Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chtěli žít v čistotě a bez sexu. Jejich minimalismus obdivuje celý svět

  1:00aktualizováno  1:00
Většina lidí si pod pojmem minimalismus představuje exkluzivní lesklé kvádry. Ale původní myšlenka byla zcela opačná - žít jen s tím nejnutnějším a hlavně v čistotě. Byť minimalismus objevila avantgarda 20. století, vzešel z potřeb a způsobu života jedné náboženské sekty v 18. století.

Důvěrníci, respektive účetní hnutí shakers měli k dispozici menší objekty, které také zapadaly do představy o jednoduché architektuře bez jakýchkoliv ozdobných prvků. | foto: archiv autora

Minimalismus je umělecký směr, který vznikl ve Spojených státech na sklonku 50. let dvacátého století. Redukoval všechno nepodstatné, soustředil se na jednoduché geometrické formy.

Umělecká díla neobsahovala žádné stopy osobního otisku umělce, chovala se nezúčastněně. Průkopníkem směru byl například malíř a sochař Frank Stela. Později se tento směr nazývaný také Literalist Art nebo ABC Art rozšířil do architektury, designu, literatury, hudby či filmu.

Fotogalerie

Je zajímavé, že výjimečné a minimalistické pojetí architektury, designu a životního stylu se objevilo v Severní Americe už mnohem dřív, a to u společenství, respektive náboženské sekty shakers.

Pojmenování vychází z náboženských tanců, které se vyznačovaly extatickými trhavými pohyby těla doprovázenými zpěvem.

Principy sekty byly založeny na víře, společné práci i bydlení a na společném vlastnictví majetku. Základními kameny jejich filozofie byly rovnost v postavení a pohlaví, skromnost, dodržování celibátu, důvěra v sebe a k ostatním a oddanost víře.

Cesta ke svobodě

Historie hnutí shakers začala v Americe v roce 1776. Tehdy se osm emigrantů z oblasti anglického Manchesteru usadilo ve vesnici Watervliet nedaleko města Albany ve státě New York.

Díky důsledné misionářské činnosti vůdčí osobnosti Anne Lee se počet členů zvyšoval a koncem 18. století překročil tisícovku. Největšího rozkvětu dosáhla sekta v polovině 19. století, kdy v celkem devatenácti komunitách vystoupal počet členské základny na šest tisíc.

Shakers se věnovali zemědělství a chovu dobytka, což je také živilo. Protože chtěli být naprosto nezávislí na okolním světě, museli sami ovládnout řadu řemesel - truhlářství, tesařství, kovářství, textilní výrobu či třeba košíkářství.

V truhlářských dílnách vznikaly výrobky, které měly dokonale nadčasový design. Oválné dózy z dřevěné dýhy, záběr z Hancock Shaker Village.

V truhlářských dílnách vznikaly výrobky, které měly dokonale nadčasový design. Oválné dózy z dřevěné dýhy, záběr z Hancock Shaker Village.

Měli i svou originální architekturu. Vesnice obvykle budovali podél hlavní silnice, nejvýznačnější budovou býval společenský dům, takzvaný Meeting House. V něm se odehrávaly náboženské obřady a společná setkání. Vedle obytných domů tu byly administrativní budovy, školy, řemeslné dílny a hospodářské budovy.

Obytné domy si shakers budovali opravdu rozsáhlé a vícepatrové. Museli v nich totiž ubytovat desítky lidí. Dispozice domu byla přizpůsobena striktnímu oddělování mužů a žen.

Domy měly dva vchody, navíc byly oddělené jednotlivé obytné sekce ložnic. Mezi místnostmi, kde se naopak shakers mohli potkávat, byla například jídelna, společně také vařili, uklízeli a prali, a to pro všechny členy komunity.

V jednoduchých kulisách

Stavby byly jednoduché, opakoval se na nich pravidelný rytmus oken a dveří, jednoduchost nerušily jakékoliv dekorativní prvky. Za strohou fasádou společenského domu se ale skrývaly pulzující náboženské obřady, kdy tanečníci ve víru podivného tance doprovázeného zpěvem často padali na podlahu vysíleni v božské blaženosti.

Společné bydlení v komunitě přineslo nové metody ve službách, ať už to bylo ve stravování, způsobu bydlení nebo ošacení. Praxe a nutnost centrálních prádelen přispěla ke zkonstruování první průmyslové pračky, která předběhla dobu a ve své době se stala jedním z důležitých objevů, jedním z vynálezů sekty shakers.

Shakeři se třásli v extázi

Doplatili na absolutní celibát.

Dobrá sekta? Zní to sice jako oxymóron, ale v případě shakerů to platí. Toto náboženské hnutí proslulo svým divokým tancem, pracovitostí, řadou vynálezů i celibátem, který způsobil jeho postupný zánik. Sondu do historie a života shakerů vám přinášíme v dalším díle seriálu Sekty, kulty, mesiáši.

Racionálnost života tohoto společenství měla jasná pravidla, byla dána přehlednou strukturou organizace společnosti.

Jako nejvyšší orgán fungovalo centrální ministerstvo společenství, které řídilo jednotlivá biskupství, pod která spadaly 2 až 4 vesnice. Zajímavostí je, že na všech stupních vedení byly ženy plnoprávnými partnery mužů.

