Střechy a kulatá okénka navozují dojem lodní nástavby

Střechy a kulatá okénka navozují dojem lodní nástavby | foto: Aleš Presler

Místo u Sázavy si zamilovali tak, že si na zahradě postavili dům i hrobku

  • 31
Vodáci si mohutně vypadající stavbu v těsné blízkosti Sázavy často pletou s penzionem. Udržovaný břeh pokládají za místo ke stanování. Je to ale rodinný dům, který si tu rodina postavila místo dvou montovaných chatek.

Na pozemku u Sázavy se rodina rekreovala téměř padesát let. "Pozemek zakoupil dědeček po druhé světové válce. Tehdy tu bylo jakési betonové plato a na něm dřevěná stavba, která sloužila německým vojákům jako kantýna," popisuje historii pozemku vnuk Jindřich.

Dědeček místo kantýny postavil dvě montované chaty z překližky, vyplňované zdravotně závadnou struskou (což tehdy nikdo netušil), o rozměrech 6 x 6 metrů.

Chatky nahradil neobvyklý dům ve tvaru lodi, který však musel splnit požadavky na stavby v záplavové oblasti. Rodiče tu totiž žijí už trvale.

Ze strany odvrácené od řeky působí dům pouze jako malý přízemní domek

Ze strany odvrácené od řeky působí dům pouze jako malý přízemní domek

Návrhy domu si kreslil od osmnácti

"Od osmnácti let jsem si maloval plánky a obrázky, jak by měl náš dům vypadat, aby se zde dalo žít kulturněji a abychom se do něj všichni vešli," vzpomíná dnes dvaačtyřicetiletý Jindřich.

Návrhů během let vytvořil desítky, s žádným však nebyl spokojený. Zásadní rozhodnutí přinesl rok 2006, kdy se Sázava nebývale rozvodnila a podemlela břehy. Přestavbu už nebylo možné odkládat.

Jindřich se domluvil s architektem Petrem Růžičkou z nedalekých Chocerad. Společně vytvořili vizuální podobu nového domu, kterou pak architekt přenesl do podrobných plánů.

Záplavová oblast si ve stavebním režimu vynutila vysokou kamennou podezdívku

Záplavová oblast si ve stavebním režimu vynutila vysokou kamennou podezdívku

"Samozřejmě jsem mohl jít cestou nejmenšího odporu a koupit za dvacet tisíc plány některého z typizovaných domů, které jsou k vidění v nabídkách specializovaných firem a najdete jich po celé republice stovky," přiznává Jindřich.

"Jenže my jsme na krásném místě nad řekou, které je určitým způsobem dominantním. Tahle krajina si nezaslouží, abych ji hyzdil tuctovou stavbou. Proto jsme se s architektem Růžičkou snažili, aby náš projekt s okolím souzněl."

Dům do záplavového pásma

Ne vše se mohlo realizovat podle původních záměrů. Pozemek je totiž v záplavovém pásmu. Proto je třeba kamenná podezdívka mnohem vyšší, než si majitelé představovali, přesto se však podařilo zachovat původní ideu.

Novostavba tak z pohledu od řeky navozuje dojem plující lodi. Díky podezdívce působí mohutným dojmem, z opačné strany je však dům nízký a zdá se i mnohem menší. Polokruhová střecha, rozdělená na tři nestejně vysoké části, má zároveň navazovat na charakter zdejší kopcovité krajiny.

Pohled na dům přes řeku Sázavu

Pohled na dům přes řeku Sázavu

Z pohledu od řeky se dům jeví jako třípodlažní, k vlastnímu bydlení jsou ale určena pouze horní dvě poschodí.

Díky záplavovému území a svažité poloze slouží totiž celá spodní část domu jen jako dílna a garáž, do níž se pohodlně vejdou tři vozidla.

Hlavní vstup je na straně odvrácené od Sázavy, odkud je stavba vlastně jednopatrová. V přízemí najdete velký obývací pokoj oddělený od rozlehlé kuchyně stěnou zasahující do poloviny prostoru, samostatné WC a koupelnu s vanou a sprchovým koutem.

Po úsporně řešeném schodišti se dostanete do patra, kde tvoří výzdobu stěn preparované rybí trofeje, připomínající rybářské rodinné tradice.

V patře jsou pak dva protilehlé pokoje ve tvaru velkého L, Jindřichův je vlastně ložnicí i pracovnou zároveň.

I uvnitř se objevují "říční" dekorace

I uvnitř se objevují "říční" dekorace

Topení vyřešili majitelé pomocí kombinace krbu na pevné palivo s elektrickým kotlem, obojí napojené na ústřední vytápění. Krb má tepelné čidlo, které při poklesu teploty na určitý stupeň automaticky přepne na elektřinu. Tak odpadá nutnost přikládání dřeva v pozdních nočních hodinách.

Díky několika tepelným okruhům lze dům temperovat jen tam, kde je momentálně potřeba, protože například v zimě se horní poschodí obývá jen minimálně.

Místo, kde chtějí zůstat

"Stavbu jsem si naplánoval s pětiletým rozvrhem. První rok jsem vyřizoval veškerá stavební povolení, další vybíral stavební materiál a tak dále, nejdůležitější však byly finance. Podařilo se, dům jsem nakonec zkolaudoval necelých čtrnáct dnů před vypršením stavebního povolení, které jsem měl právě na pět let," upřesňuje Jindřich.

Vnitřní vybavení ho tolik netrápilo: "Nepatřím k těm, kteří si projektují dům a už dopředu vědí, jaký v něm bude nábytek, tyhle věci jsem řešil až takříkajíc za pochodu. Dodnes není vnitřek úplně hotov, až na můj pokoj s pracovnou a kuchyni. Další nábytek mám teprve objednaný."

Sázava bývá občas hodně špinavá, proto přijde bazén s čistou vodou vhod

Sázava bývá občas hodně špinavá, proto přijde bazén s čistou vodou vhod.

Nejdůležitější je to, že rodina má při špatném počasí kde být a nechybí ani teplá voda. "Pamatuji si dobu, kdy jsme tady neměli ani elektřinu, ale také se to dalo vydržet," vzpomíná Jindřich.

Nový dům má i jednu velkou zvláštnost. Na zahradě se kromě bazénu našlo i místo pro zatím prázdnou rodinnou hrobku.

"Vznikla na přání rodičů, kteří si své místo v Posázaví zamilovali natolik, že zde chtějí být i pochováni. Možná je to trochu morbidní, ale i já, až přijde můj čas, bych zde chtěl jednou spočinout. Místa je tu dost pro nás všechny," usmívá se Jindřich.

Technické údaje

Projekt: Ing. Arch. Petr Růžička

Dokončení stavby: 2008

Obytná plocha: přízemí 110 m2, 1. patro 60 m2

Konstrukce: střecha lepené dřevěné vazníky, krytina titan-zinková, základy kamenné v kombinaci s litým betonem, obvodové stěny - tvárnice Ytong, stropy a podlahy litý beton