Kde bydlela Bohéma. Luxusní vily, krásné byty, ale i nuzné domky

  • 13
Nejslavnější české filmové legendy si své luxusní vily stavěly v Praze na Barrandově a v Dejvicích. Kdo na opulentní sídla neměl, volil levnější bydlení v centru a později si pořídil chalupu. Někteří ale takové štěstí neměli, ze svých bytů šli rovnou na popraviště či do koncentračního tábora.

1. Lída Baarová, Neherovská 8, Praha 6-Dejvice

Herečka Lída Baarová  (7. září 1914 - 27. října 2000)

Funkcionalistickou vilu se zaobleným nárožím ploché střechy navrhl herečce Lídě Baarové architekt Ladislav Žák, stavěla se v letech 1937 až 1938. Na stavbu dohlíželi rodiče Baarové - manželé Babkovi. Jde o funkcionalistický dvojpodlažní horizontální dvojdům s ložnicemi v přízemí a se slunnou terasou na střeše. Zajímavostí jsou kulatá okénka na severní straně.

Dvougenerační nemovitost měla oddělené vchody. Menší část domu obývala Lída Baarová, která patřila v období mezi válkami mezi nejznámější české herečky, ve větší bydleli rodiče společně s její mladší sestrou Zorkou. Šlo o dva vertikálně řešené byty se vzájemně propojenou dispozicí. Baarová se do domu nastěhovala v roce 1944, ale dlouho si jej neužila.

Po válce byla obviněna z kolaborace. Všechny žaloby a obvinění byly postupně vyvráceny. Po roce 1948 byla část vily patřící herečce, která emigrovala s manželem, loutkářem Janem Kopeckým do Rakouska, zestátněna.

Matka a sestra zemřely, otec se svou druhou ženou opustil Prahu. V roce 1967 se majitelem vily stal Ludvík Černý, tehdejší primátor Prahy. V roce 2005 koupil vilu nový majitel a podle návrhu architekta Ladislava Lábuse domu vrátil původní krásu. Nyní je památkově chráněný.

2. Vlasta Burian, Kadeřávkovská 1072/13, Praha 6-Dejvice

Vila herce Vlasty Buriana stojí v Dejvicích ve vilové části Hanspaulka na svažité parcele od roku 1937.

Vila herce Vlasty Buriana stojí v Dejvicích ve vilové části Hanspaulka na svažité parcele od roku 1937. Autorem stavby je český architekt s ukrajinskými kořeny Evžen Voskobojnikov.

K nemovitosti s výrazným soklem obloženým kamenem patří rozlehlá zahrada se vzrostlými stromy a také tenisový kurt. Burian měl na zahradě i bazén a střelnici. V domě, kde žil se svou ženou Františkou Červenkovou - Burianovou, které říkal Nina, byla také tělocvična.

O rozlehlou nemovitost a také majitele se staral početný personál. Manželům vařil slavný kuchař Jaromír Trejbal, který měl k dispozici několik lednic a sklípky na víno a pivo. V té době byl Burian nejlépe placeným hercem.

Po válce byl nařčen z kolaborace s nacisty a odsouzen k třem měsícům odnětí svobody. Současně mu byl zabavený majetek, a to včetně vily. V ní byly poté jesle a mateřská školka. Po roce 1989 byla vila s pětipokojovým bytem a oddělenou garsonkou v restituci vrácena vnuku Vlasty Buriana Vlastimilu Kristlovi.

Vlasta Burian byl rehabilitován v roce 1994. Dne 8. 11. 1998 byla na domě odhalena bronzová pamětní deska od akademického sochaře Josefa Nálepy s nápisem: Zde žil král komiků Vlasta Burian.

3. Martin Frič, Na Lysinách 9/430 a 208/15, Praha 4-Hodkovičky

Funkcionalistická vila Martina Friče připomíná bílou loď s elegantním kapitánským můstkem.

Ve svahu nad Vltavou stojí funkcionalistická vila připomínající bílou loď s elegantním kapitánským můstkem. V roce 1935 si ji nechal na svažitém pozemku postavit legendární režisér Martin Frič. Autorem je opět architekt Ladislav Žák. Právě vilou Martina Friče se nechala inspirovat Lída Baarová.

