Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

První mikrovlnka slaví 70 let. V USA si ji zamilovali, v SSSR zakázali

  1:00aktualizováno  1:00
V říjnu 1945 byla světu představena první mikrovlnná trouba Radarange. O dva roky později si americké hospodyňky mohly koupit první mikrovlnku vážící skoro 350 kilogramů, vysokou 1,8 metru a s cenou kolem tří tisíc dolarů.

Americký vařič budoucnosti s vysokofrekvenčními vlnami z března 1947. | foto: Profimedia.cz

Běžné vybavení mnoha domácností, které zvládne ovládat každý, nehrozí popálení a na výsledek nemusíme dlouho čekat. Byť se někomu může zdát  princip, na kterém mikrovlnná trouba jídlo ohřívá, podivný: pomocí neionizujícího elektromagnetického záření s frekvencí 2,45 GHz a vlnovou délkou 12,24 cm rozkmitá polarizované částice (především molekuly vody) uvnitř pokrmu, mikrovlny proniknou do jeho nitra, a tak dochází k ohřátí mnohem rychlejšímu než při klasických postupech, kdy se okolní teplo přenáší postupně z povrchu do středu.

Proto je také jídlo ohřáté v mikrovlnce mnohem méně vysušené než to z trouby. Zní to jako z fyzikální laboratoře, kde to také všechno před téměř sto lety začalo.

Fotogalerie

Zmíněné záření je generováno oscilací magnetronu, speciální elektronky, jejíž funkci jako první v roce 1924 popsal český vědec Augustin Žáček. Oscilující magnetron se stal součástí vojenských radarů, vysílajících mikrovlnné rádiové signály.

Za druhé světové války je ve velkém produkovala americká společnost Raytheon, ve které inženýr Percy Spencer pracoval na způsobu efektivnější výroby součástek. Do práce rád nosíval čokoládu, kterou si ponechával v kapse pláště i v laboratoři. Ta se k jeho překvapení během manipulace s magnetronem úplně roztavila. Začal tedy s ohříváním jídla experimentovat - v jeho laboratoři vznikl třeba první popcorn vyrobený pomocí mikrovln.

Pomocnice supermatky

Percy Spencer byl na správném místě ve správný čas. Po skončení války svůj vynález představil veřejnosti, firma Raytheon jej nechala patentovat a v říjnu 1945 byla světu představena první mikrovlnná trouba Radarange. O dva roky později si americké hospodyňky mohly koupit první mikrovlnku vážící skoro 350kg, vysokou 1,8 metru a s cenou kolem 3 000 dolarů.

Během 50. let firma pracovala na kompaktnějších rozměrech a snížení ceny. Roku 1955 tak vznikla mikrovlnka velikosti běžného sporáku, vestavná do kuchyňské linky, a v roce 1967 kompaktní spotřebič Amana Radarange, který bylo možné postavit na kuchyňskou linku.

V 60. letech se vyskytly také první pochybnosti o vlivu mikrovln na zdraví. Americké výzkumy zjistily, že mikrovlnné záření opravdu ze spotřebičů uniká a tento nedostatek vyřešily až federální standardy z roku 1971.

Koncem 60. let se stala mikrovlnka symbolem rychlého života ekonomicky vyspělých USA, věrnou pomocnicí „supermatky“, tehdejšího modelu ideální ženy, která zvládá vše. Mikrovlnka připravila miliony teplých večeří denně a nespočet popcornů k večernímu sledování televize. V Evropě se mikrovlnky rozšířily až v 80. letech a u nás masově až po sametové revoluci. 

Mikrovlnka nicméně může rušit citlivý wi-fisignál v okruhu několika metrů. Ovšem pouze těch pár vteřin při ohřevu. Pomůže třeba změna pásma wi-fina jiné než 2,4GHz.

Mikrovlnka nicméně může rušit citlivý wi-fisignál v okruhu několika metrů. Ovšem pouze těch pár vteřin při ohřevu. Pomůže třeba změna pásma wi-fina jiné než 2,4GHz.

Sklo mikrovlny propouští. To je sice pravda, ale ne, pokud je opatřeno kovovou mřížkou, jako tomu je u všech mikrovlnných trub.

Sklo mikrovlny propouští. To je sice pravda, ale ne, pokud je opatřeno kovovou mřížkou, jako tomu je u všech mikrovlnných trub.

Mikrovlnné konspirace

  • Mikrovlnka je od svého vzniku předmětem bádání vědců i vděčným tématem pro konspirátory.
  • Sovětský svaz v roce 1979 používání mikrovlnek zákonem zakázal, a to právě z obav o zdraví svých občanů. Zákon byl zrušen až na začátku 90. let.
  • Neionizující záření z mikrovlnky produkuje jen fotony, které mají tak malou energii, že dokážou molekulami jen hýbat, ne je (na rozdíl od záření ionizujícího) přeměnit. Vlny z mikrovlnky tedy nemohou přispívat ke vzniku rakoviny (na rozdíl od záření gama, UV nebo rentgenu).
  • Při vědeckých testech se potvrdilo, že i tyto v zásadě neškodné vlny unikající z mikrovlnek jsou hluboko pod emisním limitem.
  • Sklo mikrovlny propouští. To je sice pravda, ale ne, pokud je opatřeno kovovou mřížkou, jako tomu je u všech mikrovlnných trub.
  • Tepelná úprava v mikrovlnce vytváří v jídle některé nežádoucí látky a snižuje nutriční hodnotu pokrmu a obsah vitaminů. Ano - úplně stejně jako třeba grilování, smažení nebo i vaření.
  • Mikrovlnka nicméně může rušit citlivý wi-fisignál v okruhu několika metrů. Ovšem pouze těch pár vteřin při ohřevu. Pomůže třeba změna pásma wi-fi na jiné než 2,4GHz (viz článek Mýtus, který nelže: Mikrovlnná trouba opravdu může rušit wi-fi internet).

Autoři:




Nejčtenější

K troubě se nemá uživatel zbytečně ohýbat, je to nepohodlné a navíc není dobře...
Proč se nemáme ohýbat k troubě, ani když uvnitř voní pečínka či koláč

Bolavá záda a hlavně hodiny strávené v kuchyni. Výsledek? Rodina přejedená vánočním cukrovím. I to bývá výsledek nastavených večerů, kdy se maminka obětuje a...  celý článek

V bytě se uplatnily i staré rodinné kousky jako památka na italského dědečka.
V bytě nenechali nic na původním místě. Jak se bydlí s Italem

Odejít z velkého bytu na Vinohradech do poměrně malého bytu 3+kk v Podolí zní docela neuvěřitelně. Přesto to rodina s dvěma malými dětmi udělala. Svou...  celý článek

Když jste v dosahu chrámu, orientujete se podle něj v čase i prostoru. Víte,...
Kostel na „Jiřáku“ je středobodem mého světa. Ten vesmírný koráb miluji

Znáte ten pocit: někdo řekne název místa a před očima vám rovnou naskočí jeho dominantní stavba. Staromák - orloj. Václavák - muzeum. Jiřák - kostel. Tak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.