Kde se ale vzaly děti, když členové hnutí dodržovali přísný celibát? Buďto přicházely do komunit spolu se svými rodiči, kteří se připojili k náboženství shakerů, nebo byly adoptované či se jednalo o sirotky z války. Některé vesnice měly svoje školy s výbornou úrovní a pověstí a sloužily i ostatním dětem z okolí, nejenom pro ty z komunity.

Řemeslo je základ

Nejoriginálnější oblastí řemesel shakers z hlediska designu byly interiéry a nábytek, zejména židle a houpací křesla. Funkční hledisko stálo jednoznačně na prvním místě.

Charakteristickým rysem téměř každého interiéru byla průběžná lišta upevněná na stěnách po celém obvodu místnosti. Na ni bylo možné zavěsit různé předměty, dokonce police a židle. Díky tomuto horizontálnímu věšáku, kdy většina předmětů byla na stěně, se celý prostor uvolnil a snadno se mohl uklízet. Čistota a pořádek patřily totiž k základním atributům bydlení v komunitách.

Shakers vytvořili originální estetiku, jednu z nejpozoruhodnějších v tehdejší Americe. Odmítali jakékoliv dekorace a ornamenty, preferovali hladké plochy a základní geometrické tvary. Minimalistický design a dokonalá kvalita byly pro jejich výrobky typické.

Jiří Pelcl

Jiří Pelcl je přední osobností českého designu, je profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde v letech 2002-2005 působil jako rektor.

Je přední osobností českého designu, je profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde v letech 2002-2005 působil jako rektor. Vedle praktické návrhářské činnosti pro průmyslovou výrobu se zabývá teorií designu, přednáší na domácích a zahraničních vysokých školách. Jeho práce jsou zastoupeny ve sbírkách designu předních evropských muzeí, nejnověji i v Muzeu moderního umění v New Yorku.

Kromě nábytku vyráběli řadu nástrojů pro potřeby hospodářství a řemeslné výroby. Pro domácnost to byly nejrůznější nádoby, mísy, koše, kuchyňské nádobí, byli to oni, kteří vymysleli i ploché koště. Mezi další vynikající příklady jejich funkčního a originálního designu patří promyšlené typy úsporných železných kamen.

Rovnost a bratrství

Jelikož shakers vnímali boha jako entitu současně mužskou a ženskou, byl status mezi pohlavími naprosto rovnoprávný. V tomto směru bylo hnutí na sklonku 18. a v průběhu 19. století naprosto výjimečné a pokrokové. Nepříliš pokrokově se ovšem projevil zákon o celibátu. V souvislosti s jeho dodržováním mělo hnutí problémy, přestože se o tom v knihách mnoho nepíše.

V důsledku celibátu začaly komunity postupně stárnout a vymírat. Shakers nedokázali rovněž čelit změnám v americké společnosti, zejména mohli těžko konkurovat nastupující průmyslové výrobě a technickému pokroku ve všech oblastech. V polovině 20. století byly již všechny vesnice opuštěné a společenství tak zaniklo.

Z dnešního pohledu vnímáme toto hnutí jako významný přínos autentického životního stylu pro americkou společnost. Jejich stavby a užité umění se staly součástí kulturního dědictví USA. Dochované vesnice shakerů jsou dnes vyhledávanými cíli milovníků architektury a designu a běžné výrobky této komunity jsou zastoupeny ve sbírkách designu věhlasných muzeí nejenom v USA.

Shakers jsou důkazem, že i malé společenství lidí dokáže ovlivnit kulturu a myšlení nesrovnatelně početnější většinové společnosti. Pokud má menšina ideály a jasnou koncepci své existence a také víru ve vlastní síly, nepociťuje žádný handicap, a může ovlivnit i názory většiny.

Autoři:




Nejčtenější

Svažitý a hodně členitý pozemek stojí za vyšším počtem podlaží, které majitel...
Nejdražší vila v Česku je na prodej za 405 milionů. Podívejte se

Pět podlaží, pět ložnic, obytná plocha tisíc metrů čtverečních, hektarová zahrada s basketbalovým hřištěm, skvělá lokalita i výhled...Těžko budete hledat v...  celý článek

Manželé odešli na polosamotu v CHKO Žďárské vrchy z brněnského bytu.
Březiny jim učarovaly. V krásné krajině našli vytoužené soukromí

V obci Březiny v okrese Svitavy stojí pasivní dům s technickou budovou a obytnou plochou 310 metrů čtverečních. Postavili si jej manželé, kteří toužili po...  celý článek

Dům je navržený a postavený jako klasická chalupa.
Postavili novou roubenku s jezírkem. Vytápí ji kachlová kamna s ležením

Na počátku bylo golfové hřiště. A když nazrál čas a vyvstala potřeba ubytování, vyrostla poblíž roubenka. Sálá z ní pohoda a pohostinnost jako z chalup ze...  celý článek

Kolekce zahradního nábytku Máj pro Egoe. Autor Jiří Pelcl
Nemáte na luxus? Vytapetujte si byt fotografiemi luxusních rezidencí

Navrhuje takřka vše, od skla a porcelánu až po designové kompostéry nebo interiéry. Jiří Pelcl patří k nejvýraznějším osobnostem současného českého designu....  celý článek

Věž ze 16. století je jednou z nejvýznamnějších památek v Hradci Králové.
Cenu Klubu za starou Prahu získala renesanční věž. Povedlo se i Caolinum

Cenu Klubu za starou Prahu pro nejlepší novou stavbu v historickém prostředí dostala rekonstrukce a přístavba Bílé věže v Hradci Králové. Pracovalo na ní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.