Třípodlažní dům, ve kterém se za první republiky scházela pražská smetánka, byl po roce 2000 kompletně opraven. Částečně se podařilo obnovit i původní interiér, nábytek a doplňky navržené architektem Josefem Hesounem, například pracovnu, v níž Frič tvořil své slavné filmy Kristián, Cesta do hlubin študákovy duše či Eva tropí hlouposti.

Do vily se přestěhoval z vinohradského bytu se svou ženou, herečkou a scénáristkou Suzanne Marwille (vlastním jménem Marta Schöllerová) a dvěma vyženěnými dcerami Martou a Evou. Pozemek patřil Fričově rodině a byl již částečně zastavěný. V průběhu let se Marta nastěhovala do druhého domu (dnes je již stržený) a parcela se rozdělila na dvě. Ve vile za plotem až do 90. let žila druhá nevlastní dcera Eva.

„Vila má nádhernou polohu, ale její nevýhoda je v tom, že je uvnitř velmi malá. Podobně jsou na tom i další funkcionalistické vily, které zvenku vypadají větší, než ve skutečnosti jsou,“ řekl o slavné stavbě historik architektury Zdeněk Lukeš. Dům má užitnou plochu 300 metrů čtverečních a stojí na pozemku velkém 1 480 metrů čtverečních. Vila s pásovými okny, rovnou střechou a terasami je památkově chráněná.

4. Nataša Gollová, Janáčkovo nábřeží 713/33, Praha 5-Smíchov

Hodáčovi si na Janáčkově nábřeží nechali postavit bytový dům, do kterého se z Brna postupně přestěhovali.

Herečka Nataša Gollová, vlastním jménem Hodáčová, se narodila v Brně do rodiny právníka Františka Xavera Hodáče, který byl také politik, poslanec, profesor na ČVUT, národohospodář, generální tajemník Ústředního svazu československých průmyslníků a byl i v čele Baťových závodů. Své umělecké příjmení si vybrala podle dědečka z matčiny strany - významného historika Jaroslava Golla.

Hodáčovi si na nábřeží nechali postavit bytový dům, do kterého se postupně přestěhovali. Za Gollovou se do domu do druhého patra nastěhoval i její manžel, režisér Karel Konstantin. Po jeho smrti v roce 1962 bydleli u Gollové podnájemníci. O patro níž žil její bratr Ivan Hodáč se svou rodinou. Tyto dva byty propojovalo zadní schodiště.

Bytový dům byl po válce zestátněn. Majitelé se stali nájemníky. Nataša Gollová se z bytu nakonec odstěhovala do garsonky ve Štěpánské ulici číslo 4. Odsud odešla do domova důchodců v Krči, kde v roce 1988 zemřela. Po roce 1989 byl dům potomkům vrácen v restituci.

5. Karel Hašler, Na Zlíchově 242/33, Praha 5-Hlubočepy

Písničkář, herec, kabaretiér, překladatel, režisér a libretista Karel Hašler se narodil v Praze v bytě v nízkém dvoupodlažním domě. Jeho rodiče pracovali v místní sklárně Josefa Inwalda, která byla na Zlíchově významným podnikem s ryteckými dílnami a brusírnami, a také s dělnickými činžáky. Většina budov je dnes stržena, musela ustoupit tunelu Mrázovka.

Rodiče chtěli mít z Karla rukavičkáře, ale on se dal na uměleckou dráhu a udělal dobře. Stala se z něho skutečná hvězda (viz článek Kampak na nás, bolševici, zpíval jasnozřivý Karel Hašler už v roce 1919). V dobách své největší slávy si mohl dovolit pohodlné bydlení. Žil například ve smíchovské vile U Nesypky.

Písničkář, herec, kabaretiér, překladatel, režisér a libretista Karel Hašler se...

Za druhé světové války zpíval i přes zákaz vlastenecké a protiněmecké písně. Gestapo ho zatklo během natáčení filmu Městečko na dlani a skončil v koncentračním táboře Mauthausen, kde na následky mučení v roce 1941 zemřel.

Na rodném domě Karla Hašlera s unavenou žlutou fasádou byla odhalena v roce 1945 pamětní deska z bílého mramoru s nápisem: V tomto domě se narodil 31. 10. 1879 český písničkář a herec Karel Hašler. Umučen 22. 12. 1941 v Mauthausenu.

