Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Města třetího tisíciletí si ochočí přírodu

  1:00aktualizováno  1:00
Belgický architekt Vincent Callebaut navrhl koncepci bydlení ve světě akutních ekologických hrozeb. Města třetího tisíciletí mají jediné řešení - Ecopolis. To je třeba navoněná mrakodrapová džungle nebo plovoucí město Lilie, račte si vybrat.

Plovoucí městečko Lilie u monackého pobřeží | foto: Vincent Callebaut Architectures

Hongkong je jedno z míst s největší hustotou obyvatel, na jednom kilometru čtverečním tu žije šest až 30 tisíc lidí. Ti všichni se dusí ve vlastních zplodinách. Projekt "Městská džungle" si klade za cíl pokusit se "opět ochočit přírodu" - a to tak, že rozšíříme nábřeží a postavíme na něm cosi jako stromodomy.

Anebo jak to jinak nazvat? Povrch domů má tvořit skutečnou kaskádu zelených teras, například rýžových. Není vidět žádná zeď, domy jakoby nikde nekončí. Žije na nich řada zvířat, která tvoří samostatný ekosystém. "Struktura domů roste podél kmene a větví se jako stromy," píše Vincent Callebaut. Podél větví je natažena jakási rybářská síť, na níž visí ekologická fasáda.

Voňavá džungle v Hongkongu

VOŇAVÁ DŽUNGLE V HONGKONGU
Umělý břeh by se podle architekta měl vyznačovat povrchem, který je přizpůsobivý vodě. Volný prostor navrhuje vyplnit koupališti, malými přístavišti, cyklistickými stezkami, moly a lagunami.


Prostor "uvnitř" tohoto větvoví má být určen k bydlení, prostor "vně" je vyhrazen pro úřady a společenské místnosti. Inspirace? Jestliže tradiční panoráma podle architekta připomíná čárkový kód, jeho návrh prý vychází z tradiční čínské keramiky fajáns.

Ačkoliv na první pohled vidí člověk především zelený povrch mrakodrapů, které stojí na umělém nábřeží, nejdůležitějším rysem imaginární zástavby je její energetická soběstačnost. Projekt si dokonce klade za cíl recyklovat CO2 ve vzduchu zpět na kyslík pomocí fotosyntézy.

 
Belgický architekt Vincent Callebaut.

Teprve jednatřicetiletý architekt Callebaut si je jistý, že pokud by se měli v Hongkongu někdy rozhodnout investovat miliardy do nové výstavby, pořádně si jeho loňský návrh prohlédnou. Důvodem je zpráva investiční banky Merrill Lynch, podle níž se konkurenceschopnost Hongkongu, například v porovnání se Singapurem, prudce snižuje zejména kvůli zamoření ovzduší. Proto Ecopolis.

Klimatičtí uprchlíci
Ovšem provoněná městská džungle není zdaleka vrcholem jeho fantazie. Mladý Belgičan si nechce ochočit jen pár tisíc metrů porostu, ale rovnou celý oceán. Výsledkem je letošní návrh jakéhosi plovoucího městečka o 50 tisících obyvatel, v němž by se soustřeďovali především "klimatičtí uprchlíci".

Ještě jednou, kdo? Klimatičtí uprchlíci. Tedy všichni, kteří obývají území, které zaplaví moře poté, co jeho hladina následkem tání ledu stoupne o půl metru až metr. To podle výboru OSN pro klimatické změny nastane ještě v tomto století, takže Callebaut spuštění plovoucích měst (realisticky) odhaduje na kulatý rok 2100.

Plovoucí město Lilie

PLOVOUCÍ LILIE
Městečko na vodě by se konstantně nechalo unášet mořským proudem, skládalo by se ze tří vyvýšenin (práce + obchody + zábava) a mělo by rozsáhlou podmořskou část. Uprostřed by byla zásobárna a čistička dešťové vody ve formě laguny. V rozsáhlých zahradách by žila místní fauna. Celková plocha: 500 tisíc m2.


Tím se jeho návrh liší od libertariánského projektu Freedom Ship (loď svobody), která má na své palubě hostit především milionáře, jimž se nechce platit daně. Dalším rozdílem je to, že i "plovoucí lilie" má být zcela energeticky soběstačná. Proč lilie? Protože tvar i uspořádání lodi byl inspirován vodní lilií jménem viktorie královská, která roste v Amazonii.

Zvýšená hladina o jeden metr by podle odhadů postihla jedno procento obyvatel Egypta, šest procent Nizozemců, 17,5 procenta Bangladéšanů a více než polovinu obyvatel ostrovů, jako jsou Maledivy, Kiribati a Marshallovy ostrovy. Ještě než se z nich stanou klimatičtí uprchlíci, Callebaut přišel s plovoucími liliemi.

