se s nimi vypořádat. Jejich velikost mě opravdu překvapila.

Na co dalšího překvapivého jste narazil?
Netušil jsem, že Vietnamci si libují v nedostatku světla. Mají ho asi příliš. Místnosti nechtějí přesvětlené, občas jsou až velmi tmavé. To je pro mě negativum, na Evropany to působí velmi depresivně. Naopak se mi ohromně líbí, s jakou lehkostí propojují hlavní obytné prostory s ulicí, vytváří to skvělé sociální vazby, nebo jak efektivně dovedou využít i vskutku malé prostory. Také si dost váží zeleně. Vědí, že může být vzácná.

S čím se vietnamští architekti potýkají?
Jako v mnoha jiných místech na světě, i tady mají lidé často pocit, že architekt je finančně nedostupná služba, že je to něco navíc, co není úplně potřeba. Přitom existuje hodně talentovaných mladých architektů, kteří umějí navrhnout doopravdy kvalitní věci za minimální rozpočet. Ale i tohle se mění, Vietnam bohatne, střední třída sílí a menší zakázky se nám čím dál častěji objevují na stole.

„Klientka pracuje pro velkou ropnou společnost a hodně cestuje po světě, je...
V Domě se zelenou fasádou o ploše 250 metrů čtverečních žijí tři generace,...

V Domě se zelenou fasádou žijí tři generace.

Mladí tvůrci sice mohou být levní, ale co studio vašeho věhlasu?
Tohle platí plošně. Architekt má většinou jen opravdu malý zisk z projektu, obzvlášť u rodinných domů. Naše firma přijímá hodně zakázek na velkorysejší stavby, navíc je realizuje naše vlastní stavební firma. Díky tomu jsme schopni ekonomicky lépe přežít. A to ani nezmiňuji, že si přímým propojením se stavebníky dokážeme perfektně korigovat kvalitu detailu realizace. Obvykle ale malé zakázky, jako jsou rodinné domy, odmítáme. Jsou to časově nejnáročnější projekty a finanční ohodnocení je minimální. Zakázku přijmeme jen tehdy, když má klient specifické požadavky a rozumíme si. Klienty si už vybíráme.

Tvoříte specifické domy, které by u nás určitě měly "oplétačky" s úředníky a s povoleními. Jak řešíte papírování?
Schvalovací procesy jsou ve Vietnamu až nevídaně rychlé, ostatně samotná stavba je ještě rychlejší. Ale papírování opravdu neřešíme. Na všem se dá vždy nějak domluvit, nebo věc "obejít".

Na co nikdy nesmíte jako vietnamský architekt v návrzích zapomenout?
Na hlavní obývací prostor s oltářem. Ten nesmí chybět nikde: ani v obchodě, hotelu nebo jiných komerčních zařízeních. Je to absolutní nutnost.

Studio Vo Trong Nghia sbírá světová ocenění

Mladou kancelář vede architekt Vo Trong Nghi, zaměstnává na padesát architektů. Studio má dva ateliéry, v Hanoji a v Ho Či Minově Městě. Proslavili se především důmyslnými konstrukcemi z tradičního vietnamského materiálu, obyčejného bambusu. Z komerčních staveb jsou známé například škola a školka ve vietnamském Dongnai nebo Indochine Café v Kontumu, z menších realizací Dům se zelenou fasádou nebo Dům pro stromy, za který získali první cenu v letošním ročníku prestižní mezinárodní soutěže AR House Awards.

Dům pro stromy má velmi netradiční kompozici.
Dům pro stromy. Z jednoho pokoje do druhého se chodí přes nezastřešené atrium.

Dům pro stromy má velmi netradiční kompozici.

Dům pro stromy

Velmi netradiční kompozici domů udává fakt, že se skládá z několika nepropojených objemů. Z jednoho pokoje do druhého se chodí přes nezastřešené atrium. Dochází tak k přirozené interakci interiéru s exteriérem a obyvatelé tráví více času venku. Na střechách jednotlivých modulů rostou stromy, které v horkých dnech vytváří příjemný stín a ochlazují prostory. Střecha také může během tropických dešťů zadržet velké množství vody, díky čemuž se nezatopí pozemek.

Betonové stěny, které jsou hlavním nosným prvkem domu, mají bambusové bednění. To vytváří neobvyklý výtvarný reliéf a navozuje útulnou atmosféru. "Nápad na podobu domu i materiálové zpracování vzešel od nás a klient ho plně akceptoval," říká Marek Obtulovič.

"Rozpočet na dům s plochou 226 metrů čtverečních byl 155 tisíc dolarů, což je na běžný dům ve Vietnamu poměrně velkorysá částka, ale přesto musela naše firma projekt hodně dotovat. Vnímáme to ale jako reklamu a vyplatilo se, dům v Ho Či Minově Městě sbírá světové ceny."

Dům se zelenou fasádou. Důmyslný závlahový systém přispívá k absolutnímu...

Dům se zelenou fasádou. Důmyslný závlahový systém přispívá k absolutnímu komfortu.

Prostor schodiště v Domě se zelenou fasádou.

Prostor schodiště v Domě se zelenou fasádou.

Dům se zelenou fasádou

"Ani tento slavný projekt nebyl na výdělek," potvrzuje Obtulovič. Jednu z prvních zakázek, která ateliéru zajistila renomé, postavil Vo Trong Nghi v Ho Či Minově Městě pro rodinu své dobré kamarádky. Z finančního hlediska byla ztrátová, benefitem pro studio bylo, že mohli navrhnout a realizovat cokoliv, co si přáli. V domě o ploše 250 metrů čtverečních žijí tři generace, majitelka s partnerem a synem, zároveň s nimi bydlí i její matka.

"Klientka pracuje pro velkou ropnou společnost a hodně cestuje po světě, je vzdělaná a má přehled o kvalitní architektuře a designu. Náš návrh ji nadchnul, zadala jen počet pokojů v domě a jeho základní funkce, zbytek byl na nás. Navrhli jsme i interiéry a zařízení," doplňuje mladý architekt. Stínění domu zajišťuje fasáda z květináčů plných zeleně. Díky ní v domě vládne dokonale osvěžující příjemná atmosféra a důmyslný závlahový systém přispívá k absolutnímu komfortu.

Autor: pro iDNES.cz




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.