6. Miloš Havel, Barrandovská 444/17, Praha 5-Hlubočepy

Vila Miloše Havla, majitele barrandovských filmových ateliérů a produkční společnosti Lucernafilm, je součástí urbanistického projektu jeho bratra Václava M. Havla. Ten si vyhlídl barrandovský svah na kopci Habrová s krásným výhledem do vltavského údolí a rozhodl se jej proměnit na zahradní čtvrť.

Miloš Havel si na své parcele na skále nad lomem nechal postavit dřevěný srub podle návrhu filmového architekta Viléma Rittershaina. Upravit nechal také zahradu.

Stavbu vily od architekta Vladimíra Grégra ve stylu americké haciendy dokončil...

Samotnou vilu od architekta Vladimíra Grégra, který pro firmu Václava M. Havla pracoval, začal stavět až za protektorátu. Reprezentační vilu architekt nedokončil, za ilegální činnost byl v roce 1943 popraven. Stavbu ve stylu americké haciendy dokončil filmový architekt Karel Škvor.

Po válce pronajal celou vilu i zahradu a sám bydlel ve vile pouze v garsonce. V roce 1949 byl při pokusu přejít hranice zatčen, odsouzen a veškerý majetek mu byl zabaven. V roce 1952 emigroval do Německa.

Vila na skále se mezitím stala sídlem argentinského velvyslanectví. Po roce 1989 byla spolu s dalšími nemovitostmi v restituci vrácena jeho synovcům - bratrům Havlovým. V roce 1993 ji prodali.

7. Anna Letenská, Soukenická 196/11, Praha 1-Nové Město

Anna Letenská bydlela se svým manželem Vladislavem Čalounem v Soukenické ulici.

Komediální herečka Anna Letenská, provdaná Čalounová, ukrývala spolu s manželem architektem Vladislavem Čalounem ve svém bytě v Soukenické 196/11 manželku doktora Břetislava Lyčky Františku.

Břetislav Lyčka ošetřil a na chvíli i ukryl atentátníka Jana Kubiše. Lyčková odešla z bytu v Soukenické ulici druhý den po atentátu na Reinharda Heydricha, zatčena byla na Wilsonově nádraží a vzápětí gestapo zatklo i Vladislava Čalouna.

Anna Letenská jezdila pravidelně ze svého bytu firemním autem Lucernafilmu na natáčení komedie Otakara Vávry Přijdu hned a zároveň navštěvovala manžela v Petschkově paláci a zde byla v roce 1942 zatčena. Popularita ji zachránit nedokázala. Zahynula v Mauthausenu v roce 1942. Její muž zemřel v roce 1943. Statečnou herečku připomíná ulice s jejím jménem na pražských Vinohradech, kousek od divadla, kde měla stálé angažmá.

8. Adina Mandlová, Barrandovská 180/46, Praha 5-Hlubočepy

Herečka Adina Mandlová se narodila v Mladé Boleslavi, kde její otec Jan Mandl nechal roku 1908 postavit pro rodinu třípodlažní bytový dům na třídě Václava Klementa 252. Na nemovitost s třemi byty o velikosti 150 metrů čtverečních si musel vzít hypotéku.

Dům se zahradou má v mozaice dlažby v chodbě za vstupními dveřmi vložené iniciály JM a rok 1908. Inspektor drah Mandl měl v přízemí domu, který se stavěl pouhých pět měsíců, svou pracovnu. Pokoje zde měl i personál.

V domě bydleli pouze Mandlovi až do roku 1917, kdy Jan Mandl zemřel. Vdova Anna Mandlová dům zatížený hypotékou finančně nezvládala a začala přepažené místnosti pronajímat. Adina odsud odešla v roce 1926. O dům neměla zájem, později byl zestátněn. V roce 2006 prošel rekonstrukcí a získal barevnou fasádu.

Herečka Adina Mandlová se narodila v Mladé Boleslavi, kde její otec Jan Mandl...
Slavná herečka bydlela v Praze ve vzorové vile číslo 1, kterou nechal postavit...