Rudý baobab na Letné

RUDÝ BAOBAB NA LETNÉ
Návrh, s nímž se Callebaut v roce 2006 přihlásil do soutěže na novou budovu Národní knihovny v Praze, vycházel z konceptu "náboje" a z něj vyrůstající vertikální věže, kterou uvnitř spojuje větvící se systém kmene a bočních chodeb (proto baobab).


Výhodou Belgičana je, že nabízí dlouhodobé řešení (hladina v případě vzedmutí dalších několik stovek let neklesne, i kdyby se objem skleníkových plynů stabilizoval), zatímco ostatní projekty (například stavba hrází) jen bezprostředně reagují na katastrofu.

Vágní detaily, ale působivý celek
Většina Callebautových vizualizací lahodí oku již na první pohled - například lilie vypadají, že snad u pobřeží vyrostly samy. Dalším společným znakem je, že jsou popisovány velmi vágně, tak trochu lyricky, a zcela chybějí technické detaily. Kolik by taková plovoucí lilie stála? Proč by se na ní měli stěhovat třeba zrovna Bangladéšané?

Podrobnosti však nejsou to hlavní. Callebaut správně vystihl, že hesly budoucnosti se stanou "soběstačnost" a "obnovitelnost". Jeho budovy vyrábějí elektřinu ze slunce, větru, mořského přílivu a biomasy. Čistí vzduch i pro ostatní. Proč vlastně nejsou takových Ecopolisů na papíře stovky?

Kukly, korály a obytné hory

KUKLY, KORÁLY A OBYTNÉ HORY
Na popud švýcarských pořadatelů soutěže "Ženeva 2020" vytvořil Belgičan projekt "obytných geografických útvarů" postavených v těsné blízkosti dálnic a pustých prostranství. Na co nejmenším prostoru se snažil najít maximum obytné plochy splývající s okolím.

Autoři:




Nejčtenější

Z visuté terasy je nádherný výhled na řeku a okolí.
Mají visutou terasu a kamenné schody. Ty zničily záda i kamarádům

Na stavbě domu se často podílí celá rodina i spousta přátel, jsou však okamžiky, kdy se bez této pomoci neobejde ani zdánlivě jednoduchá stavba terasy. To je i...  celý článek

Tenká dlažba se po pěti letech používání „loupe“ jako perník.
Kdo šetří na dlažbě do exteriéru, může se pěkně spálit. Podívejte se

Kupovat levné věci se nevyplácí, o tom se bohužel přesvědčil i čtenář Lubor. Se svým příběhem se tak alespoň přihlásil do naší soutěže Léto na nové terase či s...  celý článek

Spirály. Dostatek světla, příjemné barvy a ladné křivky jsou potřeba v Nové...
Prozářená architektura. Most v poušti i ladné křivky psychiatrie

Světové stavby posledních let, které si nejlépe poradily se světlem a pohrály si s osvětlením. Většina z nich získala nominaci či zvítězila v prestižních...  celý článek

Dům s přilehlou garáží při pohledu z ulice. Okna nahoře patří třem ložnicím....
Postavili si moderní „perníkovou chaloupku“. Šindele nahradil hliník

Rodinnému domu opláštěnému hliníkovými šablonami přezdívají místní perníková chaloupka. Leží kousek od Brna, v malebné obci obklopené vinicemi. Majitelé v něm...  celý článek

Bill věří, že se mu podaří všechny knihy přestěhovat a k prodeji nabídne pouze...
Dům pro vášnivé čtenáře je na prodej s knihovnou pro 10 tisíc svazků

Jane a Bill Moyleovi shromáždili během svého života velké množství knih. Jejich dům nedaleko anglického města Kington se postupně zaplnil deseti tisíci svazky....  celý článek

Další z rubriky

Kupa domů. Návštěvnické centrum nábytkářské firmy Vitra v neměckém Weil am...
Nejúžasnější světová architektura. Balancující stodola i umělý ostrov

Světové trendy, organické křivky i minimalistické kostky. Stavby ve vzduchu, pod zemí i na vodě. Zářivé barvy, ale také industriální kov a šeď. Nové...  celý článek

Křehkost geometrické industriální stavbě dodávají subtilní prvky kovových...
Sedm rodin na 235 metrech čtverečních. V Japonsku žádný problém

Japonský hudebník Katsuhiro Honda získal starý dům ve městě Saitama na ostrově Honšú. S pomocí architektonického studia Eureka nemovitost přestavěl na moderní...  celý článek

Mnoho v jednom. Hotel v nizozemském Zaandamu, předměstí Amsterdamu, je zdánlivě...
Nejzářivější světové stavby. Domov pro oceánology i činžák po plastice

Světové trendy, zářivé barvy, ale také industriální kov a šeď. To vše najdete u nejlepších světových staveb posledních let. Většina z nich získala nominaci či...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.