Navštívili jsme byt v posledním patře jednoho z nejkrásnějších secesních domů, které se zde nacházejí. Snad aby dojem návštěvy cizího města zůstal zachován, majitelem, který nás pozval dál, je Holanďan, i když se vzápětí dovídáme, že je původem Čech.
Vyrůstal jste v Holandsku. Kdy a proč jste se rozhodl usadit se v Čechách?
Není to tak, že bych se z Holandska hned přesunul sem. Nějakou dobu jsem žil také ve Španělsku. Do Čech jsem přijel v roce 1998 především kvůli obchodu. Celý život podnikám. Žiji zde tedy již poměrně dlouho, ale pořád se cítím být Holanďanem, i když mé kořeny jsou spíš tady. Maminka je Češka a tatínek Bulhar, v tehdejším Československu studoval medicínu. Moji rodiče odtud emigrovali v roce 1968 a před dvěma lety se vrátili.
Jak jste tento byt našel a v jakém byl stavu?
Byt jsme našli přes naši kamarádku Denise Courne Glozovou, majitelku restaurace Chez Marcel. Byl v původním stavu, takže rekonstrukce byla rozsáhlá a náročná. V první fázi bylo potřeba celý prostor otevřít a úplně změnit dispozici. Otevřené prostory a vzdušnost interiéru potřebuji, v Čechách se mi nelíbí právě stísněnost některých bytů a typické malé místnosti.
Kdo vám pomáhal s návrhy a rekonstrukcí interiéru?
Spolupracoval jsem sice s architektem, ale vše jsem si navrhl sám. Měl jsem jasnou představu o rozmístění jednotlivých pokojů stejně jako o celkovém vzhledu interiéru. Nebylo potřeba žádných atypických kousků. Celý prostor je sám o sobě výjimečný, a protože mám rád útulné a spíše klasické interiéry, vybral jsem převážně dřevěný nábytek i dekorace. Minimalistickou jsem chtěl pouze kuchyň, protože je praktická a svým jednoduchým a nadčasovým vzhledem prostor nijak nenarušuje, ani na sebe nestrhává příliš pozornost.
Kdo zde žijeMichel Alexiev |
Žijete zde se svou ženou. Plánujete děti? Chcete s nimi bydlet v centru Prahy?
Děti mít určitě chceme a ohledně stěhování teprve uvidíme. Nejdříve budou děti a pak budeme plánovat.
Jak se vlastně žije v Pařížské ulici? Chtěl jste vždycky koupit byt právě tady?
Chtěl jsem byt kdekoliv v centru Prahy, ale jsem moc rád, že je to nakonec v Pařížské. Kousek odtud máme kanceláře a nedaleko také žijí moji rodiče a bratr. Pokládám za velmi praktické a pohodlné mít vše takhle pohromadě v blízkosti domova. Také tento dům je moc pěkný, a protože byt máme v posledním patře, ruch z ulice sem téměř nedoléhá. V ložnici, která má okna do vnitrobloku, je úplný klid. Rád si užívám kvalitních restaurací v okolí. Přímo v ulici brzy otevřou další a já se už teď těším na dobré víno…
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt č. 9/2011.