Slavná herečka bydlela v Praze na Barrandově ve vzorové vile číslo 1, kterou nechal postavit stavitel Václav Maria Havel, aby propagovala jeho nový developerský projekt na kopci nad Vltavou. Vilu navrhl architekt Vladimír Grégr. Komfortní obydlí bylo veřejnosti představeno v roce 1932. Vzhled funkcionalistické bílé stavby měl udávat příklad všem ostatním majitelům, kteří měli v tomto nastaveném duchu počítat. Součástí byla i vzorová úpravy zahrady.

Vila je na jihozápadní straně zaoblena a je přizpůsobena tvaru přilehlé silnice. V přízemí je obytný pokoj, zimní zahrada a kuchyň s jídelnou, v patře pak ložnice a koupelna. Luxusní dům se prodával za 560 tisíc korun.

9. Oldřich Nový, Maiselova 41/21, Praha 1-Staré Město

Herec Oldřich Nový bydlel v Maiselově ulici v bytě o rozloze 300 metrů čtverečních. Čtyřpodlažní bytový dům z roku 1911 navrhli architekt a stavitel František Weyr a architekt Richard Klenka, rytíř z Vlastimilu, který byl velkým propagátorem cykloturistiky.

Herec Oldřich Nový bydlel v Maiselově ulici v Praze v bytě o rozloze 300 metrů...

Z doby výstavby domu v roce 1911 se zachoval výtah s postsecesní mříží a původním zařízením. Chodby jsou obložené mramorem. Standardní byt v tomto luxusním domě měl čtyři místnosti, koupelnu, dva záchody, pokoj pro služku, dvě spíže, komoru a prádelnu.

Byt Oldřicha Nového byl v 80. letech rozdělen na dva. V jednom z nich bydlel herec Jiří Bartoška.

Maiselova ulice je pojmenovaná po mecenáši a podnikateli Mordechaji Maiselovi, který byl významnou osobností pražského židovského ghetta, finančně podporoval císaře Rudolfa II. a české stavy. V ulici postavil synagogu, která nese jeho jméno. Zlacené reliéfy na fasádě domu - židovská hvězda, peníze a manželský pár - zřejmě odkazují právě na Mordechaje Maisela a jeho manželku Frummet.

Hvězda filmu Kristián Oldřich Nový vlastnil také víc než čtvrt století chalupu...

Hvězda filmu Kristián vlastnila také déle než čtvrt století chalupu na Kuklíku, obci deset kilometrů od Nového Města na Moravě. Pamětníci v obci na Nového vzpomínají velmi hezky: „Roztomilý člověk byl ve filmu i ve skutečnosti, mezi nás místní zapadl. Nikdy nedával najevo, že je něco víc. Noblesní muž, ale zároveň technický antitalent. Veškeré práce od sečení trávy po drobné opravy raději svěřoval jiným.“ (viz článek Slavní herci a jejich chalupy. Podívejte se, kde to opravdu milovali).

10. Vladislav Vančura, Vladislava Vančury 635, Praha 5 - Zbraslav

Vila spisovatele Vladislava Vančury stojí na Zbraslavi pod vrchem Havlínem.

Vila spisovatele Vladislava Vančury stojí pod vrchem Havlínem v ulici, která nese jeho jméno. Autorem stavby je architekt Jaromír Krejcar. Vila stála spisovatele 600 tisíc korun.

Krejcar, Vančurův přítel z Devětsilu, nakreslil návrh domu v roce 1924. Dům v puristickém slohu má plochou střechu a pásová okna zahnutá přes nároží. S novátorským návrhem z železobetonové skeletové konstrukce byl ale u zbraslavského stavebního úřadu problém. Projekt nakonec přepracoval majitel stavební firmy Václav Vejvoda. Podle jeho návrhu byl dům v roce 1929 dokončen.

Součástí třípodlažní vily s točitým schodištěm, na kterou si spisovatel a lékař vzal úvěr, byla také ordinace jeho manželky Ludmily. Vančura se v té době již plně věnoval literatuře. Bydlelo se v druhém podlaží, ve třetím měl Vančura pracovnu se vstupem na terasu. Vila měla dva vchody, jeden vedl do ordinace a druhý do bytu.

Vančura vedl za okupace spisovatelskou sekci Výboru inteligence (ilegální odbojové organizace při komunistickém Ústředním národním revolučním výboru). V květnu 1942 vtrhlo do domu na Zbraslavi gestapo. Vančura byl zatčen a 1. června 1942 na Kobyliské střelnici popraven.

27. září 2015