Soudruzi v ní měli hlasovat o splněných cílech poslední pětiletky. Svazáci si zase plánovali, že v ní budou pořádat utužovací konference s kolegy z Kuby či Vietnamu. A v neposlední řadě měla tamní palubovka týden co týden hostit sportovce z tehdejší Rudé hvězdy Pardubice.
Ovšem nic z toho se nakonec v hale, která začala růst u Tyršových sadů na sklonku komunismu, nikdy nekonalo. Revoluce stavbu zastavila a poté torzo více než dvacet let hyzdilo střed města. To by však brzy mělo skončit.
Torzo sportovní halyHala na okraji Tyršových sadů v centru Pardubic se začala stavět na sklonku komunistického režimu. Budova měla sloužit pro schůze svazáků, sjezdy komunistů a sportovní zápasy Rudé hvězdy. Právě značný politický podtext budovy stavbu v roce 1991 zastavil. V roce 1995 původní projekt přepracoval architekt Soběslav Macas. O dva roky později nechalo ČSTV stavbu zakonzervovat a snažilo se s magistrátem domluvit na dostavbě. Jenže to se za deset let nepovedlo, a tak stavba chátrala a stala se útočištěm bezdomovců. Během posledních let se snažila pardubická radnice dostat k hale i K pozemkům pod ní. Nakonec se ji to povedlo. Nedostavěnou konstrukci získala od ČSTV a pozemky od státu při komplikované trojsměně nemovitostí, do které se zapojil i krajský úřad. Nyní by stavba měla konečně definitivně zmizet. |
"Právě chystáme výběrové řízení na firmu, která halu zbourá. Měla by zbýt jenom základová deska. Uvidíme, na jakou se dostaneme cenu. Počítáme s tím, že část nákladů pokryje materiál, který firma při bouracích pracích získá," uvedl náměstek primátorky Jindřich Tauber.
Podle něj je otázka několika málo měsíců, kdy se traverzy a cihlové stěny budou poroučet k zemi.
"Uvidíme, jak rychle půjde soutěž, ale dá se počítat s tím, že nejpozději na jaře bude hotovo. Myslím si, že nebude úplně složité konstrukci zbourat, přece jen už přes dvacet let chátrá," uvedl Tauber.
Demoliční četa tak ukončí jeden z nejdelších příběhů novodobé pardubické historie. Už více než deset let se politici snaží něco s nedostavěnou halou udělat.
"Požádali jsme nezávislé odborníky o posouzení ceny dostavby haly a dozvěděli jsme se, že za sedmdesát ani sto milionů, o kterých mluví lidé z ČSTV, halu nelze dostavět. Reálná cena je sto padesát milionů," uvedl například v dubnu 2002 Jiří Razskazov, tehdejší náměstek pardubického primátora.
Právě okolnost, že stavba patřila Českému svazu tělesné výchovy a pozemky pod ní státu, na dlouhou dobu blokovala jakákoliv možná řešení.
"Pozemky pod torzem sportovní haly patří státu, nedokončená stavba pak Českému svazu tělesné výchovy. Toto musíme řešit nejdříve," řekl před šesti roky tehdejší primátor Pardubic Jaroslav Deml.
Za jeho éry město koupilo samotnou stavbu od ČSTV za milion korun a hlavně politici vymysleli poměrně složitý mechanismus, jak by se město mohlo dostat i k pozemkům pod ní. Jednalo se o trojsměnu, do které se vedle magistrátu zapojil stát a krajský úřad.
Město tak bezúplatně převedlo do majetku Pardubického kraje budovu Střední průmyslové potravinářské školy na náměstí Republiky a naopak ministerstvo spravedlnosti městu taktéž bezúplatně převedlo pozemek pod halou.
Kraj pak převede na stát bývalou chemickou průmyslovku, která stojí vedle Okresního soudu, a časem by v ní mohl vzniknout soud krajský.
"Tato smlouva je pro město nevýhodná. Vadí nám rozdíl cen majetků nebo provizorní řešení pro krajský soud, který by se nestal plnohodnotným," kritizoval dohodu zastupitel za ODS Alexandr Krejčíř. Ovšem nakonec i tak směna prošla zastupitelstvem.
Nyní je otázka, co na místě haly vznikne. Mezi první nápady patří například kongresové centrum. "Spojení společenského centra a hotelu by mohlo být zajímavé. Kongresová část by se dala postavit za rozumné peníze," řekl náměstek primátorky Martin Bílek s tím, že je však zatím na podobné úvahy dost brzo.
Ještě týdny bude ale platit, že v hale hledají útočiště hlavně lidé bez domova.
