Aby nebylo nutné žádat o výjimku k povolení stavby, musel by mít pozemek 600 m2. Chybělo 40 m2. Majitelé dokonce chvíli přemýšleli, že by od sousedů potřebnou plochu pro dosažení předepsané hranice dokoupili.
"Nakonec jsme stavbu zrealizovali i bez tohoto kousku země," vzpomíná s úsměvem architekt Ondřej Hofmeister, který na projektu spolupracoval s kolegy architekty Jitkou Hofmeisterovou a Davidem Marešem.
Dům díky červené dřevěné fasádě a také díky zastiňovacím prvkům působí lehce a vzdušně
Na pozemku stála původně chatka, jednopodlažní domek, který majitelé zdědili. Od začátku chtěli na pozemku stavět, proto oslovili již jmenované odborníky. Zadání bylo vlastně jednoduché - postavit standardní rodinný dům pro čtyřčlennou rodinu, který by těsně navazoval na zahradu a kde by byl obývák, kuchyně a dva pokoje.
"Kromě toho jsme už nebyli vázáni ničím, ani materiálově, ani vzhledem, investoři nechali vše otevřené. Což jsou pro práci architekta podmínky velmi příjemné," podotýká jeden z autorů domku.
Dřevěná garáž hned za plotem působí lehce
Tři varianty
Na základě zadání vznikly tři varianty, jak by mohla stavba vypadat, respektive jaké by mohlo být její umístění na pozemku, což se při jeho výjimečné "velikosti" jevilo jako velmi zásadní moment projektu.
"První varianta spočívala v usazení domku těsně u silnice, což odpovídá jakémusi vesnickému stylu, kdy je stavba ´nalepená´ u chodníku. Druhá verze počítala se zastavěnou plochou v rohu zahrady a třetí - vítězná - představovala jen zvětšený původní objekt uprostřed pozemku," vypočítává Ondřej Hofmeister.
Podle něho musel už tvůrce původního domku, který byl celý stržen, zvažovat "kam s ním". Rovněž vybral řešení, které se i dnes jeví jako nejlepší. "Navíc měla tato varianta i další výhody. Stavbě muselo ustoupit minimum zeleně, kácení postihlo snad jen jediný ovocný strom," vzpomíná architekt.
Dům působí lehce a vzdušně
Rošt chránící před sluncem
A do třetice - ještě jeden požadavek toto řešení splňovalo, a to rozdělení zahrady na dvě části - na první, v níž by pes majitelů domu mohl beztrestně pobíhat, a druhou, kam domácí hlídač nebude mít přístup.
Stavbou se tak zahrada rozdělila na intimní zadní část pozemku, kam příjemně dopadají paprsky zapadajícího slunce, a poloveřejnou část při silnici.
Část zahrady za domem má intimní charakter, je skrytá před zraky ulice
"Pracovali jsme od začátku s vědomím, že pro rodinný dům je zahrada důležitá, že by s ní měl komunikovat v nejvyšší možné míře a být jí otevřený, v tomto případě směrem dopředu i dozadu," vysvětluje architekt.
Tento poslední požadavek naplnily právě velké prosklené plochy, díky nimž je vidět "skrz" dům, a to na několik místech. Autoři navrhli stavbu, která je do zahrady otevřená nejvyšší možnou měrou.
Vedle požadavků investorů zakomponovali autoři do návrhu i další vize. "Snažili jsme se, aby v domě bylo minimum chodeb, což je takový ´nijaký´ prostor, který vlastně zabírá místo a přitom slouží jen k přecházení. Takže jsme v domě navrhli pouze zádveří. Komunikační prostor v patře, který je vlastně chodbou, má spíš podobu haly, ale plní funkci herny, už teď je tu klavír, může tu být autodráha. Prostor může sloužit jako třetí dětský pokoj," upozorňuje Ondřej Hofmeister.
