Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Skleněná budova vydržela zemětřesení, které nezvládla Fukušima

  1:00aktualizováno  1:00
Spousta skla a trubek, která mají připomínat plovoucí chaluhy ve vodě. Tak vypadá křehká stavba mediatéky v japonském městě Sendai. Přesto přežila i ničivé zemětřesení a tsunami v březnu 2011, které svět bude navždy spojovat s havárii reaktoru elektrárny Fukušima I.

Noční osvětlení mediatéky | foto: Archiv ČT2

Architekt Toyo Ito vyhrál konkurz na budovu v 90. letech minulého století (stavba proběhla v letech 1997 až 2001). Mediatéka v Sendai měla v sobě spojit funkci knihovny a výstavní galerie, ale také umožnit volný přístup na internet, půjčování a prohlížení DVD.

Budova udivuje transparentností své skleněné fasády i základní koncepcí: místo klasických nosných sloupů použil Ito celkem třináct sloupů z trubek, jež jsou všemožné zkroucené a nakloněné. Čtyři nejširší "sloupy" jsou v rozích. Procházejí jimi výtahy a schodiště, ale také světlo.

Třináct sloupů nese jednotlivé plošiny.

Třináct sloupů nese jednotlivé plošiny.

Sendai

Hlavní město japonské prefektury Mijagi založil v roce 1600 daimjó (šlechtic) Date Masamune. Přezdívá se mu také Město stromů. Žije v něm více než jeden milion obyvatel.

Na tyto trubky umístil architekt plošiny s tloušťkou 80 cm, stavba má sedm nadzemních podlaží. Vzdálenost plošin není stejná, záleží na účelu, k němuž má podlaží sloužit.

Mediatéce v Sendai je věnován další díl francouzského seriálu Architektura (ČT2 v sobotu 5. května ve 14:00). Při pohledu na subtilní stavbu je neuvěřitelné, že přežila zemětřesení o síle 9,0 stupně Richterovy škály a následné tsunami o výšce až 38 metrů, které 11. března 2011 zasáhly pobřeží Japonska.

Krychle uprostřed města

Fotogalerie

Mediatéka zabírá pozemek o ploše 50 × 50 metrů. Každá stěny její fasády je jiná: na jihu skleněná, na západě jednotný plášť narušují pouze únikové východy.

Severní a východní strany tvoří různě vysoké vrstvy skla, polykarbonátu, pískovaného skla (které funguje jako slunolamy). Pro každé patro zvolil architekt jiný typ materiálu. Dvojitá skleněná stěna fasády pak budovu tepelně izoluje.

"Chtěl jsem, aby těch sedm podlaží bylo jen tak naskládaných jedno na druhé, mělo to být jako sedm budov propojených dohromady, chtěl jsem vytvořit hypermarket médií," vysvětluje v dokumentu architekt Toyo Ito.

To se mu podařilo, vytvořil však také stavbu, která odolala i loňskému děsivému zemětřesení. Jak to v mediatéce vypadalo během něj, můžete vidět v následujícím videu.

V přízemí stavby (má výšku sedm metrů) najdete recepci, kavárnu a obchod, v prvním poschodí knihovnu pro děti, čítárnu tisku, administrativu a prostor pro internet. Druhé a třetí podlaží patří ukázkové literatuře, knihovně s výpůjčkami a čítárně.

Čítárna, v pozadí jsou vidět trubkové

Čítárna, v pozadí jsou vidět trubkové "sloupy".

Recepce v sedm metrů vysokém přízemí

Recepce v sedm metrů vysokém přízemí

Galerie pro tvorbu obyvatel Sendai je ve čtvrtém podlaží, v pátém už vystavují profesionální umělci, šesté nabízí kinosál, konferenční sály, videokazety a DVD.
Téměř nikde pak nenajdete zdi, ty nahrazují pouze závěsy. Posuvné příčky v pátém podlaží dovolují připravit pár pohyby originální prostor pro každou novou výstavu.