Hala nad schodištěm slouží i jako herna
Schodiště materiálově ladí s podlahou
Zachování lehkosti
Dům působí lehce a vzdušně, což byl další ze záměrů projektu - zachovat lehkost někdejší stavby. "Nejdříve jsme zvažovali, zda navrhnout těžký kamenný dům typický pro vesnici, ale nakonec jsme tento nápad zavrhli. Na druhou stranu jsme nechtěli, aby původní altán nahradilo něco, co bude stále jako chata působit, měla to být spíše lehká altánová stavba. Proto jsme na fasádu zvolili dřevěný obklad z masivních smrkových desek. Ten jsme opatřili lazurou v barvě cihlové červeně," vysvětluje architekt.
"Zatímco barevnost v interiéru je dílem investorů, do červené fasády jsme je museli trochu nutit," přiznává vzápětí a dodává s úsměvem: "Paní byla spíš pro, u žen bývá červená oblíbená, manžela jsme trochu přemlouvali." Nátěr fasády je prý potřeba obnovovat přibližně každých pět let.
Terasa, ač je velmi příjemná, slouží spíše k sušení prádla než k pobytu obyvatel domu
Pokud jde o použité materiály, dům se může s hrdostí řadit mezi "poctivé" stavby. Je postavený z klasických cihel, fasáda, jak již bylo řečeno, je dřevěná. Střechu pokrývá materiál cembrit, který představuje ekologicky nezávadnou variantu v minulosti velmi oblíbeného eternitu. V interiéru pak najdete dřevěné plovoucí podlahy, i veškerá okna jsou dřevěná, a to jak klasická dvoukřídlá v horní části domu, tak dole čtyři velká a dvě posuvná.
Místní regulace se podepsala na vzhledu střechy - nakazovala alespoň mírné sešikmení. "Dům neměl být reprezentantem supermoderní architektury s plochou střechou, takže toto nařízení ani nevadilo," říká k tomu architekt.
Vytápění domu má na starosti tepelné čerpadlo, systém země-voda, k tomu byly potřeba dva vrty dlouhé přibližně 150 metrů. Tepelnou pohodu v celém domě pak zajišťuje podlahové vytápění, krb slouží pouze k vytvoření atmosféry, případně lehkému přitápění mimo zimní sezónu.
Koupelny navrhovali architekti
Průchod ke koupelně se saunou
Schovávaná za skříní
Architekti se podíleli také na návrhu některých části interiérů, které pak realizovaly kuchyňské studio, truhlář a další. "Udělali jsme základní návrh kuchyně, několik věcí do obývacího pokoje, vestavný nábytek a třeba také knihovnu jako součást zábradlí," říká architekt Hofmeister. Trojice architektů vymýšlela i podobu koupelny.
V patře najdete ložnici, dva dětské pokoje a koupelnu, v přízemí velký obytný prostor s kuchyní a jídelnou, který rozděluje schodiště (spolu s krbem) na kuchyňskou a jídelní část a na obývací pokoj. Zajímavostí je "schovávačka" mezi vestavěnými skříněmi v přízemí – za nimi se ukrývá koupelna se saunou.
Krb (a za ním schodiště) rozděluje přízemní velký prostor na dvě části – kuchyni s jídelnou a obývací část
Vnější podobu domu značně ovlivnil "falešný" balkón, který plní funkci stínění. "Tato část domu je jižní a tento prvek v létě zajistí skvěle ochlazení interiéru. To by mohlo zvládnout i tepelné čerpadlo, ale to se pro tento účel vůbec nezapíná," říká Ondřej Hofmeister.
Klasický balkón by v tomto případě asi nebyl ani příliš využívaný, protože by směřoval do ulice. Směrem na sousední pozemek vede terasa. Majitelům slouží hlavně k sušení prádla, i když sama o sobě je velmi příjemná.
Na těsné propojení se zahradou se nezapomnělo ani v kuchyni, zde je nabízí rozměrné okno
Technické informaceAutoři projektu: Ing. Ondřej Hofmeister, Ing. arch. Jitka Hofmeisterová, Ing. arch. David Mareš zastavěná plocha: 143 m2 |
Barevnost interiéru je dílem majitelů domu, kuchyni navrhli architekti, včetně detailů ji zrealizovalo kuchyňské studio