Toyo Ito

* 1941 v Soulu v Jižní Koreji, která byla v té době pod japonskou nadvládou. Vystudoval architekturu na univerzitě v Tokiu (1965). Nejdříve pracoval v ateliéru Kiyonori Kikutakeho, v roce 1971 zakládá vlastní studio Urban robot (urbot), od r. 1979 přejmenovaný na Toyo Ito & Associates Architects.

Je proslulý používáním moderních materiálů, například vysokoúčinným betonem, perforovaným hliníkem, sklem a ocelí. Vedle rodinného bydlení (jeho domy White U v roce 1976 a Silver hut v roce 1984 vytvořily novou koncepci v pojetí rodinných domů) navrhuje také veřejné budovy,

Je nositelem celé řady ocenění, včetně RIBA (2005). V roce 1991 se stal hostujícím profesorem na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, Pracovali u něho takové architektonické hvězdy jako jsou například Kazuyo Sejima (SANAA), Klein Dytham či Katsuya Fukushima.

Autor:




Nejčtenější

Křehkost geometrické industriální stavbě dodávají subtilní prvky kovových...
Sedm rodin na 235 metrech čtverečních. V Japonsku žádný problém

Japonský hudebník Katsuhiro Honda získal starý dům ve městě Saitama na ostrově Honšú. S pomocí architektonického studia Eureka nemovitost přestavěl na moderní...  celý článek

Kromě „hlavního“ domu si nechala rodina postavit i saunový domek a také dům pro...
Recept na stres z práce? Víkendový dům v lese s výhledem na jezero

Srubový dům si nechal postavit úspěšný helsinský manažer Tuomas na venkově, aby mohl se svoji rodinou trávit volné chvíle v přírodě. Pojal jej pouze jako druhé...  celý článek

Spirály. Dostatek světla, příjemné barvy a ladné křivky jsou potřeba v Nové...
Prozářená architektura. Most v poušti i ladné křivky psychiatrie

Světové stavby posledních let, které si nejlépe poradily se světlem a pohrály si s osvětlením. Většina z nich získala nominaci či zvítězila v prestižních...  celý článek

1
Soused má pocit, že ho sledujeme, postavil kolem plotu zástěny

Před pěti lety jsme koupili zahrádku s chatkou a rozpadlým plotem. Časem jsme se rozhodli, že plot postavíme nový, při stavbě jsme museli ale vysekat roští u...  celý článek

Dům s přilehlou garáží při pohledu z ulice. Okna nahoře patří třem ložnicím....
Postavili si moderní „perníkovou chaloupku“. Šindele nahradil hliník

Rodinnému domu opláštěnému hliníkovými šablonami přezdívají místní perníková chaloupka. Leží kousek od Brna, v malebné obci obklopené vinicemi. Majitelé v něm...  celý článek

Další z rubriky

V nevelké čtvrti dnes žije třináct tisíc obyvatel, kteří jsou na své místo...
Mimořádné Podolí. Jak se žije v Praze na slunném vltavském břehu

Vilová část Podolí je součástí čtvrti, již pomyslně ohraničuje vodárna architekta Antonína Engela a slavný bazén. Vily, které vznikaly ve 20. a 30. letech...  celý článek

Mnoho v jednom. Hotel v nizozemském Zaandamu, předměstí Amsterdamu, je zdánlivě...
Nejzářivější světové stavby. Domov pro oceánology i činžák po plastice

Světové trendy, zářivé barvy, ale také industriální kov a šeď. To vše najdete u nejlepších světových staveb posledních let. Většina z nich získala nominaci či...  celý článek

Spirály. Dostatek světla, příjemné barvy a ladné křivky jsou potřeba v Nové...
Prozářená architektura. Most v poušti i ladné křivky psychiatrie

Světové stavby posledních let, které si nejlépe poradily se světlem a pohrály si s osvětlením. Většina z nich získala nominaci či zvítězila v prestižních...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.